Romanos 14
Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs NAA
1 He̱e̱hˋ hnähꜘ hi̱ˉ saꜙ be̱e̱ꜘ kya̱a̱hˊ heˉ maˉdsooꜘ dsëyꜗ. Taꜙ hlë̱ë̱hˋ hnähꜘ kya̱a̱hˊ juuˈ wɨɨꜘ, cherˊmahꜗ saꜙ gaˊ maˉkyʉʉyh˜ läꜙko̱hꜘ hnähꜘ.
1 Acolham quem é fraco na fé, não, porém, para discutir opiniões.
2 Ko̱ˉlla̱a̱ˊ la̱a̱ꜘ leꜘ baˊ kuyhꜙ läꜙjëꜙ heˉ chaˉ. Hiꜙ ko̱ˉlla̱a̱ˊ hi̱ˉ saꜙ chaˉ beꜘ kihꜗ, kuyhˉ maꜙlaꜙ mɨɨˈ heˉ jngëëˉ dsaˉ baˊ.
2 Um crê que pode comer de tudo, mas quem é fraco na fé come legumes.
3 Hi̱ˉ la̱a̱ꜘ leꜘ baˊ kuyhꜙ läꜙjëꜙ, saꜙ waˊ miˉkwa̱yhꜗ kihꜗ hi̱ˉ saꜙ kuhˉ. Hiꜙ hi̱ˉ saꜙ kuhˉ, saꜙ waˊ kye̱yꜘ kwa̱a̱t˜ kihꜗ hi̱ˉ kuhˉ, jëëhꜘ maˉhe̱e̱hˉ baˊ Dio kiyhꜗ.
3 Quem come de tudo não deve desprezar o que não come; e o que não come não deve julgar o que come de tudo, porque Deus o acolheu.
4 ¿Heeˉ la̱a̱hꜗ hneˉ, heˉ kye̱hˊ kwa̱a̱t˜ kihꜗ hi̱ˉ la̱a̱ꜗ kya̱a̱ꜗ jñahꜘ? Hñiiꜘ baˊ dsaˉjʉʉyˊ ñeˉ cheˊ jmeeyꜙ heˉ lluꜗ o cheˊ jmeeyꜙ heˉ hlɨɨhˈ. Pero maꜙraꜙ heˉ goˉhë̱ë̱ˈ bihꜗ lluꜗ, jëëhꜘ Dio chaˉ chaˉmiihˉ beꜘ kihꜗ, saꜙ kwayꜙ jwëˈ tä̱yhꜙ.
4 Quem é você para julgar o servo alheio? Para o seu próprio dono é que ele está em pé ou cai; mas ficará em pé, porque o Senhor é poderoso para o manter em pé.
5 Ko̱ˉlla̱a̱ˊ jmeeꜙ kye̱e̱ꜘ gaˊ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ läꜙko̱hꜘ gaˊ jyohꜘ jmɨɨˊ. Hiꜙ cha̱a̱ˉ jñahꜘ kaˉlähꜘ, la̱a̱yꜘ, kweeˉ baˊ laˈ läꜙjëꜙ jmɨɨˊ. Pero läꜙja̱a̱ˉ läꜙja̱a̱ˉ hnähꜘ, ko̱o̱ˉ häˊ baˊ jmeeˊ hnähꜘ hʉʉˊdsëˉ haˉ läꜙ jmeehˈ hnähꜘ.
5 Alguns pensam que certos dias são mais importantes do que os demais, mas outros pensam que todos os dias são iguais. Cada um tenha opinião bem-definida em sua própria mente.
6 Hi̱ˉ høøꜙ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ, kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ jmeeyꜙ. Hi̱ˉ saꜙ jmeeꜙ heˈ kihꜗ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ, kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ jmeeyꜙ kaˉlähꜘ. Hiꜙ hi̱ˉ kuhˉ läꜙjëꜙ nëëˈ, heˉ jmeeyꜙ kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ, jëëhꜘ kwayꜙ tiˊhmaahˊ kihˈ Dio. Hiꜙ hi̱ˉ saꜙ kuhˉ läꜙjëꜙ nëëˈ, läꜙja̱ˉ heˉ jmeeyꜙ kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ, hiꜙ kwayꜙ tiˊhmaahˊ kihˈ Dio kaˉlähꜘ.
6 Quem pensa que certos dias são mais importantes faz isso para o Senhor. Quem come de tudo faz isso para o Senhor, porque dá graças a Deus. E quem não come de tudo é para o Senhor que não come e dá graças a Deus.
