Romanos 11
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 ¿Israel ã jʉimená Dios ã ñíonitjidih bʉʉ láa ãta yoh taniít? yeéb ñi jenah joyóchah. ¡Nihcan caá! Queétdih ã yohcan beé. Weembʉ́t Israel ã jʉima, Abraham jʉimená ĩ jʉima náahji mʉn tigaá. Benjamín ã jʉimená jʉmni poómpdih bóo caá.
1 Então eu pergunto: será que Deus rejeitou o seu próprio povo? É claro que não! Eu mesmo sou israelita, descendente de Abraão e membro da tribo de Benjamim.
2 Biíhmah Israel ã jʉimenádih Dios ã ñíonitji ĩ jʉmʉchah, queétdih ãt yohcap jĩ. Dios naáwátdih naóh yapani Elíasji Israel ã jʉimená ĩ yéej chãjatjidih Diosdih ãt naóh yacap jĩ. ¿Caán ã naóh yac daacátjidih yeébboó ñi jéihcan niít? Nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
2 Deus não rejeitou o seu povo, que ele havia escolhido desde o princípio. Vocês sabem muito bem o que as Escrituras Sagradas dizem naquele trecho em que Elias acusa o povo de Israel diante de Deus. Elias diz assim:
3 “Maá, ma naáwátdih naóh yapanitdih dawá ĩt mao yohop be. Meemdíh wẽina, nʉñʉ́pdih jwĩ mao cáo wʉ̃hat jeé poómpnadihbʉt ĩt boto mao yoh beedánap wʉt be. Ma naáwátdih naóh yapanit biícdih jʉmni weemjéh caá wã jʉdhdʉp. Páant wã jʉmat doonádih joiná, weemdíhbʉt ĩ mawíhna caá”, ãt niíj daacáp tajĩ.
3 “Senhor, eles mataram os teus profetas e destruíram os teus altares. Eu sou o único que sobrou, e eles estão querendo me matar!”
4 Páant ã niijíchah joinít, Diosboó Elíasdih nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “Meém biícjeh pohba nihcan caá. Páantjeh wĩ́ih cã́acwã siete mil pohba ĩ jʉmna caá. Queétdih weémboó wã tʉ́i wapap be. Páant wã wapachah, bita ĩ pãpni Baal wʉ̃t jʉmnidih queét ĩ wẽi ʉʉ́bhcan caá. Páant dawá ĩ jʉmatdih jéihnit, ma ʉ́ʉmca bojoó”, Dios Elíasdih ãt niijíp wʉt jĩ.
4 O que foi que Deus disse a ele? Ele disse: “Eu guardei para mim sete mil homens que não adoraram o deus Baal .”
5 Elías jʉm láa, daocánnit Diosdih tʉ́i wẽinit ĩ jʉmat pah mʉntih, bʉʉbʉt daocánnit Israel ã jʉimenádih Dios bʉ́dí oina, jĩ́gah ennit, ã́ihwã pínah ãt ñíwip taga.
5 A mesma coisa também acontece agora, isto é, por causa da graça de Deus, ainda existe um pequeno número daqueles que ele escolheu.
6 Pánih ñíonit, “Ñi tʉ́i chãjat jíib yeebdíh wã ñíona caá”, ãt niijcáp jĩ. Ĩ tʉ́i chãjat jíib ã teo wáacna, oinit, jĩ́gah enat yoobát ãta nihcan tagaá.
6 Essa escolha se baseia na graça de Deus e não no que eles fizeram. Porque, se a escolha de Deus se baseasse no que as pessoas fazem, então a sua graça não seria a verdadeira graça.
7 Páant niijnít, ¿ded pah tigaá ã jʉm? Nin pah caá: “Nit wĩ́ihwã caá”, Dios queétdih ã niiját pínahdih Israel ã jʉimená bʉ́dí ĩ náahachah yʉhna, páant ãt niijcáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, ã́ihwã ĩ jʉmat pínah niijná, daocánnitdihjeh Dios ãt ñíwip wʉt jĩ. Bita ã ñíocannitboó caandíh chah yap yohnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.
7 E isso quer dizer que não foi o povo de Israel que encontrou o que estava procurando. Quem encontrou foi apenas um pequeno grupo que Deus escolheu; os outros não quiseram ouvir o chamado de Deus.
