Hebreus 12

Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Proto i my, obklopeni takovým oblakem svědků, odložme každou zátěž i hřích, jenž [nám tak] snadno bývá překážkou, a s vytrvalostí běžme závod, který leží před námi.
1 Desse modo, cercados como estamos de uma tal nuvem de testemunhas, desvencilhemo-nos das cadeias do pecado. Corramos com perseverança ao combate proposto, com o olhar fixo no autor e consumador de nossa fé, Jesus.
2 Hleďme na původce a dokonavatele víry Ježíše, který pro radost, jež ležela před ním, podstoupil kříž nedbaje na hanbu a posadil se po pravici Božího trůnu.
2 Em vez de gozo que se lhe oferecera, ele suportou a cruz e está sentado à direita do trono de Deus.
3 Považte přece, [jaký je] ten, který vydržel takový odpor hříšníků proti sobě, abyste neochabli a neklesali na duši.
3 Considerai, pois, atentamente aquele que sofreu tantas contrariedades dos pecadores, e não vos deixeis abater pelo desânimo.
4 Ještě jste se v boji proti hříchu nevzepřeli až do krve
4 Ainda não tendes resistido até o sangue, na luta contra o pecado.
5 a zapomněli jste na povzbuzení, které k vám promlouvá jako k synům: “Synu můj, nepohrdej tím, když [tě] Pán vychovává, a neklesej [na mysli], když tě kárá.
5 Estais esquecidos da palavra de animação que vos é dirigida como a filhos: Filho meu, não desprezes a correção do Senhor. Não desanimes, quando repreendido por ele;
6 Vždyť koho Pán miluje, [toho] vychovává a švihá každého, koho přijímá za syna.”
6 pois o Senhor corrige a quem ama e castiga todo aquele que reconhece por seu filho {Pr 3,11s}.
7 Podstupujete-li výchovu, Bůh s vámi jedná jako se syny. Vždyť kterého syna otec nevychovává?
7 Estais sendo provados para a vossa correção: é Deus que vos trata como filhos. Ora, qual é o filho a quem seu pai não corrige?
8 Jestliže jste však bez výchovy, jíž se dostává všem, pak jste levobočci, a ne synové.
8 Mas se permanecêsseis sem a correção que é comum a todos, seríeis bastardos e não filhos legítimos.
9 A pak, mívali jsme přece za vychovatele své tělesné otce a vážili jsme si [jich]. Nemáme se [tedy] mnohem spíše poddat Otci duchů a žít?
9 Aliás, temos na terra nossos pais que nos corrigem e, no entanto, os olhamos com respeito. Com quanto mais razão nos havemos de submeter ao Pai de nossas almas, o qual nos dará a vida?
10 Oni [nás] přece vychovávali po krátkou dobu a jak se jim zdálo [dobré], on však k [našemu] užitku, abychom získali podíl na jeho svatosti.
10 Os primeiros nos educaram para pouco tempo, segundo a sua própria conveniência, ao passo que este o faz para nosso bem, para nos comunicar sua santidade.
11 Žádná výchova se sice v dané chvíli nezdá být radostná, ale krušná, avšak později těm, kdo skrze ni byli vycvičeni, přináší pokojné ovoce spravedlnosti.
11 E verdade que toda correção parece, de momento, antes motivo de pesar que de alegria. Mais tarde, porém, granjeia aos que por ela se exercitaram o melhor fruto de justiça e de paz.
12 Proto napřimte svěšené ruce a ochablá kolena
12 Levantai, pois, vossas mãos fatigadas e vossos joelhos trêmulos {Is 35,3}.
13 a čiňte svýma nohama přímé kroky, aby se to, co kulhá, nevymklo, ale raději bylo uzdraveno.
13 Dirigi os vossos passos pelo caminho certo. Os que claudicam tornem ao bom caminho e não se desviem.
14 Usilujte o pokoj se všemi [lidmi] a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
14 Procurai a paz com todos e ao mesmo tempo a santidade, sem a qual ninguém pode ver o Senhor.
15 Dbejte na [to], aby někdo neminul Boží milost, aby [vás] netrápil nějaký pučící kořen hořkosti, skrze nějž by mnozí byli poskvrněni;
15 Estai alerta para que ninguém deixe passar a graça de Deus, e para que não desponte nenhuma planta amarga, capaz de estragar e contaminar a massa inteira.
