Mateus 18

Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ja̱ˉbaˊ hor˜ ja̱ˉ gaꜙyaꜙjä̱hꜙ jnäähˈ kooꜘ kihꜗ Jesús mahꜗ gaꜙngɨɨˊ jnäähꜗ juuˈ kiyhꜗ:
1 Naquele momento os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Quem é o mais importante no
2 Mahꜗ gaꜙtëëhꜗ Jesús ja̱a̱ˉ gyʉ̱ʉ̱ˉ, gaꜙche̱e̱yhˉ jeeˊ kya̱a̱ˈ jnäähꜗ.
2 Jesus chamou uma criança, colocou-a na frente deles
3 Mahꜗ gaꜙsɨɨyhꜙ jnäähˈ:
3 e disse:
4 Hehꜗ läꜙja̱ˉ, hi̱ˉ jmä̱ä̱˜ hñiiꜘ hwa̱a̱ˊ läꜙko̱o̱ˉ gyʉ̱ʉ̱ˉ laˉ, hi̱ˉ heꜘ baˊ le̱e̱ꜘ jø̱ø̱hˈ yaꜙjwɨɨꜗ kihꜗ Dio.
4 A pessoa mais importante no Reino do Céu é aquela que se humilha e fica igual a esta criança.
5 Hi̱ˉ he̱e̱hˉ ja̱a̱ˉ gyʉ̱ʉ̱ˉ läꜙlaˉ kwa̱a̱t˜ kinꜙ, heˉ maˉhe̱e̱yhˉ jnäꜘ baˊ ja̱ˉ.
5 E aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará recebendo a mim.
6 ʼWaˊ hi̱ˉ chaˉ hi̱ˉ, hi̱ˉ jmeeꜗ të̱hꜗ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ mähꜗ laˉ hi̱ˉ maˉläˉdsooꜘ dsëꜗ kinꜙ, lluꜗ gaˊ laˈ kiyhˈ waˊraˉ jähꜘ kihꜗ hñʉʉꜗ dsaˉ luuyˊ ko̱o̱ˉ chaˊtooꜗ kihꜗ moli̱i̱ˊ heˉ je̱e̱˜ burr˜ mahꜗ hmäähꜗ dsihꜘ ñiihˊ gaˊ kihˈ chaˊjmɨˉñeehꜚ.
6 — Quanto a estes pequeninos que creem em mim , se alguém for culpado de um deles me abandonar, seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no lugar mais fundo do mar, com uma pedra grande amarrada no pescoço.
7 ¡Heˉ baˊ cheˉ jwɨɨ˜ dsaˉ jmɨˉgyʉʉꜙ! Johꜘ heˉ saꜙ jmeeꜙ dsaˉtë̱yhꜗ. Pero ko̱ˉja̱ˉ lleˋ kihˈ leꜘ baˊ. Peerꜙ jwɨɨ˜ dsaˉ hi̱ˉ jmeeꜙ dsaˉtë̱hꜗ dsaˉkya̱a̱hˊ.
7 Ai do mundo por causa das coisas que fazem com que as pessoas me abandonem! Essas coisas têm de acontecer, mas ai do culpado!
8 Heˉja̱ˉ cherˊmahꜗ maˉgoohˉ o maˉtɨɨhˊ gaꜙjmeeꜘ tä̱hꜙ kya̱a̱hˊ dsoˊkyeˉ, hnäꜗ goˉte˜ baˊ, mahꜗ beꜗ ʉ̱ʉ̱ꜘ kyahꜗ. Jëëhꜘ, lluꜗ gaˊ kyahˈ, gwa̱a̱hˈ jeeˊ tä̱ä̱hˊ hi̱ˉ naˊji̱i̱hꜙ, tʉ̱ʉ̱hˊ maˉgoohˉ o tʉ̱ʉ̱hˊ maˉtɨɨhˊ, läꜙko̱hꜘ gaˊ heˉ jwä̱ä̱yꜗ hneˉ jeeˊ moꜙsoꜙ ʉʉꜙ jeˉ kya̱a̱hˊ läꜙto̱ꜘ maˉgoohˉ maˉtɨɨhˊ.
