Tiago 2
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 Wã déewãá, jwĩ Maáh chah tʉ́ini Jesucristodih jepahnit jʉmna, cã́acwãdih biíc yoobó tʉ́i chãjat caá náahap.
1 Meus irmãos, vocês que creem no nosso glorioso Senhor Jesus Cristo, nunca tratem as pessoas de modo diferente por causa da aparência delas.
2 — ausente —
2 Por exemplo, entra na reunião de vocês um homem com anéis de ouro e bem-vestido, e entra também outro, pobre e vestindo roupas velhas.
3 — ausente —
3 Digamos que vocês tratam melhor o que está bem-vestido e dizem: “Este é o melhor lugar; sente-se aqui”, mas dizem ao pobre: “Fique de pé” ou “Sente-se aí no chão, perto dos meus pés.”
4 Pánih chãjna, cã́acwãdih yeejép jenah joinít, tʉ́i jígohnitdihjeh ñita wẽi en tagaá. Obohjeéhtih moh yéejnitdih ñita wẽi encan tagaá. Páant niíj jenah joyát ã tʉ́ican caá.
4 Nesse caso vocês estão fazendo diferença entre vocês mesmos e estão se baseando em maus motivos para julgar o valor dos outros.
5 Wã déewã, wã oinitá, weemdíh ñi joyoó. Dawá moh yéejnitdih Diosdih tʉ́i jenah joinít, ã maáh jʉmʉpboó jʉmnit pínah niijná, Dios ãt ñíwip wʉt jĩ. “Wãjeéh páantjeh ñi jʉmbipna caá”, Dios caandíh oinitdih ãt niijíp wʉt jĩ.
5 Escutem, meus queridos irmãos! Deus escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé e para possuírem o Reino que ele prometeu aos que o amam.
6 Obohjeéhtih, queétdih ã ñíwichah yʉhna, yeébboó queétdih ñipĩ́ tíicana caá. Pánih queétdih tíicanit, dawá bií dée bíbohnitdihjeh ñi wẽi enna caá. Nindih ñi tʉ́i náhninaá: Dawá bií dée bíbohnitboó yeebdíh yeejép ĩpĩ́ chãjna caá. Queétjeh yeebdíh naóh yacat tʉ́ʉt niijná, cã́acwãdih peéh chãjat tʉ́ʉtnit pebhna ĩpĩ́ teo wái bejna caá.
6 No entanto, vocês desprezam os pobres. Por acaso, não são os ricos que exploram vocês e os arrastam para serem julgados nos tribunais?
7 Queétjeh Cristodih yeejép ĩpĩ́ wéhena caá. Obohjeéhtih, yeébboó “Jwiít Cristoíhwã caá”, niijnít jʉmna yʉhna, caandíh yeejép wéhenitboodíh ñi wẽi enna caá. Páant ñi chãjat ã tʉ́ican caá.
7 São eles que falam mal do bom nome que Deus deu a vocês.
8 Dios naáwátdih daácniboó nin chah wẽpni wʉtatdih ã daacátjidih ñi tʉ́i náhninaá: “Meemjéh ma míic oyat pah, bitadihbʉt biíc yoobó ma oyoó”, ãt niíj daacáp tajĩ. Caán wʉtatdih jepahna, ñi tʉ́i chãjna caá.
8 Se vocês obedecerem à lei do Reino, estarão fazendo o que devem, pois nas Escrituras Sagradas está escrito: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
9 Obohjeéhtih, maáta panihnitdih tʉ́i wẽi enna yʉhna, moh yéejnitboodíh enah bojnit, teo wáaccan, yeejép chãjna caá ñi chãjap. Pánih chãjna, Dios ã wʉtatdih ñi yap yohna caá.
9 Mas, se vocês tratam as pessoas pela aparência, estão pecando, e a lei os condena como culpados.
10 Ded Dios ã wʉtatdih jepahna yʉhna, biíc wʉtatbitdihjeh yap yohna, nihatdih ã yap yohna caá. Páant ã yap yohochah, caandíh peéh chãjat ã jʉmbipna caá.
10 Porque quem quebra um só mandamento da lei é culpado de quebrar todos.
11 “Ñi weha mána nihcannitjĩh yeejép ñi chãjca bojoó”, Diosjeh ãt niíj wʉtʉp wʉt jĩ. Caanjéh mʉntih, “Cã́acwãdih mao yohca bojoó”, ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, det ĩ weha mána nihcannitjĩh yeejép chãjcan yʉhna, cã́acdih mao yohna, Dios ã wʉtatdih yap yohnit ĩ jʉmna caá.
