João 6
Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs NVT
1 Maˉngëëꜘ heˉ ja̱ˉ, ngooꜗ Jesús taꜙ hngaahˋ ko̱ˉta̱a̱ˉ jmɨˉjʉʉhˉ heˉ hlaˉ hwaꜗ Galilea, ja̱ˉbaˊ heˉ jäyhꜘ kihꜗ Tiberia.
1 Depois disso, Jesus atravessou o mar da Galileia, conhecido também como mar de Tiberíades.
2 Jwë̱ë̱ꜘ dsaˉ maˊ cha̱a̱ˉ kaahˋ kiyhˈ, kihꜗ heˉ maˊ jëëy˜ läꜙjëꜙ heˉ jʉhˉga̱a̱ˉ heˉ maˊ jmeeyꜙ läꜙko̱o̱ˉ häˊ maˊ miˉhlä̱ä̱yꜘ hi̱ˉ dsaahˊ.
2 Uma grande multidão o seguia por toda parte, pois tinham visto os sinais que ele havia realizado ao curar os enfermos.
3 Ja̱ˉgaˊ gaꜙwɨɨꜗ Jesús taꜙ jeeˊ chihˈ ko̱o̱ˉ lleˊko̱hꜘ mahꜗ jeeˊ ja̱ˉ gaꜙtoohˋ jnäähꜗ discípulo kya̱a̱yhˊ.
3 Então Jesus subiu a um monte e sentou-se com seus discípulos.
4 Jmɨɨˊ ja̱ˉ maˉyaˉjä̱hꜙ tëꜗ jmɨɨˊ heˉ ku̱hˉ dsaˉ judiu borrego mähꜗ.
4 Era quase tempo da festa judaica da Páscoa.
5 Maˊ gaꜙjë̱ë̱ꜗ Jesús jwë̱ë̱ꜘ jwërte dsaˉ hi̱ˉ yaꜙnääꜗ mahꜗ gaꜙsɨɨyhꜙ Felipe:
5 Jesus logo viu uma grande multidão que vinha a seu encontro. Voltando-se para Filipe, perguntou: “Onde podemos comprar pão para alimentar toda essa gente?”.
6 Pero heˉ gaꜙjäyhꜘ läꜙja̱ˉ, heˉ maˊ hnøøyˈ maˊ jëëyˈ heeˉ ja̱ˉ maˊ jähꜙ Felipe. Jëëhꜘ kyʉʉh˜ bihꜗ haˉ läꜙ jmeeyꜗ.
6 Disse isso para pôr Filipe à prova, pois já sabia o que ia fazer.
7 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Felipe:
7 Filipe respondeu: “Mesmo que trabalhássemos vários meses, não teríamos dinheiro suficiente para dar alimento a todos!”.
8 Mahꜗ gaꜙjähꜘ ja̱a̱ˉ discípulo kya̱a̱yꜗ, Andreˊ ø̱ø̱hꜚ Simón Peeˊ:
8 Então um de seus discípulos, André, irmão de Simão Pedro, falou:
9 —Jeeˊ laˉ hä̱ä̱ˊ ja̱a̱ˉ chihˉ hi̱ˉ kye̱ˉ hñaꜘ heˊñiihꜚ heˉ naˉlaꜚ kya̱a̱hˊ cebada, kya̱a̱hˊ u̱u̱ˈ hmoohˉ mähꜗ. Pero haˉ le̱e̱ꜙ heˉ ooꜙ kihꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ naˉ —gaꜙjäyhꜘ.
9 “Aqui está um rapaz com cinco pães de cevada e dois peixes. Mas que adianta isso para tanta gente?”.
10 —Chiihˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ naˉ, waˊ dsaˉta̱a̱yhˋ waˊ gyayˉ hwaꜗ —gaꜙjähꜘ Jesús.
10 Jesus respondeu: “Digam ao povo que se sente”. Todos se sentaram na grama que cobria o monte. Só os homens eram cerca de cinco mil.
