Marcos 5
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARC
1 Tehdy se přeplavili přes moře do kraje Gadarenců.
1 E chegaram à outra margem do mar, à província dos gadarenos.
2 A jakmile vystoupil z lodi, ihned se s ním setkal člověk z hrobů v [moci] nečistého ducha.
2 E, saindo ele do barco, lhe saiu logo ao seu encontro, dos sepulcros, um homem com espírito imundo,
3 Ten bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem.
3 o qual tinha a sua morada nos sepulcros, e nem ainda com cadeias o podia alguém prender.
4 Býval totiž často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy [vždy] roztrhal a okovy rozlámal a nikdo ho nemohl zkrotit.
4 Porque, tendo sido muitas vezes preso com grilhões e cadeias, as cadeias foram por ele feitas em pedaços, e os grilhões, em migalhas, e ninguém o podia amansar.
5 Vždycky, ve dne i v noci, byl na horách a v hrobkách, křičel a tloukl se kamením.
5 E andava sempre, de dia e de noite, clamando pelos montes e pelos sepulcros e ferindo-se com pedras.
6 Když pak z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a poklonil se mu
6 E, quando viu Jesus ao longe, correu e adorou-o.
7 a hlasitě vykřikl: “Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, abys mě netrýznil!”
7 E, clamando com grande voz, disse: Que tenho eu contigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? Conjuro-te por Deus que não me atormentes.
8 [Ježíš] mu totiž řekl: “Vyjdi z toho člověka, [ty] nečistý duchu!”
8 (Porque lhe dizia: Sai deste homem, espírito imundo. )
9 A tázal se ho: “Jak se jmenuješ?” On mu řekl: “Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho,”
9 E perguntou-lhe: Qual é o teu nome? E lhe respondeu, dizendo: Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 a velice ho prosil, aby je nevyháněl z toho kraje.
10 E rogava-lhe muito que os não enviasse para fora daquela província.
11 U hory se tam [právě] páslo veliké stádo vepřů
11 E andava ali pastando no monte uma grande manada de porcos.
12 a všichni ti démoni ho prosili: “Pusť nás do těch vepřů, ať vejdeme do nich!”
12 E todos aqueles demônios lhe rogaram, dizendo: Manda-nos para aqueles porcos, para que entremos neles.
13 Ježíš jim [to] hned povolil a ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. Stádo se pak rozběhlo ze srázu dolů do moře (bylo [jich] asi dva tisíce) a v moři se utopilo.
13 E Jesus logo lho permitiu. E, saindo aqueles espíritos imundos, entraram nos porcos; e a manada se precipitou por um despenhadeiro no mar (eram quase dois mil) e afogou-se no mar.
14 Ti, kdo ty vepře pásli, pak utekli a rozhlásili [to] ve městě i na venkově. [Lidé] tedy vyšli, aby viděli, co se to stalo.
14 E os que apascentavam os porcos fugiram e o anunciaram na cidade e nos campos; e saíram muitos a ver o que era aquilo que tinha acontecido.
15 Přišli k Ježíši a viděli toho, který býval posedlý a měl Legii, jak [tam] sedí oblečen a při zdravém rozumu, a dostali strach.
15 E foram ter com Jesus, e viram o endemoninhado, o que tivera a legião, assentado, vestido e em perfeito juízo, e temeram.
16 Ti, kteří to viděli, jim pak vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi vepři,
16 E os que aquilo tinham visto contaram-lhes o que acontecera ao endemoninhado e acerca dos porcos.
17 a [oni] ho začali prosit, aby odešel z jejich kraje.
17 E começaram a rogar-lhe que saísse do seu território.
18 Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý démony, aby s ním mohl zůstat.
18 E, entrando ele no barco, rogava-lhe o que fora endemoninhado que o deixasse estar com ele.
19 Ježíš mu to ale nedovolil a řekl mu: “Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval.”
19 Jesus, porém, não lho permitiu, mas disse-lhe: Vai para tua casa, para os teus, e anuncia-lhes quão grandes
20 On tedy odešel a začal v Dekapoli kázat, co všechno pro něj Ježíš udělal. A všichni se divili.
20 E ele foi e começou a anunciar em Decápolis quão grandes coisas Jesus lhe fizera; e todos se maravilhavam.
21 Když se pak Ježíš zase přeplavil lodí na druhou stranu, sešel se k němu veliký zástup [lidí]. A byl u moře.
21 E, passando Jesus outra vez num barco para o outro lado, ajuntou-se a ele uma grande multidão; e ele estava junto do mar.
22 Vtom k němu přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairus, a když ho uviděl, padl k jeho nohám
22 E eis que chegou um dos principais da sinagoga, por nome Jairo, e, vendo-o, prostrou-se aos seus pés
23 a velmi ho prosil: “Moje dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla uzdravena, a bude žít.”
