Marcos 5
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARA
1 Tehdy se přeplavili přes moře do kraje Gadarenců.
1 Entrementes, chegaram à outra margem do mar, à terra dos gerasenos.
2 A jakmile vystoupil z lodi, ihned se s ním setkal člověk z hrobů v [moci] nečistého ducha.
2 Ao desembarcar, logo veio dos sepulcros, ao seu encontro, um homem possesso de espírito imundo,
3 Ten bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem.
3 o qual vivia nos sepulcros, e nem mesmo com cadeias alguém podia prendê-lo;
4 Býval totiž často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy [vždy] roztrhal a okovy rozlámal a nikdo ho nemohl zkrotit.
4 porque, tendo sido muitas vezes preso com grilhões e cadeias, as cadeias foram quebradas por ele, e os grilhões, despedaçados. E ninguém podia subjugá-lo.
5 Vždycky, ve dne i v noci, byl na horách a v hrobkách, křičel a tloukl se kamením.
5 Andava sempre, de noite e de dia, clamando por entre os sepulcros e pelos montes, ferindo-se com pedras.
6 Když pak z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a poklonil se mu
6 Quando, de longe, viu Jesus, correu e o adorou,
7 a hlasitě vykřikl: “Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, abys mě netrýznil!”
7 exclamando com alta voz: Que tenho eu contigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? Conjuro-te por Deus que não me atormentes!
8 [Ježíš] mu totiž řekl: “Vyjdi z toho člověka, [ty] nečistý duchu!”
8 Porque Jesus lhe dissera: Espírito imundo, sai desse homem!
9 A tázal se ho: “Jak se jmenuješ?” On mu řekl: “Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho,”
9 E perguntou-lhe: Qual é o teu nome? Respondeu ele: Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 a velice ho prosil, aby je nevyháněl z toho kraje.
10 E rogou-lhe encarecidamente que os não mandasse para fora do país.
11 U hory se tam [právě] páslo veliké stádo vepřů
11 Ora, pastava ali pelo monte uma grande manada de porcos.
12 a všichni ti démoni ho prosili: “Pusť nás do těch vepřů, ať vejdeme do nich!”
12 E os espíritos imundos rogaram a Jesus, dizendo: Manda-nos para os porcos, para que entremos neles.
13 Ježíš jim [to] hned povolil a ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. Stádo se pak rozběhlo ze srázu dolů do moře (bylo [jich] asi dva tisíce) a v moři se utopilo.
13 Jesus o permitiu. Então, saindo os espíritos imundos, entraram nos porcos; e a manada, que era cerca de dois mil, precipitou-se despenhadeiro abaixo, para dentro do mar, onde se afogaram.
14 Ti, kdo ty vepře pásli, pak utekli a rozhlásili [to] ve městě i na venkově. [Lidé] tedy vyšli, aby viděli, co se to stalo.
14 Os porqueiros fugiram e o anunciaram na cidade e pelos campos. Então, saiu o povo para ver o que sucedera.
15 Přišli k Ježíši a viděli toho, který býval posedlý a měl Legii, jak [tam] sedí oblečen a při zdravém rozumu, a dostali strach.
15 Indo ter com Jesus, viram o endemoninhado, o que tivera a legião, assentado, vestido, em perfeito juízo; e temeram.
16 Ti, kteří to viděli, jim pak vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi vepři,
16 Os que haviam presenciado os fatos contaram-lhes o que acontecera ao endemoninhado e acerca dos porcos.
17 a [oni] ho začali prosit, aby odešel z jejich kraje.
17 E entraram a rogar-lhe que se retirasse da terra deles.
18 Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý démony, aby s ním mohl zůstat.
18 Ao entrar Jesus no barco, suplicava-lhe o que fora endemoninhado que o deixasse estar com ele.
19 Ježíš mu to ale nedovolil a řekl mu: “Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval.”
19 Jesus, porém, não lho permitiu, mas ordenou-lhe: Vai para tua casa, para os teus. Anuncia-lhes tudo o que o Senhor te fez e como teve compaixão de ti.
20 On tedy odešel a začal v Dekapoli kázat, co všechno pro něj Ježíš udělal. A všichni se divili.
20 Então, ele foi e começou a proclamar em Decápolis tudo o que Jesus lhe fizera; e todos se admiravam.
21 Když se pak Ježíš zase přeplavil lodí na druhou stranu, sešel se k němu veliký zástup [lidí]. A byl u moře.
21 Tendo Jesus voltado no barco, para o outro lado, afluiu para ele grande multidão; e ele estava junto do mar.
22 Vtom k němu přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairus, a když ho uviděl, padl k jeho nohám
22 Eis que se chegou a ele um dos principais da sinagoga, chamado Jairo, e, vendo-o, prostrou-se a seus pés
23 a velmi ho prosil: “Moje dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla uzdravena, a bude žít.”
