Romanos 11

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 ¿Israel ã jʉimená Dios ã ñíonitjidih bʉʉ láa ãta yoh taniít? yeéb ñi jenah joyóchah. ¡Nihcan caá! Queétdih ã yohcan beé. Weembʉ́t Israel ã jʉima, Abraham jʉimená ĩ jʉima náahji mʉn tigaá. Benjamín ã jʉimená jʉmni poómpdih bóo caá.
1 Então pergunto: Deus rejeitou seu povo, a nação de Israel? Claro que não! Eu mesmo sou israelita, descendente de Abraão e membro da tribo de Benjamim.
2 Biíhmah Israel ã jʉimenádih Dios ã ñíonitji ĩ jʉmʉchah, queétdih ãt yohcap jĩ. Dios naáwátdih naóh yapani Elíasji Israel ã jʉimená ĩ yéej chãjatjidih Diosdih ãt naóh yacap jĩ. ¿Caán ã naóh yac daacátjidih yeébboó ñi jéihcan niít? Nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
2 Não, Deus não rejeitou seu povo, que conheceu de antemão. Vocês sabem o que as Escrituras dizem a esse respeito? O profeta Elias se queixou a Deus sobre o povo de Israel, dizendo:
3 “Maá, ma naáwátdih naóh yapanitdih dawá ĩt mao yohop be. Meemdíh wẽina, nʉñʉ́pdih jwĩ mao cáo wʉ̃hat jeé poómpnadihbʉt ĩt boto mao yoh beedánap wʉt be. Ma naáwátdih naóh yapanit biícdih jʉmni weemjéh caá wã jʉdhdʉp. Páant wã jʉmat doonádih joiná, weemdíhbʉt ĩ mawíhna caá”, ãt niíj daacáp tajĩ.
3 “Senhor, eles mataram teus profetas e derrubaram teus altares. Sou o único que restou, e agora também procuram me matar”.
4 Páant ã niijíchah joinít, Diosboó Elíasdih nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “Meém biícjeh pohba nihcan caá. Páantjeh wĩ́ih cã́acwã siete mil pohba ĩ jʉmna caá. Queétdih weémboó wã tʉ́i wapap be. Páant wã wapachah, bita ĩ pãpni Baal wʉ̃t jʉmnidih queét ĩ wẽi ʉʉ́bhcan caá. Páant dawá ĩ jʉmatdih jéihnit, ma ʉ́ʉmca bojoó”, Dios Elíasdih ãt niijíp wʉt jĩ.
4 E vocês se lembram da resposta de Deus? Ele disse: “Ainda tenho outros sete mil que jamais se prostraram diante de Baal”.
5 Elías jʉm láa, daocánnit Diosdih tʉ́i wẽinit ĩ jʉmat pah mʉntih, bʉʉbʉt daocánnit Israel ã jʉimenádih Dios bʉ́dí oina, jĩ́gah ennit, ã́ihwã pínah ãt ñíwip taga.
5 O mesmo acontece hoje, pois uns poucos do povo de Israel permaneceram fiéis, escolhidos pela graça de Deus.
6 Pánih ñíonit, “Ñi tʉ́i chãjat jíib yeebdíh wã ñíona caá”, ãt niijcáp jĩ. Ĩ tʉ́i chãjat jíib ã teo wáacna, oinit, jĩ́gah enat yoobát ãta nihcan tagaá.
6 E, se a escolha se dá pela graça de Deus, então não se baseia nas obras deles, pois nesse caso a graça deixaria de ser o que verdadeiramente é, ou seja, gratuita e imerecida.
7 Páant niijnít, ¿ded pah tigaá ã jʉm? Nin pah caá: “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niiját pínahdih Israel ã jʉimená bʉ́dí ĩ náahachah yʉhna, páant ãt niijcáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, ã́ihwã ĩ jʉmat pínah niijná, daocánnitdihjeh Dios ãt ñíwip wʉt jĩ. Bita ã ñíocannitboó caandíh chah yap yohnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.
7 Portanto, a situação é esta: a maioria do povo de Israel não encontrou o que tanto buscava, mas uns poucos, aqueles que Deus havia escolhido, o encontraram, enquanto o coração dos demais foi endurecido.
