Lucas 18
Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs BKJ
1 Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:
1 E ele falou-lhes uma parábola com este fim, de que os homens devem sempre orar e nunca desfalecer,
2 „V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.
2 dizendo: Havia em uma cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens;
3 Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.
3 e havia naquela cidade uma viúva; e ela veio a ele, dizendo: Vingue-me do meu adversário.
4 Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,
4 E por algum tempo ele não quis; mas depois ele disse consigo: Ainda que eu não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘
5 todavia, como esta viúva me incomoda, vou vingá-la, para que ela não continue a vir me cansar.
6 Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
6 E disse o Senhor: Ouvi o que diz o injusto juiz.
7 Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.
7 E Deus não vingará aos seus próprios eleitos, que clamam a ele dia e noite, já que é longânimo para com eles?
8 I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
8 Eu vos digo que, ele os vingará rapidamente. Quando, porém, vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:
9 E ele falou esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, que eles eram justos, e desprezavam os outros:
10 „Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.
10 Dois homens subiram ao templo para orar; um fariseu, e o outro publicano.
11 Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.
11 O fariseu, posto em pé, assim orava consigo mesmo: Ó Deus, eu te agradeço, porque não sou como os outros homens, extorsionários, injustos e adúlteros; nem como este publicano.
12 Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘
12 Eu jejuo duas vezes na semana, dou os dízimos de tudo quanto eu possuo.
13 Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘ “
13 E o publicano, estando em pé de longe, não queria levantar seus olhos ao céu, mas batia sobre o seu peito, dizendo: Ó Deus, tem misericórdia de mim, pecador!
14 Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
14 Eu vos digo que este homem desceu justificado para sua casa, em vez do outro; porque todo o que a si mesmo se exaltar será humilhado, e o que a si mesmo se humilhar será exaltado.
15 Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.
15 E eles traziam-lhe também os bebês, para que ele os tocasse; mas os seus discípulos, vendo isso, os repreendiam.
16 Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;
16 Jesus, porém, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim as criancinhas, e não as proibais; porque das tais é o reino de Deus.
17 kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
17 Verdadeiramente eu vos digo: Qualquer que não receber o reino de Deus como uma criancinha de forma alguma entrará nele.
18 Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“
18 E um certo governante perguntou-lhe, dizendo: Bom Mestre, o que eu farei para herdar a vida eterna?
19 Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!
19 E Jesus lhe disse: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.
20 Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“
20 Tu sabes os mandamentos: Não cometerás adultério, não assassinarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, honra a teu pai e a tua mãe.
21 Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“
21 E ele disse: Tudo isso eu tenho guardado desde a minha juventude.
22 Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“
22 Ora, Jesus ouvindo estas coisas, lhe disse: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens, e distribua entre os pobres, e tu terás um tesouro no céu; e vem e segue-me.
23 Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
23 E, ao ouvir esta palavra, ele ficou muito triste; porque ele era muito rico.
24 Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.
24 E, vendo Jesus que ele ficara muito triste, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
25 Porque é mais fácil um camelo passar por um olho de agulha, do que entrar um homem rico no reino de Deus.
26 Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
26 E os que ouviram isso disseram: Então, quem poderá ser salvo?
27 On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“
27 E ele disse: As coisas que são impossíveis com homens são possíveis com Deus.
28 Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“
28 Então, disse Pedro: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.
29 Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.
29 E, ele lhes disse: Verdadeiramente eu vos digo: Não há homem que, tendo deixado casa, ou pais, ou irmãos, ou esposa, ou filhos por causa do reino de Deus,
30 Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“
30 que não receba, nesse tempo presente, muito mais, e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.
31 Então, ele tomando consigo os doze, disse-lhes: Eis que estamos subindo para Jerusalém, e todas as coisas escritas pelos profetas a respeito do Filho do homem serão cumpridas.
32 Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.
32 Porque ele será entregue aos gentios, e será escarnecido, humilhado e cuspido;
33 Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“
33 e, eles o açoitarão, e o matarão; e ao terceiro dia ele será ressuscitado.
34 Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
34 E eles não entendiam nenhuma dessas coisas; e esta palavra lhes era encoberta, e eles não entenderam as coisas que foram faladas.
35 Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.
35 E aconteceu que, chegando ele perto de Jericó, estava um certo homem cego assentado junto do caminho, mendigando.
36 Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.
36 E, ouvindo passar a multidão, ele perguntou o que isto significava.
37 Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.
37 E disseram-lhe que Jesus de Nazaré estava passando.
38 Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“
38 E ele gritou, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
39 Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“
39 E os que iam à frente repreendiam-no, para que se calasse; mas ele gritava ainda mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
40 Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.
40 E Jesus, parando, ordenou que lho trouxessem. E ele chegando perto, perguntou-lhe,
41 Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“
41 dizendo: O que queres que eu te faça? E ele disse: Senhor, que eu possa receber a minha visão.
42 Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“
42 E Jesus lhe disse: Recebe a visão, a tua fé te salvou.
43 V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
43 E ele imediatamente recuperou a sua visão, e o foi seguindo, glorificando a Deus; e todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.