Mateus 12
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 Biíh chooát yeó jáapdih Jesús jwiítdih bohé bejna, trigo wáapdih ã nʉmah chóop yap bejep jĩ. Pánih bejna, jwiít ã bohénit nʉʉgʉ́p wʉnna, trigodih jwĩ ʉ́ʉc jeémép jĩ.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 Páant jwĩ ʉ́ʉcʉchah enna, jwĩjeéh bejnit fariseowã íijnit, Jesúsdih nin pah ĩ niíj jʉ̃ihñʉp jĩ:
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 — ausente —
3 Então Jesus respondeu:
4 — ausente —
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 Nindihbʉt ñi náhninaá: Dioíh mʉʉ́boó teonit sacerdotewã jwĩ chooát yeó jáapdih ĩpĩ́ choocán caá. Páant ĩ choocán yʉhna, Dios ã wʉtatdih yap yohnit nihcan caá. ¿Páant Moisés ã wʉtatjidih ñi bohécannit jĩí?
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 Yeebdíh nin pah niíj naóhna caá wã chãjap: Dioíh mʉʉdíh wẽina, caán mʉʉ́boó teonit ĩ choocáh enna yʉhna, ‘Ã tʉ́ina caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, caán mʉʉdíh ñi weñat chah weémboodíh weñat caá náahap.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 Dios naáwát nin pah ã niijná caá: ‘Nʉñʉ́pwãdih mao cáo wʉ̃hat wã náahcan caá. Obohjeéhtih, bitaboodíh ñi jĩ́gah en teo wáacat caá wã náahap’, Dios ã niijná caá.Páant ã niijátjidih beh joiná nihna, wã bohénitdih ñita jʉ̃ihcan tagaá. Queét caandíh ʉ́ʉc jeémpna, yap yohna ĩ chãjcan caá. Pánihna, queétdih ñi jʉ̃ihñat ã tʉ́ican caá.
7 Se vocês soubessem o que as
8 Nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, weemjéh tigaá chooát yeó jáapdih cã́acwã ded pah ĩ chãjat pínahdih wʉtni wã jʉmna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
8 Pois o
9 Páant niíj péa, bejnit, jwĩ míic wáacat mʉʉná jwiítdih Jesús ã nʉmah waád jʉibínap jĩ.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 Caanjĩ́h téihya ágahni ã jʉmʉp jĩ. Pánihna, fariseowãboó Jesúsdih naóh yacat tʉ́ʉt niijná, caandíh nin pah ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 —¿Ñíih oveja íitboó ã bʉʉg yácachah ennit, ñita jwʉ́ʉb ʉbcan taniít?
11 Jesus respondeu:
12 Obohjeéhtih, oveja chah caá cã́acboó ã jíib jʉmʉp. Pánihna, chooát yeó jáapdih yʉhna, cã́acwãdih Dios ã teo wáacat tʉ́ʉtna caá, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 Páant niíj péanit, caán téihya ágahnidih nin pah ã niíj wʉtʉp jĩ:
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 Páant Jesús ã booanachah ennit, fariseowã ĩ íij bac bejep jĩ. Pánih íij bac bejnit, ded pah Jesúsdih ĩ mao yohat tʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná, ĩt míic wéhenap wʉt jĩ.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 Pánihna, fariseowã caandíh ĩ mao yohíhatdih jéihna, Jesús jwiítdih biáboó ã nʉmah bejep jĩ. Páant jwĩ bejechah ennit, dawá jwiítdih ĩ péenap jĩ. Páant ĩ péenachah, nihat ĩ ʉb jʉ̃óhnit wʉnnitdih Jesús ã booanap jĩ.
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 Pánih booanit, ded pah ã chãjatdih bitadih ã naáwát tʉ́ʉtcap jĩ.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 Queétdih booana, jon jã́tih Isaías nin pah ã daacátji biíc yoobó ã chãjap jĩ:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 “Dios nin pah ã niijná caá: ‘Nin wã wahni, wã oini, weemdíh ã tʉ́i teo wʉ̃hʉchah, bʉ́dí wã wẽina caá. Caandíh Tʉ́ini Espíritudih wã wʉ̃hbipna caá, wã wẽpat biíc yoobó caanbʉ́t ã bíbohat pínah niijná. Pánih jʉmnit, yoobópdih wã chãjat doonádih nihat baácdih moondíh ã naóhbipna caá.
