Lucas 18
Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs ACF
1 Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:
1 E contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre, e nunca desfalecer,
2 „V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.
2 Dizendo: Havia numa cidade um certo juiz, que nem a Deus temia, nem respeitava o homem.
3 Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.
3 Havia também, naquela mesma cidade, uma certa viúva, que ia ter com ele, dizendo: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,
4 E por algum tempo não quis atendê-la; mas depois disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘
5 Todavia, como esta viúva me molesta, hei de fazer-lhe justiça, para que enfim não volte, e me importune muito.
6 Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
6 E disse o Senhor: Ouvi o que diz o injusto juiz.
7 Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.
7 E Deus não fará justiça aos seus escolhidos, que clamam a ele de dia e de noite, ainda que tardio para com eles?
8 I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
8 Digo-vos que depressa lhes fará justiça. Quando porém vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:
9 E disse também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:
10 „Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.
10 Dois homens subiram ao templo, para orar; um, fariseu, e o outro, publicano.
11 Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.
11 O fariseu, estando em pé, orava consigo desta maneira: Ó Deus, graças te dou porque não sou como os demais homens, roubadores, injustos e adúlteros; nem ainda como este publicano.
12 Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘
12 Jejuo duas vezes na semana, e dou os dízimos de tudo quanto possuo.
13 Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘ “
13 O publicano, porém, estando em pé, de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem misericórdia de mim, pecador!
14 Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque qualquer que a si mesmo se exalta será humilhado, e qualquer que a si mesmo se humilha será exaltado.
15 Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.
15 E traziam-lhe também meninos, para que ele lhes tocasse; e os discípulos, vendo isto, repreendiam-nos.
16 Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;
16 Mas Jesus, chamando-os para si, disse: Deixai vir a mim os meninos, e não os impeçais, porque dos tais é o reino de Deus.
17 kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
17 Em verdade vos digo que, qualquer que não receber o reino de Deus como menino, não entrará nele.
18 Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“
18 E perguntou-lhe um certo príncipe, dizendo: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
19 Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!
19 Jesus lhe disse: Por que me chamas bom? Ninguém há bom, senão um, que é Deus.
20 Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás, não matarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, honra a teu pai e a tua mãe.
21 Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“
21 E disse ele: Todas essas coisas tenho observado desde a minha mocidade.
22 Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“
22 E quando Jesus ouviu isto, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens, reparte-o pelos pobres, e terás um tesouro no céu; vem, e segue-me.
23 Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
23 Mas, ouvindo ele isto, ficou muito triste, porque era muito rico.
24 Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.
24 E, vendo Jesus que ele ficara muito triste, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
25 Porque é mais fácil entrar um camelo pelo fundo de uma agulha do que entrar um rico no reino de Deus.
26 Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
26 E os que ouviram isto disseram: Logo quem pode salvar-se?
27 On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“
27 Mas ele respondeu: As coisas que são impossíveis aos homens são possíveis a Deus.
28 Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“
28 E disse Pedro: Eis que nós deixamos tudo e te seguimos.
29 Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.
29 E ele lhes disse: Na verdade vos digo que ninguém há, que tenha deixado casa, ou pais, ou irmãos, ou mulher, ou filhos, pelo reino de Deus,
30 Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“
30 Que não haja de receber muito mais neste mundo, e na idade vindoura a vida eterna.
31 Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.
31 E, tomando consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém, e se cumprirá no Filho do homem tudo o que pelos profetas foi escrito;
32 Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.
32 Pois há de ser entregue aos gentios, e escarnecido, injuriado e cuspido;
33 Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“
33 E, havendo-o açoitado, o matarão; e ao terceiro dia ressuscitará.
34 Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
34 E eles nada disto entendiam, e esta palavra lhes era encoberta, não percebendo o que se lhes dizia.
35 Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.
35 E aconteceu que chegando ele perto de Jericó, estava um cego assentado junto do caminho, mendigando.
36 Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.
36 E, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.
37 Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.
37 E disseram-lhe que Jesus Nazareno passava.
38 Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“
38 Então clamou, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
39 Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“
39 E os que iam passando repreendiam-no para que se calasse; mas ele clamava ainda mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
40 Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.
40 Então Jesus, parando, mandou que lho trouxessem; e, chegando ele, perguntou-lhe,
41 Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“
41 Dizendo: Que queres que te faça? E ele disse: Senhor, que eu veja.
42 Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“
42 E Jesus lhe disse: Vê; a tua fé te salvou.
43 V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
43 E logo viu, e seguia-o, glorificando a Deus. E todo o povo, vendo isto, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.