Lucas 18
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARIB
1 Vyprávěl jim také podobenství, jak [je] potřeba stále se modlit a nepolevovat.
1 Contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre, e nunca desfalecer.
2 Řekl: “V jednom městě byl jeden soudce, který se nebál Boha a člověka si nevážil.
2 dizendo: Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens.
3 A v tom městě byla vdova. [Ta] k němu chodila a říkala: ‘Zjednej mi právo proti mému odpůrci.’
3 Havia também naquela mesma cidade uma viúva que ia ter com ele, dizendo: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 [On] ale dlouho nechtěl. Potom si však řekl: ‘Nebojím se sice Boha, a člověka si nevážím,
4 E por algum tempo não quis atendê-la; mas depois disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 ale proto, že mi tato vdova nedává pokoj, zjednám jí právo, aby [snad] nakonec nepřišla a neztloukla mě.’”
5 todavia, como esta viúva me incomoda, hei de fazer-lhe justiça, para que ela não continue a vir molestar-me.
6 Pán tedy řekl: “Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvi o que diz esse juiz injusto.
7 A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? A bude jim otálet [pomoci]?
7 E não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que dia e noite clamam a ele, já que é longânimo para com eles?
8 Říkám vám, že jim zjedná právo rychle. Ale až Syn člověka přijde, nalezne na zemi víru?”
8 Digo-vos que depressa lhes fará justiça. Contudo quando vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 Některým, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, pak řekl i toto podobenství:
9 Propôs também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:
10 “Dva lidé vstupovali do chrámu, aby se modlili; jeden [byl] farizeus a druhý celník.
10 Dois homens subiram ao templo para orar; um fariseu, e o outro publicano.
11 Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‘Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, rváči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
11 O fariseu, de pé, assim orava consigo mesmo: ó Deus, graças te dou que não sou como os demais homens, roubadores, injustos, adúlteros, nem ainda com este publicano.
12 Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všeho, co vlastním...’
12 Jejuo duas vezes na semana, e dou o dízimo de tudo quanto ganho.
13 Celník však stál opodál a nechtěl ani oči k nebi pozvednout, ale bil se do prsou se slovy: ‘Bože, buď milostivý ke mně hříšnému!’
13 Mas o publicano, estando em pé de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: ó Deus, sê propício a mim, o pecador!
14 Říkám vám, [že] tento [muž] odešel do svého domu ospravedlněn spíše než tamten. Každý, kdo se povyšuje, totiž bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.”
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque todo o que a si mesmo se exaltar será humilhado; mas o que a si mesmo se humilhar será exaltado.
15 Přinášeli tedy k němu i novorozence, aby se jich dotýkal. Když [to] však uviděli učedníci, přísně je napomínali.
15 Traziam-lhe também as crianças, para que as tocasse; mas os discípulos, vendo isso, os repreendiam.
16 Ježíš je ale zavolal a řekl: “Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
16 Jesus, porém, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim as crianças, e não as impeçais, porque de tais é o reino de Deus.
17 Amen, říkám vám, [že] kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něho nevejde.”
17 Em verdade vos digo que, qualquer que não receber o reino de Deus como criança, de modo algum entrará nele.
18 Tehdy se ho jeden přední [muž] zeptal: “Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?”
18 E perguntou-lhe um dos principais: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
19 Ale Ježíš mu řekl: “Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh.
19 Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.
20 Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal falešné svědectví; cti svého otce i svou matku.”
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honra a teu pai e a tua mãe.
21 A on řekl: “To všechno jsem dodržoval odmalička.”
21 Replicou o homem: Tudo isso tenho guardado desde a minha juventude.
22 Když to pak Ježíš uslyšel, řekl mu: “Chybí ti ještě jedno. Všechno, co máš, prodej a rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mne.”
22 Quando Jesus ouviu isso, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens e reparte-o pelos pobres, e terás um tesouro no céu; e vem, segue-me.
23 Ale on, když to uslyšel, velice se zarmoutil. Byl totiž nesmírně bohatý.
23 Mas, ouvindo ele isso, encheu-se de tristeza; porque era muito rico.
24 Když tedy Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: “Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!
24 E Jesus, vendo-o assim, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 Je totiž snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království.”
25 Pois é mais fácil um camelo passar pelo fundo duma agulha, do que entrar um rico no reino de Deus.
26 A ti, kdo [to] slyšeli, řekli: “Kdo tedy může být spasen?”
26 Então os que ouviram isso disseram: Quem pode, então, ser salvo?
27 On však řekl: “Co [je] u lidí nemožné, je možné u Boha.”
27 Respondeu-lhes: As coisas que são impossíveis aos homens são possíveis a Deus.
28 Petr tedy řekl: “Pohleď, my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.”
28 Disse-lhe Pedro: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.
29 A on jim řekl: “Amen, říkám vám, [že] není nikdo, kdo opustil dům nebo rodiče nebo bratry nebo ženu nebo děti kvůli Božímu království,
29 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há que tenha deixado casa, ou mulher, ou irmãos, ou pais, ou filhos, por amor do reino de Deus,
30 aby nepřijal v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život.”
30 que não haja de receber no presente muito mais, e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Tehdy vzal k sobě těch dvanáct a řekl jim: “Hle, jdeme vzhůru do Jeruzaléma a [tam] se Synu člověka naplní všechno, co je napsáno skrze proroky.
31 Tomando Jesus consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém e se cumprirá no filho do homem tudo o que pelos profetas foi escrito;
32 Neboť bude vydán pohanům a bude zesměšněn, pohaněn a popliván.
32 pois será entregue aos gentios, e escarnecido, injuriado e cuspido;
33 Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane [z mrtvých].”
33 e depois de o açoitarem, o matarão; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Oni však nic z toho nepochopili. To slovo bylo před nimi skryto a nerozuměli, co bylo řečeno.
34 Mas eles não entenderam nada disso; essas palavras lhes eram obscuras, e não percebiam o que lhes dizia.
35 Když se pak blížil k Jerichu, stalo se, [že] jeden slepec seděl u cesty a žebral.
35 Ora, quando ele ia chegando a Jericó, estava um cego sentado junto do caminho, mendigando.
36 Když uslyšel procházející zástup, ptal se, co se to děje.
36 Este, pois, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.
37 Oznámili mu tedy, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
37 Disseram-lhe que Jesus, o nazareno, ia passando.
38 A [on] zvolal: “Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!”
38 Então ele se pôs a clamar, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!
39 Ti, kdo šli před [Ježíšem], ho tedy napomínali, ať mlčí, ale on křičel ještě více: “Synu Davidův, smiluj se nade mnou!”
39 E os que iam à frente repreendiam-no, para que se calasse; ele, porém, clamava ainda mais: Filho de Davi, tem compaixão de mim!
40 Ježíš se tedy zastavil a přikázal, ať ho k němu přivedou. A když se přiblížil, zeptal se ho:
40 Parou, pois, Jesus, e mandou que lho trouxessem. Tendo ele chegado, perguntou-lhe:
41 “Co chceš, abych pro tebe udělal?” On tedy řekl: “Pane, ať vidím!”
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 Tehdy mu Ježíš řekl: “Prohlédni. Tvá víra tě uzdravila.”
42 Disse-lhe Jesus: Vê; a tua fé te salvou.
43 A on ihned prohlédl a šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, když [to] uviděl, vzdal chválu Bohu.
43 Imediatamente recuperou a vista, e o foi seguindo, gloficando a Deus. E todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.