Lucas 23
Cacua NT (CBV_WBT) vs NVT
1 Queét maátajeh míic wéhe péanit, Jesúsdih Pilato pebhna ĩt ʉb bejep wʉt jĩ.
1 Então todo o conselho levou Jesus a Pilatos.
2 Ã pebhna ʉb jʉibínit, Jesúsdih nin pah ĩt niíj naóh yacap wʉt jĩ: —Nin newé jwĩ déewãdih ã yee naáwáchah, jwiít jwĩ joyóp be. Jwĩ maáh Césardih dinero ã wʉ̃hat tʉ́ʉtcap be. ‘Weém Dios ã wahni Cristo ñi maáh caá’, ãpĩ́ niijíp be, Pilatodih ĩt niijíp wʉt jĩ.
2 Começaram a apresentar o caso: “Este homem corrompe o nosso povo, dizendo que não se deve pagar impostos ao governo romano e afirmando ser ele próprio o Cristo, o rei”.
3 Páant ĩ niijíchah joinít, Pilato Jesúsdih nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Meém judíowã ĩ maáh niít? ãt niijíp wʉt jĩ.Jesús ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
3 Então Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
4 Páant ã niijíchah joinít, Pilato sacerdotewã ĩ maátadih, bita en ñʉhnitdihbʉt nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: —Nindih dedé peéh mawat wihcan caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
4 Pilatos se voltou para os principais sacerdotes e para a multidão e disse: “Não vejo crime algum neste homem!”.
5 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah joinít, queét chah ĩt naóh yacap wʉt jĩ. —Caán nihat ã bohénitdih yeejép ã chãjat tʉ́ʉtna caá. Galilea baácdih moondíh jwíih bohénit, Judea baácdih moondíh, nin tʉ́tchidih moondíhbʉt yeejép ãpĩ́ bohéna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ.
5 Mas eles insistiam: “Ele provoca revoltas em toda a Judeia com seus ensinamentos, começando pela Galileia e agora aqui, em Jerusalém!”.
6 Páant ĩ niijíchah joinít, Pilatoboó queétdih nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —Galilea baácdih moondíh jwíih bohéna, ¿nin Galilea baácdih bóo niít? ãt niijíp wʉt jĩ.
6 “Então ele é galileu?”, perguntou Pilatos.
7 —Caán baácdih bóo tigaá, ĩt niíj jepahap wʉt jĩ. Páant ĩ niíj jepahachah joinít, Galilea baácdih moondíh Herodes maáh ã jʉmʉchah, Pilato Herodes pebhna Jesúsdih ãt wahap wʉt jĩ. Pascua yeó jáapnadih Herodes Jerusalén tʉ́tchiboó jʉibíni ãt jʉm jwʉhʉp wʉt jĩ.
7 Quando responderam que sim, Pilatos o enviou a Herodes Antipas, pois a Galileia ficava sob sua jurisdição, e naqueles dias ele estava em Jerusalém.
8 Páant ã wahni Herodes pebhna ã jʉibínachah, Herodesboó caandíh ennit, bʉ́dí ãt weñep wʉt jĩ. Jesús ded pah ã chãjat doonádih joiníji maatápdih Jesús ã wẽp chãjatdih bʉ́dí ãt eníhip wʉt jĩ.
8 Herodes se animou com a oportunidade de ver Jesus, pois tinha ouvido falar a seu respeito e esperava, havia tempo, vê-lo realizar algum milagre.
9 Pánihna, Jesús Herodes pebhna ã jʉibínachah, Herodes maatápdih ãtih ʉʉ́bh joí ñʉʉnʉ́p wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, caandíh Jesús ãt jepahcap wʉt jĩ.
9 Fez uma série de perguntas a Jesus, mas ele não lhe respondeu.
10 Sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénitbʉt, Herodes pebhna jʉibí ñʉhnit, Jesúsdih chah yeejép ĩt naóh yacap wʉt jĩ.
10 Enquanto isso, os principais sacerdotes e mestres da lei permaneciam ali, gritando acusações.
11 Tʉ́ttimah, Herodes ã́ih soldadowã biícdih yeejép niijnít, Jesúsdih ĩt dehwep wʉt jĩ. Pánih deohnit, tʉ́ini yégueh chóo, maáh ã dʉwát dée chóodih yacnit, Pilato pebhna ĩt wah jwʉ́ʉba bojop wʉt jĩ.