7 Jëëhꜘ, niꜙ ja̱a̱ˉ saꜙ cha̱a̱ˉ taˉlaˊ cha̱a̱ˉ hñiiꜘ, hiꜙ niꜙ ja̱a̱ˉ saꜙ ju̱u̱ꜘ taˉlaˊ ju̱u̱ꜘ.
7 Porque nenhum de nós vive para si mesmo, nem morre para si.
8 Cherˊmahꜗ cha̱a̱ˉ jneˊ, kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ cha̱a̱ˉ jneˊ. Hiꜙ cherˊmahꜗ gaꜙju̱u̱ꜗ jneˊ, kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ ju̱u̱ꜘ jneˊ. Läꜙja̱ˉ cherˊmahꜗ cha̱a̱ˉ jneˊ o cherˊmahꜗ gaꜙju̱u̱ꜗ jneˊ, la̱a̱ꜗ jneˊ kya̱a̱ˈ Dio baˊ.
8 Porque, se vivemos, é para o Senhor que vivemos; se morremos, é para o Senhor que morremos. Quer, pois, vivamos ou morramos, somos do Senhor.
9 Kihꜗ heˉja̱ˉ, gaꜙju̱u̱ꜗ Cristo hiꜙ gaꜙläꜙji̱i̱yhˋ kaˉlähꜘ mahꜗ le̱e̱yꜘ jʉʉˊ hi̱ˉ maˉnaˉju̱u̱ˊ hiꜙ le̱e̱yꜘ jʉʉˊ hi̱ˉ cha̱a̱ˉ kaˉlähꜘ.
9 Foi precisamente para esse fim que Cristo morreu e tornou a viver: para ser Senhor tanto de mortos como de vivos.
10 Pero hneˉ, ¿heˉlaˈ kye̱hˊ kwa̱a̱t˜ kihꜗ ø̱ø̱hꜗ? Hiꜙ hneˉ kaˉlähꜘ, ¿heˉlaˈ miˉkwa̱hꜚ ø̱ø̱hꜗ? Läꜙjë̱ë̱ꜙ baˊ jneˊ dsaˊnøønˈ chaˊnëˊ Cristo mahꜗ ka̱yꜗ juˈdsooꜘ jnänˋ.
10 Você, porém, por que julga o seu irmão? E você, por que despreza o seu irmão? Pois todos temos de comparecer diante do tribunal de Deus.
11 Jëëhꜘ, läꜙko̱o̱ˉ naˉsɨɨˉ:
11 Como está escrito: “Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua dará louvores a Deus.”
12 Kya̱a̱hˊ juuˈ laˉ dsaˉläˉngëëꜘ jneˊ, läꜙjë̱ë̱ꜙ baˊ jneˊ ngëënˊ kwa̱a̱t˜ jnänˋ chaˊnëˊ Dio.
12 Assim, pois, cada um de nós prestará contas de si mesmo diante de Deus.
13 Heˉja̱ˉ moꜙsoꜙ waˊ kye̱nˊ kwa̱a̱t˜ kihꜗ dsaˉkya̱a̱hnˊ. Lluꜗ gaˊ waˊ jmeenˊ läꜙlaˉ baˊ. Saꜙ waˊ jmeenˊ të̱hˈ ø̱ø̱hꜗ jneˊ niꜙ heˉ jmeeˊ jneˊ jehˈ dsëyꜗ.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Pelo contrário, tomem a decisão de não pôr tropeço ou escândalo diante do irmão.
14 Kihꜗ heˉ kya̱a̱hnˊ Jesús Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ, heˉja̱ˉ manꜙ kweeˉ niꜙ ko̱o̱ˉ saꜙ chaˉ heˉ sohꜘ taˉlaˊ sohꜘ hñiiꜘ. Pero cherˊmahꜗ chaˉ heˉ la̱a̱ꜘ dsaˉ sohꜘ, kihꜗ hi̱ˉ heꜘ läꜙ maˉngooꜗ ja̱ˉbaˊ sohꜘ.
14 Eu sei e estou persuadido, no Senhor Jesus, de que nada é impuro em si mesmo, a não ser para aquele que pensa que alguma coisa é impura; para esse é impura.
15 Cherˊmahꜗ gaꜙjmeehˊ jehꜗ dsëꜗ ø̱ø̱hꜗ, kihꜗ heˉ maˉkuhꜗ ko̱o̱ˉ nëëˈ maꜗ heˉ saꜙ kuyhˉ, heˉ moꜙsoꜙ hnaahꜙ baˊ hnihꜘ ja̱ˉ. Taꜙ he̱e̱ꜙ dsëꜗ ø̱ø̱hꜗ kya̱a̱hˊ heˉ kuhˉ, jëëhꜘ Cristo gaꜙju̱u̱ꜗ kiyhꜗ.
15 Se o seu irmão fica triste por causa do que você come, você já não anda segundo o amor. Não faça perecer, por causa daquilo que você come, aquele por quem Cristo morreu.