8 Páant ã yapatdih Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ:
8 Como dizem as Escrituras: “Deus os fez cair em sono profundo. Até hoje, fechou-lhes os olhos para que não vejam, e tapou-lhes os ouvidos para que não ouçam”.
9 Maáh David nin pah caandíhjeh mʉntih ãt niíj daacáp tajĩ:
9 Da mesma forma, Davi disse: “Que sua mesa farta se transforme em laço, em armadilha que os faça pensar que tudo vai bem. Que seus privilégios os façam tropeçar, e que recebam o que merecem.
10 Pánih peéh chãjna, queétdih jéih encannit panihnit ma chãjaá. Ma peéh chãjnit pínahjeh jʉmna, bʉ́dí jĩ́gah naáh jʉmnit ĩ jʉmʉ naáh”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Sal 69.22-23)
10 Que seus olhos se escureçam para que não vejam, e que suas costas fiquem encurvadas para sempre”.
11 Páant niijnít, nin pah wã jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joiná caá: Israel ã jʉimená, Cristodih ĩ náahcah ennit, ¿Dios queétdih yohat yoobát taniít? ñi jenah joyóchah. Queétdih páant bóo pohba ã chãjcan niít. Páant ã yohcan yʉhna, queét Cristodih ĩ náahcah, bʉʉ judíowã nihcannitboodíh Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. Judíowãboó ĩ jepchá tʉbat pínah niijná, judíowã nihcannitdih Dios ã́ihwã pínah ã chãjna caá.
11 Acaso o povo de Deus tropeçou e caiu sem possibilidade de se levantar? Claro que não! Foram desobedientes e, por isso, Deus tornou a salvação acessível aos gentios, para que seu próprio povo sentisse ciúme.
12 Judíowã Cristodih náahcan, ĩ yap yohat jíib, bʉʉ láa nihat baácdih moondíh dawá tʉ́i ʉbnit, Dios queétboodíh ã tʉ́i chãj wʉ̃hna caá. Pánihna, judíowã yap yohnit ĩ jʉmʉchah, bitadih Dios tʉ́i chãjna, queét judíowã Cristodih ĩ jepahachah bácah, bitadih chah tʉ́ini pohba ã chãj wʉ̃hbipna caá.
12 Se os gentios foram enriquecidos porque os israelitas fracassaram ao rejeitar a salvação que Deus lhes oferece, imaginem como será maior a bênção para o mundo quando Israel for plenamente restaurado!
13 Páant niijná, yeéb judíowã nihcannitdih wã naóhna caá. Yeebdíh caá Cristo weemdíh ã bohéát tʉ́ʉtʉp. Pánih yeebdíh bohéna, oboh nih bohéna wã chãjcan caá.
13 Dirijo-me especialmente a vocês, gentios. E, uma vez que fui designado apóstolo aos gentios, enfatizo isso
14 Páant wã déewãdih wãpĩ́ niíj naóhna caá, Dios ã tʉ́i ʉbnit ñi jʉmatdih ĩ jéihyat pínah niijná. Pánih jéihnit, íijna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, queétbʉt Cristodih ĩ náahachah ennit, Dios queétdihbʉt ã tʉ́i ʉbbipna caá.
14 porque desejo que, de algum modo, o povo de Israel sinta ciúme e assim eu possa levar alguns deles à salvação.
15 Judíowãdih Dios ã cádah jwʉhʉchah, nihat baácdih moón judíowã nihcannitboó tʉ́ini doonádih joinít, Cristodih ĩ jepahna caá. Páant ĩ jepahachah ennit, queétboodíh ãjeéh ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtna caá. Queét judíowãboodíh ã́ihwã pínah ã chãjachah bácah, nihat baácdih moondíh tʉ́ini yoobát ã jʉmat tʉ́ʉtbipna caá. Ã́ihwã ĩ jʉmʉchah, chah dawá Cristodih jepahnit iiguípna bejnit déejidih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá.
15 Pois, se a rejeição deles possibilitou que o resto do mundo se reconciliasse com Deus, a aceitação será ainda mais maravilhosa. Será vida para os que estavam mortos!
