Mateus 24

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Páant niíj péanit, Dioíh mʉʉmánt Jesús jwiítdih ã nʉmah bac bejep jĩ. Pánih bac bejnit, Dioíh mʉʉdíh wẽi enna, ã tʉ́i jígohatdih Jesúsdih jwĩ naáwáp yʉh jĩ.
1 Jesus saiu do pátio do Templo, e, quando já estava indo embora, os seus discípulos chegaram perto dele e chamaram a sua atenção para os edifícios do Templo.
2 Obohjeéhtih, páant jwĩ naáwáchah joinít, nin pah jwiítdih ã niijíp jĩ:
2 Então ele disse:
3 Páant niíj míic wéhe bejna, Olivo jeená bejni namáboó bejna jwĩ chãjap jĩ. Pánih bejna, caán jeená pʉ́ʉh laáb jʉibínit, Jesús ã chʉ́ʉdʉp jĩ. Páant ã chʉ́ʉdʉchah ennit, jwiítboó ã pebh jʉibínit, nin pah caandíh jwĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
3 Jesus estava sentado no monte das Oliveiras. Então os discípulos chegaram perto dele e lhe perguntaram em particular: — Conte para nós quando é que isso vai acontecer. Que sinal haverá para mostrar que chegou o tempo de o senhor voltar e de tudo acabar?
4 —Yeéb ñi tʉ́i chãja chaáh. Bita ĩ yeeatdih ñi joicá bojoó.
4 Jesus respondeu:
5 ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, dawá ĩ jʉ̃óhbipna caá. Páant ĩ niíj yeenachah joinít, Diosdih cádahna, páant niijnítboodíh dawá ĩ péebipna caá.
5 Porque muitos vão aparecer fingindo ser eu e dizendo: “Eu sou o
6 Pebhbit jʉmnit ĩ míic mawat, yʉʉ́p jʉmnit ĩ míic mawat doonádihbʉt ñi joibípna caá. Pánih joiná yʉhna, caandíh bʉ́dí ñi ʉ́ʉm jenah joicá bojoó. Páant ã yapbipna caá. Obohjeéhtih, páant ã yapachah yʉhna, péeni yeó jáap pínah páantjeh ã jʉdh jwʉhbipna caá.
6 Não tenham medo quando ouvirem o barulho de batalhas ou notícias de guerras. Tudo isso vai acontecer, mas ainda não será o fim.
7 Caán láa biíc baácdih moón biíh baácna bejnit, ĩ míic maobipna caá. Nihat baácboó bʉ́dí míic mawat ã jʉmbipna caá. Dawá pebhboó nʉʉgʉ́p láa, baác méméatbʉt ã jʉmbipna caá.
7 Uma nação vai guerrear contra outra, e um país atacará outro. Em vários lugares haverá falta de alimentos e tremores de terra.
8 Obohjeéhtih, páant ã yapachah yʉhna, chah yeejép yapat pínah ã jʉdh jwʉhbipna caá.
8 Essas coisas serão como as primeiras dores de parto.
9 “Tʉ́ttimah, bita yeebdíh teonit, maátadih ĩ wʉ̃hbipna caá, yeejép ĩ chãjat pínah, ĩ mao yohat pínahbʉt niijná. Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, nihat baácdih moón yeebdíh ĩ eníhbican nacaá.
9 — Depois vocês serão presos e entregues para serem maltratados e vocês serão mortos. Todos os odiarão por serem meus seguidores.
10 Caán láa, wĩ́ihwã jʉmna yʉhna, dawá weemdíh ĩ cádahbipna caá. Pánih cádahnit, bita wĩ́ihwãdih eníhcan, maátadih ĩ naóh yacbipna caá, queétdih ĩ peéh chãjat pínah niijná.
10 Nessa época muitos vão abandonar a sua fé e vão trair e odiar uns aos outros.
11 ‘Weém Dios naáwátdih naóh yapani wã jʉmna caá’, niíj yeenit dawá ĩ jʉmbipna caá. Ded pah ĩ yee naáwáchah joinít, dawá queétdih ĩ jepahbipna caá.
11 Então muitos falsos
12 Caán láa cã́acwã chah yeejép ĩ chãjbipna caá. Pánih yeejép chãjnit, dawá bitadih ĩ oi cádahbipna caá.
12 A maldade vai se espalhar tanto, que o amor de muitos esfriará;
13 Obohjeéhtih, páant yeejép yapna yʉhna, ded weemdíh cádahcanniboó wãjeéh páantjeh jeáboó ã jʉmbipna caá.
13 mas quem ficar firme até o fim será salvo.
