Mateus 5
Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs NVT
1 Maˊ gaꜙjë̱ë̱ꜗ Jesús jwë̱ë̱ꜘ dsaˉ hi̱ˉ maˊ tä̱ä̱hˊ jeeˊ ja̱ˉ, gaꜙwɨɨyꜗ mahꜗ gaꜙgyayˉ lleˊko̱hꜘ ja̱ˉ. Gaꜙläꜙjë̱ë̱ꜙ jnäähˈ discípulo kya̱a̱yꜗ gaꜙku̱hꜗ jnäähˈ jeeˊ ja̱ˉ.
1 Certo dia, quando Jesus viu que as multidões se ajuntavam, subiu a encosta do monte e ali sentou-se. Seus discípulos se reuniram ao redor,
2 Gaꜙløøyꜗ hlë̱ë̱yh˜ dsaˉ, gaꜙjäyhꜘ:
2 e ele começou a ensiná-los.
3 —Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ la̱a̱ꜘ saꜙ jmääꜗ niꜙ miihˉ. Jëëhꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ jä̱ä̱ˈ Dio läꜙhihꜙ kihꜗ.
3 “Felizes os pobres de espírito, pois o reino dos céus lhes pertence.
4 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ kɨˉhooh˜. Jëëhꜘ, jmeeꜗ baˊ Dio nøhꜗ dsëyꜗ.
4 Felizes os que choram, pois serão consolados.
5 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ hwa̱a̱ˊ. Jëëhꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ të̱ë̱ˈ hwaꜗ heˉ gaꜙjähꜘ Dio leꜘ he̱e̱yꜚ.
5 Felizes os humildes, pois herdarão a terra.
6 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ kuhˉngɨɨꜙ dsëꜗ jmeeyꜗ heˉ lluꜗ. Jëëhꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ hyohꜙ läꜙjëꜙ heˉ llaˉkya̱a̱yꜗ.
6 Felizes os que têm fome e sede de justiça, pois serão saciados.
7 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ dsaˉläˉñihꜘ dsëꜗ dsaˉkya̱a̱hˊ. Jëëhꜘ, läˉñihꜘ dsëꜗ Dio kiyhꜗ kaˉlähꜘ.
7 Felizes os misericordiosos, pois serão tratados com misericórdia.
8 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ naˉjngɨɨˈ tuhˉdsëꜗ. Jëëhꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ të̱ë̱ˈ jë̱ë̱ꜗ Dio.
8 Felizes os que têm coração puro, pois verão a Deus.
9 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ hnoohˉ haˉ läꜙ jeeˊ hɨɨˈ tiiˊ kihˈ dsaꜙ. Jëëhꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ tëëyhˈ jo̱o̱ꜘ Dio.
9 Felizes os que promovem a paz, pois serão chamados filhos de Deus.
10 Lluꜗ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ gaꜙnääˊ jëë˜ wɨɨꜘ kihꜗ heˉ jmeeyꜙ heˉ lluꜗ. Jëëhꜘ, kihꜗ bihꜗ laꜗ jmɨˉgyʉʉꜙ jeeˊ jmeeꜙ Dio hihꜙ.
10 Felizes os perseguidos por causa da justiça, pois o reino dos céus lhes pertence.
11 ʼLluꜗ laꜗ kyahꜗ hnähꜘ cherˊmahꜗ dsooˊ kinꜙ gaꜙhlëëhꜘ dsaˉ wɨɨꜘ kyahꜗ hnähꜘ, hiꜙ cherˊmahꜗ gaꜙjmeehꜙ dsaˉ hnähꜘ, hiꜙ cherˊmahꜗ gaꜙhlë̱ë̱hꜗ dsaˉ hnähꜘ juuˈ paˊjnahˊ heˉ laꜗ juuˈ taˉjuuˈ.
11 “Felizes são vocês quando, por minha causa, sofrerem zombaria e perseguição, e quando outros, mentindo, disserem todo tipo de maldade a seu respeito.
