Mateus 24
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs VC
1 Páant niíj péanit, Dioíh mʉʉmánt Jesús jwiítdih ã nʉmah bac bejep jĩ. Pánih bac bejnit, Dioíh mʉʉdíh wẽi enna, ã tʉ́i jígohatdih Jesúsdih jwĩ naáwáp yʉh jĩ.
1 Ao sair do templo, os discípulos aproximaram-se de Jesus e fizeram-no apreciar as construções.
2 Obohjeéhtih, páant jwĩ naáwáchah joinít, nin pah jwiítdih ã niijíp jĩ:
2 Jesus, porém, respondeu-lhes: Vedes todos estes edifícios? Em verdade vos declaro: não ficará aqui pedra sobre pedra; tudo será destruído.
3 Páant niíj míic wéhe bejna, Olivo jeená bejni namáboó bejna jwĩ chãjap jĩ. Pánih bejna, caán jeená pʉ́ʉh laáb jʉibínit, Jesús ã chʉ́ʉdʉp jĩ. Páant ã chʉ́ʉdʉchah ennit, jwiítboó ã pebh jʉibínit, nin pah caandíh jwĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
3 Indo ele assentar-se no monte das Oliveiras, achegaram-se os discípulos e, estando a sós com ele, perguntaram-lhe: Quando acontecerá isto? E qual será o sinal de tua volta e do fim do mundo?
4 —Yeéb ñi tʉ́i chãja chaáh. Bita ĩ yeeatdih ñi joicá bojoó.
4 Respondeu-lhes Jesus: Cuidai que ninguém vos seduza.
5 ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, dawá ĩ jʉ̃óhbipna caá. Páant ĩ niíj yeenachah joinít, Diosdih cádahna, páant niijnítboodíh dawá ĩ péebipna caá.
5 Muitos virão em meu nome, dizendo: Sou eu o Cristo. E seduzirão a muitos.
6 Pebhbit jʉmnit ĩ míic mawat, yʉʉ́p jʉmnit ĩ míic mawat doonádihbʉt ñi joibípna caá. Pánih joiná yʉhna, caandíh bʉ́dí ñi ʉ́ʉm jenah joicá bojoó. Páant ã yapbipna caá. Obohjeéhtih, páant ã yapachah yʉhna, péeni yeó jáap pínah páantjeh ã jʉdh jwʉhbipna caá.
6 Ouvireis falar de guerras e de rumores de guerra. Atenção: que isso não vos perturbe, porque é preciso que isso aconteça. Mas ainda não será o fim.
7 Caán láa biíc baácdih moón biíh baácna bejnit, ĩ míic maobipna caá. Nihat baácboó bʉ́dí míic mawat ã jʉmbipna caá. Dawá pebhboó nʉʉgʉ́p láa, baác méméatbʉt ã jʉmbipna caá.
7 Levantar-se-á nação contra nação, reino contra reino, e haverá fome, peste e grandes desgraças em diversos lugares.
8 Obohjeéhtih, páant ã yapachah yʉhna, chah yeejép yapat pínah ã jʉdh jwʉhbipna caá.
8 Tudo isto será apenas o início das dores.
9 “Tʉ́ttimah, bita yeebdíh teonit, maátadih ĩ wʉ̃hbipna caá, yeejép ĩ chãjat pínah, ĩ mao yohat pínahbʉt niijná. Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, nihat baácdih moón yeebdíh ĩ eníhbican nacaá.
9 Então sereis entregues aos tormentos, matar-vos-ão e sereis por minha causa objeto de ódio para todas as nações.
10 Caán láa, wĩ́ihwã jʉmna yʉhna, dawá weemdíh ĩ cádahbipna caá. Pánih cádahnit, bita wĩ́ihwãdih eníhcan, maátadih ĩ naóh yacbipna caá, queétdih ĩ peéh chãjat pínah niijná.
10 Muitos sucumbirão, trair-se-ão mutuamente e mutuamente se odiarão.
11 ‘Weém Dios naáwátdih naóh yapani wã jʉmna caá’, niíj yeenit dawá ĩ jʉmbipna caá. Ded pah ĩ yee naáwáchah joinít, dawá queétdih ĩ jepahbipna caá.
11 Levantar-se-ão muitos falsos profetas e seduzirão a muitos.
12 Caán láa cã́acwã chah yeejép ĩ chãjbipna caá. Pánih yeejép chãjnit, dawá bitadih ĩ oi cádahbipna caá.
12 E, ante o progresso crescente da iniqüidade, a caridade de muitos esfriará.
13 Obohjeéhtih, páant yeejép yapna yʉhna, ded weemdíh cádahcanniboó wãjeéh páantjeh jeáboó ã jʉmbipna caá.
13 Entretanto, aquele que perseverar até o fim será salvo.
14 Pánihna, Dios ã maáh jʉmat doonádih nihat baácdih moondíh naáwát caá náahap. Páant naáwát tʉ́ttimah, péeni yeó jáap ã jʉ̃óhbipna caá.