16 Nin pah caá ã jʉmʉp: Cã́acwã ĩ jwíih chãjni pan dahdih Diosdih ĩ wʉ̃hʉchah, “Nin tʉ́ini caá”, ã niíj enbipna caá. Pánih caanbítdih ennit, nihat jʉdhnidihbʉt biíc yoobó “Nin tʉ́ini caá” ã niíj enbipna caá. Pánihat pah mʉntih, máa náat tʉ́ini ã jʉmʉchah, ã́ih cã́canabʉt tʉ́ini ã jʉmna caá. Páant niijná, nin pah wã niíj naóhna caá: Jwĩ nʉo Abrahamji Diosdih ã tʉ́i jenah joyóchah, “Nin tʉ́ini caá”, Dios caandíh ã niíj enat pahjeh, ã jʉimenábʉt caandíh ĩ tʉ́i jenah joyóchah, “Nit tʉ́init caá”, queétdihbʉt ã niíj enbipna caá.
16 Se a parte da massa entregue como oferta é santa, então toda ela é santa. E, se as raízes da árvore são santas, os ramos também o serão.
17 Biquína judíowã olivo nah Dios ã bóod yohni cã́cana panihnit ĩ jʉmʉchah, yeéb judíowã nihcannitboodíh ã bóod yohopjidih ã jwʉ́ʉb dʉʉjnít panihnit ñi jʉmna caá. Yeéb jiadih bóo olivo cã́cana panihnit ñi jʉmʉchah yʉhna, momni olivo nah panihnidih ãt jwʉ́ʉb dʉʉjʉ́p wʉt jĩ. Páant niijná, nin pah wã niíj naóhna caá: Judíowã ĩ jʉmʉpjidih yeéb judíowã nihcannitdih Dios ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m jwejep wʉt jĩ. Pánih dʉʉjnít panihnit ñi jʉmʉchah, judíowãdih Dios ã tʉ́i teo wáacat pah, bʉʉ yeebdíhbʉt ã tʉ́i teo wáacna caá.
17 Mas alguns desses ramos, alguns do povo de Israel, foram cortados. E vocês, gentios, que eram ramos de uma oliveira brava, foram enxertados na árvore. Agora, portanto, participam do alimento nutritivo que vem da raiz da oliveira especial de Deus.
18 Páant yeebdíh ã ñíwichah jéihnit, “Jwiítboó judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joicá bojoó. Nindih ñi tʉ́i náhninaá: Ded máa cã́cana ã́ih náatdih ãpĩ́ teo wáaccan caá. Obohjeéhtih, ã́ih náat caá caán cã́canadih ã tʉ́i teo wáacap. Páant ã nihat pah, jwiít judíowãdihjeh Dios jwíih ñíona, máa náat panihnit jwĩ jʉmna caá. Pánih ñíona, jwĩ dée pínah Cristodih ãt ñíwip wʉt jĩ, yeebdíhbʉt ã tʉ́i ʉbat pínah niijná. Pánihna, “Jwiítboó judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joicá bojoó.
18 No entanto, não devem se orgulhar de terem sido enxertados no lugar dos ramos que foram cortados, pois é a raiz que sustenta o ramo, e não o contrário.
19 Yeéb judíowã nihcannit nin pah ñita niij tágaá: “Biquína máa cã́canadih ĩ bóod yohat pahjeh Dios biquína judíowãdih ãt yohop wʉt jĩ, jwiítboó ã́ihwã jwĩ jʉmat pínah niijná”, ñita niij tágaá.
19 Talvez digam: “Esses ramos foram cortados para abrir espaço para nós”.
20 Páant ñi niiját yoobópdih tigaá. Obohjeéhtih, queét Cristodih ĩ tʉ́i jenah joicátji jíib Dios queétdih ãt cádah jwʉhʉp taga. Cristodih ñi tʉ́i jenah joyát jíibjeh ã́ihwã pínah yeebdíh ãt ñíwip taga. “Jwiít judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joyóchah, ã tʉ́ican caá. Yeebbʉ́t ñi tʉ́i chãja chaáh, queét judíowã ĩ cádahat pah “caandíh ñi cádahná” niijná.