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 Pánih naóhna, míic jʉ̃ihcan, bitadih íijacan, tʉ́inijeh ã naóhbipna caá.
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 Moh yéejnit panihnitdih jʉ̃ihcanjeh, ã tʉ́i teo wáacbipna caá. Bita jĩ́gahnitdihbʉt ã weñabipna caá. Pánih jʉmna, cã́acwã ĩ míic yéej chãjatdih ámohnit, tʉ́inijeh ã chãjat tʉ́ʉtbipna caá.
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 Ã́ih tʉ́ini doonádih joinít, nihat baácdih moón caandíh ĩ tʉ́i jepahbipna caá. Páant ĩ tʉ́i jepahachah, queétdih ãjeéh ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtbipna caá’, Dios ã niijná caá”, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 42.1-4)
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 Biíh yeó jáap nemép jʉmnidih jwĩ pebhna cã́acwã ĩ ʉb jʉyʉ́p jĩ. Nemépwã caandíh enat tʉ́ʉtcan, ĩt wéheat tʉ́ʉtcap tajĩ. Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah, Jesús caandíh ã booanap jĩ. Páant ã booanachahjeh, ennit, ã wéhenap jĩ.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 Pánihatdih ennit, nihat ĩ wʉ́hi bejep jĩ. Pánih wʉ́hinit, “¿Nin David jʉima, Dios ã wahni, jwĩ maáh pínahna niít?” ĩ míic niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ.
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 Obohjeéhtih, páant ĩ niijíchah joinít, fariseowãboó nin pah ĩ niijíp jĩ: “Nihcan caá. Nemépwã ĩ maáh Beelzebú ã wẽpatjĩhjeh caá nemépwãdih ã bacanap”, ĩ míic niijíp jĩ.
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, Jesús queétdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ: “Det biíc baácdih moonjéh yʉhna, míic maona, ĩta wʉn beedáh bej tagaá. Det tʉ́tchidih moón biícwã yʉhna, míic maona, queétbʉt ĩta jweí peét bej tagaá.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 Pánihna, Satanás, nemépwã ĩ maáh ã́ihwãdih ã bacanachah, biíc yoobó mʉntih ãta yap tagaá.
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 Obohjeéhtih, ‘nemépwãdih bacanit, ĩ maáh ã wẽpatjĩh ã wʉtna caá’, ñi niiját yoobópdih ã jʉmʉchah nihna, ñijeéh jʉmnitboó ¿déhe ã wẽpatjĩh tigaá ĩpĩ́ baca? Páant ĩ bacanachah ennit, ‘Ĩ tʉ́i chãjna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Pánihna, weém páant wã bacanachah ennit, ‘Ã tʉ́i chãjcan caá’, ñi jéih niijcán caá.
