Lucas 18
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs NVT
1 Vyprávěl jim také podobenství, jak [je] potřeba stále se modlit a nepolevovat.
1 Jesus contou a seus discípulos uma parábola para mostrar-lhes que deviam orar sempre e nunca desanimar.
2 Řekl: “V jednom městě byl jeden soudce, který se nebál Boha a člověka si nevážil.
2 Disse ele: “Havia numa cidade um juiz que não temia a Deus nem se importava com as pessoas.
3 A v tom městě byla vdova. [Ta] k němu chodila a říkala: ‘Zjednej mi právo proti mému odpůrci.’
3 Uma viúva daquela cidade vinha a ele com frequência e dizia: ‘Faça-me justiça contra meu adversário’.
4 [On] ale dlouho nechtěl. Potom si však řekl: ‘Nebojím se sice Boha, a člověka si nevážím,
4 Por algum tempo, o juiz não lhe deu atenção, mas, por fim, disse a si mesmo: ‘Não temo a Deus e não me importo com as pessoas,
5 ale proto, že mi tato vdova nedává pokoj, zjednám jí právo, aby [snad] nakonec nepřišla a neztloukla mě.’”
5 mas essa viúva está me irritando. Vou lhe fazer justiça, pois assim deixará de me importunar’”.
6 Pán tedy řekl: “Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
6 Então o Senhor disse: “Aprendam uma lição com o juiz injusto.
7 A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? A bude jim otálet [pomoci]?
7 Acaso Deus não fará justiça a seus escolhidos que clamam a ele dia e noite? Continuará a adiar sua resposta?
8 Říkám vám, že jim zjedná právo rychle. Ale až Syn člověka přijde, nalezne na zemi víru?”
8 Eu afirmo que ele lhes fará justiça, e rápido! Mas, quando o Filho do Homem voltar, quantas pessoas com fé ele encontrará na terra?”.
9 Některým, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, pak řekl i toto podobenství:
9 Em seguida, Jesus contou a seguinte parábola àqueles que confiavam em sua própria justiça e desprezavam os demais:
10 “Dva lidé vstupovali do chrámu, aby se modlili; jeden [byl] farizeus a druhý celník.
10 “Dois homens foram ao templo orar. Um deles era fariseu, e o outro, cobrador de impostos.
11 Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‘Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, rváči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
11 O fariseu, em pé, fazia esta oração: ‘Eu te agradeço, Deus, porque não sou como as demais pessoas: desonestas, pecadoras, adúlteras. E, com certeza, não sou como aquele cobrador de impostos.
12 Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všeho, co vlastním...’
12 Jejuo duas vezes por semana e dou o dízimo de tudo que ganho’.
13 Celník však stál opodál a nechtěl ani oči k nebi pozvednout, ale bil se do prsou se slovy: ‘Bože, buď milostivý ke mně hříšnému!’
13 “Mas o cobrador de impostos ficou a distância e não tinha coragem nem de levantar os olhos para o céu enquanto orava. Em vez disso, batia no peito e dizia: ‘Deus, tem misericórdia de mim, pois sou pecador’.
14 Říkám vám, [že] tento [muž] odešel do svého domu ospravedlněn spíše než tamten. Každý, kdo se povyšuje, totiž bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.”
14 Eu lhes digo que foi o cobrador de impostos, e não o fariseu, quem voltou para casa justificado diante de Deus. Pois aqueles que se exaltam serão humilhados, e aqueles que se humilham serão exaltados”.
15 Přinášeli tedy k němu i novorozence, aby se jich dotýkal. Když [to] však uviděli učedníci, přísně je napomínali.
15 Certo dia, trouxeram crianças para que Jesus pusesse as mãos sobre elas. Ao ver isso, os discípulos repreenderam aqueles que as traziam.
16 Ježíš je ale zavolal a řekl: “Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
16 Jesus, porém, chamou as crianças para junto de si e disse aos discípulos: “Deixem que as crianças venham a mim. Não as impeçam, pois o reino de Deus pertence aos que são como elas.
17 Amen, říkám vám, [že] kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něho nevejde.”
17 Eu lhes digo a verdade: quem não receber o reino de Deus como uma criança de modo algum entrará nele”.
18 Tehdy se ho jeden přední [muž] zeptal: “Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?”
18 Certa vez, um homem de alta posição perguntou a Jesus: “Bom mestre, que devo fazer para herdar a vida eterna?”.
19 Ale Ježíš mu řekl: “Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh.
19 “Por que você me chama de bom?”, perguntou Jesus. “Apenas Deus é verdadeiramente bom.
20 Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal falešné svědectví; cti svého otce i svou matku.”
20 Você conhece os mandamentos: ‘Não cometa adultério. Não mate. Não roube. Não dê falso testemunho. Honre seu pai e sua mãe’.”