11 Então Herodes e seus soldados começaram a zombar de Jesus e ridicularizá-lo. Por fim, vestiram nele um manto real e o mandaram de volta a Pilatos.
12 Pánihna, caán yeó jáapjeh Jesúsdih ĩ míic wah jwʉ́ʉba boj ñʉhna, Herodes Pilatojĩh ĩt míic wẽi jwíihip wʉt jĩ. Páant ĩ chãjat pínah jã́tih ĩt míic eníhcap wʉt jĩ.
12 Naquele dia, Herodes e Pilatos, que eram inimigos, tornaram-se amigos.
13 Jesúsdih Pilato pebhna ĩ jwʉ́ʉb ʉb jʉibínachah, Pilatoboó sacerdotewã ĩ maátadih, judíowã ĩ maátadih, cã́acwãdihbʉt ãt míic wáacat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
13 Então Pilatos reuniu os principais sacerdotes e outros líderes religiosos, juntamente com o povo,
14 Páant ĩ míic wáacat tʉ́ttimah, nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: —Nindih weemdíh ʉb jʉ̃óhnit, ‘Cã́acwãdih yeejép chãjat tʉ́ʉtni caá’, ñi niíj naóh yacap be. Páant ñi niíj naóh yacachah joinít, yeéb ñi enechah, caandíh wã ʉʉ́bh joí beedánap be. Obohjeéhtih, dedé peéh mawat caandíh ã wihcan caá.
14 e anunciou seu veredicto: “Vocês me trouxeram este homem acusando-o de liderar uma revolta. Eu o interroguei minuciosamente a esse respeito na presença de vocês e vejo que não há nada que o condene.
15 Herodesbʉt caandíh ʉʉ́bh joí ennit, dedé ã yéejatjidih bid jʉicánjeh, jwĩ pebhna ãt jwʉ́ʉba bojop taga.
15 Herodes chegou à mesma conclusão e o enviou de volta a nós. Nada do que ele fez merece a pena de morte.
16 Pánihna, caandíh pʉñat tʉ́ʉtnitjeh, wã bacabipna caá, Pilato queétdih ãtih niijíp wʉt yʉh jĩ.
16 Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
17 Pascua jʉmat pah nemat mʉʉ́boó jʉmni ĩ náahnidih Pilato ãpĩ́ bacanap wʉt jĩ.
17 (Era necessário libertar-lhes um prisioneiro durante a festa da Páscoa.)
18 Pánihna, “Jesúsdih wã bacami caá”, ã niijíchah joinít, nihat cã́acwã nin pah ĩt niíj ñaacáp wʉt jĩ: —¡Caán newédih bacacanjeh, ma mao yohat tʉ́ʉtʉ́! ¡Barrabásboodíh jwiítdih ma baca wʉ̃hʉʉ́! ĩt niijíp wʉt jĩ.
18 Um grande clamor se levantou da multidão, e a uma só voz gritavam: “Mate-o! Solte-nos Barrabás!”.
19 Jerusalén tʉ́tchiboó jʉmnit Romano maátadih ã yohíhatji jíib, bitadih ã mao yohatji jíibbʉt, Barrabás nemat mʉʉ́boó ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
19 Esse Barrabás estava preso por ter participado de uma revolta em Jerusalém contra o governo e ter cometido assassinato.
20 Pánihna, Pilato Jesúsboodíh bacaíhnit, cã́acwãdih ãt jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ, páant mʉntih.