11 Gaꜙka̱ꜗ Jesús heˊñiihꜚ ja̱ˉ, gaꜙkwayꜘ tiˊhmaahˊ kihˈ Dio. Maˉlaꜙ maˉkwayꜘ tiˊhmaahˊ, gaꜙjmeeyꜘ jwɨˊ heˊñiihꜚ ja̱ˉ mahꜗ gaꜙkwëëyhꜗ discípulo. Hiꜙ ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ gaꜙjmeeꜘ discípulo kya̱a̱hˊ hi̱ˉ maˊ tä̱ä̱hˊ hwaˈ. Hiꜙ ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ gaꜙjmeeyꜘ kihꜗ hmoohˉ mähꜗ heꜘ, gaꜙkwëëyhꜗ dsaˉ haˉ ko̱o̱ˉ ji̱i̱hˈ maˊ hnøøˈ läꜙja̱a̱ˉ läꜙja̱a̱yˉ.
11 Então Jesus tomou os pães, agradeceu a Deus e os repartiu entre o povo. Em seguida, fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Maˉlaꜙ maˉkë̱ë̱ꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ, gaꜙjmeeꜘ Jesús madaꜚ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ discípulo:
12 Depois que todos estavam satisfeitos, Jesus disse a seus discípulos: “Agora juntem os pedaços que sobraram, para que nada se desperdice”.
13 Maˉlaꜙ maˉjʉʉhˈ läꜙjëꜙ jwɨˊ heˉ gaꜙcha̱a̱ꜗ ja̱ˉ, gaꜙka̱hˈ gyaꜙto̱ꜘ saˊmɨɨhˉ jwɨˊ kihˈ hñaꜘ heˊñiihꜚ heˉ maˊ naˉlaꜚ kya̱a̱hˊ cebada.
13 Eles juntaram o que restou e encheram doze cestos com as sobras.
14 Maˊ gaꜙjëëꜗ dsaˉ heꜘ, heˉ jʉhˉga̱a̱ˉ heˉ gaꜙjmeeꜘ Jesús jeeˊ ja̱ˉ, gaꜙjäyhꜘ:
14 Quando o povo viu Jesus fazer esse sinal, exclamou: “Sem dúvida ele é o profeta que haveria de vir ao mundo!”.
15 Pero maˉliihꜚ baˊ Jesús, heˉ hnøøꜗ dsaˉ läꜙbiiꜗ läꜙja̱a̱ꜗ maˊ tëëyꜙ mahꜗ maˊ jmä̱ä̱yˈ rey kya̱a̱yꜗ, heˉja̱ˉ ko̱o̱ˉ kaˉlähꜘ gaꜙwɨɨyꜗ taꜙ lleˊko̱hꜘ ja̱ˉ mahꜗ gaꜙjä̱yꜘ hñiiyꜘ.
15 Jesus sabia que pretendiam obrigá-lo a ser rei deles, de modo que se retirou, sozinho, para o monte.
16 Maˊ gaꜙnʉʉˉ jmɨɨˊ ja̱ˉ, maꜙlaꜙ jnäähˈ discípulo baˊ gaꜙjña̱a̱ˊ jnäähꜗ taꜙ chaˊhooˊ jmɨˉjʉʉhˉ ja̱ˉ.
16 Ao entardecer, os discípulos de Jesus desceram à praia,
17 Gaꜙtoohˋ jnäähꜗ nehꜙ naˊmooꜘ mahꜗ gaꜙnøøꜗ jnäähˈ ha̱a̱ˊ jnäähꜗ jmɨˉjʉʉhˉ ja̱ˉ, taꜙ hngaahˋ jeeˊ che̱e̱ˉ Capernaum. Maˉnaˉho̱o̱ˉ goˉteˈ hor˜ ja̱ˉ niꜙ saꜙ gaˊ maˉja̱h˜ Jesús.
17 entraram no barco e atravessaram o mar em direção a Cafarnaum. Quando escureceu, porém, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Pero jaꜗ ko̱o̱ˉ lleꜘ täꜘ, läꜙji̱i̱hˈ gaꜙløøꜗ hlu̱hꜙ jmɨɨˉ.