21 A on řekl: “To všechno jsem dodržoval odmalička.”
21 O homem respondeu: “Tenho obedecido a todos esses mandamentos desde a juventude”.
22 Když to pak Ježíš uslyšel, řekl mu: “Chybí ti ještě jedno. Všechno, co máš, prodej a rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mne.”
22 Quando Jesus ouviu sua resposta, disse: “Ainda há uma coisa que você não fez. Venda todos os seus bens e dê o dinheiro aos pobres. Então você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me”.
23 Ale on, když to uslyšel, velice se zarmoutil. Byl totiž nesmírně bohatý.
23 Ao ouvir essas palavras, o homem se entristeceu, pois era muito rico.
24 Když tedy Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: “Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!
24 Ao ver a tristeza daquele homem, Jesus disse: “Como é difícil os ricos entrarem no reino de Deus!
25 Je totiž snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království.”
25 Na verdade, é mais fácil um camelo passar pelo buraco de uma agulha que um rico entrar no reino de Deus”.
26 A ti, kdo [to] slyšeli, řekli: “Kdo tedy může být spasen?”
26 Aqueles que o ouviram disseram: “Então quem pode ser salvo?”.
27 On však řekl: “Co [je] u lidí nemožné, je možné u Boha.”
27 Jesus respondeu: “O que é impossível para as pessoas é possível para Deus”.
28 Petr tedy řekl: “Pohleď, my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.”
28 Pedro disse: “Deixamos nossos lares para segui-lo”.
29 A on jim řekl: “Amen, říkám vám, [že] není nikdo, kdo opustil dům nebo rodiče nebo bratry nebo ženu nebo děti kvůli Božímu království,
29 Jesus respondeu: “Eu lhes garanto que todos que deixaram casa, esposa, irmãos, pais ou filhos por causa do reino de Deus
30 aby nepřijal v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život.”
30 receberão neste mundo uma recompensa muitas vezes maior e, no mundo futuro, terão a vida eterna”.
31 Tehdy vzal k sobě těch dvanáct a řekl jim: “Hle, jdeme vzhůru do Jeruzaléma a [tam] se Synu člověka naplní všechno, co je napsáno skrze proroky.
31 Jesus chamou os Doze à parte e disse: “Estamos subindo para Jerusalém, onde tudo que foi escrito pelos profetas a respeito do Filho do Homem se cumprirá.
32 Neboť bude vydán pohanům a bude zesměšněn, pohaněn a popliván.
32 Ele será entregue aos gentios, e zombarão dele, o insultarão e cuspirão nele.
33 Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane [z mrtvých].”
33 Eles o açoitarão e o matarão, mas no terceiro dia ele ressuscitará”.
34 Oni však nic z toho nepochopili. To slovo bylo před nimi skryto a nerozuměli, co bylo řečeno.
34 Os discípulos, porém, não entenderam. O significado dessas palavras lhes estava oculto, e não sabiam do que ele falava.
35 Když se pak blížil k Jerichu, stalo se, [že] jeden slepec seděl u cesty a žebral.
35 Quando Jesus se aproximava de Jericó, havia um mendigo cego sentado à beira do caminho.
36 Když uslyšel procházející zástup, ptal se, co se to děje.
36 Ao ouvir o barulho da multidão que passava, perguntou o que estava acontecendo.
37 Oznámili mu tedy, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
37 Disseram-lhe que Jesus de Nazaré estava passando por ali.
38 A [on] zvolal: “Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!”
38 Então começou a gritar: “Jesus, Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
39 Ti, kdo šli před [Ježíšem], ho tedy napomínali, ať mlčí, ale on křičel ještě více: “Synu Davidův, smiluj se nade mnou!”
39 Os que estavam mais à frente o repreendiam e ordenavam que se calasse. Mas ele gritava ainda mais alto: “Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
40 Ježíš se tedy zastavil a přikázal, ať ho k němu přivedou. A když se přiblížil, zeptal se ho:
40 Então Jesus parou e ordenou que lhe trouxessem o homem. Quando ele se aproximou, Jesus lhe perguntou:
41 “Co chceš, abych pro tebe udělal?” On tedy řekl: “Pane, ať vidím!”
41 “O que você quer que eu lhe faça?”. “Senhor, eu quero ver!”, respondeu o homem.
42 Tehdy mu Ježíš řekl: “Prohlédni. Tvá víra tě uzdravila.”
42 E Jesus disse: “Receba a visão! Sua fé o curou”.
43 A on ihned prohlédl a šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, když [to] uviděl, vzdal chválu Bohu.
43 No mesmo instante, o homem passou a enxergar, e seguia Jesus, louvando a Deus. E todos que presenciaram isso também louvavam a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.