8 Páant ã yapatdih Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ:
8 Como dizem as Escrituras Sagradas: “Deus endureceu o coração e a mente deles; deu-lhes olhos que não podem ver e ouvidos que não podem ouvir até o dia de hoje.”
9 Maáh David nin pah caandíhjeh mʉntih ãt niíj daacáp tajĩ:
9 E Davi disse: “Que nas suas festas eles sejam apanhados e enganados, que eles caiam e sejam castigados!
10 Pánih peéh chãjna, queétdih jéih encannit panihnit ma chãjaá. Ma peéh chãjnit pínahjeh jʉmna, bʉ́dí jĩ́gah naáh jʉmnit ĩ jʉmʉ naáh”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Sal 69.22-23)
10 Ó Deus, faze com que eles fiquem cegos e que fiquem sempre curvados debaixo do peso das suas dificuldades!”
11 Páant niijnít, nin pah wã jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joiná caá: Israel ã jʉimená, Cristodih ĩ náahcah ennit, ¿Dios queétdih yohat yoobát taniít? ñi jenah joyóchah. Queétdih páant bóo pohba ã chãjcan niít. Páant ã yohcan yʉhna, queét Cristodih ĩ náahcah, bʉʉ judíowã nihcannitboodíh Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. Judíowãboó ĩ jepchá tʉbat pínah niijná, judíowã nihcannitdih Dios ã́ihwã pínah ã chãjna caá.
11 Agora eu pergunto: quando os judeus tropeçaram, será que eles caíram para nunca mais se levantarem? É claro que não! Mas, porque eles pecaram, a salvação veio para os não judeus, para fazer com que os judeus ficassem com ciúmes deles.
12 Judíowã Cristodih náahcan, ĩ yap yohat jíib, bʉʉ láa nihat baácdih moondíh dawá tʉ́i ʉbnit, Dios queétboodíh ã tʉ́i chãj wʉ̃hna caá. Pánihna, judíowã yap yohnit ĩ jʉmʉchah, bitadih Dios tʉ́i chãjna, queét judíowã Cristodih ĩ jepahachah bácah, bitadih chah tʉ́ini pohba ã chãj wʉ̃hbipna caá.
12 O pecado dos judeus trouxe grandes bênçãos para o mundo, e a sua pobreza espiritual trouxe ricas bênçãos para os não judeus. Então, quando se completar o número de judeus que voltarão para Deus, as bênçãos serão muito maiores ainda.
13 Páant niijná, yeéb judíowã nihcannitdih wã naóhna caá. Yeebdíh caá Cristo weemdíh ã bohéát tʉ́ʉtʉp. Pánih yeebdíh bohéna, oboh nih bohéna wã chãjcan caá.
13 Agora estou falando a vocês que não são judeus. Enquanto eu for o apóstolo dos não judeus, terei orgulho do meu trabalho.
14 Páant wã déewãdih wãpĩ́ niíj naóhna caá, Dios ã tʉ́i ʉbnit ñi jʉmatdih ĩ jéihyat pínah niijná. Pánih jéihnit, íijna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, queétbʉt Cristodih ĩ náahachah ennit, Dios queétdihbʉt ã tʉ́i ʉbbipna caá.
14 Talvez eu possa fazer com que os que são da minha própria raça fiquem com ciúmes, e assim seja possível salvar alguns deles.
15 Judíowãdih Dios ã cádah jwʉhʉchah, nihat baácdih moón judíowã nihcannitboó tʉ́ini doonádih joinít, Cristodih ĩ jepahna caá. Páant ĩ jepahachah ennit, queétboodíh ãjeéh ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtna caá. Queét judíowãboodíh ã́ihwã pínah ã chãjachah bácah, nihat baácdih moondíh tʉ́ini yoobát ã jʉmat tʉ́ʉtbipna caá. Ã́ihwã ĩ jʉmʉchah, chah dawá Cristodih jepahnit iiguípna bejnit déejidih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá.
15 Porque, quando os judeus foram rejeitados, o resto do mundo se tornou amigo de Deus. O que acontecerá então quando eles forem aceitos? Os que estiverem mortos receberão a vida!