12 Läꜙ maˊ cha̱a̱hˉ hnähꜘ läꜙja̱ˉ, waˊ cha̱a̱hˉ hnähꜘ lluꜗ, waˊ jë̱ë̱ˉ hohꜘ hnähꜘ. Jëëhꜘ, hñahꜙ baˊ hnähꜘ ko̱o̱ˉ heˉ lluꜗ gyʉʉhˈ jmɨˉgyʉʉꜙ. Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ gaꜙjmeeyhꜙ hi̱ˉ gaꜙngëëꜗ juuˈ kihꜗ Dio hi̱ˉ maˊ tä̱ä̱hˊ jä̱ä̱ˈ gaˊ kyahˈ hnähꜘ.
12 Alegrem-se e exultem, porque uma grande recompensa os espera no céu. E lembrem-se de que os antigos profetas foram perseguidos da mesma forma.”
13 ʼHnähꜘ la̱a̱hꜗ läꜙko̱o̱ˉ waˊñeˊ kihꜗ hwaꜗ laˉ. Pero cherˊmahꜗ gaꜙjñuuhꜗ heˉ ñiiˋ kihˈ, haˉ läꜙja̱ˉ liiꜙ kaˉlähꜘ läꜙ maˊ laˈ. Moꜙsoꜙ jmääꜗ goˉte˜. Heˉ beꜗ baˊ dsaˉ ja̱ˉ chaˊjwëꜗ, jeeˊ ja̱ˉ heˊsohꜗ dsaˉ nëˊ kihˈ.
13 “Vocês são o sal da terra. Mas, se o sal perder o sabor, para que servirá? É possível torná-lo salgado outra vez? Será jogado fora e pisado pelos que passam, pois já não serve para nada.
14 Hnähꜘ la̱a̱hꜗ läꜙko̱o̱ˉ waˊjeˉ kihꜗ dsaˉ jmɨˉgyʉʉꜙ. Waˊ jmeenˊ ko̱o̱ˉ jwɨɨˉ heˉ hlaˉ gyʉʉhˈ nëˊ mohꜘ saꜙ leꜘ dsaˉhmääˋ.
14 “Vocês são a luz do mundo. É impossível esconder uma cidade construída no alto de um monte.
15 Hiꜙ läꜙja̱ˉ saꜙ cha̱a̱ˉ hi̱ˉ hi̱hꜗ waˊjeˉ mahꜗ chiyhꜗ nehꜙ waˊgooꜘ. Heˉ chiyhꜗ jeeˊ ñiiꜘ baˊ mahꜗ läꜙjnäꜘ kihꜗ dsaˉ hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ läꜙka̱a̱ˉ chaˊnehꜙ.
15 Não faz sentido acender uma lâmpada e depois colocá-la sob um cesto. Pelo contrário, ela é colocada num pedestal, de onde ilumina todos que estão na casa.
16 Heˉja̱ˉ waˊ jnäꜘ waˊjeˉ kyahꜗ hnähꜘ chaˊnëˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ, mahꜗ waˊraˉ gaꜙjëëyꜗ läꜙjëꜙ heˉ lluꜗ heˉ jmeehˉ hnähꜘ, jmeeyꜗ jʉʉhˉ kihꜗ Tääˋ jnänˋ hi̱ˉ gyaꜗ gyʉʉhˈ.
16 Da mesma forma, suas boas obras devem brilhar, para que todos as vejam e louvem seu Pai, que está no céu.”
17 ʼTaꜙ jmeeˉ hnähꜘ hʉʉˊdsëˉ heˉ maˉjan˜ mahꜗ miˊlla̱a̱nꜗ ley kihꜗ Moisé. Niꜙ saꜙ miˊlla̱a̱nꜗ läꜙjëꜙ heˉ gaꜙhlëëhꜘ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ gaꜙngëëꜗ juuˈ kihꜗ Dio. Saꜙ maˉjan˜ mahꜗ miˊlla̱a̱nꜗ heˉ ja̱ˉ, heˉ miˊtenˋ kihˈ juuˈ ja̱ˉ baˊ ja̱ˉ maˉjan˜.
17 “Não pensem que eu vim abolir a lei de Moisés ou os escritos dos profetas; vim cumpri-los.