14 Este Evangelho do Reino será pregado pelo mundo inteiro para servir de testemunho a todas as nações, e então chegará o fim.
15 “Bita ĩ pãpnidih Diosdih weñat mʉʉ́ diítboó jwejnit, cã́acwã caánboodíh weñaat tʉ́ʉtna, caán mʉʉ́ ã tʉ́yatdih ĩ yéejanachah, ñi enbipna caá. Dios naáwátdih naóh yapani Danielji páant ã yapat pínahdih ãt daacáp tajĩ. Caán ã daacátjidih ennit, ñi tʉ́i beh joyoó.
15 Quando virdes estabelecida no lugar santo a abominação da desolação que foi predita pelo profeta Daniel {9,27} - o leitor entenda bem -
16 Caanjĩ́h yeejép ĩ pãpni ã jʉmʉchah ennit, Judea baácboó jʉmnit jeéboó ĩ jweí pʉ́ʉh laab béje naáh.
16 então os habitantes da Judéia fujam para as montanhas.
17 Caán láa cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapachah, waícanjeh ĩ jweí ñáo pʉ́ʉh laab béje naáh. Ded mʉʉ́ chahmant bóo coahboó jʉmni dei bejna, ã́ih bií déedih ʉbʉdih waadcánjeh, yoobópdih ã jwei béje naáh.
17 Aquele que está no terraço da casa não desça para tomar o que está em sua casa.
18 Wápchiboó jʉmni ã́ih yéguehnadih ʉbʉdih ã jwʉ́ʉb bejca bojo naáh.
18 E aquele que está no campo não volte para buscar suas vestimentas.
19 Caán láa wʉdʉ jʉmnit, weh tʉ́ʉhnitbʉt ĩ jweyéchah, queét yaádhdih chah ã bʉobipna caá.
19 Ai das mulheres que estiverem grávidas ou amamentarem naqueles dias!
20 Nin pah Diosdih ñi niíj ʉʉ́bʉ́: ‘Mah noój láa, jwĩ chooát yeó jáapdihbʉt páant yeejép ã yapca bojo naáh, caán láa jwĩ jweyát pínah niijná’, ñi niijí.
20 Rogai para que vossa fuga não seja no inverno, nem em dia de sábado;
21 Caán yeó jáapnadih cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapbipna caá. Nin baácdih Dios ã chãjat tʉ́ttimah, cã́acwã yeejép yapna yʉhna, péeni yeó jáapnadih chah yeejép pohba ĩ yapbipna caá.Páant yeejép yapat tʉ́ttimah, biíc yoobó ã jwʉ́ʉb yeejép yapcan niít.
21 porque então a tribulação será tão grande como nunca foi vista, desde o começo do mundo até o presente, nem jamais será.
22 Pánihna, tʉbit yeejép yapat pínah daocánni yeó jáapna Dios ã chãjbipna caá, ã ñíonitboó ĩ jéih bʉʉjáát pínah niijná. Páant ã chãjcah nihna, ded ãta bʉʉjácan tagaá.
22 Se aqueles dias não fossem abreviados, criatura alguma escaparia; mas por causa dos escolhidos, aqueles dias serão abreviados.
23 “Caán láa det yeebdíh ‘Ñi eneé. Ninjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, ĩ niijíchah, bitabʉt ‘Conjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, ĩ niijíchah, ñi joyáh bojoó.
23 Então se alguém vos disser: Eis, aqui está o Cristo! Ou: Ei-lo acolá!, não creiais.
24 Caán láa dawá yeenit ĩ jʉmbipna caá. ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, ‘Weém Dios naáwátdih naóh yapani caá’, niíj yeenitbʉt ĩ jʉmbipna caá. Queét ʉ́ʉm náah jʉmnidih ĩ chãj jʉ́ʉtbipna caá, cã́acwã ĩ en wʉ́hi bejat pínah niijná. Páant ĩ chãjatdih ennit, Dios ã ñíonitboó ĩ yeeatdih joiná, Diosdih cádahnit, queétdihjeh ĩ péeat pínahdih ĩ náahbipna caá.
24 Porque se levantarão falsos cristos e falsos profetas, que farão milagres a ponto de seduzir, se isto fosse possível, até mesmo os escolhidos.
25 Páant ã yapat pínah jã́tih, yeebdíh wãát naóhna caá, caandíh ñi tʉ́i jéihyat pínah niijná. Páant wã naáwátjidih náhninit, yeebdíh yeenitdih ñi joicá bojoó.