18 Logo, um vento forte veio sobre eles, e o mar ficou muito agitado.
19 Maˉläˉø̱ø̱yꜘ ko̱o̱ˉ hñaꜘ jñiiꜘ kilómetro nëˊ jmɨɨˉ, maˊ gaꜙjë̱ë̱ˊ jnäähꜗ Jesús jaꜗ yaꜙjä̱yhꜙ kihꜗ naˊmooꜘ, ngëyꜙ nëˊ jmɨɨˉ, mahꜗ gaꜙläꜙga̱hꜗ jnäähˈ.
19 Depois de remarem cinco ou seis quilômetros, de repente viram Jesus caminhando sobre o mar, em direção ao barco. Ficaram aterrorizados,
20 Pero gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ jnäähˈ:
20 mas ele lhes disse: “Sou eu! Não tenham medo”.
21 Ja̱ˉgaˊ gaꜙhe̱e̱hˊ jnäähꜗ läꜙka̱a̱ˉ tuhˉdsëˉ jnäähˈ nehꜙ naˊmooꜘ ja̱ˉ, hiꜙ cha̱hꜘ baˊ gaꜙtë̱ë̱ꜘ jnäähˈ hwaꜗ jeeˊ gaꜙnøøꜗ jnäähˈ ja̱ˉ.
21 Eles o receberam no barco e, logo em seguida, chegaram a seu destino.
22 Maˊ gaꜙjnäꜗ jyohꜘ jmɨɨˊ, dsaˉ hi̱ˉ maˊ tä̱ä̱hˊ taꜙ hngaahˋ jeeˊ gaꜙhwë̱ë̱ˉ jnäähˈ ja̱ˉ, gaꜙläꜙliihꜚ, maꜙlaꜙ jnäähˈ discípulo baˊ gaꜙtoohˋ jnäähꜗ nehꜙ ko̱o̱ˉ baˊ naˊmooꜘ heˉ maˊ hiiꜘ jeeˊ ja̱ˉ.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar viu que os discípulos haviam pegado o único barco dali e que Jesus não fora com eles.
23 Taˊko̱ˉji̱i̱hˈ ja̱ˉ gaꜙllooꜗ jyohꜘ gaˊ naˊmooꜘ heˉ gaꜙhwëëˉ taꜙ jeeˊ jwɨɨˉ Tiberia, ja̱ˉbaˊ kooꜘ jeeˊ gaꜙta̱a̱hˋ hñaꜘ mil dsaˉ hi̱ˉ gaꜙkuhˉ jeeˊ ja̱ˉ, jeeˊ gaꜙkwaꜘ Jesús tiˊhmaahˊ kihˈ Dio.
23 Alguns barcos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde o povo tinha comido os pães depois que o Senhor os abençoou.
24 Maˊ gaꜙjëëꜗ dsaˉ, moꜙsoꜙ cha̱a̱ˉ Jesús niꜙ discípulo kya̱a̱yꜗ jeeˊ ja̱ˉ, gaꜙta̱a̱yhˋ nehꜙ naˊmooꜘ heˉ maˊ hɨɨꜚ jeeˊ ja̱ˉ, gaꜙnääyꜗ gaꜙhnääyhꜙ Jesús taꜙ jeeˊ jwɨɨˉ Capernaum.
24 Quando a multidão viu que nem Jesus nem os discípulos estavam ali, todos entraram nos barcos e atravessaram para Cafarnaum, a fim de procurá-lo.
25 Maˊ gaꜙllaꜙnääyꜗ taꜙ hngaahˋ ja̱ˉ, gaꜙjnä̱ä̱yhꜙ Jesús mahꜗ gaꜙsɨɨyhꜙ:
25 Encontraram-no do outro lado do mar e lhe perguntaram: “Rabi, quando o senhor chegou aqui?”.
26 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ:
26 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: vocês querem estar comigo não porque entenderam os sinais, mas porque lhes dei alimento.