16 Nin pah caá ã jʉmʉp: Cã́acwã ĩ jwíih chãjni pan dahdih Diosdih ĩ wʉ̃hʉchah, “Nin tʉ́ini caá”, ã niíj enbipna caá. Pánih caanbítdih ennit, nihat jʉdhnidihbʉt biíc yoobó “Nin tʉ́ini caá” ã niíj enbipna caá. Pánihat pah mʉntih, máa náat tʉ́ini ã jʉmʉchah, ã́ih cã́canabʉt tʉ́ini ã jʉmna caá. Páant niijná, nin pah wã niíj naóhna caá: Jwĩ nʉo Abrahamji Diosdih ã tʉ́i jenah joyóchah, “Nin tʉ́ini caá”, Dios caandíh ã niíj enat pahjeh, ã jʉimenábʉt caandíh ĩ tʉ́i jenah joyóchah, “Nit tʉ́init caá”, queétdihbʉt ã niíj enbipna caá.
16 Pois, se o primeiro pão assado depois da colheita é dedicado a Deus, isso quer dizer que todos os outros pães também são dedicados a ele. E, se as raízes de uma árvore são oferecidas a Deus, os galhos também são dele.
17 Biquína judíowã olivo nah Dios ã bóod yohni cã́cana panihnit ĩ jʉmʉchah, yeéb judíowã nihcannitboodíh ã bóod yohopjidih ã jwʉ́ʉb dʉʉjnít panihnit ñi jʉmna caá. Yeéb jiadih bóo olivo cã́cana panihnit ñi jʉmʉchah yʉhna, momni olivo nah panihnidih ãt jwʉ́ʉb dʉʉjʉ́p wʉt jĩ. Páant niijná, nin pah wã niíj naóhna caá: Judíowã ĩ jʉmʉpjidih yeéb judíowã nihcannitdih Dios ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m jwejep wʉt jĩ. Pánih dʉʉjnít panihnit ñi jʉmʉchah, judíowãdih Dios ã tʉ́i teo wáacat pah, bʉʉ yeebdíhbʉt ã tʉ́i teo wáacna caá.
17 Alguns galhos da oliveira cultivada foram quebrados, e um galho de oliveira brava foi enxertado nela. Pois vocês, os não judeus, são como aquela oliveira brava e agora tomam parte na força e na riqueza espiritual dos judeus.
18 Páant yeebdíh ã ñíwichah jéihnit, “Jwiítboó judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joicá bojoó. Nindih ñi tʉ́i náhninaá: Ded máa cã́cana ã́ih náatdih ãpĩ́ teo wáaccan caá. Obohjeéhtih, ã́ih náat caá caán cã́canadih ã tʉ́i teo wáacap. Páant ã nihat pah, jwiít judíowãdihjeh Dios jwíih ñíona, máa náat panihnit jwĩ jʉmna caá. Pánih ñíona, jwĩ dée pínah Cristodih ãt ñíwip wʉt jĩ, yeebdíhbʉt ã tʉ́i ʉbat pínah niijná. Pánihna, “Jwiítboó judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joicá bojoó.
18 Portanto, vocês não devem desprezar os galhos que foram quebrados. Como é que vocês podem estar orgulhosos? Vocês são somente galhos. Não são vocês que sustentam a raiz — é a raiz que sustenta vocês.
19 Yeéb judíowã nihcannit nin pah ñita niij tágaá: “Biquína máa cã́canadih ĩ bóod yohat pahjeh Dios biquína judíowãdih ãt yohop wʉt jĩ, jwiítboó ã́ihwã jwĩ jʉmat pínah niijná”, ñita niij tágaá.
19 Porém vocês dirão: “Sim, mas os galhos foram quebrados a fim de darem lugar para nós.”
20 Páant ñi niiját yoobópdih tigaá. Obohjeéhtih, queét Cristodih ĩ tʉ́i jenah joicátji jíib Dios queétdih ãt cádah jwʉhʉp taga. Cristodih ñi tʉ́i jenah joyát jíibjeh ã́ihwã pínah yeebdíh ãt ñíwip taga. “Jwiít judíowãdih chah tʉ́init caá”, ñi niíj jenah joyóchah, ã tʉ́ican caá. Yeebbʉ́t ñi tʉ́i chãja chaáh, queét judíowã ĩ cádahat pah “caandíh ñi cádahná” niijná.