16 Läꜙja̱ˉ taꜙ kwaˉ jwëˈ hlëëhꜗ dsaˉ wɨɨꜘ kihꜗ ko̱o̱ˉ heˉ jmääꜗ jnänˋ.
16 Não seja, pois, difamado aquilo que vocês consideram bom.
17 Heˉ gaꜙnøøˊ jneˊ kya̱a̱hˊ juuˈ kihꜗ Dio, saꜙ laꜗ kihꜗ heˉ kihˉhi̱hˉ jneˊ. Pero heˉ jmeeˉ jneˊ heˉ lluꜗ, heˉ hiiꜘ tiiˊ jnänˋ kya̱a̱hˊ ø̱ø̱hˈ jneˊ, hiꜙ heˉ jë̱ë̱ˉ dsëˉ jneˊ läꜙko̱o̱ˉ kwaꜙ Jmɨˉlleꜘ Naˉjngɨɨˈ, heˉ ja̱ˉ baˊ kye̱e̱ꜘ jnänˋ.
17 Porque o Reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, paz e alegria no Espírito Santo.
18 Cherˊmahꜗ jmeeˊ baˊ jneˊ heˉ naˉ jeeˊ hnäähꜙ jneˊ Cristo, heˉ naˉ baˊ tɨh˜ dsëꜗ Dio hiꜙ läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ tɨh˜ dsëꜗ dsaˉ.
18 Aquele que deste modo serve a Cristo é agradável a Deus e aprovado pelas pessoas.
19 Heˉja̱ˉ waˊ kwanˊ beꜘ waˊ hnøøhnˊ haˉ läꜙ jeeˊ hɨɨˈ tiiˊ jnänˋ hiꜙ waˊ hnøøhnˊ haˉ läꜙ jeeˊ të̱ë̱ˈ jneˊ chaˉgaˊmiihˉ beꜘ ko̱ˉjø̱hꜘ kya̱a̱hˊ ø̱ø̱hˈ jneˊ.
19 Assim, pois, sigamos as coisas que contribuem para a paz e também as que são para a edificação mútua.
20 Taꜙ he̱e̱ꜙ taˊ kihˈ Dio kya̱a̱hˊ heˉ kuhˉhuhꜘ. Juˈdsooꜘ, gaꜙläꜙjëꜙ baˊ heˉ kihˉhi̱hˉ jneˊ naˉjngɨɨˈ. Pero laꜗ hlɨɨhˈ cherˊmahꜗ gaꜙjehꜗ dsëꜗ ø̱ø̱hꜗ kya̱a̱hˊ heˉ kuhˉhuhꜘ.
20 Não destrua a obra de Deus por causa da comida. Todas as coisas, na verdade, são puras, mas não é bom quando alguém come algo que causa escândalo.
21 Kihꜗ heˉja̱ˉ, lluꜗ gaˊ cherˊmahꜗ saꜙ kuhˈ ngoꜗ, heˉ saꜙ huhˈ jmɨhˈ mɨˈjëhꜗ maˉä̱ä̱ˉ, niꜙ saꜙ jmeehˈ niꜙ ko̱o̱ˉ niꜙ heˉ gaˊ jyohꜘ, heˉ kya̱a̱hˊ jmeehˈ të̱hꜗ ø̱ø̱hꜗ jneˊ.
21 É bom não comer carne, nem beber vinho, nem fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a tropeçar.
22 Hiꜙ hneˉ, cheˊ jmeehˉ dsooꜘ lluꜗ baˊ heˉ kuhˉ läꜙjëꜙ, waˊ laˈ kyahꜗ hñaahꜗ baˊ kya̱a̱hˊ Dio. Laꜗ lluꜗ kihꜗ hi̱ˉ saꜙ hnɨɨ˜ hʉʉˊdsëˉ kihꜗ waˊraˉ gaꜙkuyhˉ läꜙjëꜙ heˉ la̱a̱yꜘ lluꜗ.
22 A fé que você tem, guarde-a para você mesmo diante de Deus. Bem-aventurado é aquele que não se condena naquilo que aprova.
23 Pero cherˊmahꜗ hi̱ˉ jmeeꜙ to̱ꜗ dsëꜗ kihꜗ heˉ kuhˉhɨ̱yh˜, maˉnaˉbä̱ä̱yhˋ dsooˊ baˊ ja̱ˉ, kihꜗ heˉ saꜙ maˉkuyhˉ läꜙka̱a̱ˉ tuhˉdsëyꜗ. Hiꜙ läꜙja̱ˉ kihꜗ läꜙjëꜙ heˉ jmeeˉ jneˊ, cherˊmahꜗ saꜙ laꜗ kya̱a̱hˊ ko̱o̱ˉ baˊ hʉʉˊdsëˉ, maˉlaꜗ dsoˊkyeˉ baˊ ja̱ˉ.
23 Mas aquele que tem dúvidas é condenado se comer, pois o que ele faz não provém de fé; e tudo o que não provém de fé é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.