25 Eis que estais prevenidos.
26 Pánihna, caán láa ‘Mʉʉ́ wihcapboó Cristo tigaá ã jʉmʉp’, det yeebdíh ĩ niijíchah yʉhna, caanná enedih ñi bejca bojoó. ‘Caán mʉʉ́ diítna jʉmni tólihboó ã jwei ñʉ́hna caá’, ĩ niijíchah yʉhna, ñi joyáh bojoó.
26 Se, pois, vos disserem: Vinde, ele está no deserto, não saiais. Ou: Lá está ele em casa, não o creiais.
27 Yeó aáb jʉ̃ʉ́wʉ́pmant ã bʉʉg yácapna wedóát ã yeh iigát ã jígohochah, nihat cã́acwã ĩ jéih enat pah, weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat ĩ enbipna caá.
27 Porque, como o relâmpago parte do oriente e ilumina até o ocidente, assim será a volta do Filho do Homem.
28 Jóopwã wʉnni bácahjidih ã jʉmatdih jéihnit, caanjĩ́h ĩpĩ́ wáac jʉiná caá. Pánihat pah wĩ́ihwã wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah ennit, wã pebh ĩ wáac jʉibípna caá”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
28 Onde houver um cadáver, aí se ajuntarão os abutres.
29 “Caán láa cã́acwã yeejép ĩ yapat tʉ́ttimah, yeó, widhbʉt ã tʉ́i yeh iigcán niít. Páant ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, jeá ã méménachah, cʉ́iwã ĩ yʉ́ʉg jéen bejbipna caá.
29 Logo após estes dias de tribulação, o sol escurecerá, a lua não terá claridade, cairão do céu as estrelas e as potências dos céus serão abaladas.
30 Páant ã yapachah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, mah tólihjih wã dei jʉ̃óhbipna caá. Bʉ́dí wẽpatjĩh, tʉ́i yeh iigní wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat baácdih moón weemdíh ĩ enbipna caá. Pánih ennit, bʉ́dí ʉ́ʉmna, ĩ jʉ̃ibípna caá.
30 Então aparecerá no céu o sinal do Filho do Homem. Todas as tribos da terra baterão no peito e verão o Filho do Homem vir sobre as nuvens do céu cercado de glória e de majestade.
31 Páant wã dei jʉ̃ʉ́wát pónih, póojat nah bʉ́dí ã yáanachah, wĩ́ih ángelwãdih nihat baácboó wã wahbipna caá, wã ñíonitdih ĩ ʉb wáacat pínah niijná.
31 Ele enviará seus anjos com estridentes trombetas, e juntarão seus escolhidos dos quatro ventos, duma extremidade do céu à outra.
32 “Higuera nah ded pah ã jʉmatdih ñi tʉ́i náhninaá. Caan náh jáap wawá ã jʉmʉchah ennit, jópchi ã tóah jʉ̃ʉ́wátdih ñi jéihna caá.
32 Compreendei isto pela comparação da figueira: quando seus ramos estão tenros e crescem as folhas, pressentis que o verão está próximo.
33 Páant ã jʉmat pah, nihat wã niijátji biíc yoobó ã yapachah enna, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah bahni ã jʉdhdatdih ñi jéihbipna caá.
33 Do mesmo modo, quando virdes tudo isto, sabei que o Filho do Homem está próximo, à porta.
34 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Nihat wã niijátji pah ã yapat pínah jã́tih, caán láa moón ĩ bʉʉdcán niít.
34 Em verdade vos declaro: não passará esta geração antes que tudo isto aconteça.
35 Nin baác, jeábʉt ã bʉʉdʉ́chah yʉhna, wã naáwátboó ã bʉʉdcán niít. Nihat wã niijátji pahjeh wã péabipna caá.
35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras não passarão.
36 “Obohjeéhtih, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni pínah yeó jáap, horadihbʉt nihat ĩ jéihcan caá. Cã́acwã, ángelwã, weem yʉ́h bʉca nihat jwĩ jéihcan caá. Wã íip Diosjeh caá caandíh ã jéihyep.
36 Quanto àquele dia e àquela hora, ninguém o sabe, nem mesmo os anjos do céu, mas somente o Pai.
37 “Noé jʉm láa cã́acwã ded pah ĩ jʉmatji pahjeh mʉn tigaá wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, biíc yoobó ĩ jʉmbipna caá.
37 Assim como foi nos tempos de Noé, assim acontecerá na vinda do Filho do Homem.
38 Pobyit ã jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih cã́acwã jeémp babhnit, téihya chéonit, ĩ wehdih téihya chéwat tʉ́ʉtna ĩt chãjap wʉt jĩ. Noéboó jãáj chóona ã waadáchah, ĩpĩ́ jʉmat pah, páantjeh ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.