14 Pánihna, Dios ã maáh jʉmat doonádih nihat baácdih moondíh naáwát caá náahap. Páant naáwát tʉ́ttimah, péeni yeó jáap ã jʉ̃óhbipna caá.
14 E a boa notícia sobre o
15 “Bita ĩ pãpnidih Diosdih weñat mʉʉ́ diítboó jwejnit, cã́acwã caánboodíh weñaat tʉ́ʉtna, caán mʉʉ́ ã tʉ́yatdih ĩ yéejanachah, ñi enbipna caá. Dios naáwátdih naóh yapani Danielji páant ã yapat pínahdih ãt daacáp tajĩ. Caán ã daacátjidih ennit, ñi tʉ́i beh joyoó.
15 E Jesus continuou:
16 Caanjĩ́h yeejép ĩ pãpni ã jʉmʉchah ennit, Judea baácboó jʉmnit jeéboó ĩ jweí pʉ́ʉh laab béje naáh.
16 Então, os que estiverem na região da Judeia, que fujam para os montes.
17 Caán láa cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapachah, waícanjeh ĩ jweí ñáo pʉ́ʉh laab béje naáh. Ded mʉʉ́ chahmant bóo coahboó jʉmni dei bejna, ã́ih bií déedih ʉbʉdih waadcánjeh, yoobópdih ã jwei béje naáh.
17 Quem estiver em cima da sua casa, no terraço, que fuja logo e não entre para pegar as suas coisas.
18 Wápchiboó jʉmni ã́ih yéguehnadih ʉbʉdih ã jwʉ́ʉb bejca bojo naáh.
18 E quem estiver no campo, que não volte para casa a fim de buscar as suas roupas.
19 Caán láa wʉdʉ jʉmnit, weh tʉ́ʉhnitbʉt ĩ jweyéchah, queét yaádhdih chah ã bʉobipna caá.
19 Ai das mulheres grávidas e das mães com criancinhas naqueles dias!
20 Nin pah Diosdih ñi niíj ʉʉ́bʉ́: ‘Mah noój láa, jwĩ chooát yeó jáapdihbʉt páant yeejép ã yapca bojo naáh, caán láa jwĩ jweyát pínah niijná’, ñi niijí.
20 Orem a Deus para que vocês não tenham de fugir no inverno ou no sábado .
21 Caán yeó jáapnadih cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapbipna caá. Nin baácdih Dios ã chãjat tʉ́ttimah, cã́acwã yeejép yapna yʉhna, péeni yeó jáapnadih chah yeejép pohba ĩ yapbipna caá.Páant yeejép yapat tʉ́ttimah, biíc yoobó ã jwʉ́ʉb yeejép yapcan niít.
21 Porque naqueles dias haverá um sofrimento tão grande como nunca houve desde que Deus criou o mundo; e nunca mais acontecerá uma coisa igual.
22 Pánihna, tʉbit yeejép yapat pínah daocánni yeó jáapna Dios ã chãjbipna caá, ã ñíonitboó ĩ jéih bʉʉjáát pínah niijná. Páant ã chãjcah nihna, ded ãta bʉʉjácan tagaá.
22 Porém Deus diminuiu esse tempo de sofrimento. Se não fosse assim, ninguém seria salvo. Mas, por causa do povo que Deus escolheu para salvar, esse tempo será diminuído.
23 “Caán láa det yeebdíh ‘Ñi eneé. Ninjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, ĩ niijíchah, bitabʉt ‘Conjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, ĩ niijíchah, ñi joyáh bojoó.
23 — Portanto, se alguém disser para vocês: “Vejam! O
24 Caán láa dawá yeenit ĩ jʉmbipna caá. ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, ‘Weém Dios naáwátdih naóh yapani caá’, niíj yeenitbʉt ĩ jʉmbipna caá. Queét ʉ́ʉm náah jʉmnidih ĩ chãj jʉ́ʉtbipna caá, cã́acwã ĩ en wʉ́hi bejat pínah niijná. Páant ĩ chãjatdih ennit, Dios ã ñíonitboó ĩ yeeatdih joiná, Diosdih cádahnit, queétdihjeh ĩ péeat pínahdih ĩ náahbipna caá.