18 Maꜙraꜙ juˈdsooꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, taˊko̱ˉji̱i̱hˈ chaˉ gyʉʉhˈ hwaꜗ laˉ, saꜙ he̱e̱ꜘ niꜙ ko̱o̱ˉ hwëhꜘ mähˉ, niꜙ ko̱o̱ˉ mɨˈpunto heˉ naˉsɨɨˉ kihꜗ ley ja̱ˉ, jä̱ä̱ꜗ saꜙ gaˊ maˉläˉteꜗ gaꜙläꜙjëꜙ.
18 Eu lhes digo a verdade: enquanto o céu e a terra existirem, nem a menor letra ou o menor traço da lei desaparecerá até que todas as coisas se cumpram.
19 Heˉ läꜙja̱ˉ, cherˊmahꜗ cha̱a̱ˉ hi̱ˉ gaꜙhlä̱ä̱hˉ ko̱o̱ˉ madaꜚ pihꜗ kihꜗ ley laˉ, hiꜙ cherˊmahꜗ läꜙja̱ˉ miˉtë̱ë̱yꜙ dsaˉ, le̱e̱yꜘ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ mähꜗ baˊ gyʉʉhˈ jmɨˉgyʉʉꜙ jeeˊ jmeeꜙ Dio hihꜙ. Pero cherˊmahꜗ hi̱ˉ miˉteꜗ kihꜗ ley hiꜙ miˉtë̱ë̱yꜙ dsaˉ heˉ miˉteyꜗ kaˉlähꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ le̱e̱ꜘ jø̱ø̱hˈ gyʉʉhˈ jmɨˉgyʉʉꜙ jeeˊ jmeeꜙ Dio hihꜙ.
19 Portanto, quem desobedecer até ao menor mandamento, e ensinar outros a fazer o mesmo, será considerado o menor no reino dos céus. Mas aquele que obedecer à lei de Deus e ensiná-la será considerado grande no reino dos céus.
20 Heˉja̱ˉ hlë̱ë̱hnˊ hnähꜘ, cherˊmahꜗ saꜙ gaꜙjmeehˊ hnähꜘ chaˉgaˊmiihˉ taˊ lluˈ läꜙko̱hꜘ teꜗ heˉ jmeeꜙ dsaˉ hi̱ˉ kyʉʉh˜ ley hiꜙ läꜙko̱hꜘ teꜗ heˉ jmeeꜙ fariseo, saꜙ leꜘ goˊta̱a̱hˊ hnähꜘ gyʉʉhˈ jmɨˉgyʉʉꜙ jeeˊ jmeeꜙ Dio hihꜙ.
20 “Eu os advirto: a menos que sua justiça supere muito a justiça dos mestres da lei e dos fariseus, vocês jamais entrarão no reino dos céus.”
21 ʼMaˉnʉʉhˉ baˊ hnähꜘ haˉ läꜙ jähꜘ nëˊ ley kihꜗ Moisé läꜙ maˊ gaꜙsɨɨyhꜙ dsaˉ maˉgyu̱hˉ jnänˋ: “Taꜙ jngëëhꜙ dsaˉ. Cherˊmahꜗ hi̱ˉ gaꜙjngëëhꜗ ja̱a̱ˉ dsaˉkya̱a̱hˊ maꜙraꜙ heˉ nøøꜗ baˊ taˊ kiyhˈ.”
21 “Vocês ouviram o que foi dito a seus antepassados: ‘Não mate. Se cometer homicídio, estará sujeito a julgamento’.
22 Pero jnäꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, cherˊmahꜗ hi̱ˉ gaꜙläꜙlle̱e̱ꜘ kya̱a̱hˊ ø̱ø̱hꜚ, maˉnaˉbä̱ä̱yhˋ dsooˊ. Hiꜙ cherˊmahꜗ hi̱ˉ gaꜙjähꜘ sɨɨhꜙ dsaˉkya̱a̱hˊ: “Peerꜙ ta̱a̱hˉ hneˉ”, hi̱ˉ heꜘ nøøꜗ taˊ kihˈ chaˊnëˊ dsaˉka̱a̱hˊ. Hiꜙ cherˊmahꜗ hi̱ˉ gaꜙjwäꜗ dsoˊjwɨɨꜘ kihꜗ ø̱ø̱hꜚ, hi̱ˉ heꜘ lleˋ kihˈ dsooꜗ chaˊjeˉ.
