Hebreus 12
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ACF
1 Proto i my, obklopeni takovým oblakem svědků, odložme každou zátěž i hřích, jenž [nám tak] snadno bývá překážkou, a s vytrvalostí běžme závod, který leží před námi.
1 Portanto nós também, pois que estamos rodeados de uma tão grande nuvem de testemunhas, deixemos todo o embaraço, e o pecado que tão de perto nos rodeia, e corramos com paciência a carreira que nos está proposta,
2 Hleďme na původce a dokonavatele víry Ježíše, který pro radost, jež ležela před ním, podstoupil kříž nedbaje na hanbu a posadil se po pravici Božího trůnu.
2 Olhando para Jesus, autor e consumador da fé, o qual, pelo gozo que lhe estava proposto, suportou a cruz, desprezando a afronta, e assentou-se à destra do trono de Deus.
3 Považte přece, [jaký je] ten, který vydržel takový odpor hříšníků proti sobě, abyste neochabli a neklesali na duši.
3 Considerai, pois, aquele que suportou tais contradições dos pecadores contra si mesmo, para que não enfraqueçais, desfalecendo em vossos ânimos.
4 Ještě jste se v boji proti hříchu nevzepřeli až do krve
4 Ainda não resististes até ao sangue, combatendo contra o pecado.
5 a zapomněli jste na povzbuzení, které k vám promlouvá jako k synům: “Synu můj, nepohrdej tím, když [tě] Pán vychovává, a neklesej [na mysli], když tě kárá.
5 E já vos esquecestes da exortação que argumenta convosco como filhos: Filho meu, não desprezes a correção do Senhor, E não desmaies quando por ele fores repreendido;
6 Vždyť koho Pán miluje, [toho] vychovává a švihá každého, koho přijímá za syna.”
6 Porque o Senhor corrige o que ama,E açoita a qualquer que recebe por filho.
7 Podstupujete-li výchovu, Bůh s vámi jedná jako se syny. Vždyť kterého syna otec nevychovává?
7 Se suportais a correção, Deus vos trata como filhos; porque, que filho há a quem o pai não corrija?
8 Jestliže jste však bez výchovy, jíž se dostává všem, pak jste levobočci, a ne synové.
8 Mas, se estais sem disciplina, da qual todos são feitos participantes, sois então bastardos, e não filhos.
9 A pak, mívali jsme přece za vychovatele své tělesné otce a vážili jsme si [jich]. Nemáme se [tedy] mnohem spíše poddat Otci duchů a žít?
9 Além do que, tivemos nossos pais segundo a carne, para nos corrigirem, e nós os reverenciamos; não nos sujeitaremos muito mais ao Pai dos espíritos, para vivermos?
10 Oni [nás] přece vychovávali po krátkou dobu a jak se jim zdálo [dobré], on však k [našemu] užitku, abychom získali podíl na jeho svatosti.
10 Porque aqueles, na verdade, por um pouco de tempo, nos corrigiam como bem lhes parecia; mas este, para nosso proveito, para sermos participantes da sua santidade.
11 Žádná výchova se sice v dané chvíli nezdá být radostná, ale krušná, avšak později těm, kdo skrze ni byli vycvičeni, přináší pokojné ovoce spravedlnosti.
11 E, na verdade, toda a correção, ao presente, não parece ser de gozo, senão de tristeza, mas depois produz um fruto pacífico de justiça nos exercitados por ela.
12 Proto napřimte svěšené ruce a ochablá kolena
12 Portanto, tornai a levantar as mãos cansadas, e os joelhos desconjuntados,
13 a čiňte svýma nohama přímé kroky, aby se to, co kulhá, nevymklo, ale raději bylo uzdraveno.
13 E fazei veredas direitas para os vossos pés, para que o que manqueja não se desvie inteiramente, antes seja sarado.
14 Usilujte o pokoj se všemi [lidmi] a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
14 Segui a paz com todos, e a santificação, sem a qual ninguém verá o Senhor;
15 Dbejte na [to], aby někdo neminul Boží milost, aby [vás] netrápil nějaký pučící kořen hořkosti, skrze nějž by mnozí byli poskvrněni;
15 Tendo cuidado de que ninguém se prive da graça de Deus, e de que nenhuma raiz de amargura, brotando, vos perturbe, e por ela muitos se contaminem.