20 Isso é verdade. Mas lembrem que eles foram quebrados porque não creram; no entanto vocês continuam na oliveira porque creem. E não tenham orgulho disso; pelo contrário, tenham medo.
21 Jwíih jʉmni cã́cana panihnit judíowã Cristodih ĩ jepahcat jíib, Dios yohna, yeéb ã jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmní cã́cana panihnit, caandíh ñi cádahachah ennit, yeebdíhbʉt biíc yoobó ã yohbipna caá.
21 Se Deus não deixou de castigar os judeus, que são como galhos naturais, vocês acham que ele vai deixar de castigar vocês?
22 Dios yeebdíh ded pah ã tʉ́i chãjatdih ñi tʉ́i náhninaá. Ʉ́ʉm náah jʉmni caandíh jepahcannitdih ã peéh chãjat pínahdihbʉt bʉ́dí jenah joyát caá náahap. Yeébboó caandíh ñi tʉ́i jenah joí cádahcah, yeebdíh ã tʉ́i chãjbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh ñi cádahachah, yeebdíhbʉt Dios ã yohbipna caá.
22 Vejam como Deus é bom e também é duro. Ele é duro para os que caíram e bom para vocês, se continuarem sempre confiando na bondade dele. Se não, vocês também serão cortados.
23 Queét jepahcannit judíowã tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ĩ jepahachah, caán ã bóod yohni cã́cana panihni ĩ jʉmʉchah yʉhna, queétdih ã jwʉ́ʉb dʉʉjbípna caá, ã ñíonit biícdih ĩ jwʉ́ʉb jʉmat pínah niijná. Diosdih dedé bʉwat wihcah, ã yohnijidih ã jéih jwʉ́ʉb dʉʉjná caá.
23 E, se os judeus abandonarem a sua descrença, serão enxertados na oliveira cultivada, pois Deus pode enxertá-los de novo.
24 Pánihna, yeéb judíowã nihcannit jiadih bóo olivo cã́cana panihnit ñi jʉmʉchah yʉhna, momni olivo nahdih dʉʉját pah, Dios yeebdíh ã́ihwã pínah ãt chãjap wʉt jĩ. Yeebdíh pánih chãjni jʉmna, judíowãboó ã jwíih ñíonit ĩ jʉmʉchah, momni olivo nah yoobát panihnidih queét ã yohnitjiboodíh ã jwʉ́ʉb dʉʉját pínahdih Dios ã bʉwacan caá.
24 Vocês, os não judeus, são como aquele galho de oliveira brava que foi cortado e enxertado, contra a natureza, na oliveira cultivada. Os judeus são como essa oliveira cultivada. Portanto, para Deus será muito mais fácil enxertar de novo, na própria árvore deles, esses galhos quebrados.
25 Yeéb wã déewã panihnit, “Dios jwiít judíowã nihcannitdih chah ã wẽi enna caá”, ñi niíj jenah joicát pínah niijná, bʉʉ yeebdíh cã́acwã ĩ jéihca naáhdih wã naóhbipna caá. Nin pah ã jʉmna caá: Bʉʉ jwʉh dawá judíowã Diosdih ĩ jepah jwʉhcan caá. Dios ã ñíonit judíowã nihcannitdih ã́ihwã ã chãjat tʉ́ttimah, judíowã jwʉh jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ĩ jepahbipna caá, bʉca.
25 Meus irmãos, quero que vocês conheçam uma verdade secreta para que não pensem que são muito sábios. A verdade é esta: a teimosia do povo de Israel não durará para sempre, mas somente até que o número completo de não judeus venha para Deus.
26 Páant ĩ jepahachah, queét nihat iiguípna bejnit déejidih Dios ã tʉ́i ʉbbipna caá. Páant ã yapat pínahdih Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ:
26 É assim que todo o povo de Israel será salvo. Como dizem as Escrituras Sagradas : “O Redentor virá de e tirará toda a maldade dos descendentes de Jacó.