22 Eu, porém, lhes digo que basta irar-se contra alguém para estar sujeito a julgamento. Quem xingar alguém de estúpido, corre o risco de ser levado ao tribunal. Quem chamar alguém de louco, corre o risco de ir para o inferno de fogo.
23 ʼHeˉja̱ˉ cherˊmahꜗ goˊka̱hˈ kuuˊ kyahˈ nëˊ naˊhyooꜘ hiꜙ cherˊmahꜗ gaꜙläꜙdsooh˜ hohꜘ jeeˊ ja̱ˉ heˉ häˊ dsëˈ ja̱a̱ˉ ø̱ø̱hꜗ kya̱a̱hˊ hneˉ,
23 “Portanto, se você estiver apresentando uma oferta no altar do templo e se lembrar de que alguém tem algo contra você,
24 jeeˊ ja̱ˉ baˊ kyeˉ kuuˊ kyahˈ chaˊnëˊ naˊhyooꜘ mahꜗ gwaˉ daˊ toˉnëˊ goˉje̱e̱hˋ juuˈ kyahꜗ kya̱a̱hˊ ø̱ø̱hˈ. Ja̱ˉgaˊ ñehꜚ kaˉlähꜘ yaˉtøøhꜗ kuuˊ kyahˈ nëˊ naˊhyooꜘ.
24 deixe sua oferta ali no altar. Vá, reconcilie-se com a pessoa e então volte e apresente sua oferta.
25 ʼCherˊmahꜗ cha̱a̱ˉ hi̱ˉ hnøøꜗ hnëëꜗ hneˉ chaˊnëˊ dsaˉtaˊ, jmeeˊ biiˈ goˊta̱a̱hˊ hnähꜘ juuˈ kweeˉ kya̱a̱yhˊ naꜗko̱hꜘ taˊko̱ˉji̱i̱hˈ chaˉ jmɨɨˊ, mahꜗ saꜙ ngëëyꜗ hneˉ gooˉ jwëëꜚ. Läꜙja̱ˉ moꜙsoꜙ jmeeꜗ jwëëꜚ hihꜙ kihꜗ pooˉ ta̱a̱yhꜙ hneˉ nehꜙñeˈ.
25 “Quando você e seu adversário estiverem a caminho do tribunal, acertem logo suas diferenças. Do contrário, pode ser que o acusador o entregue ao juiz, e o juiz, a um oficial, e você seja lançado na prisão.
26 Maꜙraꜙ juˈdsooꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, saꜙ yaˉhë̱ë̱hˈ jeeˊ ja̱ˉ taˊko̱ˉji̱i̱hˈ saꜙ maˉmiˉhmaahˊ läꜙjëꜙ goˉte˜ heˉ ngɨɨyhꜗ kyahꜗ.
26 Eu lhe digo a verdade: você não será solto enquanto não tiver pago até o último centavo.”
27 ʼMaˉnʉʉhˉ baˊ hnähꜘ haˉ läꜙ jähꜘ nëˊ ley heˉ sɨɨyhꜙ hnähꜘ: “Hneˉ hi̱ˉ naˉje̱e̱ꜚ gooˉ, taꜙ ka̱a̱hꜙ hi̱ˉ la̱a̱ꜗ kya̱a̱ꜗ jñahꜘ.”
27 “Vocês ouviram o que foi dito: ‘Não cometa adultério’.
28 Pero jnäꜘ jwahnꜙ, cherˊmahꜗ hi̱ˉ jë̱ë̱˜ ja̱a̱ˉ dsaˉmëꜘ hiꜙ he̱e̱ꜘ dsëyꜗ ka̱a̱yhꜗ, kya̱a̱hˊ hʉʉˊdsëˉ kiyhꜗ ja̱ˉ, maˉjmeeyꜘ dsoˊkyeˉ.