27 Taꜙ waˊ he̱e̱ꜘ hohꜘ hnähꜘ kihꜗ maꜗ heˉ dsaˉllaꜙ. Waˊ he̱e̱ꜘ hohꜘ hnähꜘ kihꜗ maꜗ heˉ saꜙ llaꜙ, heˉ jmeeꜗ cha̱a̱ˉ dsaˉ tä̱ä̱ꜘ. Heˉ laˉ naˉ maꜗ heˉ kwaꜙ Hi̱ˉgaꜙlë̱ë̱ꜗngoꜗ laˉ. Jëëhꜘ, Tääˋ hi̱ˉ la̱a̱ꜗ Dio, gaꜙhña̱a̱yꜗ jnäꜘ kihꜗ heˉ laˉ.
27 Não se preocupem tanto com coisas que se estragam, como a comida, mas usem suas energias buscando o alimento que permanece para a vida eterna, o qual o Filho do Homem pode lhes dar. Pois Deus, o Pai, colocou em mim seu selo de aprovação”.
28 Mahꜗ gaꜙngɨɨꜘ dsaˉ heꜘ juuˈ kiyhꜗ:
28 “Nós também queremos realizar as obras de Deus”, disseram eles. “O que devemos fazer?”
29 —Heˉ laˉ baˊ hnøøˈ Dio jmeehˈ hnähꜘ, heˉ jmeehˈ hnähꜘ dsooꜘ hohꜘ kihꜗ hi̱ˉ gaꜙche̱e̱yꜗ —gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ.
29 Jesus lhes disse: “Esta é a única obra que Deus quer de vocês: creiam naquele que ele enviou”.
30 —¿Heeˉ ko̱o̱ˉ heˉ jʉhˉga̱a̱ˉ heehˈ jnäähꜗ, mahꜗ jëëˊ jnäähꜗ, ja̱ˉgaˊ jmeeˊ jnäähꜗ dsooꜘ dsëˉ jnäähˈ kyahꜗ? ¿Haˉ läꜙ laꜗ heˉ jmeehˈ mahꜗ jëëˊ jnäähꜗ?
30 Eles responderam: “Se deseja que creiamos no senhor, mostre-nos um sinal. O que o senhor pode fazer?
31 Dsaˉ maˉgyu̱hˉ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ gaꜙkuyhˉ maná jeeˊ laˈ hwaꜗ ki̱i̱ꜙ ja̱ˉ, läꜙko̱o̱ˉ naˉsɨɨˉ juuˈ kihꜗ Dio: “Heˊñiihꜚ heˉ jaꜗ gyʉʉhˈ baˊ ja̱ˉ, gaꜙkwëëhꜗ dsihꜘ mahꜗ gaꜙkuyhˉ” —gaꜙjähꜘ dsaˉ sɨɨyhꜙ.
31 Afinal, nossos antepassados comeram maná no deserto! As Escrituras dizem: ‘Moisés lhes deu de comer pão do céu’”.
32 —Maꜙraꜙ juˈdsooꜘ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, ja̱ꜙ heꜘ Moisé hi̱ˉ gaꜙkwaꜘ heˊñiihꜚ heˉ jaꜗ gyʉʉhˈ. Tääˋ kya̱a̱nꜙ baˊ heꜘ hi̱ˉ kwëëh˜ hnähꜘ maꜙraꜙ heˊñiihꜚ heˉ gwaꜘ gyʉʉhˈ.
32 Jesus disse: “Eu lhes digo a verdade: não foi Moisés quem lhes deu pão do céu. É meu Pai quem dá o verdadeiro pão do céu a vocês.
33 Jëëhꜘ heˊñiihꜚ heˉ kwaꜙ Dio, hi̱ˉ heꜘ heꜘ hi̱ˉ gaꜙjña̱a̱ꜗ gyʉʉhˈ, hi̱ˉ jmeeꜙ cha̱a̱ˉ dsaˉ jmɨˉgyʉʉꜙ —gaꜙjähꜘ Jesús gaꜙsɨɨyhꜙ.