24 Porque aparecerão falsos profetas e falsos messias, que farão milagres e maravilhas para enganar, se possível, até o povo escolhido de Deus.
25 Páant ã yapat pínah jã́tih, yeebdíh wãát naóhna caá, caandíh ñi tʉ́i jéihyat pínah niijná. Páant wã naáwátjidih náhninit, yeebdíh yeenitdih ñi joicá bojoó.
25 Prestem atenção! Eu estou lhes dizendo tudo isso, antes que aconteça.
26 Pánihna, caán láa ‘Mʉʉ́ wihcapboó Cristo tigaá ã jʉmʉp’, det yeebdíh ĩ niijíchah yʉhna, caanná enedih ñi bejca bojoó. ‘Caán mʉʉ́ diítna jʉmni tólihboó ã jwei ñʉ́hna caá’, ĩ niijíchah yʉhna, ñi joyáh bojoó.
26 — E, se disserem: “Vejam! Ele está no deserto”, não vão lá. Ou ainda: “Vejam! Ele está escondido aqui”, não acreditem.
27 Yeó aáb jʉ̃ʉ́wʉ́pmant ã bʉʉg yácapna wedóát ã yeh iigát ã jígohochah, nihat cã́acwã ĩ jéih enat pah, weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat ĩ enbipna caá.
27 Porque, assim como o relâmpago risca o céu, do nascente até o poente, assim será a vinda do
28 Jóopwã wʉnni bácahjidih ã jʉmatdih jéihnit, caanjĩ́h ĩpĩ́ wáac jʉiná caá. Pánihat pah wĩ́ihwã wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah ennit, wã pebh ĩ wáac jʉibípna caá”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
28 — Onde estiver o corpo de um morto, aí se ajuntarão os urubus.
29 “Caán láa cã́acwã yeejép ĩ yapat tʉ́ttimah, yeó, widhbʉt ã tʉ́i yeh iigcán niít. Páant ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, jeá ã méménachah, cʉ́iwã ĩ yʉ́ʉg jéen bejbipna caá.
29 Jesus disse:
30 Páant ã yapachah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, mah tólihjih wã dei jʉ̃óhbipna caá. Bʉ́dí wẽpatjĩh, tʉ́i yeh iigní wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat baácdih moón weemdíh ĩ enbipna caá. Pánih ennit, bʉ́dí ʉ́ʉmna, ĩ jʉ̃ibípna caá.
30 Então o sinal do
31 Páant wã dei jʉ̃ʉ́wát pónih, póojat nah bʉ́dí ã yáanachah, wĩ́ih ángelwãdih nihat baácboó wã wahbipna caá, wã ñíonitdih ĩ ʉb wáacat pínah niijná.
31 A grande trombeta tocará, e ele mandará os seus anjos para os quatro cantos da terra. E os anjos reunirão os escolhidos de Deus de um lado do mundo até o outro.
32 “Higuera nah ded pah ã jʉmatdih ñi tʉ́i náhninaá. Caan náh jáap wawá ã jʉmʉchah ennit, jópchi ã tóah jʉ̃ʉ́wátdih ñi jéihna caá.
32 Jesus disse ainda:
33 Páant ã jʉmat pah, nihat wã niijátji biíc yoobó ã yapachah enna, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah bahni ã jʉdhdatdih ñi jéihbipna caá.
33 Assim também, quando virem acontecer essas coisas, fiquem sabendo que o tempo está perto, pronto para começar.
34 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Nihat wã niijátji pah ã yapat pínah jã́tih, caán láa moón ĩ bʉʉdcán niít.
34 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: essas coisas vão acontecer antes de morrerem todos os que agora estão vivos.
35 Nin baác, jeábʉt ã bʉʉdʉ́chah yʉhna, wã naáwátboó ã bʉʉdcán niít. Nihat wã niijátji pahjeh wã péabipna caá.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras ficarão para sempre.
36 “Obohjeéhtih, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni pínah yeó jáap, horadihbʉt nihat ĩ jéihcan caá. Cã́acwã, ángelwã, weem yʉ́h bʉca nihat jwĩ jéihcan caá. Wã íip Diosjeh caá caandíh ã jéihyep.
36 Jesus continuou, dizendo:
37 “Noé jʉm láa cã́acwã ded pah ĩ jʉmatji pahjeh mʉn tigaá wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, biíc yoobó ĩ jʉmbipna caá.