8 — Se uma das suas mãos ou um dos seus pés faz com que você peque, corte-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna sem uma das mãos ou sem um dos pés do que ter as duas mãos e os dois pés e ser jogado no fogo eterno.
9 Hiꜙ cherˊmahꜗ mɨˈnëhˊ gaꜙjmeeꜘ tä̱hꜙ kya̱a̱hˊ dsoˊkyeˉ, lleˊ goˉte˜ baˊ, mahꜗ beꜗ ʉ̱ʉ̱ꜘ kyahꜗ. Jëëhꜘ, lluꜗ gaˊ kyahˈ gwa̱a̱hˈ jeeˊ tä̱ä̱hˊ hi̱ˉ naˊji̱i̱hꜙ kya̱a̱hˊ ko̱o̱ˉ mɨɨˈ mɨˊnëhˊ, läꜙko̱hꜘ gaˊ heˉ jwä̱ä̱yꜗ hneˉ jeeˊ moꜙsoꜙ ʉʉꜙ jeˉ kya̱a̱hˊ läꜙto̱ꜘ mɨɨˈ mɨˊnëhˊ.
9 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com um olho só do que ter os dois e ser jogado no fogo do inferno.
10 ʼNiꜙ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ mähꜗ läꜙlaˉ taꜙ jmä̱ä̱ꜙ hnähꜘ taꜙkooꜘ. Jëëhꜘ, jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, ángele kya̱a̱yꜗ tä̱ä̱hˊ tä̱ä̱ꜘ chaˊnëˊ Tääˋ kya̱a̱nꜙ hi̱ˉ gyaꜗ gyʉʉhˈ.
10 — Cuidado, não desprezem nenhum destes pequeninos! Eu afirmo a vocês que os anjos deles estão sempre na presença do meu Pai, que está no céu.
11 Jëëhꜘ, jaꜗ Hi̱ˉgaꜙlë̱ë̱ꜗngoꜗ laˉ mahꜗ lä̱ä̱yꜗ hi̱ˉ naˉhë̱ë̱ˈ.
11 [Porque o
12 ¿Haˉ läꜙ jëëhꜘ hnähꜘ heˉ jwahnꜚ laˉ? Cherˊmahꜗ ja̱a̱ˉ dsaˉ cha̱a̱ˉ hña̱ˉla̱a̱ꜘ borrego kya̱a̱ꜗ, mahꜗ dsaˉhë̱ë̱ꜗ ja̱a̱ˉ, ¿cheˊ saꜙ be̱e̱yꜗ ko̱ˉhwëëꜘ jeeˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ jahꜘ heꜘ mahꜗ dsooyꜗ taꜙ mohꜘ dsaˉhnääyhꜙ hi̱ˉ naˉhë̱ë̱ˈ heꜘ?
12 — O que é que vocês acham que faz um homem que tem cem ovelhas, e uma delas se perde? Será que não deixa as noventa e nove pastando no monte e vai procurar a ovelha perdida?
13 Maꜙraꜙ juˈdsooꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ. Waˊraˉ gaꜙjnä̱ä̱yhꜙ hi̱ˉ ja̱a̱ˉ heꜘ, läꜙcha̱a̱yˉ lluꜗ jwërte kya̱a̱yhˊ, läꜙko̱hꜘ gaˊ kihˈ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ saꜙ naˉhë̱ë̱ˈ.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando ele a encontrar, ficará muito mais contente por causa dessa ovelha do que pelas noventa e nove que não se perderam.
14 Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ laꜗ kihꜗ Tääˋ jnänˋ hi̱ˉ gyaꜗ gyʉʉhˈ, saꜙ hnøøyꜗ dsaˉhë̱ë̱ꜗ niꜙ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ pihˈ läꜙlaˉ.
