Romanos 2

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Yeéb cã́acwã míicjeh jʉmna yʉhna, ¿Dépanih tigaá “Yeejépwã yoobát ĩ jʉmʉchah, ĩ yéej chãjat jíib, queétdih peéh chãjat caá náahap”, ñi niíj jenah joí? Yeebbʉ́t queét ĩ chãjat pahjeh mʉn tigaá biíc yoobó ñi chãjap. “Jwiít yéej chãjcah, jwiítdih dedé yéejat peéh wihcan caá”, ñi jéih niijcán caá. Pánihnit jʉmna, bitadih naóh yacnit, yeebjéh peéh chãjatdih míic wʉtna caá ñi chãjap.
1 Talvez você pense que pode condenar esses indivíduos, mas é igual a eles e não tem desculpa! Quando diz que eles deveriam ser castigados, condena a si mesmo, porque você, que julga os outros, pratica as mesmas coisas.
2 Nihat yéej chãjnitdih Dios ã peéh chãjbipna caá. Yoobópdih chãjni ã jʉmʉchah, ã peéh chãjatbʉt yoobópdih ã jʉmatdih jwĩ jéihna caá.
2 E sabemos que Deus, em sua justiça, castigará todos que praticam tais coisas.
3 Cã́acwã míicjeh jʉmna yʉhna, “Peéh chãjat caá náahap”, niíj naóh yacnit ñi jʉmʉchah, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi chãjat jíib, yeebdíhbʉt peéh chãjat ã jʉmbipna caá. “Jwĩ yéej chãjachah yʉhna, ãpĩ́ peéh chãjcan beé. Pánihna, bʉʉ pohba, ã peéh chãjcan niít”, ñipĩ́ niíj jenah joiná yʉh caá. ¿Dépanih tigaá páant ñi niíj jenah joí? Yeebdíhbʉt Dios ã peéh chãjbipna caá.
3 Uma vez que você julga outros por fazerem essas coisas, o que o leva a pensar que evitará o julgamento de Deus ao agir da mesma forma?
4 Obohjeéhtih, ñi yéej chãjachah yʉhna, Dios yeebdíh jĩ́gah ennit, ã peéh chãj jwʉhcan caá. Páant ã peéh chãjcatdih enna, “Dios wã yéejatdih ã íijcan caá”, ñi niíj jenah joiná yʉh caá. Obohjeéhtih, yeebdíh ã tʉ́i chãjatdih ennit, caandíh ñi jepahat pínahdih pã́ina caá ã chãjap.
4 Não percebe quanto ele é bondoso, tolerante e paciente com você? Não vê que essas manifestações da bondade de Deus visam levá-lo ao arrependimento?
5 Obohjeéhtih, yeebdíh ã jĩ́gah enechah yʉhna, yeébboó caandíh ñi jepahíhcan caá. Ñi yéej chãjatdih cádahíhcah, yeebdíh ã peéh chãjbipna caá. Ã peéh chãjat pínah yeó jáap jã́tih, chah ñi yéej chãjachah ennit, caán yeó jáapdih yeebdíh chah ã peéh chãjbipna caá. Yeecanjeh, ã niijátji biíc yoobó ã peéh chãjatdih nihat cã́acwã ĩ jéihbipna caá.
5 Mas, por causa de seu coração rebelde, você se recusa a abandonar o pecado, acumulando ira sobre si mesmo. Pois o dia da ira se aproxima, quando o justo juízo de Deus se revelará.
6 Cã́acwã yoobó ded pah ĩ chãjatji jíib Dios queétdih ã jíib chãjbipna caá.
6 Ele julgará cada um de acordo com seus atos.
7 Det bitadih tʉ́inijeh chãjnit, Dios queétdih ã wẽi naáwát pínahdih bidnit, yeó jáap jʉmat pah ã pebhboó jʉmíhnit, queétdih bácah páantjeh Dios ãjeéh ã jʉmat tʉ́ʉtbipna caá.
7 Dará vida eterna àqueles que, persistindo em fazer o bem, buscam glória, honra e imortalidade.
8 Obohjeéhtih, det ĩ náahatdihjeh chãjnit, bitadih tʉ́i chãjcannit, queétboodíh Dios bʉ́dí íijnit, ã peéh chãjbipna caá.
8 Mas derramará ira e indignação sobre os que vivem para si mesmos, que se recusam a obedecer à verdade e preferem entregar-se a uma vida de perversidade.
9 Páant ã peéh chãjachah, nihat yéejnit yoobó tʉbit yeejép ĩ yapbipna caá. Judíowã nihcannitdih ã peéh chãjbipna caá. Obohjeéhtih, judíowã Moisés ã wʉtatjidih bíbohna yʉhna, ĩ tʉ́i jepahcatji jíib queétboodíh chah ã peéh chãjbipna caá.