27 Páant ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, ‘Ĩ yéejatdih wã yohbipna caá. Pánih yohnit, wã niijátji pahjeh queétdih wĩ́ihwã wã chãjbipna caá’, Dios ã niijná caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ. (Jer 31.33-34)
27 Eu, o Senhor, farei esta aliança com eles, quando tirar os seus pecados.”
28 Judíowã ĩ nʉowãdih ã ñíonitji ĩ jʉmʉchah, Dios queétdih bʉ́dí ã oyatji pahjeh mʉntih, bʉʉ jʉmnitdihbʉt biíc yoobó ã oina caá. Obohjeéhtih, páant ã oinit ĩ jʉmʉchah yʉhna, Cristoíh doonádih joííhcan, Diosdih eníhcannit ĩ jʉmna caá. Páant ĩ eníhcat jíib, bʉʉ jwʉh yeéb judíowã nihcannitboó Cristoíh doonádih joinít, ñi jepahna caá. Obohjeéhtih, judíowã Diosdih ĩ eníhcah yʉhna, Dios páantjeh queétdih ã oina caá.
28 Os judeus rejeitaram o evangelho e por isso são inimigos de Deus, para o bem de vocês, os não judeus. Mas, pela escolha de Deus, eles são amigos dele, por causa dos patriarcas .
29 Pánih oina, ĩ nʉowãdih Dios ã niijátji pah ĩ jʉimenádihbʉt ñíonit, ã oi cádahcan niít.
29 Porque Deus não muda de ideia a respeito de quem ele escolhe e abençoa.
30 Yeébboó jã́tih Diosdih yap yohnit ñi jʉmʉchah yʉhna, judíowã ĩ yap yohochah ennit, bʉʉ jwʉh yeebdíh jĩ́gah ennit, Dios ãt tʉ́i ʉbʉp taga.
30 Mas no passado vocês, que não são judeus, desobedeceram a Deus. Porém agora vocês receberam a misericórdia de Deus por causa da desobediência dos judeus.
31 Yeebdíh ã jĩ́gah en teo wáacatdih enna yʉhna, queétboó páantjeh yap yohnit ĩ jʉmna caá. Pánih yap yohnit ĩ jʉmʉchah, Dios yeebdíh ã jĩ́gah enat pahjeh queétdihbʉt biíc yoobó ã teo wáacbipna caá.
31 Assim, por causa da misericórdia que vocês receberam, os judeus agora desobedecem a Deus para que eles também possam receber agora a misericórdia dele.
32 Nin pah caá: “Nihat cã́acwã tʉbit yap yohnit ĩ jʉmʉchah, queét nihatdih jĩ́gah ennit wã teo wáacbipna caá”, Dios ã niijná caá.
32 Pois Deus fez com que todos se tornassem prisioneiros da desobediência a fim de mostrar misericórdia a todos.
33 ¡Choo! ¡Dios wẽpni niít! Nihat tʉ́i jéih beedáni yoobát caá ã yoób jʉmʉp. Páant ã jʉmʉchah, ã jenah joyátdih, ã chãjatdihbʉt jwiít cã́acwãboó jwĩ tʉ́i jéih beedácan caá.
33 Como são grandes as riquezas de Deus! Como são profundos o seu conhecimento e a sua sabedoria! Quem pode explicar as suas decisões? Quem pode entender os seus planos?
34 Nin pah Dios naáwátdih naóh yapanit ĩt niíj daacáp tajĩ: “Dios jwĩ maáh ã jenah joyátdih det ĩ jéihcan caá. Pánih jéihcannit jʉmna, det caandíh ‘Nin pah ma chãjaá’, ĩ jéih niijcán caá.
34 Como dizem as Escrituras Sagradas : “Quem pode conhecer a mente do Senhor? Quem é capaz de lhe dar conselhos?
35 Det Diosdih biíh pah bóodih ĩ wʉ̃hat tʉ́ttimah, ‘Caán weemdíh ã jíib bʉʉdána caá’, ĩ jéih niijcán caá”, ĩt niíj daacáp tajĩ.
35 Quem já deu alguma coisa a Deus para receber dele algum pagamento?”
36 Dios nihatdih chãjni ã jʉmna caá. Pánih jʉmna, nihat ã chãjni ã́ih míic ã jʉmʉchah, nihatdih ã wẽpatjĩh páantjeh ã jʉmat tʉ́ʉtna caá. Páant ã jʉmʉchah, yeó jáap jʉmat pah caandíh jwĩ wẽi naóh jĩíh. Páant tií ã jʉmʉ nah.
36 Pois todas as coisas foram criadas por ele, e tudo existe por meio dele e para ele. Glória a Deus para sempre! Amém !
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.