14 Assim também o Pai de vocês, que está no céu, não quer que nenhum destes pequeninos se perca.
15 ʼCherˊmahꜗ ja̱a̱ˉ ø̱ø̱hꜗ maˉjmeeꜘ ko̱o̱ˉ heˉ hlɨɨhˈ kyahꜗ, gwaˉ mahꜗ goˉchiiyhˊ heˉ maˉhlä̱ä̱yhˉ kya̱a̱hˊ hneˉ, pero jeeˊ läꜙu̱u̱ꜘ baˊ hnähꜘ. Cherˊmahꜗ gaꜙjmeeyꜘ heˈ kyahꜗ, maˉlë̱h˜ maˉcha̱a̱hˋ ø̱ø̱hˈ heꜘ.
15 — Se o seu irmão pecar contra você, vá e mostre-lhe o seu erro. Mas faça isso em particular, só entre vocês dois. Se essa pessoa ouvir o seu conselho, então você ganhou de volta o seu irmão.
16 Pero cherˊmahꜗ saꜙ gaꜙjmeeyꜘ heˈ kyahꜗ, jä̱ä̱ꜙ gaˊ ja̱a̱ˉ u̱u̱ꜗ mahꜗ goˉhlëëhˊ kya̱a̱yhˊ kaˉlähꜘ. Jëëhꜘ, kya̱a̱hˊ juˈdsooꜘ heˉ hlëëhꜙ u̱u̱ꜗ u̱u̱ˉ dsaˉ, läꜙja̱ˉ jmeeꜙ dsooꜘ läꜙjëꜙ juuˈ.
16 Mas, se não ouvir, leve com você uma ou duas pessoas, para fazer o que mandam as
17 Cherˊmahꜗ niꜙ kihꜗ dsaˉ heꜘ saꜙ hii˜ nuuyꜗ, ja̱ˉ jmeehˉ juuˈ kihꜗ gwahꜙ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ tä̱ä̱hˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ. Hiꜙ cherˊmahꜗ niꜙ kihꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ gwahꜙ saꜙ gaꜙnuuyꜘ, jmä̱ä̱ˋ läꜙko̱o̱ˉ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ saꜙ maˉhe̱e̱hˉ kihꜗ Dio o läꜙko̱o̱ˉ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ ko̱o̱ˈ kuˊsɨhˉ.
17 Mas, se a pessoa que pecou não ouvir essas pessoas, então conte tudo à igreja. E, se ela não ouvir a igreja, trate-a como um pagão ou como um cobrador de impostos.
18 Maꜙraꜙ juˈdsooꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, läꜙjëꜙ heˉ hñʉʉhˈ hnähꜘ hwaꜗ laˉ, läꜙja̱ˉ naˉhñʉʉꜚ gyʉʉhˈ yaꜙjwɨɨꜗ. Hiꜙ läꜙjëꜙ heˉ chiihˊ hnähꜘ hwaꜗ laˉ, läꜙja̱ˉ dsaˉchiihꜙ gyʉʉhˈ yaꜙjwɨɨꜗ kaˉlähꜘ.
18 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o que vocês proibirem na terra será proibido no céu, e o que permitirem na terra será permitido no céu.
19 Ko̱o̱ˉ kaˉlähꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, cherˊmahꜗ u̱u̱ꜗ hnähꜘ gaꜙta̱a̱hˋ hnähꜘ juuˈ kweeˉ hwaꜗ laˉ mahꜗ ngɨɨhˊ hnähꜘ heˉ hnoohˉ hnähꜘ, Tääˋ kya̱a̱nꜙ hi̱ˉ gyaꜗ gyʉʉhˈ, kwaꜗ bihꜗ heˉ hnoohˉ hnähꜘ.
19 — E afirmo a vocês que isto também é verdade: todas as vezes que dois de vocês que estão na terra pedirem a mesma coisa em oração, isso será feito pelo meu Pai, que está no céu.