9 A todos que praticam o mal, ele trará aflição e calamidade: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
10 Det tʉ́i chãjnitdih, “Ñi tʉ́i chãjna beé”, ã niijbípna caá. Páant ã niijnítdihjeh Dios ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtbipna caá. Judíowãdih, judíowã nihcannitdihbʉt biíc yoobó ã tʉ́i chãjbipna caá.
10 Mas, a todos que fazem o bem, ele dará glória, honra e paz: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
11 Dios nihat cã́acwã ded pah jwĩ chãjatdih enna, yeejépwãdih, tʉ́initdihbʉt yoobópdih ã chãjbipna caá. Pánih chãjna, judíowãdih, judíowã nihcannitdihbʉt biíc yoobó ã chãjbipna caá.
11 Pois Deus não age com favoritismo.
12 Páant biíc yoobó chãjni ã jʉmʉchah, nin pah ã jʉmna caá: Moisés ã wʉtatjidih jéihcannitboó ĩ yéej chãjachah, ĩ yéejat jíib iiguípna ĩ bejbipna caá. Pánihna, biíc yoobó caán wʉtatjidih jéihnitbʉt ĩ yéej chãjachah enna, “Queétdih peéh chãjat náahna caá, caán wʉtatjidih ĩ yap yohat jíib”, Dios queétdihbʉt ã niíj enna caá.
12 Assim, todos os que pecarem, mesmo não tendo a lei escrita de Deus, serão destruídos. E todos os que pecarem estando sob a lei de Deus, de acordo com essa lei serão julgados.
13 Caán ã wʉtatjidih ĩ en naáwáchah, páantjeh joijéhnitdih “Nit tʉ́init caá”, Dios ã niíj encan niít. Obohjeéhtih, ã wʉtatjidih tʉ́i jepahnitboodíh “Nit tʉ́init caá”, ã niíj enbipna caá.
13 Pois o simples ato de ouvir a lei não nos torna justos diante de Deus, mas sim a obediência à lei é que nos torna justos aos olhos dele.
14 Judíowã nihcannit ĩ jéihyatjĩhjeh tʉ́i chãjna, Moisés ã wʉtatjidih jéihcan yʉhna, caandíh ĩ jepahna caá.
14 Até mesmo os gentios, que não têm a lei escrita, quando obedecem a ela instintivamente, mostram que conhecem a lei, mesmo não a tendo.
15 Pánih jepahna, caán ã wʉtatjidih jéihcan yʉhna, queét ĩ jenah joyátmant caán wʉtat panihni ã jʉmna caá. Páant ã jʉmʉchah, yéej chãjat jenah joyát ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah, “Páant wã chãjachah, ã tʉ́ican niít”, ĩ niíj jéihna caá. Ded tʉ́i chãjatdih, yéej chãjatdihbʉt ĩ jéihna caá.
15 Demonstram que a lei está gravada em seu coração, pois sua consciência e seus pensamentos os acusam ou lhes dizem que estão agindo corretamente.
16 Pánihna, péeni yeó jáapdih Dios Jesucristodih cã́acwã ded pah ĩ yéej chãjatdih ĩ jweéátji jíib ã peéh chãjat tʉ́ʉtbipna caá. Páant tigaá ã́ih tʉ́ini doonádih wãpĩ́ naóh bohéna caá.
16 Isso se confirmará no dia em que Deus julgar os segredos de cada um por meio de Cristo Jesus, de acordo com as boas-novas que anuncio.
17 Tʉ́ini doonádih judíowãdih bohéna, nin pah queétdih wãpĩ́ niíj naóhna caá: Yeéb judíowã, Moisés ã wʉtatjidih jéihnit jʉmna, “Jwiít judíowã chah tʉ́init jwĩ jʉmna caá. Jwiítjeh caá Dioíhwã”, ñi niíj jenah joiná caá.
17 Você, que se diz judeu, se apoia na lei de Deus e se orgulha de seu relacionamento especial com ele.
18 Caán wʉtatjidih jéihnit jʉmna, ded pah Dios ã náahatdihbʉt ñipĩ́ jéihna caá. Pánih jéihnit jʉmna, “Jwĩ tʉ́i chãjat pínahdih jéih ñíonit jwĩ jʉmna caá”, ñipĩ́ niíj jenah joiná caá.
18 Conhece a vontade de Deus: sabe o que é certo, porque foi instruído em sua lei.
19 “Tʉ́i jéihnit jʉmna, jéih encannit panihnitdih jwĩ jéih teo wáacna caá. Jiiát panihnit jʉmna, dʉpʉ́napboó jʉmnit panihnitdih jwĩ jéih bohéna caá, ded pah tʉ́i chãjatdih ĩ jéihyat pínah niijná”, ñipĩ́ niíj jenah joiná caá.
19 Está convencido de que é guia para os cegos e luz para os que estão perdidos na escuridão.
20 “Jwiít judíowã caán wʉtatjidih jéihna, tʉ́i yoobópdih jéihnit jwĩ jʉmna caá. Pánih jʉmna, det jenah joicánnitdih, wébít panihnitdihbʉt jwĩ jéih bohéna caá”, ñipĩ́ niíj jenah joiná yʉh caá.