28 Eu, porém, lhes digo que quem olhar para uma mulher com cobiça já cometeu adultério com ela em seu coração.
29 Läꜙja̱ˉ, cherˊmahꜗ mɨˈnëhˊ raˉllu̱u̱ꜗ jmeeꜗ tä̱hꜙ kya̱a̱hˊ dsoˊkyeˉ, lleˊ goˉte˜ mahꜗ beꜗ ʉ̱ʉ̱ꜘ. Jëëhꜘ, lluꜗ gaˊ kyahˈ heˉ he̱e̱ꜘ miihˉ jmɨˉngoꜗ kyahꜗ, läꜙko̱hꜘ gaˊ heˉ gohˈ naˉhñaahˈ chaˊjeˉ.
29 Se o olho direito o leva a pecar, arranque-o e jogue-o fora. É melhor perder uma parte do corpo que ser todo ele lançado no inferno.
30 Hiꜙ cherˊmahꜗ maˉgoohˉ raˉllu̱u̱ꜗ jmeeꜗ tä̱hꜙ kya̱a̱hˊ dsoˊkyeˉ, hnäꜗ goˉte˜ mahꜗ beꜗ ʉ̱ʉ̱ꜘ. Jëëhꜘ, lluꜗ gaˊ kyahˈ heˉ he̱e̱ꜘ miihˉ jmɨˉngoꜗ kyahꜗ, läꜙko̱hꜘ gaˊ heˉ gohˈ naˉhñaahˈ chaˊjeˉ.
30 E, se a mão direita o leva a pecar, corte-a e jogue-a fora. É melhor perder uma parte do corpo que ser todo ele lançado no inferno.”
31 ʼHiꜙ maˉnʉʉhˉ hnähꜘ kaˉlähꜘ heˉ jäyhꜘ: “Gaꜙläꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ be̱e̱˜ dsaˉmëꜘ kya̱a̱ꜗ, hnøøꜗ chooyhꜗ jeˉ jeeˊ maˉbe̱e̱yꜗ dsaˉkya̱a̱yhˊ.”
31 “Também foi dito: ‘Quem se divorciar da esposa deverá conceder-lhe um certificado de divórcio’.
32 Pero jnäꜘ jwahnꜙ läꜙlaˉ. Hi̱ˉ be̱e̱ꜗ dsaˉmëꜘ kya̱a̱ꜗ, hiꜙ saꜙ chaˉ heˉ hlɨɨhˈ maˉjmeeyꜘ kya̱a̱hˊ jñahꜘ dsaˉñʉʉhˉ, heˉ che̱e̱yꜙ taꜙ jwëꜘ hlɨɨhˈ baˊ ja̱ˉ. Hiꜙ läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ hi̱ˉ ka̱a̱ꜗ dsaˉmëꜘ hi̱ˉ maˉbe̱e̱yꜗ heꜘ, heˉ jmeeyꜙ dsoˊkyeˉ baˊ ja̱ˉ kaˉlähꜘ.
32 Eu, porém, lhes digo que quem se divorcia da esposa, exceto por imoralidade, a faz cometer adultério. E quem se casa com uma mulher divorciada também comete adultério.”
33 ʼMaˉnʉʉhˉ baˊ hnähꜘ läꜙko̱o̱ˉ gaꜙsɨɨyhꜙ dsaˉ maˉgyu̱hˉ jnänˋ: “Taꜙ jmeeˉ dsooꜘ heˉ laꜗ juuˈ taˉjuuˈ. Ja̱ˉ miˉtehˋ hnähꜘ kihꜗ Dio heˉ gaꜙtä̱ä̱hˋ hñaahˈ jmeehˈ.”
33 “Vocês também ouviram o que foi dito a seus antepassados: ‘Não quebre seus juramentos; cumpra os juramentos que fizer ao Senhor’.
34 Pero läꜙlaˉ jwahꜙ jnäꜘ, taꜙ tä̱ä̱ˋ hñaahˈ kihꜗ niꜙ ko̱o̱ˉ. Taꜙ tä̱ä̱ˋ hnähꜘ kihꜗ gyʉʉhˈ, jëëhꜘ jeeˊ ooꜙ baˊ gyaꜗ Dio.
34 Eu, porém, lhes digo que não façam juramento algum. Não digam: ‘Juro pelo céu’, pois o céu é o trono de Deus.
35 Taꜙ tä̱ä̱ˋ hnähꜘ kihꜗ hwaꜗ, jëëhꜘ, nëˊ kihˈ hwaꜗ chihꜗ maˉtɨɨˊ Dio. Taꜙ tä̱ä̱ˋ hnähꜘ kihꜗ Jerusalén, jëëhꜘ, jeeˊ ja̱ˉ laꜗ jeeˊ jwɨɨˉ kihꜗ Rey jø̱ø̱hˈ jnänˋ.