20 É verdade, mas lembrem-se de que esses ramos foram cortados porque não creram e que vocês estão ali porque creem. Portanto, não se orgulhem, mas temam o que poderia acontecer.
21 Jwíih jʉmni cã́cana panihnit judíowã Cristodih ĩ jepahcat jíib, Dios yohna, yeéb ã jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmní cã́cana panihnit, caandíh ñi cádahachah ennit, yeebdíhbʉt biíc yoobó ã yohbipna caá.
21 Pois, se Deus não poupou os ramos naturais, também não poupará vocês.
22 Dios yeebdíh ded pah ã tʉ́i chãjatdih ñi tʉ́i náhninaá. Ʉ́ʉm náah jʉmni caandíh jepahcannitdih ã peéh chãjat pínahdihbʉt bʉ́dí jenah joyát caá náahap. Yeébboó caandíh ñi tʉ́i jenah joí cádahcah, yeebdíh ã tʉ́i chãjbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh ñi cádahachah, yeebdíhbʉt Dios ã yohbipna caá.
22 Observem como Deus é, ao mesmo tempo, bondoso e severo. É severo com os que lhe desobedecem, mas é bondoso com vocês, desde que continuem a confiar em sua bondade. Mas, se deixarem de confiar, também serão cortados.
23 Queét jepahcannit judíowã tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ĩ jepahachah, caán ã bóod yohni cã́cana panihni ĩ jʉmʉchah yʉhna, queétdih ã jwʉ́ʉb dʉʉjbípna caá, ã ñíonit biícdih ĩ jwʉ́ʉb jʉmat pínah niijná. Diosdih dedé bʉwat wihcah, ã yohnijidih ã jéih jwʉ́ʉb dʉʉjná caá.
23 E, se o povo de Israel abandonar sua incredulidade, será enxertado novamente, pois Deus tem poder para enxertá-los de volta na árvore.
24 Pánihna, yeéb judíowã nihcannit jiadih bóo olivo cã́cana panihnit ñi jʉmʉchah yʉhna, momni olivo nahdih dʉʉját pah, Dios yeebdíh ã́ihwã pínah ãt chãjap wʉt jĩ. Yeebdíh pánih chãjni jʉmna, judíowãboó ã jwíih ñíonit ĩ jʉmʉchah, momni olivo nah yoobát panihnidih queét ã yohnitjiboodíh ã jwʉ́ʉb dʉʉját pínahdih Dios ã bʉwacan caá.
24 Vocês eram, por natureza, o ramo cortado de uma oliveira brava. Portanto, se Deus se mostrou disposto a fazer algo contrário à natureza ao enxertá-los em sua árvore cultivada, estará ainda mais disposto a enxertar os ramos naturais de volta na árvore da qual eles fazem parte.
25 Yeéb wã déewã panihnit, “Dios jwiít judíowã nihcannitdih chah ã wẽi enna caá”, ñi niíj jenah joicát pínah niijná, bʉʉ yeebdíh cã́acwã ĩ jéihca naáhdih wã naóhbipna caá. Nin pah ã jʉmna caá: Bʉʉ jwʉh dawá judíowã Diosdih ĩ jepah jwʉhcan caá. Dios ã ñíonit judíowã nihcannitdih ã́ihwã ã chãjat tʉ́ttimah, judíowã jwʉh jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ĩ jepahbipna caá, bʉca.
25 Irmãos, quero que vocês entendam este mistério para que não se orgulhem de si mesmos. Alguns do povo de Israel têm o coração endurecido, mas isso durará apenas até que o tempo dos gentios se complete.