33 O verdadeiro pão de Deus é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo”.
34 —Kwëëhˋ jnäähꜗ tä̱ä̱ꜘ heˊñiihꜚ ja̱ˉ, Dsaˉjø̱ø̱hˈ kya̱a̱nꜙ —gaꜙjähꜘ dsaˉ heꜘ sɨɨyhꜙ.
34 “Senhor, dê-nos desse pão todos os dias”, disseram eles.
35 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ:
35 Jesus respondeu: “Eu sou o pão da vida. Quem vem a mim nunca mais terá fome. Quem crê em mim nunca mais terá sede.
36 Pero jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ kaˉlähꜘ läꜙko̱o̱ˉ maˉjwë̱ë̱hnꜗ hnähꜘ jä̱ä̱ꜗ, maꜙkeꜙ maˉjë̱ë̱hˋ hnähꜘ jnäꜘ, saꜙ maˉjmeehˊ hnähꜘ dsooꜘ hohꜘ hnähꜘ kinꜙ.
36 Mas vocês não creram em mim, embora me tenham visto.
37 Gaꜙläꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ hi̱ˉ ta̱a̱hˉ Tääˋ goonꜙ, hi̱ˉ heꜘ goˉnääꜘ kinꜙ. Hiꜙ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ goˉnääꜘ kinꜙ, saꜙ be̱e̱ꜚ jnihꜘ.
37 Contudo, aqueles que o Pai me dá virão a mim, e eu jamais os rejeitarei.
38 Jëëhꜘ, saꜙ gaꜙjña̱a̱nꜗ gyʉʉhˈ mahꜗ jmeenˋ läꜙ hnoonꜗ hñiinꜙ. Gaꜙjña̱a̱nꜗ mahꜗ jmeenˋ läꜙ hnøøꜗ hi̱ˉ gaꜙche̱e̱ꜗ jnäꜘ baˊ.
38 Pois desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou, e não minha própria vontade.
39 Tääˋ hi̱ˉ gaꜙche̱e̱ꜗ jnäꜘ hyohˉ dsëyꜗ läꜙlaˉ baˊ. Saꜙ hnøøyꜗ dsaˉhë̱ë̱ꜗ kiꜙ jnäꜘ niꜙ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ gaꜙta̱a̱yhˉ goonꜙ mahꜗ gaꜙläꜙjë̱ë̱ꜙ baˊ hi̱ˉ heꜘ miˊji̱i̱hnˋ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ lla̱a̱ꜙ jmɨˉgyʉʉꜙ.
39 E esta é a vontade de Deus: que eu não perca um sequer de todos que ele me deu, mas que ressuscite todos no último dia.
40 Hi̱ˉ gaꜙche̱e̱ꜗ jnäꜘ hyohˉ dsëyꜗ läꜙlaˉ. Läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ goˉnääꜘ kihꜗ Jo̱o̱yꜘ mahꜗ jmeeꜗ dsooꜘ dsëꜗ kiyhꜗ, hi̱ˉ heꜘ baˊ jmeeyˈ cha̱a̱ˉ tä̱ä̱ꜘ. Mahꜗ jnäꜘ baˊ miˊji̱i̱hˋ jnihꜘ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ lla̱a̱ꜙ jmɨˉgyʉʉꜙ —gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨhꜙ dsaˉ heꜘ.
40 Pois é a vontade de meu Pai que todo aquele que olhar para o Filho e nele crer tenha a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia”.
41 Heˉja̱ˉ gaꜙløøꜗ dsaˉ judiu heꜘ chaˉhä̱ä̱y˜ hlëëyhꜙ wɨɨꜘ kihꜗ Jesús, kihꜗ heˉ maˊ jäyhꜘ, la̱a̱yꜗ heˊñiihꜚ heˉ gaꜙjyooꜗ gyʉʉhˈ.