20 Considera-se capaz de instruir os ignorantes e ensinar os caminhos de Deus às crianças. Está certo de que a lei de Deus lhe dá pleno conhecimento e verdade.
21 Obohjeéhtih, páant niíj jenah joiná yʉhna, ¿dépanih tigaá queétdih ñi bohéíhatdih yeebjéh ñi jwíih míic bohécan? Bitadih nʉʉmát tʉ́ʉtcan yʉhna, ¿dépanih tigaá yeebjéhbʉt ñi nʉʉ́m?
21 Pois bem, se você ensina a outros, por que não ensina a si mesmo? Diz a outros que não roubem, mas você mesmo rouba?
22 Bita ĩ áa nihcannitjĩh yéej chãjat tʉ́ʉtcan yʉhna, ¿dépanih tigaá yeebjéhbʉt biíc yoobó ñi áa nihcannitjĩh ñi yéej chãj? Judíowã nihcannit ĩ pãpnidih tʉbit iiná yʉhna, ¿dépanih tigaá ĩ pãpni ã ñʉhat mʉʉnádih waadnít, orodih platadihbʉt ñi nʉʉ́m?
22 Afirma que é errado cometer adultério, mas você mesmo adultera? Condena a idolatria, mas rouba objetos dos templos?
23 “Jwiít judíowã Moisés ã wʉtatjidih jéihnit jwĩ jʉmna caá”, wẽi niijná yʉhna, caán wʉtatjidih yeebjéh ñi yap yohna caá. Pánih yap yohna, ñi tʉ́i chãjcatdih ennit, “Dios páant wʉtni ã jʉmʉchah, caandíh jwĩ náahcan caá”, bita ĩ niíj jenah joimí nacaá.
23 Você, que tanto se orgulha de conhecer a lei, desonra a Deus, desobedecendo à lei?
24 Páant ñi chãjatdih Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “Yeéb judíowã wʉ̃t jʉmnit, ‘Diosdih wẽinit poómp’, ĩ niijnít yʉhna, Dios ã wʉtatdih ñi yap yohochah enna, judíowã nihcannitboó Diosdih yeejép ĩ naóh peétna caá”, ãt niíj daacáp tajĩ.
24 Não é de admirar que as Escrituras digam: “Os gentios blasfemam o nome de Deus por causa de vocês”.
25 Jwiít judíowãdihjeh quehli nah yapat chóodih Dios ãt bóod yohat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ, ã́ihwã jwĩ jʉmatdih jʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná. Pánih bóodna, “Míihwã jʉmnit, Moisés ã wʉtatjidih jwĩ jepahbipna caá”, Diosdih jwĩ niíj jʉ́ʉtna caá. Obohjeéhtih, “Jwiít bóodnit jwĩ jʉmna caá”, niijná yʉhna, Moisés ã wʉtatjidih jepahcan, ñi bóodatji yeebdíh dedé pínah nihcan caá.
25 A prática judaica da circuncisão só tem valor se você obedece à lei de Deus. Mas se você, que é circuncidado, não obedece à lei de Deus, não é diferente de um gentio incircuncidado.
26 Det judíowã nihcannitboó bóodcannit jʉmna yʉhna, caán wʉtatjidih ĩ jepahachah enna, “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niíj enbipna caá. Jwiít bóodnitdih ã niíj enat pah mʉntih, queétdihbʉt biíc yoobó ã niíj enna caá.
26 E, se os incircuncidados obedecerem à lei de Deus, acaso não serão também considerados circuncidados?
27 Dawá judíowã Moisés ã wʉtatjidih jéihna yʉhna, caandíh ĩ jepahcan caá. Obohjeéhtih, queét judíowã nihcannitboó bóodcannit jʉmna yʉhna, ã wʉtatjidih ĩ tʉ́i jepahna caá. Páant ĩ jepahachah ennit, Dios jwiít judíowãdih nin pah ã niijbípna caá: “Queét bóodcannit, Moisés ã wʉtatjidih jéihcan yʉhna, caandíh ĩ jepahap be. ¿Dépanih tigaá yeéb bóodnitboó caán wʉtatjidih jéihna yʉhna, caandíh ñi jepahcan? Yeébboodíh chah yeejép peéh chãjat caá náahap”, ã niijbípna caá.
27 De fato, os gentios incircuncidados que cumprem a lei de Deus condenarão você, judeu, que é circuncidado e tem a lei de Deus, mas não obedece a ela.
28 — ausente —
28 Pois ser judeu exteriormente ou ser circuncidado não torna ninguém judeu de fato.
29 — ausente —
29 Judeu verdadeiro é quem o é no íntimo, e circuncisão verdadeira é a do coração, feita pelo Espírito, e não pela letra da lei, recebendo assim a aprovação de Deus, e não das pessoas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.