38 Nos dias que precederam o dilúvio, comiam, bebiam, casavam-se e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca.
39 Pánih jʉmna, pobyit ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah, queét nihat ĩ wʉn beedáát pínahdih ĩt jéihcap wʉt jĩ. Pánihat pah biíc yoobó mʉntih wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, cã́acwã ĩ jʉmbipna caá.
39 E os homens de nada sabiam, até o momento em que veio o dilúvio e os levou a todos. Assim será também na volta do Filho do Homem.
40 Pánih jʉmnit, chéne neoná ĩ́ih wápchi pínahdih ĩ tewat pónih, weemdíh jepahnidih ángelwã ĩ ʉb bejechah, biíhboó ã chãobípna caá.
40 Dois homens estarão no campo: um será tomado, o outro será deixado.
41 Chénewã yaádh biícdih ĩ tewechah, weemdíh jepahnihdih ĩ ʉb bejechah, weemdíh jepahcannihboó mi chãobípna caá.
41 Duas mulheres estarão moendo no mesmo moinho: uma será tomada a outra será deixada.
42 “Páant ã yapat pínahdih jenah joinít, weém ñi Maáh wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni yeó jáap pínahdih jéihcan, yeó jáap jʉmat pah tʉ́i pã́init ñi jʉmʉʉ́.
42 Vigiai, pois, porque não sabeis a hora em que virá o Senhor.
43 Nin wã naáwátdih ñi tʉ́i jenah joyoó: Nʉʉmní dedé hora ã waadát pínahdih jéihna, mʉʉ́ mínahboó ãta tʉ́i en dao tágaá, ã jéih waadcát pínah niijná.
43 Sabei que se o pai de família soubesse em que hora da noite viria o ladrão, vigiaria e não deixaria arrombar a sua casa.
44 Pánihat pah weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, ñi jéihcat láa wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, yeebbʉ́t biíc yoobó tʉ́i pã́init jʉmat caá náahap”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
44 Por isso, estai também vós preparados porque o Filho do Homem virá numa hora em que menos pensardes.
45 “Biíc teo wʉ̃hni tʉ́i jenah joiní, ã maáhdih tʉ́i jepahni ã jʉmʉp be. Páant ã jʉmʉchah ennit, ã maáh ã bejat pínah jã́tih, nihat bita caandíh teo wʉ̃hnit ĩ maáh pínah caandíh ã waadánap be, queét ĩ jeémát pínahdih yoobópdih ã wʉ̃hat pínah niijná. Pánih maáh waadá péanit, biíh baácboó ã bej jwʉhʉp be.
45 Quem é, pois, o servo fiel e prudente que o Senhor constituiu sobre os de sua família, para dar-lhes o alimento no momento oportuno?
46 Pánih bejniji ã́ih mʉʉná ã jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, caandíh teo wʉ̃hni ã wʉtatji pah ã chãjachah ennit, caandíh bʉ́dí ã wẽibipna caá.
46 Bem-aventurado aquele servo a quem seu senhor, na sua volta, encontrar procedendo assim!
47 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caandíh wẽinit, nihat ã bíbohatdih en daoní maáh ã waadábipna caá.
47 Em verdade vos digo: ele o estabelecerá sobre todos os seus bens.
48 Obohjeéhtih, biíh caandíh teo wʉ̃hni tʉ́icanni jʉmna, nin pah ãta niíj jenah joi tágaá: ‘Wã maáh maatápdih jígohcan, bʉʉtéh ã jwʉ́ʉb jʉ̃óhcan niít’, niíj jenah joinít,
48 Mas, se é um mau servo que imagina consigo:
49 bita teo wʉ̃hnitdih pʉ̃init, babh máihnit biícdih ãta jeémp babh máih tagaá.
49 - Meu senhor tarda a vir, e se põe a bater em seus companheiros e a comer e a beber com os ébrios,
50 Pánihna, caán ã náhnicanni yeó jáap, ã pã́icanni horadih ã maáhboó ã jwʉ́ʉb jʉibípna caá.
50 o senhor desse servo virá no dia em que ele não o espera e na hora em que ele não sabe,
51 Pánih jʉinít, caandíh ã jepahcatji peéh, tʉbit ã pʉ̃ibipna caá. Pánih pʉ̃i péanit, tʉ́i chãjnit pah jígohnit biícdih, iiguípna ã wahbipna caá. Caánboó jʉmna, tʉbit jĩ́gahnit, maonádih ĩ míic néeh chãác jʉ̃ibípna caá”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
51 e o despedirá e o mandará ao destino dos hipócritas; ali haverá choro e ranger de dentes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.