41 Então os judeus começaram a criticá-lo, pois ele havia afirmado: “Eu sou o pão que desceu do céu”.
42 Läꜙlaˉ gaꜙjäyhꜘ:
42 Diziam: “Este não é Jesus, filho de José? Conhecemos seu pai e sua mãe. Como ele pode dizer: ‘Desci do céu?’”.
43 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ kaˉlähꜘ:
43 Jesus, porém, respondeu: “Parem de me criticar.
44 Niꜙ ja̱a̱ˉ saꜙ leꜘ jäꜙ kihꜗ hñiiꜘ kya̱a̱hˊ jnäꜘ cherˊmahꜗ Tääˋ hi̱ˉ gaꜙche̱e̱ꜗ jnäꜘ saꜙ gaꜙta̱a̱yhˉ goonꜙ. Mahꜗ jnäꜘ baˊ miˊji̱i̱hˋ jnihꜘ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ lla̱a̱ꜙ jmɨˉgyʉʉꜙ.
44 Pois ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer a mim; e no último dia eu o ressuscitarei.
45 Läꜙlaˉ naˉsɨɨˉ kooh˜ ko̱ˉlla̱a̱ˊ hi̱ˉ maˊ ngëë˜ juuˈ kihꜗ Dio lloꜘjooꜗ: “Dio baˊ miˉtë̱ë̱ꜙ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ.” Läꜙja̱ˉ, läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ gaꜙnuuꜘ hiꜙ gaꜙläꜙtë̱ë̱yꜙ kihꜗ Tääˋ, yaˉnääyꜘ kya̱a̱hˊ jnäꜘ.
45 Como dizem as Escrituras: ‘Todos eles serão ensinados por Deus’. Todo aquele que ouve o Pai e aprende dele vem a mim.
46 ʼSaꜙ cha̱a̱ˉ hi̱ˉ maˉjë̱ë̱ꜙ Tääˋ. Maꜙlaꜙ hi̱ˉ jaꜗ jeeˊ gyaˈ Dio baˊ, hi̱ˉ heꜘ baˊ maˉjë̱ë̱ꜙ Tääˋ.
46 Não que alguém tenha visto o Pai; somente eu, que fui enviado por Deus, o vi.
47 Maꜙraꜙ juˈdsooꜘ jwë̱ë̱hn˜hnähꜘ, hi̱ˉ jmeeꜙ dsooꜘ dsëꜗ kinꜙ, hi̱ˉ heꜘ baˊ cha̱a̱ˉ tä̱ä̱ꜘ.
47 “Eu lhes digo a verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Jnäꜘ heꜘ la̱a̱nꜗ heˊñiihꜚ heˉ jmeeꜙ cha̱a̱ˉ dsaˉ.
48 Sim, eu sou o pão da vida!
49 Dsaˉ maˉgyu̱hˉ jnänˋ gaꜙkuyhˉ maná jeeˊ laˈ hwaꜗ ki̱i̱ꜙ ja̱ˉ, pero gaꜙju̱u̱yꜗ.
49 Seus antepassados comeram maná no deserto, mas morreram;
50 Pero hi̱ˉ laˉ heꜘ heˊñiihꜚ heˉ gaꜙjyooꜗ gyʉʉhˈ mahꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ gaꜙkuhˉ kiyhꜗ moꜙsoꜙ ju̱u̱yꜘ.
50 quem comer o pão do céu, no entanto, jamais morrerá.
51 Jnäꜘ heꜘ la̱a̱nꜗ heˊñiihꜚ ji̱i̱hꜙ heˉ gaꜙjyooꜗ gyʉʉhˈ. Hi̱ˉ kuhꜙ kihꜗ heˊñiihꜚ laˉ, cha̱a̱yˉ tä̱ä̱ꜘ baˊ. Heˊñiihꜚ heˉ kwaˋ jnäꜘ, laꜗ ngoꜗ kinꜙ. Heˉ ja̱ˉ kwanˋ mahꜗ läꜙja̱ˉ jmeeꜗ cha̱a̱ˉ läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉ jmɨˉgyʉʉꜙ —gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá para sempre; e este pão, que eu oferecerei para que o mundo viva, é a minha carne”.