20 Pilatos discutiu com eles, pois desejava soltar Jesus.
21 Obohjeéhtih, páant ã bacaíhichah joinít, —¡Cruzboó péoh dodhnit, caandíh ma mao yohat tʉ́ʉtʉ́! ĩt niíj ñaacáp wʉt jĩ.
21 Eles, porém, continuaram gritando: “Crucifique-o! Crucifique-o!”.
22 Páant ĩ niíj ñaacáchah joinít, —Yeéb páant ñi niíj ñaacáchah, ¿dedé tigaá caán ã yéej chãjatji jʉm? Obohjeéhtih, dedé ã yéejat peéh mawat ã wihcah, caandíh wã mao yohat tʉ́ʉtcan niít. Pánihna, pʉñat tʉ́ʉtnitjeh, wã bacabipna caá, Pilato queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
22 Pela terceira vez, ele perguntou: “Por quê? Que crime ele cometeu? Não encontrei motivo para condená-lo à morte. Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
23 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah joinít, chah ĩt yoób ñaacáp wʉt jĩ, bʉca. —¡Jesúsdih cruzboó péoh dodhnit, ma mao yohat tʉ́ʉtʉ́! ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant tʉbit ĩ niíj ñaacáchah joiná, Pilato ã jenah joyát tʉ́ʉt nʉʉmnít,
23 A multidão gritava cada vez mais alto, exigindo que Jesus fosse crucificado, e seu clamor prevaleceu.
24 ĩ niiját pah ãt chãjat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
24 Então Pilatos condenou Jesus à morte, conforme exigiam.
25 Pánih jepahnit, cã́acwãdih mao yohni, nemat mʉʉ́boó jʉmni, cã́acwã ĩ ʉʉ́bhni Barrabásboodíh Pilato ãt bacanap wʉt jĩ. Jesúsdih cruzboó ãt yoób mao yohat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ, bʉca.
25 A pedido deles, libertou Barrabás, o homem preso por revolta e assassinato. Depois, entregou-lhes Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Jesúsdih soldadowã cruzdih bewanit, caandíh mao yohat tʉ́ʉt niijná, ĩt ʉb bejep wʉt jĩ. Pánih ʉb bejnit, Simón wʉ̃t jʉmni, Cirene tʉ́tchidih bóodih ĩt jwãááp wʉt jĩ. Jerusalén tʉ́tchidih ã waád jʉibínachah, caandíh Jesúíh cruzdih ĩt bewat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih bewat tʉ́ʉtnit, Jesús tʉ́ttimah caandíh ĩt péeat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
26 Enquanto levavam Jesus, um homem chamado Simão, de Cirene, vinha do campo. Os soldados o agarraram, puseram a cruz sobre ele e o obrigaram a carregá-la atrás de Jesus.
27 Jesúsdih ĩ ʉb bejechah, dawá cã́acwã caandíh ĩt en péenap wʉt jĩ. Yaádhbʉt caandíh bʉ́dí ĩt ñaác jʉ̃í péenap wʉt jĩ.
27 Uma grande multidão os seguia, incluindo muitas mulheres aflitas que choravam por ele.
28 Páant ĩ ñaác jʉ̃í péenachah, tac pʉ́ʉd ennit, Jesús queét yaádhdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
28 Mas Jesus, dirigindo-se a elas, disse: “Filhas de Jerusalém, não chorem por mim; chorem por si mesmas e por seus filhos.
29 — ausente —
29 Pois estão chegando os dias em que dirão: ‘Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos e os seios que nunca amamentaram!’.
30 — ausente —
30 Suplicarão aos montes: ‘Caiam sobre nós!’ e pedirão às colinas: ‘Soterrem-nos!’.
31 ãt niijíp wʉt jĩ.
31 Pois, se fazem estas coisas com a árvore verde, o que acontecerá com a árvore seca?”.
32 Jesúsdih, chénewã yéej chãjnitdihbʉt ãjeéh mao yohat tʉ́ʉt niijná, Waó Iidíp Dah wʉ̃t jʉmni jeéboó soldadowã ĩt ʉb bejep wʉt jĩ.
32 Dois outros homens, ambos criminosos, foram levados com ele a fim de também serem executados.
33 Caán jeená jʉibínit, Jesúsdih cruzboó péohnit, ĩt pʉd dodhdop wʉt jĩ. Yéejnitdihbʉt biíh cruznadih péohnit, ĩt pʉd dodhdop wʉt jĩ. Biíc yéejnidih Jesús ã jéihyepmant bóo bʉwámant, biíhdih ã wáyámant bóo bʉwámant, Jesúsdih tac yoób ĩt dodhdop wʉt jĩ.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Caveira, o pregaram na cruz. Os criminosos também foram crucificados, um à sua direita e outro à sua esquerda.
34 Páant ĩ péoh dodhdat tʉ́ttimah, cruzboó ñʉhnit, Jesús ã íipdih nin pah ãt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ:ãt niijíp wʉt jĩ. Cruzboó ñʉhnitdih wapnit soldadowã Jesúíh yégueh chóojidih “¿Deíh tigaá ã jʉmbi?” míic niijnít, tíhwat jʉ́dʉnabitjĩh ĩt yoh tíhwip wʉt jĩ.