35 Também não digam: ‘Juro pela terra’, pois a terra é onde ele descansa os pés. E não digam: ‘Juro por Jerusalém’, pois Jerusalém é a cidade do grande Rei.
36 Taꜙ tä̱ä̱ˋ kaˊllehˊ, jëëhꜘ, saꜙ le̱hꜗ jmeehˈ tøøˉ niꜙ ko̱o̱ˉ jñuˉ, niꜙ saꜙ le̱hꜗ jmeehˈ lähˉ kaˉlähꜘ.
36 Nem sequer digam: ‘Juro pela minha cabeça’, pois vocês não podem tornar branco ou preto um fio de cabelo sequer.
37 Cherˊmahꜗ jwahˈ hnähꜘ “Ja̱a̱hˉ”, ko̱o̱ˉ “ja̱a̱hˉ” baˊ jwahꜗ hnähꜘ. Hiꜙ cherˊmahꜗ jwahˈ hnähꜘ “ja̱hꜙha̱ˈ”, ko̱o̱ˉ “ja̱hꜙha̱ˈ” baˊ jwahꜗ hnähꜘ. Hiꜙ cherˊmahꜗ heˉ gaˊ jyohꜘ juuˈ gwaꜘ, heˉ gwaꜘ kihꜗ dsaˉ hlë̱ë̱hˈ baˊ ja̱ˉ.
37 Quando disserem ‘sim’, seja de fato sim. Quando disserem ‘não’, seja de fato não. Qualquer coisa além disso vem do maligno.”
38 ʼMaˉnʉʉhˉ baˊ hnähꜘ kaˉlähꜘ heˉ jäyhꜘ: “Hi̱ˉ jmeeꜙ dsooˊ mɨˊnëˊ dsaˉkya̱a̱hˊ, ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ miˉhmaayhˋ. Hi̱ˉ jlä̱ä̱h˜ naˊja̱ˊ dsaˉkya̱a̱hˊ, ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ miˉhmaayhˋ.”
38 “Vocês ouviram o que foi dito: ‘Olho por olho, dente por dente’.
39 Pero läꜙlaˉ jwahꜙ jnäꜘ. Taꜙ ji̱i̱hˋ hnähꜘ kihꜗ hi̱ˉ hñaaˉ dsëꜗ. Cherˊmahꜗ hi̱ˉ gaꜙjnooꜗ ko̱o̱ˉ jwooˈ moˉnëhˊ, kwëëyhˋ kaˉlähꜘ jyohꜘ jwooˈ.
39 Eu, porém, lhes digo que não se oponham ao perverso. Se alguém lhe der um tapa na face direita, ofereça também a outra.
40 Hiꜙ cherˊmahꜗ hi̱ˉ llaꜙ hniiˉ kyahꜗ mahꜗ jñuuyhꜗ saˊko̱o̱hˉ, kwëëyhˋ kaˉlähꜘ läꜙkye̱ˉ hmɨhˉllooꜘ kyahꜗ.
40 Se você for processado no tribunal e lhe tomarem a roupa do corpo, deixe que levem também a capa.
41 Hiꜙ cherˊmahꜗ hi̱ˉ gaꜙjmeeꜘ heˉ wɨɨꜘ ka̱hˈ løøˈ kihꜗ ko̱ˉnɨɨh˜, kye̱ˉ gaˊ jyohꜘ ko̱ˉnɨɨh˜.
41 Se alguém o forçar a caminhar uma milha com ele, caminhe duas.
42 Cherˊmahꜗ hi̱ˉ ngɨɨꜙ miihˉ heˉ chaˉ kyahꜗ, kwëëyhˋ. Hiꜙ cherˊmahꜗ hi̱ˉ hnøøꜗ lleꜙ miihˉ heˉ chaˉ kyahꜗ, taꜙ jmeeˉ cha̱a̱hˉ kya̱a̱yhˊ.