11 Pois o mesmo que disse: “Não cometa adultério” também disse: “Não mate”. Mesmo que você não cometa adultério, será culpado de quebrar a lei se matar.
12 Cristo jwiítdih bʉ́dí oina, jwĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná, bitadih ã oyat tʉ́ʉtna caá. Páant ã wʉtatdih jepahnitdih, jepahcannitdihbʉt ñíonit, ded pah ĩ chãjatji jíibdih ã naóhbipna caá. Páant ã jʉmʉchah, ã wʉtat pah jwĩ tʉ́i chãjat dée caá. Ã náahat pahbʉt jwĩ wéhe jĩíh.
12 Falem e vivam como pessoas que serão julgadas pela lei que nos dá a liberdade.
13 Bitadih jwĩ jĩ́gah encah, Dios cã́acwãdih ã ñío láa jwiítdihbʉt jĩ́gah encanjeh, ã peéh chãjbipna caá. Obohjeéhtih, bitadih jwĩ jĩ́gah enechah, jwiítdihbʉt jĩ́gah ennit, ã peéh chãjcan niít.
13 Quando Deus julgar, não terá misericórdia das pessoas que não tiveram misericórdia dos outros. Mas as pessoas que tiveram misericórdia dos outros não serão condenadas no Dia do Juízo Final.
14 Wã déewãá, nindih ñi tʉ́i joyoó: “Weém Cristodih wã tʉ́i jenah joiná caá”, ded niijná yʉhna, bitadih ã tʉ́i teo wáaccah, ã niijátji dedé pínah nihcan caá. Páant ã niijíchah yʉhna, Dios caandíh ã tʉ́i ʉbcan niít.
14 Meus irmãos, que adianta alguém dizer que tem fé se ela não vier acompanhada de ações? Será que essa fé pode salvá-lo?
15 — ausente —
15 Por exemplo, pode haver irmãos ou irmãs que precisam de roupa e que não têm nada para comer.
16 — ausente —
16 Se vocês não lhes dão o que eles precisam para viver, não adianta nada dizer: “Que Deus os abençoe! Vistam agasalhos e comam bem.”
17 Pánihna, “Cristodih wã tʉ́i jenah joiná caá”, niijná yʉhna, ñi tʉ́i chãjcah, Cristodih ñi jenah joyát dedé pínah nihcan caá.
17 Portanto, a fé é assim: se não vier acompanhada de ações, é coisa morta.
18 Ñijeéh jʉmni nin wã bohéátdih joííhcanni nin pah ãta niij tágaá: “Weém wãpĩ́ tʉ́i chãjna caá. Meémboó bitadih teo wáaccan yʉhna, ‘Cristodih wã tʉ́i jenah joiná caá’, mapĩ́ niijná caá. Jwiít chénat pahdih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá”, ãta niij tágaá. Obohjeéhtih, Cristodih tʉ́i jenah joiníboó bitadih ã tʉ́i chãjachah, caandíh tʉ́i jenah joiní ã jʉmatdih cã́acwã ĩ jéihbipna caá.
18 Mas alguém poderá dizer: “Você tem fé, e eu tenho ações.” E eu respondo: “Então me mostre como é possível ter fé sem que ela seja acompanhada de ações. Eu vou lhe mostrar a minha fé por meio das minhas ações.”
19 “Dios biícjeh caá”, ñi niíj jenah joiná caá. Páant ñi niíj jenah joyóchah, ã tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, páant ñi niíj jenah joiná yʉhna, Diosdih ñi jepahcah, caandíh ñi jéihyat dedé pínah nihcan caá. Nemépwãbʉt ñi jenah joyát pahjeh mʉn tigaá ĩ jenah joyóp. Pánih jenah joinít, Dios biícjeh ã jʉmatdih jéihna, ã wẽpatdih ʉ́ʉmnit, queétboó ĩ méména caá.
19 Você crê que há somente um Deus? Ótimo! Os demônios também creem e tremem de medo.
20 “Cristodih tʉ́i jenah joiní wã jʉmna caá”, ded niíj jenah joiná yʉhna, bitadih teo wáaccan, yoobópdih ã tʉ́i jenah joicán caá. Pánihna, Cristodih jepahna yʉhna, bitadih teo wáaccanniboó yoobópdih ã jepahcan caá.