23 e rogava-lhe muito, dizendo: Minha filha está moribunda; rogo-te que venhas e lhe imponhas as mãos para que sare e viva.
24 A tak s ním odešel a veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj.
24 E foi com ele, e seguia-o uma grande multidão, que o apertava.
25 A [byla tam] jedna žena, která měla krvácení [už] dvanáct let.
25 E certa mulher, que havia doze anos tinha um fluxo de sangue,
26 Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic [jí] neprospělo a bylo jí ještě hůř.
26 e que havia padecido muito com muitos médicos, e despendido tudo quanto tinha, nada lhe aproveitando isso, antes indo a pior,
27 Když [však] uslyšela o Ježíši, přišla [k němu] davem zezadu a dotkla se jeho roucha.
27 ouvindo falar de Jesus, veio por detrás, entre a multidão, e tocou na sua vestimenta.
28 Řekla totiž: “Jestli se dotknu aspoň jeho roucha, budu uzdravena.”
28 Porque dizia: Se tão somente tocar nas suas vestes, sararei.
29 A její krvácení ihned přestalo a poznala na těle, že byla z toho trápení uzdravena.
29 E logo se lhe secou a fonte do seu sangue, e sentiu no seu corpo estar já curada daquele mal.
30 A Ježíš v sobě ihned poznal, že z něho vyšla moc. Otočil se v davu a řekl: “Kdo se dotkl mého roucha?”
30 E logo Jesus, conhecendo que a virtude de si mesmo saíra, voltou-se para a multidão e disse: Quem tocou nas minhas vestes?
31 Jeho učedníci mu řekli: “Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a říkáš: ‘Kdo se mě dotkl?’”
31 E disseram-lhe os seus discípulos: Vês que a multidão te aperta, e dizes: Quem me tocou?
32 Ale on se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala.
32 E ele olhava em redor, para ver a que isso fizera.
33 A když ta žena poznala, co se s ní stalo, přišla s bázní a rozechvěním, padla před ním [na zem a] řekla mu celou pravdu.
33 Então, a mulher, que sabia o que lhe tinha acontecido, temendo e tremendo, aproximou-se, e prostrou-se diante dele, e disse-lhe toda a verdade.
34 On jí však řekl: “Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení.”
34 E ele lhe disse: Filha, a tua fé te salvou; vai em paz e sê curada deste teu mal.
35 A když ještě mluvil, přišli [lidé] z domu představeného synagogy se slovy: “Tvá dcera umřela. Proč ještě obtěžuješ mistra?”
35 Estando ele ainda falando, chegaram alguns do principal da sinagoga, a quem disseram: A tua filha está morta; para que enfadas mais o Mestre?
36 Jakmile však Ježíš uslyšel, co říkali, řekl představenému synagogy: “Neboj se, jenom věř.”
36 E Jesus, tendo ouvido essas palavras, disse ao principal da sinagoga: Não temas, crê somente.
37 A nikomu nedovolil, aby ho doprovázel, kromě Petra a Jakuba a Jana, Jakubova bratra.
37 E não permitiu que alguém o seguisse, a não ser Pedro, e Tiago, e João, irmão de Tiago.
38 Když pak přišel k domu představeného synagogy a uviděl veliké pozdvižení a plačící a hlasitě naříkající,
38 E, tendo chegado à casa do principal da sinagoga, viu o alvoroço e os que choravam muito e pranteavam.
39 vstoupil [dovnitř a] řekl jim: “Proč děláte pozdvižení a pláčete? To dítě neumřelo, ale spí.”
39 E, entrando, disse-lhes: Por que vos alvoroçais e chorais? A menina não está morta, mas dorme.
40 A tak se mu vysmívali, ale on všechny vyhnal, vzal otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel [do místnosti], kde leželo dítě.
40 E riam-se dele; porém ele, tendo-os feito sair, tomou consigo o pai e a mãe da menina e os que com ele estavam e entrou onde a menina estava deitada.
41 Vzal dívku za ruku a řekl jí: “Talita kumi,” což se překládá: “Děvčátko, říkám ti, vstaň.”
41 E, tomando a mão da menina, disse-lhe: Talitá cumi, que, traduzido, é: Menina, a ti te digo: levanta-te.
42 A ta dívka hned vstala a začala se procházet; bylo jí totiž dvanáct let. A zmocnil se jich veliký úžas.
42 E logo a menina se levantou e andava, pois já tinha doze anos; e assombraram-se com grande espanto.
43 On jim však jasně přikázal, aby se o tom nikdo nedozvěděl. A řekl [jim], ať jí dají najíst.
43 E mandou-lhes expressamente que ninguém o soubesse; e disse que lhe dessem de comer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.