16 aby někdo nebyl smilník nebo bezbožník jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm.
16 E ninguém seja devasso, ou profano, como Esaú, que por uma refeição vendeu o seu direito de primogenitura.
17 Víte přece, že když potom chtěl zdědit požehnání, byl odmítnut (ačkoli je se slzami usilovně hledal), neboť nenašel místo [pro] pokání.
17 Porque bem sabeis que, querendo ele ainda depois herdar a bênção, foi rejeitado, porque não achou lugar de arrependimento, ainda que com lágrimas o buscou.
18 Nepřistoupili jste přece k hmatatelné hoře, k hořícímu ohni, k mračnu, temnotě a vichřici,
18 Porque não chegastes ao monte palpável, aceso em fogo, e à escuridão, e às trevas, e à tempestade,
19 ke zvuku polnice a k [takovému] hlasu slov, že ti, kdo [ho] slyšeli, prosili, aby k nim už nemluvil.
19 E ao sonido da trombeta, e à voz das palavras, a qual os que a ouviram pediram que se lhes não falasse mais;
20 (Nemohli totiž snést to, co se [jim] přikazovalo: “Kdyby se i [jen] zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno nebo zastřeleno šípem.”
20 Porque não podiam suportar o que se lhes mandava: Se até um animal tocar o monte será apedrejado ou passado com um dardo.
21 A ta podívaná byla tak hrozná, [že] Mojžíš řekl: “Jsem vyděšen, až se třesu.”)
21 E tão terrível era a visão, que Moisés disse: Estou todo assombrado, e tremendo.
22 Přistoupili jste ale k hoře Sion a k městu živého Boha, nebeskému Jeruzalému; k desetitisícům andělů,
22 Mas chegastes ao monte Sião, e à cidade do Deus vivo, à Jerusalém celestial, e aos muitos milhares de anjos;
23 k slavnostnímu shromáždění, k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích; k Bohu, soudci všech, k duchům spravedlivých, kteří došli cíle;
23 À universal assembléia e igreja dos primogênitos, que estão inscritos nos céus, e a Deus, o juiz de todos, e aos espíritos dos justos aperfeiçoados;
24 k prostředníkovi nové smlouvy Ježíši a ke skropení krví, která mluví lépe než Ábelova.
24 E a Jesus, o Mediador de uma nova aliança, e ao sangue da aspersão, que fala melhor do que o de Abel.
25 Hleďte, abyste neodmítli toho, který [k vám] mluví. Jestliže totiž ti, kteří odmítli toho, kdo na zemi vydával Boží pokyny, neunikli, čím spíše [neunikneme] my, odvracíme-li se od toho, který [je] z nebe.
25 Vede que não rejeiteis ao que fala; porque, se não escaparam aqueles que rejeitaram o que na terra os advertia, muito menos nós, se nos desviarmos daquele que é dos céus;
26 Jeho hlas tehdy otřásl zemí, nyní však zaslíbil: “Ještě jednou otřesu nejen zemí, ale i nebem.”
26 A voz do qual moveu então a terra, mas agora anunciou, dizendo: Ainda uma vez comoverei, não só a terra, senão também o céu.
27 A to, [že řekl] “ještě jednou”, ukazuje na odstranění věcí, jež jsou otřesitelné (neboť jsou udělané), aby [tak] zůstaly ty věci, které jsou neotřesitelné.
27 E esta palavra: Ainda uma vez, mostra a mudança das coisas móveis, como coisas feitas, para que as imóveis permaneçam.
28 Poněvadž tedy přijímáme neotřesitelné království, buďme vděční [a] tak služme Bohu přijatelným způsobem, s úctou a bázní.
28 Por isso, tendo recebido um reino que não pode ser abalado, retenhamos a graça, pela qual sirvamos a Deus agradavelmente, com reverência e piedade;
29 Neboť náš Bůh [je] stravující oheň.
29 Porque o nosso Deus é um fogo consumidor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.