20 Jëëhꜘ jeeˊ dsaˉñeeꜙ u̱u̱ꜗ u̱u̱ˉ ko̱ˉjø̱hꜘ ngɨɨyꜙ kiyhꜗ, jeeˊ ja̱ˉ hä̱ä̱nˊ jeeˊ kiyhˈ.
20 Porque, onde dois ou três estão juntos em meu nome, eu estou ali com eles.
21 Ja̱ˉgaˊ gaꜙllooꜗ Peeˊ kaˉlähꜘ chu̱hꜙ kihꜗ Jesús mahꜗ gaꜙngɨɨyꜘ juuˈ kiyhꜗ:
21 Então Pedro chegou perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quantas vezes devo perdoar o meu irmão que peca contra mim? Sete vezes?
22 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ:
22 — Não! — respondeu Jesus. — Você não deve perdoar sete vezes, mas setenta e sete vezes.
23 ʼHeˉ jä̱ä̱ꜙ Dio dsaˉ läꜙhihꜙ kihꜗ, je̱e̱hˈ kweeˉ läꜙko̱o̱ˉ gaꜙjmeeꜘ ja̱a̱ˉ rey hi̱ˉ gaꜙjmeehꜗ kwa̱a̱t˜ kihꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ maˊ jmeeꜙ taˊ kiyhˈ.
23 Porque o
24 Läꜙ maˊ gaꜙløøꜗ jmeeyh˜ kwa̱a̱t˜ kiyhꜗ, yaꜙjä̱ä̱yꜙ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ maˊ ä̱ä̱ˉ chaˉmiihˉ kuuˊ.
24 Logo no começo trouxeram um que lhe devia milhões de moedas de prata.
25 Pero dsaˉ heꜘ saꜙ chaˉ heˉ kya̱a̱hˊ miˉhmaayhˋ läꜙjëꜙ heˉ ä̱ä̱yˉ. Heˉja̱ˉ gaꜙjmeeꜘ rey heꜘ hihꜙ waˊ dsaˉhnëëyˋ goˉte˜ kya̱a̱hˊ mëyˊ kya̱a̱hˊ jo̱o̱yꜘ hiꜙ kya̱a̱hˊ läꜙjëꜙ heˉ chaˉ kiyhꜗ mahꜗ läꜙhmaahˊ läꜙjëꜙ heˉ ä̱ä̱yˉ.
25 Mas o empregado não tinha dinheiro para pagar. Então, para pagar a dívida, o seu patrão, o rei, ordenou que fossem vendidos como escravos o empregado, a sua esposa e os seus filhos e que fosse vendido também tudo o que ele possuía.
26 Heˉja̱ˉ gaꜙju̱u̱hꜗ dsaˉ heꜘ jnëˊ chaˊnëˊ rey mahꜗ gaꜙchu̱u̱yꜘ kya̱a̱hˊ, gaꜙjäyhꜘ: “Dsaˉjø̱ø̱hˈ kya̱a̱nꜙ, jmeeˊ jø̱hˉ hohꜘ kiꜙ jnäꜘ. Miˊhmaahˋ baˊ jnäꜘ kyahꜗ läꜙjëꜙ.”
26 Mas o empregado se ajoelhou diante do patrão e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo ao senhor.”
27 Gaꜙläꜙñihꜘ baˊ dsëˈ rey heꜘ kiyhꜗ, moꜙsoꜙ gaꜙngɨɨhꜗ gyihꜗ kuuˊ heˉ maˊ ä̱ä̱yˉ ja̱ˉ, mahꜗ gaꜙlä̱ä̱yꜗ goˉte˜.
27 — O patrão teve pena dele, perdoou a dívida e deixou que ele fosse embora.
28 ʼPero läꜙko̱o̱ˉ yaꜙhë̱ë̱ꜗ baˊ dsaˉ hi̱ˉ maˊ ä̱ä̱ˉ kihꜗ rey, gaꜙje̱e̱yˈ ja̱a̱ˉ dsaˉkya̱a̱yhˊ hi̱ˉ maˊ ä̱ä̱ˉ ko̱ˉhi̱ˊpihˈ kuuˊ kiyhˈ. Gaꜙsa̱a̱yhꜗ mahꜗ gaꜙgwɨyhꜗ luuˊ hi̱ˉ heꜘ, gaꜙsɨɨyhꜙ: “Miˉhmaahˊ kinꜙ heˉ ä̱ä̱hˉ”.