20 Seu tolo! Vou provar-lhe que a fé sem ações não vale nada.
21 Caán yoobópdih ã jʉmatdih ñi jéihyat pínah niijná, jwĩ nʉo Abraham ded pah ã chãjatjidih wã naóhbipna caá. Caán ã wʉ̃ʉ́h Isaac wʉ̃t jʉmnidih Diosdih ãt mao cáo wʉ̃híhip wʉt yʉh jĩ. Pánihna, jee dáhnajĩh ã cáag aabáni poómpjih ã cáagni tʉʉjih caandíh ãt chéo cáagap wʉt jĩ. Pánih chéo cáagna, Dios ã niijátji pahjeh caandíh wẽinit, ã wʉ̃ʉ́hdih mawat tʉ́ʉt ãtih chãjap wʉt yʉh jĩ. Páant ã jepahachah ennit, “Yoobópdih tʉ́ini caá”, Dios caandíh ãt niíj enep wʉt jĩ.
21 Como é que o nosso antepassado Abraão foi aceito por Deus? Foi pelo que fez quando ofereceu o seu filho Isaque sobre o altar.
22 Páant ã niijátjidih náhninit, nindih ñi jenah joyoó: Abraham Diosdih tʉ́i jenah joiní jʉmna, ã wʉtatdih ãt jepahap wʉt jĩ. Pánih jepahna, Diosdih ã tʉ́i jenah joyátdih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
22 Veja como a sua fé e as suas ações agiram juntas. Por meio das suas ações, a sua fé se tornou completa.
23 Dios naáwátdih naóh yapani ã niíj daacátji pahjeh ãt yapap wʉt jĩ. “Abraham Diosdih tʉ́i jenah joinít, ãt jepahap wʉt jĩ. Páant ã jepahachah enna, ‘Caán tʉ́ini caá’, Dios caandíh ãt niíj enep wʉt jĩ”, ãt niíj daacáp tajĩ. Páant ã niíj enatdih jéihna, “Abraham Dios ã chéen caá”, cã́acwã caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ.
23 Assim aconteceu o que as Escrituras Sagradas dizem: “Abraão creu em Deus, e por isso Deus o aceitou.” E Abraão foi chamado de “amigo de Deus”.
24 Pánihna, ded pah Abraham ã yapatjidih jenah joinít, nindih ñi jéihbipna caá: “Diosdih wã tʉ́i jenah joiná caá”, niijná yʉhna, caandíh ã jepahcah enna, “Caán tʉ́ini caá”, Dios caandíh ã niíj encan caá. Obohjeéhtih, Diosdih tʉ́i jenah joinít, ã tʉ́i chãjatdih enna, “Caán tʉ́ini caá”, caánboodíh Dios ã niíj enna caá.
24 Assim, vocês veem que a pessoa é aceita por Deus por meio das suas ações e não somente pela fé.
25 Páant tigaá Rahab wʉ̃t jʉmnih deoh nah jʉmnihjidihbʉt “Caánt tʉ́inih caá”, Dios ãt niíj enep wʉt jĩ. Josué ã wah bojnitji miíh tʉ́tchina ĩ jʉibínachah, queétdih jwãáhnit, “Wĩ́ih mʉʉ́boó ñi ʉ̃o jwʉhʉ́p”, mit niijíp wʉt jĩ. Cheibit Josuéwã ĩ jʉmʉpna queét ĩ jwʉ́ʉb bejechah, biíh namáboó mit jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ, “Queétdih eníhcannit maoná”, niijná. Páant queétdih mi teo wáacatdih enna, “Caánt tʉ́inih caá”, Dios ãt niíj enep wʉt jĩ.
25 Foi o que aconteceu com a prostituta Raabe, quando hospedou os espiões israelitas e os ajudou a sair da cidade por outro caminho. Deus a aceitou pelo que ela fez.
26 Jwĩ́ih bácahdih caolih ã wihcah, jwĩta báadhcan tagaá. Pánihna, caolih ã wihcah, jwĩ́ih bácahboó dedé pínah ãta nihcan tagaá. Pánihat pah “Diosdih wã tʉ́i jenah joiná caá”, niijná yʉhna, bitadih teo wáaccan, yoobópdih caandíh jwĩ tʉ́i jenah joicán caá. Pánihna, jwĩ teo wáaccah, caandíh jwĩ tʉ́i jenah joyát dedé pínah nihcan caá. Caolih wihcanni bácah pah ã jʉmna caá.
26 Portanto, assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem ações está morta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.