26 Páant ĩ jepahachah, queét nihat iiguípna bejnit déejidih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. Páant ã yapat pínahdih Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ:
26 E assim todo o Israel será salvo. Como dizem as Escrituras: “O libertador virá de Sião e afastará Israel
27 Páant ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, ‘Ĩ yéejatdih wã yohbipna caá. Pánih yohnit, wã niijátji pahjeh queétdih wĩ́ihwã wã chãjbipna caá’, Dios ã niijná caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ. (Jer 31.33-34)
27 E esta é minha aliança com eles: eu removerei seus pecados”.
28 Judíowã ĩ nʉowãdih ã ñíonitji ĩ jʉmʉchah, Dios queétdih bʉ́dí ã oyatji pahjeh mʉntih, bʉʉ jʉmnitdihbʉt biíc yoobó ã oina caá. Obohjeéhtih, páant ã oinit ĩ jʉmʉchah yʉhna, Cristoíh doonádih joííhcan, Diosdih eníhcannit ĩ jʉmna caá. Páant ĩ eníhcat jíib, bʉʉ jwʉh yeéb judíowã nihcannitboó Cristoíh doonádih joinít, ñi jepahna caá. Obohjeéhtih, judíowã Diosdih ĩ eníhcah yʉhna, Dios páantjeh queétdih ã oina caá.
28 Muitos do povo de Israel agora são inimigos das boas-novas, e isso beneficia vocês, gentios. No entanto, porque ele escolheu seus patriarcas, eles ainda são o povo que Deus ama.
29 Pánih oina, ĩ nʉowãdih Dios ã niijátji pah ĩ jʉimenádihbʉt ñíonit, ã oi cádahcan niít.
29 Pois as bênçãos de Deus e o seu chamado jamais podem ser anulados.
30 Yeébboó jã́tih Diosdih yap yohnit ñi jʉmʉchah yʉhna, judíowã ĩ yap yohochah ennit, bʉʉ jwʉh yeebdíh jĩ́gah ennit, Dios ãt tʉ́i ʉbʉp taga.
30 Em outros tempos, vocês, gentios, foram rebeldes contra Deus, mas agora, por causa da desobediência deles, vocês receberam misericórdia.
31 Yeebdíh ã jĩ́gah en teo wáacatdih enna yʉhna, queétboó páantjeh yap yohnit ĩ jʉmna caá. Pánih yap yohnit ĩ jʉmʉchah, Dios yeebdíh ã jĩ́gah enat pahjeh queétdihbʉt biíc yoobó ã teo wáacbipna caá.
31 Agora eles são os rebeldes, e Deus foi misericordioso com vocês, para que eles também participem da misericórdia dele.
32 Nin pah caá: “Nihat cã́acwã tʉbit yap yohnit ĩ jʉmʉchah, queét nihatdih jĩ́gah ennit wã teo wáacbipna caá”, Dios ã niijná caá.
32 Pois Deus colocou a todos debaixo da desobediência para que de todos tivesse misericórdia.
33 ¡Choo! ¡Dios wẽpni niít! Nihat tʉ́i jéih beedáni yoobát caá ã yoób jʉmʉp. Páant ã jʉmʉchah, ã jenah joyátdih, ã chãjatdihbʉt jwiít cã́acwãboó jwĩ tʉ́i jéih beedácan caá.
33 Como são grandes as riquezas, a sabedoria e o conhecimento de Deus! É impossível entendermos suas decisões e seus caminhos!
34 Nin pah Dios naáwátdih naóh yapanit ĩt niíj daacáp tajĩ: “Dios jwĩ maáh ã jenah joyátdih det ĩ jéihcan caá. Pánih jéihcannit jʉmna, det caandíh ‘Nin pah ma chãjaá’, ĩ jéih niijcán caá.
34 “Pois quem conhece os pensamentos do Senhor? Quem sabe o suficiente para aconselhá-lo?”
35 Det Diosdih biíh pah bóodih ĩ wʉ̃hat tʉ́ttimah, ‘Caán weemdíh ã jíib bʉʉdána caá’, ĩ jéih niijcán caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ.
35 “Quem lhe deu primeiro alguma coisa, para que ele precise depois retribuir?”
36 Dios nihatdih chãjni ã jʉmna caá. Pánih jʉmna, nihat ã chãjni ã́ih míic ã jʉmʉchah, nihatdih ã wẽpatjĩh páantjeh ã jʉmat tʉ́ʉtna caá. Páant ã jʉmʉchah, yeó jáap jʉmat pah caandíh jwĩ wẽi naóh jĩíh. Páant tií ã jʉmʉ nah.
36 Pois todas as coisas vêm dele, existem por meio dele e são para ele. A ele seja toda a glória para sempre! Amém.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.