16 aby někdo nebyl smilník nebo bezbožník jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm.
16 Que não haja entre vós ninguém sensual nem profanador como Esaú, que, por um prato de comida, vendeu o seu direito de primogenitura.
17 Víte přece, že když potom chtěl zdědit požehnání, byl odmítnut (ačkoli je se slzami usilovně hledal), neboť nenašel místo [pro] pokání.
17 E sabeis que, desejando ele em seguida receber a bênção do herdeiro, lhe foi recusada. E não bastaram todas as súplicas e lágrimas para que seu pai mudasse de sentimento...
18 Nepřistoupili jste přece k hmatatelné hoře, k hořícímu ohni, k mračnu, temnotě a vichřici,
18 Em verdade, não vos aproximastes de uma montanha palpável, invadida por fogo violento, nuvem, trevas, tempestade,
19 ke zvuku polnice a k [takovému] hlasu slov, že ti, kdo [ho] slyšeli, prosili, aby k nim už nemluvil.
19 som da trombeta e aquela voz tão terrível que os que a ouviram suplicaram que ela não lhes falasse mais.
20 (Nemohli totiž snést to, co se [jim] přikazovalo: “Kdyby se i [jen] zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno nebo zastřeleno šípem.”
20 Estavam verdadeiramente aterrados por esta ordem: Todo aquele que tocar a montanha, mesmo que seja um animal, será apedrejado {Ex 19,12}.
21 A ta podívaná byla tak hrozná, [že] Mojžíš řekl: “Jsem vyděšen, až se třesu.”)
21 E tão terrível era o espetáculo, que Moisés exclamou: Eu tremo de pavor {Dt 9,19}.
22 Přistoupili jste ale k hoře Sion a k městu živého Boha, nebeskému Jeruzalému; k desetitisícům andělů,
22 Vós, ao contrário, vos aproximastes da montanha de Sião, da cidade do Deus vivo, da Jerusalém celestial, das miríades de anjos,
23 k slavnostnímu shromáždění, k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích; k Bohu, soudci všech, k duchům spravedlivých, kteří došli cíle;
23 da assembléia festiva dos primeiros inscritos no livro dos céus, e de Deus, juiz universal, e das almas dos justos que chegaram à perfeição,
24 k prostředníkovi nové smlouvy Ježíši a ke skropení krví, která mluví lépe než Ábelova.
24 enfim, de Jesus, o mediador da Nova Aliança, e do sangue da aspersão, que fala com mais eloqüência que o sangue de Abel.
25 Hleďte, abyste neodmítli toho, který [k vám] mluví. Jestliže totiž ti, kteří odmítli toho, kdo na zemi vydával Boží pokyny, neunikli, čím spíše [neunikneme] my, odvracíme-li se od toho, který [je] z nebe.
25 Guardai-vos, pois, de recusar ouvir aquele que fala. Porque, se não escaparam do castigo aqueles que dele se desviaram, quando lhes falava na terra, muito menos escaparemos nós, se o repelirmos, quando nos fala desde o céu.
26 Jeho hlas tehdy otřásl zemí, nyní však zaslíbil: “Ještě jednou otřesu nejen zemí, ale i nebem.”
26 Depois de ter outrora abalado a terra pela sua voz, ele hoje nos faz esta solene declaração: Ainda uma vez por todas moverei, não só a terra, mas também o céu {Ag 2,6}.
27 A to, [že řekl] “ještě jednou”, ukazuje na odstranění věcí, jež jsou otřesitelné (neboť jsou udělané), aby [tak] zůstaly ty věci, které jsou neotřesitelné.
27 As palavras ainda uma vez indicam o desaparecimento do que é caduco, do que foi criado, para que só subsista o que é imutável.
28 Poněvadž tedy přijímáme neotřesitelné království, buďme vděční [a] tak služme Bohu přijatelným způsobem, s úctou a bázní.
28 sim, possuindo nós um reino inabalável, dediquemos a Deus um reconhecimento que lhe torne agradável o nosso culto com temor e respeito.
29 Neboť náš Bůh [je] stravující oheň.
29 Porque nosso Deus é um fogo devorador {Dt 4,24}.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.