34 Jesus disse: “Pai, perdoa-lhes, pois não sabem o que fazem”. E os soldados tiraram sortes para dividir entre si as roupas de Jesus.
35 Dawá cã́acwã pebhbit ĩt en ñʉhʉp wʉt jĩ. Judíowã ĩ maátabʉt en ñʉhnit, Jesúsdih nin pah ĩt niíj deoh naáwáp wʉt jĩ: —Cã́acwãdih tʉ́i teo wáacni jʉmna, Dios ã wahni Cristo nihna, caanjéhbʉt ã míic teo wáaca naáh, ĩt niijíp wʉt jĩ.
35 A multidão observava, e os líderes zombavam. “Salvou os outros, salve a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus”, diziam.
36 Soldadowãbʉt caandíh deoh naóhnit, ã pebh jʉibínit, bijni iguíh macdih Jesúsdih babhbat tʉ́ʉtna, ĩtih toonap wʉt yʉh jĩ.
36 Os soldados também zombavam dele, oferecendo-lhe vinagre para beber.
37 Pánih toonit, queétbʉt nin pah ĩt niíj deoh naáwáp wʉt jĩ: —¡Meém judíowã ĩ maáh jʉmna nihna, ma wẽpatjĩhjeh ma míic tʉ́i teo wáacá! ĩt niijíp wʉt jĩ.
37 Diziam: “Se você é o Rei dos judeus, salve a si mesmo!”.
38 “Nin judíowã ĩ maáh caá”, ĩ niíj daácni nʉ́odih Jesúíh wao cháh cruzboó ĩt nah péoh bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ.
38 Uma tabuleta presa acima dele dizia: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Biíc péoh dodhni Jesúsdih nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: —¡Meém Dios ã wahni Cristo jʉmna nihna, ma wẽpatjĩh ma míic teo wáacá! ¡Jwiítdihbʉt ma teo wáacá! ãt niijíp wʉt jĩ.
39 Um dos criminosos, dependurado ao lado dele, zombava: “Então você é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também!”.
40 Obohjeéhtih, páant niíj jʉ̃ihnidih biíh yéejniboó nin pah ãt niíj jʉ̃ih jwʉ́ʉbanap wʉt jĩ: —¡Caandíh páant ma niijcá bojoó! ¿Páant niijná, Diosdih ma ʉ́ʉmcan niít? Meemdíh peéh mawat biíc yoobó caandíh ã jʉmna caá.
40 Mas o outro criminoso o repreendeu: “Você não teme a Deus, nem mesmo ao ser condenado à morte?
41 Jwiít yéej chãjnitdih ĩ peéh mawachah, yoobópdih caá. Obohjeéhtih, nin ã yéej chãjcah yʉhna, caandíh ĩ peéh maona caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
41 Nós merecemos morrer por nossos crimes, mas este homem não cometeu mal algum”.
42 Páant niíj péanit, Jesúsdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: —Jesús, meém maáh waadná, weemdíh ma tʉ́i náhninaá, ãt niijíp wʉt jĩ.
42 Então ele disse: “Jesus, lembre-se de mim quando vier no seu reino”.
43 Jesús caandíh ãt niijíp wʉt jĩ.
43 E Jesus lhe respondeu: “Eu lhe asseguro que hoje você estará comigo no paraíso”.
44 Páant ĩ péoh dodhdat tʉ́ttimah, yeó jáap tac yoób ãt dʉpʉ́áh bejep wʉt jĩ. Pánihna, nihat baác dʉpʉ́niji biíc peihcanni horas tʉ́ttimah ãt jwʉ́ʉb baabáh bejep wʉt jĩ, páant mʉntih.
44 Já era cerca de meio-dia, e a escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 Páant ã jwʉ́ʉb baabáh bejat pínah jã́tih, Jesús nin pah ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ:ãt niijíp wʉt jĩ. Páant niíj péanit, ãt wʉnah bejep wʉt jĩ. Páant ã wʉnʉchahjeh, Dioíh mʉʉ́ diítboó ĩ jãh yaíhni bʉ́dí wʉ́ʉpni chóo yeo dei bejna, chéne chóo pah ãt chãwáp wʉt jĩ.