28 O empregado saiu e encontrou um dos seus companheiros de trabalho que lhe devia cem moedas de prata. Ele pegou esse companheiro pelo pescoço e começou a sacudi-lo, dizendo: “Pague o que me deve!”
29 ʼPero hi̱ˉ maˊ ä̱ä̱ˉ kuuˊ kihˈ dsaˉkya̱a̱hˊ heꜘ, gaꜙjwä̱ä̱yꜗ hñiiyꜘ hʉʉˊ tɨɨˊ hi̱ˉ heꜘ mahꜗ gaꜙchu̱u̱yꜘ kya̱a̱hˊ, gaꜙjäyhꜘ: “Jmeeˊ jø̱hˉ hohꜘ kiꜙ jnäꜘ. Miˊhmaahˋ baˊ jnäꜘ kyahꜗ läꜙjëꜙ.”
29 — Então o seu companheiro se ajoelhou e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu lhe pagarei tudo.”
30 ʼPero hi̱ˉ ja̱a̱ˉ heꜘ saꜙ gaꜙhe̱e̱yhˉ. Gaꜙhnɨɨyꜗ kihꜗ mahꜗ gaꜙheyꜗ nehꜙñeˈ läꜙji̱i̱hˈ gaꜙmiꜙhmaayhˊ läꜙjëꜙ heˉ maˊ ä̱ä̱yˉ.
30 — Mas ele não concordou. Pelo contrário, mandou pôr o outro na cadeia até que pagasse a dívida.
31 Maˊ gaꜙjëëꜗ jeeˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉkya̱a̱yhˊ heꜘ läꜙko̱o̱ˉ gaꜙjmeeyꜘ, gaꜙji̱i̱ꜗ jwërte kiyhꜗ, mahꜗ naˊnääyˈ naˊjmeeyhˊ juuˈ kihꜗ rey haˉ läꜙ maˉlaꜗ.
31 Quando os outros empregados viram o que havia acontecido, ficaram revoltados e foram contar tudo ao patrão.
32 ʼHeˉja̱ˉ gaꜙjmeeꜘ rey madaꜚ jaꜗ dsaˉ hñaaˉ dsëꜗ heꜘ, mahꜗ gaꜙsɨɨyhꜙ: “Peerꜙ hñaaˉ hohꜘ hneˉ dsaˉñʉʉhˉ. Gaꜙjmeenꜗ jø̱hˉ dsënꜙ kihꜗ läꜙjëꜙ heˉ maˊ ä̱ä̱hˉ kinꜙ, kihꜗ heˉ maˉchu̱u̱hˊ chaˉmiihˉ kya̱a̱hˊ jnäꜘ.”
32 Aí o patrão chamou aquele empregado e disse: “Empregado miserável! Você me pediu, e por isso eu perdoei tudo o que você me devia.
33 ¿Ja̱ˈ maˊ ä̱ä̱hˉ jmɨɨˊ maˊ läˉñihꜘ hohꜘ kihꜗ dsaˉkya̱a̱hˊ, läꜙko̱o̱ˉ gaꜙläꜙñihꜘ dsënꜙ kyahꜗ hneˉ?
33 Portanto, você deveria ter pena do seu companheiro, como eu tive pena de você.”
34 Heˉja̱ˉ gaꜙläꜙlle̱e̱ꜘ rey, gaꜙngëëyꜗ jaˊgooˉ pooˉ mahꜗ llaˉkya̱a̱yꜙ jmɨɨˊ läꜙji̱i̱hˈ miˉhmaayhˋ läꜙjëꜙ heˉ ä̱ä̱yˉ.
34 — O patrão ficou com muita raiva e mandou o empregado para a cadeia a fim de ser castigado até que pagasse toda a dívida.
35 Ja̱ˉgaˊ gaꜙjähꜘ Jesús kaˉlähꜘ:
35 E Jesus terminou, dizendo:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.