52 Heˉja̱ˉ dsaˉ judiu heꜘ gaꜙtiˉ gaꜙchooyꜘ juuˈ kya̱a̱hˊ ø̱ø̱yhꜚ:
52 Então os judeus começaram a discutir entre si a respeito do que ele queria dizer. “Como pode esse homem nos dar sua carne para comer?”, perguntavam.
53 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ:
53 Então Jesus disse novamente: “Eu lhes digo a verdade: se vocês não comerem a carne do Filho do Homem e não beberem o seu sangue, não terão a vida em si mesmos.
54 Hi̱ˉ kuhꜙ ngoꜗ kinꜙ mahꜗ hɨ̱yhꜗ jmaˉ kinꜙ kaˉlähꜘ, cha̱a̱yˉ tä̱ä̱ꜘ baˊ. Hiꜙ jnäꜘ miˊji̱i̱hˋ jnihꜘ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ lla̱a̱ꜙ jmɨˉgyʉʉꜙ.
54 Mas quem come minha carne e bebe meu sangue terá a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Jëëhꜘ ngoꜗ kinꜙ, ko̱o̱ˉ heˉ laˉ baˊ maˈ heˉ jmeeꜗ cha̱a̱ˉ dsaˉ, läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ kihꜗ hi̱ˉ hɨ̱hꜗ jmaˉ kinꜙ, ko̱o̱ˉ heˉ laˉ baˊ jmeeˈ cha̱a̱yˉ.
55 Pois minha carne é a verdadeira comida, e meu sangue é a verdadeira bebida.
56 Hi̱ˉ kuhˉ ngoꜗ kinꜙ mahꜗ hɨ̱yhꜗ jmaˉ kinꜙ jä̱yꜗ ko̱o̱ˉ hwehˉ kya̱a̱hˊ jnäꜘ hiꜙ jnäꜘ jä̱nˋ kya̱a̱yhˊ kaˉlähꜘ.
56 Quem come minha carne e bebe meu sangue permanece em mim, e eu nele.
57 Tääˋ hi̱ˉ naˊji̱i̱hꜙ gaꜙche̱e̱ꜗ jnäꜘ, hiꜙ jnäꜘ cha̱a̱nˉ taꜙlaꜙ kihꜗ Tääˋ. Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ, hi̱ˉ kuhꜙ kiꜙ jnäꜘ, taꜙlaꜙ kiꜙ jnäꜘ baˊ cha̱a̱yˉ.
57 Eu vivo por causa do Pai, que vive e me enviou; da mesma forma, quem se alimenta de mim viverá por minha causa.
58 Heˉ laˉ ja̱ˉ, heˊñiihꜚ heˉ gaꜙjyooꜗ gyʉʉhˈ. Saꜙ laꜗ läꜙ laꜗ maná heˉ gaꜙkuhˉ dsaˉ maˉgyu̱hˉ jnänˋ hiꜙ maꜙraꜙ heˉ gaꜙju̱u̱ꜗ bihꜗ. Pero hi̱ˉ kuhꜙ heˊñiihꜚ laˉ, cha̱a̱yˉ tä̱ä̱ꜘ gaꜙläꜙjëꜙ johꜘ jmɨɨˊ chaˉ baˊ —gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨhꜙ dsaˉ heꜘ.
58 Eu sou o verdadeiro pão que desceu do céu. Seus antepassados comeram maná e morreram; quem comer este pão não morrerá, mas viverá para sempre”.
59 Läꜙjëꜙ juuˈ laˉ gaꜙkwaꜘ Jesús nehꜙ gwahꜙ mähˉ kihꜗ dsaˉ judiu jeeˊ jwɨɨˉ Capernaum.
59 Ele disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Läꜙ maˊ gaꜙnuuyꜘ juuˈ ja̱ˉ, jwë̱ë̱ꜘ discípulo kya̱a̱yꜗ gaꜙjähꜘ:
60 Muitos de seus discípulos disseram: “Sua mensagem é dura. Quem é capaz de aceitá-la?”.
61 Ñeˊ baˊ Jesús heˉ maˊ tä̱ä̱yhˊ maˊ chaˉ maˊ hä̱ä̱y˜ kwa̱a̱t˜ kihꜗ juuˈ heˉ gaꜙhlëëyhꜘ ja̱ˉ, heˉja̱ˉ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ:
61 Jesus, sabendo que seus discípulos reclamavam, disse: “Isso os ofende?
62 Haˉ baˊ läꜙ jmeehˈ hnähꜘ ja̱ˉ, waˊraˉ jähꜘ kihꜗ jë̱ë̱hˈ hnähꜘ Hi̱ˉgaꜙlë̱ë̱ꜗngoꜗ laˉ wɨɨꜗ kaˉlähꜘ jeeˊ maˊ gyayˈ jä̱ä̱ꜗ.
62 Então o que pensarão se virem o Filho do Homem subir ao céu, onde estava antes?
63 Jmɨˉlleꜘ baˊ heˉ jmeeꜙ cha̱a̱ˉ dsaˉ, pero jmɨˉngoꜗ saꜙ chaˉ heˉ leꜘ jmeeꜗ niꜙ miihˉ. Läꜙjëꜙ juuˈ heˉ maˉjwë̱ë̱hnꜗ hnähꜘ, gwaꜘ kihꜗ jmɨˉlleꜘ baˊ naˉ, hiꜙ läꜙja̱ˉ jmeeꜙ cha̱a̱ˉ dsaˉ.
63 Somente o Espírito dá vida. A natureza humana não realiza coisa alguma. E as palavras que eu lhes disse são espírito e vida.
64 Pero cha̱a̱ˉ ko̱ˉlla̱a̱ˊ hnähꜘ hi̱ˉ saꜙ maˉjmeeꜘ dsooꜘ dsëꜗ kinꜙ —gaꜙjähꜘ Jesús.
64 Mas alguns de vocês não creem em mim”. Pois Jesus sabia, desde o princípio, quem não acreditava nele e quem iria traí-lo.
65 Mahꜗ gaꜙjäyhꜘ kaˉlähꜘ:
65 E acrescentou: “Por isso eu disse que ninguém pode vir a mim a menos que o Pai o dê a mim”.
66 Maˉngëëꜘ maˉjäyhꜘ läꜙja̱ˉ, jwë̱ë̱ꜘ discípulo kya̱a̱yꜗ gaꜙbiiyꜗ kihꜗ, moꜙsoꜙ gaꜙjmeeyꜘ ko̱ˉjø̱hꜘ kya̱a̱yhˊ.
66 Nesse momento, muitos de seus discípulos se afastaram dele e o abandonaram.
67 Ja̱ˉgaˊ gaꜙsɨɨyhꜙ läꜙjë̱ë̱ꜙ gyaꜙtu̱u̱ꜘ jnäähˈ discípulo kya̱a̱yꜗ:
67 Então Jesus se voltou para os Doze e perguntou: “Vocês também vão embora?”.
68 Heˉja̱ˉ gaꜙjähꜘ Simón Peeˊ:
68 Simão Pedro respondeu: “Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna.
69 Maˉdsooꜘ baˊ dsëˉ jnäähˈ kyahꜗ, maˉñeˊ baˊ jnäähꜗ hneˉ heꜘ Cristo, Jo̱o̱ꜘ Dio ji̱i̱hꜙ —gaꜙjähꜘ Peeˊ sɨɨyhꜙ.
69 Nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo de Deus”.
70 Mahꜗ gaꜙje̱e̱hˉ Jesús juuˈ kiyhꜗ:
70 Então Jesus disse: “Eu escolhi vocês doze, mas um de vocês é um diabo”.
71 Heˉ maˊ hlëëyhꜙ kihꜗ Juda Iscariote, jo̱o̱ꜘ Simón baˊ ja̱ˉ. Jëëhꜘ Juda heꜘ, hi̱ˉ gaꜙngëëyꜗ kë̱ë̱ˉ gaˊ, maˊ la̱a̱ˈ ja̱a̱ˉ kihꜗ jeeˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ gyaꜙtu̱u̱ꜘ jnäähˈ.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, um dos Doze, que mais tarde o trairia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.