37 A vinda do
38 Pobyit ã jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih cã́acwã jeémp babhnit, téihya chéonit, ĩ wehdih téihya chéwat tʉ́ʉtna ĩt chãjap wʉt jĩ. Noéboó jãáj chóona ã waadáchah, ĩpĩ́ jʉmat pah, páantjeh ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.
38 Pois, antes do dilúvio, o povo comia e bebia, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca.
39 Pánih jʉmna, pobyit ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah, queét nihat ĩ wʉn beedáát pínahdih ĩt jéihcap wʉt jĩ. Pánihat pah biíc yoobó mʉntih wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, cã́acwã ĩ jʉmbipna caá.
39 Porém não sabiam o que estava acontecendo, até que veio o dilúvio e levou todos. Assim também será a vinda do Filho do Homem.
40 Pánih jʉmnit, chéne neoná ĩ́ih wápchi pínahdih ĩ tewat pónih, weemdíh jepahnidih ángelwã ĩ ʉb bejechah, biíhboó ã chãobípna caá.
40 — Naquele dia dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.
41 Chénewã yaádh biícdih ĩ tewechah, weemdíh jepahnihdih ĩ ʉb bejechah, weemdíh jepahcannihboó mi chãobípna caá.
41 Duas mulheres estarão no moinho moendo trigo: uma será levada, e a outra, deixada.
42 “Páant ã yapat pínahdih jenah joinít, weém ñi Maáh wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni yeó jáap pínahdih jéihcan, yeó jáap jʉmat pah tʉ́i pã́init ñi jʉmʉʉ́.
42 Fiquem vigiando, pois vocês não sabem em que dia vai chegar o seu Senhor.
43 Nin wã naáwátdih ñi tʉ́i jenah joyoó: Nʉʉmní dedé hora ã waadát pínahdih jéihna, mʉʉ́ mínahboó ãta tʉ́i en dao tágaá, ã jéih waadcát pínah niijná.
43 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse quando ia chegar o ladrão, ficaria vigiando e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Pánihat pah weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, ñi jéihcat láa wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, yeebbʉ́t biíc yoobó tʉ́i pã́init jʉmat caá náahap”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
44 Por isso vocês também fiquem vigiando, pois o Filho do Homem chegará na hora em que vocês não estiverem esperando.
45 “Biíc teo wʉ̃hni tʉ́i jenah joiní, ã maáhdih tʉ́i jepahni ã jʉmʉp be. Páant ã jʉmʉchah ennit, ã maáh ã bejat pínah jã́tih, nihat bita caandíh teo wʉ̃hnit ĩ maáh pínah caandíh ã waadánap be, queét ĩ jeémát pínahdih yoobópdih ã wʉ̃hat pínah niijná. Pánih maáh waadá péanit, biíh baácboó ã bej jwʉhʉp be.
45 Jesus disse ainda:
46 Pánih bejniji ã́ih mʉʉná ã jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, caandíh teo wʉ̃hni ã wʉtatji pah ã chãjachah ennit, caandíh bʉ́dí ã wẽibipna caá.
46 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
47 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caandíh wẽinit, nihat ã bíbohatdih en daoní maáh ã waadábipna caá.
47 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
48 Obohjeéhtih, biíh caandíh teo wʉ̃hni tʉ́icanni jʉmna, nin pah ãta niíj jenah joi tágaá: ‘Wã maáh maatápdih jígohcan, bʉʉtéh ã jwʉ́ʉb jʉ̃óhcan niít’, niíj jenah joinít,
48 Mas, se o empregado for mau, pensará assim: “O meu patrão está demorando muito para voltar.”
49 bita teo wʉ̃hnitdih pʉ̃init, babh máihnit biícdih ãta jeémp babh máih tagaá.
49 Então começará a bater nos seus companheiros, e a comer, e a beber com os bêbados.
50 Pánihna, caán ã náhnicanni yeó jáap, ã pã́icanni horadih ã maáhboó ã jwʉ́ʉb jʉibípna caá.
50 E o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe.
51 Pánih jʉinít, caandíh ã jepahcatji peéh, tʉbit ã pʉ̃ibipna caá. Pánih pʉ̃i péanit, tʉ́i chãjnit pah jígohnit biícdih, iiguípna ã wahbipna caá. Caánboó jʉmna, tʉbit jĩ́gahnit, maonádih ĩ míic néeh chãác jʉ̃ibípna caá”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
51 Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os hipócritas vão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.