23 e insistentemente lhe suplicou: Minha filhinha está à morte; vem, impõe as mãos sobre ela, para que seja salva, e viverá.
24 A tak s ním odešel a veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj.
24 Jesus foi com ele. Grande multidão o seguia, comprimindo-o.
25 A [byla tam] jedna žena, která měla krvácení [už] dvanáct let.
25 Aconteceu que certa mulher, que, havia doze anos, vinha sofrendo de uma hemorragia
26 Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic [jí] neprospělo a bylo jí ještě hůř.
26 e muito padecera à mão de vários médicos, tendo despendido tudo quanto possuía, sem, contudo, nada aproveitar, antes, pelo contrário, indo a pior,
27 Když [však] uslyšela o Ježíši, přišla [k němu] davem zezadu a dotkla se jeho roucha.
27 tendo ouvido a fama de Jesus, vindo por trás dele, por entre a multidão, tocou-lhe a veste.
28 Řekla totiž: “Jestli se dotknu aspoň jeho roucha, budu uzdravena.”
28 Porque, dizia: Se eu apenas lhe tocar as vestes, ficarei curada.
29 A její krvácení ihned přestalo a poznala na těle, že byla z toho trápení uzdravena.
29 E logo se lhe estancou a hemorragia, e sentiu no corpo estar curada do seu flagelo.
30 A Ježíš v sobě ihned poznal, že z něho vyšla moc. Otočil se v davu a řekl: “Kdo se dotkl mého roucha?”
30 Jesus, reconhecendo imediatamente que dele saíra poder, virando-se no meio da multidão, perguntou: Quem me tocou nas vestes?
31 Jeho učedníci mu řekli: “Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a říkáš: ‘Kdo se mě dotkl?’”
31 Responderam-lhe seus discípulos: Vês que a multidão te aperta e dizes: Quem me tocou?
32 Ale on se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala.
32 Ele, porém, olhava ao redor para ver quem fizera isto.
33 A když ta žena poznala, co se s ní stalo, přišla s bázní a rozechvěním, padla před ním [na zem a] řekla mu celou pravdu.
33 Então, a mulher, atemorizada e tremendo, cônscia do que nela se operara, veio, prostrou-se diante dele e declarou-lhe toda a verdade.
34 On jí však řekl: “Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení.”
34 E ele lhe disse: Filha, a tua fé te salvou; vai-te em paz e fica livre do teu mal.
35 A když ještě mluvil, přišli [lidé] z domu představeného synagogy se slovy: “Tvá dcera umřela. Proč ještě obtěžuješ mistra?”
35 Falava ele ainda, quando chegaram alguns da casa do chefe da sinagoga, a quem disseram: Tua filha já morreu; por que ainda incomodas o Mestre?
36 Jakmile však Ježíš uslyšel, co říkali, řekl představenému synagogy: “Neboj se, jenom věř.”
36 Mas Jesus, sem acudir a tais palavras, disse ao chefe da sinagoga: Não temas, crê somente.
37 A nikomu nedovolil, aby ho doprovázel, kromě Petra a Jakuba a Jana, Jakubova bratra.
37 Contudo, não permitiu que alguém o acompanhasse, senão Pedro e os irmãos Tiago e João.
38 Když pak přišel k domu představeného synagogy a uviděl veliké pozdvižení a plačící a hlasitě naříkající,
38 Chegando à casa do chefe da sinagoga, viu Jesus o alvoroço, os que choravam e os que pranteavam muito.
39 vstoupil [dovnitř a] řekl jim: “Proč děláte pozdvižení a pláčete? To dítě neumřelo, ale spí.”
39 Ao entrar, lhes disse: Por que estais em alvoroço e chorais? A criança não está morta, mas dorme.
40 A tak se mu vysmívali, ale on všechny vyhnal, vzal otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel [do místnosti], kde leželo dítě.
40 E riam-se dele. Tendo ele, porém, mandado sair a todos, tomou o pai e a mãe da criança e os que vieram com ele e entrou onde ela estava.
41 Vzal dívku za ruku a řekl jí: “Talita kumi,” což se překládá: “Děvčátko, říkám ti, vstaň.”
41 Tomando-a pela mão, disse: Talitá cumi!, que quer dizer: Menina, eu te mando, levanta-te!
42 A ta dívka hned vstala a začala se procházet; bylo jí totiž dvanáct let. A zmocnil se jich veliký úžas.
42 Imediatamente, a menina se levantou e pôs-se a andar; pois tinha doze anos. Então, ficaram todos sobremaneira admirados.
43 On jim však jasně přikázal, aby se o tom nikdo nedozvěděl. A řekl [jim], ať jí dají najíst.
43 Mas Jesus ordenou-lhes expressamente que ninguém o soubesse; e mandou que dessem de comer à menina.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.