42 Dê a quem pedir e não volte as costas a quem quiser tomar emprestado de você.”
43 ʼMaˉnʉʉhˉ baˊ hnähꜘ kaˉlähꜘ heˉ jäyhꜘ: “Waˊ hnaahꜙ omeꜚ kya̱a̱hꜗ mahꜗ waˊ naˉhä̱ä̱hˊ hi̱ˉ saꜙ la̱a̱ꜗ omeꜚ kya̱a̱hꜗ.”
43 “Vocês ouviram o que foi dito: ‘Ame o seu próximo’ e odeie o seu inimigo.
44 Pero läꜙlaˉ baˊ jwahꜙ jnäꜘ: Waˊ läˉhnaahꜙ hnähꜘ hi̱ˉ saꜙ la̱a̱ꜗ omeꜚ kya̱a̱hꜗ hnähꜘ. Ngɨɨˊ hnähꜘ lluꜗ kihꜗ hi̱ˉ jwä˜ dsoˊjwɨɨꜘ kyahꜗ hnähꜘ. Jmeeˊ hnähꜘ lluꜗ kihꜗ hi̱ˉ naˉhøøhˊ kyahˈ hnähꜘ. Ngɨɨˊ hnähꜘ kihꜗ Dio kihꜗ hi̱ˉ jmeehꜙ hnähꜘ.
44 Eu, porém, lhes digo: amem os seus inimigos e orem por quem os persegue.
45 Mahꜗ läꜙja̱ˉ le̱e̱hꜘ hnähꜘ jo̱o̱ꜘ Tääˋ jnänˋ hi̱ˉ gyaꜗ gyʉʉhˈ. Hi̱ˉ heꜘ jmeeꜙ dsaˉhyaꜙ hyooˉ kihꜗ hi̱ˉ hlë̱ë̱hˈ läꜙja̱ˉ kihꜗ hi̱ˉ llu̱u̱ꜗ. Hiꜙ che̱e̱yꜙ jmaꜗ kaˉlähꜘ kihꜗ hi̱ˉ jmeeꜙ heˉ lluꜗ hiꜙ kihꜗ hi̱ˉ jmeeꜙ heˉ hlɨɨhˈ.
45 Desse modo, vocês agirão como verdadeiros filhos de seu Pai, que está no céu. Pois ele dá a luz do sol tanto a maus como a bons e faz chover tanto sobre justos como injustos.
46 Jëëhꜘ cherˊmahꜗ hnaahꜙ hnähꜘ maꜙlaꜙ hi̱ˉ hnääꜗ hnähꜘ baˊ, ¿heeˉ baˊ hñahꜙ hnähꜘ kihꜗ Dio ja̱ˉ? ¿Cheˊ saꜙ jmeeyꜙ läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ hi̱ˉ ko̱o̱ˈ kuˊsɨhˉ?
46 Se amarem apenas aqueles que os amam, que recompensa receberão? Até os cobradores de impostos fazem o mesmo.
47 Cherˊmahꜗ kihꜗ ø̱ø̱hꜗ baˊ hnähꜘ jmeehˉ hnähꜘ Dio, ¿cheˊ la̱a̱hꜘ hnähꜘ jmeehˉ hnähꜘ ko̱o̱ˉ heˉ lluꜗ? ¿Cheˊ saꜙ jmeeꜙ läꜙja̱ˉ hi̱ˉ saꜙ maˉhe̱e̱hˉ kihꜗ Dio?
47 Se cumprimentarem apenas seus amigos, que estarão fazendo de mais? Até os gentios fazem isso.
48 Waˊ la̱a̱hˈ hnähꜘ llu̱u̱ꜗ, läꜙko̱o̱ˉ la̱a̱ꜗ Tääˋ jnänˋ hi̱ˉ gyaꜗ gyʉʉhˈ hi̱ˉ llu̱u̱ꜗ goˉte˜.
48 Portanto, sejam perfeitos, como perfeito é seu Pai celestial.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.