45 A luz do sol desapareceu, e a cortina do santuário do templo rasgou-se ao meio.
46 — ausente —
46 Então Jesus clamou em alta voz: “Pai, em tuas mãos entrego meu espírito!”. E, com essas palavras, deu o último suspiro.
47 Páant niijnít, Jesús ã wʉnʉchah ennit, pebh ñʉhni soldadowã ĩ maáhboó Diosdih wẽinit, —Nin yéejniji ãt nihcan tagaá, ãt niijíp wʉt jĩ.
47 Quando o oficial romano que supervisionava a execução viu o que havia acontecido, adorou a Deus e disse: “Sem dúvida este homem era inocente”.
48 Pánihna, nihat enedih wáac jʉibínitji Jesús ã wʉnʉchah ennit, bʉ́dí jĩ́gahnit, ĩ́ih mʉʉnáboó ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
48 E, quando toda a multidão que tinha ido assistir à crucificação viu isso, voltou para casa entristecida e batendo no peito.
49 Obohjeéhtih, nihat Jesúsdih jéihnit, Galilea baácmant ãjeéh jʉ̃óhnit yaádhbʉt Jesúsdih yʉʉ́pbit ĩt en ñʉhʉp wʉt jĩ.
49 Mas os amigos de Jesus, incluindo as mulheres que o seguiram desde a Galileia, olhavam de longe.
50 Caán láa José wʉ̃t jʉmni, Judea baácdih bóo, Arimatea tʉ́tchimant Jerusalén tʉ́tchina jʉibíniji ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Yoobópdih chãjni, Dios ã maáh jʉmatdih pã́ini wʉt jĩ. Judíowã ĩ maátajeéh jʉmna yʉhna, Jesúsdih ĩ mao yohat tʉ́ʉtatdih ãt náahcap wʉt yʉh jĩ.
50 Havia um homem bom e justo chamado José, membro do conselho dos líderes do povo,
51 — ausente —
51 mas que não tinha concordado com a decisão e os atos dos outros líderes religiosos. Era da cidade de Arimateia, na Judeia, e esperava a vinda do reino de Deus.
52 Pánihna, José Pilato pebhna Jesúíh bácahjidih ʉʉ́bʉ́dih ãt bejep wʉt jĩ.
52 José foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
53 Pánih ʉʉ́bh péanit, Jesúíh bácahjidih ʉb deya, tʉ́ini yégueh chóojĩh tainit, wʉnnitdih ĩ yoh jwʉhca naáh jeé íitboó ãt yohop wʉt jĩ.
53 Desceu o corpo da cruz, enrolou-o num lençol de linho e o colocou num túmulo novo, escavado na rocha.
54 Jesús ã wʉnni yeó jáap judíowã ĩ chooát pínahdih ĩ ámohat yeó jáap wʉt jĩ. Pánihna, ĩ chooát pínah hora jã́tihbitjeh ã jʉmʉchah, Jesúíh bácahjidih tʉ́i ámohcanjeh ãt yohop wʉt jĩ. Chooát yeó jáap tʉ́ttimah ãt tʉ́i ámoh péaíhip wʉt yʉh jĩ.
54 Isso aconteceu na sexta-feira à tarde, no dia da preparação, quando o sábado estava para começar.
55 Galilea baácmant Jesúsjeéh jʉ̃óhnit yaádh, ã yohat pínah íitboó Jesúíh bácahjidih ã ʉb bejechah, Joséjeéh ĩt en péenap wʉt jĩ. Pánihna, caán jeé íitna jʉibínit, ã́ih bácahjidih ã yohochah, ĩt enep wʉt jĩ.
55 As mulheres da Galileia seguiram José e viram o túmulo onde o corpo de Jesus foi colocado.
56 Pánih en péa, ĩ́ih mʉʉná jwʉ́ʉb bejnit, Jesúíh bácahjidih ĩ ñáñat pínah chej jʉmni nʉ́ona, chej jʉmni macdihbʉt ĩt ámohop wʉt jĩ. Pánihna, chooát hora ã jʉyʉ́chah, Moisés ã wʉtatji pahjeh ĩt choonáp wʉt jĩ.
56 Depois, foram para casa e prepararam especiarias e perfumes para ungir o corpo. No sábado, descansaram, conforme a lei exigia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.