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 Dios ã wẽpatjĩh nemépwãdih wã bacanachah, Dios ã maáh wẽpat ñi cãtíh ã jʉmna caá.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 “Nin pahbʉt ã jʉmna caá: Wẽpép newéíh mʉʉná ded nʉʉ́míhna yʉhna, ã jéih waadcán caá. Obohjeéhtih, caandíh chéo péanit, ã́ih bií déedih ã jéih ʉbna caá”, Jesús á niijíp jĩ. Páant niijná, nin pah niíj naóhna ãt chãjap wʉt jĩ: Nemépwã ĩ maáh wẽpép ã jʉmʉchah yʉhna, Jesúsboó caandíh chah wẽpni jʉmna, ã jéih yap yohna caá.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 “Ded wãjeéh teocanni, weemdíh en jʉ̃ihni, nemépwã ĩ maáhjeéh ã jʉmna caá. Pánih jʉmna, weemdíh jepahíhnitdih ñʉʉn yóhna caá ã chãjap.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 — ausente —
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 — ausente —
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 “Ded máa nah tʉ́ini dahna ã quehechah ennit, tʉ́ini nah ã jʉmatdih ñi jéihna caá. Obohjeéhtih, biíh nah tʉ́icanni ã quehechah ennit, caan náh yeejép ã jʉmatdih ñi jéihna caá. Pánihat pah, cã́ac ded pah ã jʉmatdih jéihíhna, ã chãjatdih enat caá náahap.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 Yeéb maiwã panihnit tʉbit yeejépwã jʉmna, yoobópdih ñi wéhecan caá.Cã́acwã ded pah ĩ jenah joyát pah biíc yoobó ĩpĩ́ wéhena caá.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Pánih jʉmna, ded tʉ́i jenah joiní ãpĩ́ tʉ́i wéhena caá. Obohjeéhtih, ded yeejép jenah joiníboó yeejép ãpĩ́ wéhena caá.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 Pánihna, Dios ã peéh chãj láa ded yeejép wéhenidih ã peéh chãjbipna caá.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 Tʉ́i wéhenidih ‘Meém tʉ́ini caá’, Dios ã niijbípna caá. Obohjeéhtih, yeejép wéheniboodíh ‘Meemdíh peéh chãjat ã náahna caá’, ã niijbípna caá”, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 Biíh láa mʉʉ́ diítboó jwĩ jʉmʉchah, biquína fariseowã, Moisés ã wʉtatjidih bohénitjĩh waád jʉinít, nin pah Jesúsdih ĩ niijíp yʉh jĩ:
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús queét maátadih nin pah ã niíj jepahap jĩ:
39 Jesus respondeu:
40 Pánihna, Jonásjidih bʉ́dí queéj ã jeéméchah, biíc peihcanni yeó jáap ã́ih wʉdah diítboó ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihat pah weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñéboó wʉnnit, jeé íitboó ĩ yohat tʉ́ttimah, biíc peihcanni yeó jáap caánboó wã jʉmbipna caá. Pánihat tʉ́ttimah, wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Jonás ã yapatjidih náhninit, Dios ã wẽpatdih ñi jéihbipna caá.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 Jonás Nínive tʉ́tchidih moonjídih Dios queétdih ã peéh chãjat pínah doonádih ã naáwáchah, ĩ yéejatdih cádahnit, ĩt tʉ́ʉt nʉʉ́m beedép wʉt jĩ. Pánihna, cã́acwãdih ã peéh chãjat yeó jáapdih queét Nínive tʉ́tchidih moondíh Dios ã peéh chãjcan niít. Obohjeéhtih, Jonásji chah caá weém wã jʉmʉp. Páant wã jʉmʉchah yʉhna, yeébboó weemdíh ñi jepahcan caá. Páant ñi jepahcat jíib Dios yeebdíh bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 Chóop yapapboó jʉmni baácdih moón ĩ maáh wili maáh Salomón tʉ́i jéihni ã jʉmat doonádih joinít, ã naáwátdih joyát tʉ́ʉt niijná, yʉʉ́pmant mit jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caán tʉ́i jéihni ã jʉmat chah weémboó wã jʉmna caá. Páant wã jʉmʉchah yʉhna, yeébboó weemdíh ñi joííhcan caá. Páant ñi joííhcat jíib cã́acwãdih ã peéh chãjat yeó jáapdih Dios yeebdíh bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 “Nemép ĩ bacaniji, mʉʉ́ wihcapboó jibna, ã jʉmat pínah biíh mʉʉ pánihnidih ã táoh bidna caá. Pánih bidna yʉhna, ã jéih bid jʉicán caá.
43 Jesus continuou:
44 Pánih bid jʉicán, ‘Weemdíh ĩ bacaniji mʉʉná wã jwʉ́ʉb bejbipna caá, páant mʉntih’, ã míic niíj jenah joiná caá. Páant niíj jenah joinít, ã jwʉ́ʉb jʉí enechah, ã́ih mʉʉjí tʉ́i tóodh ámohni panihni ã jʉmna caá. Caán cã́acboó ã tʉ́ʉt nʉʉmcáh, ã́ih jẽc páantjeh pãa lajni panihni ã jʉmna caá.
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 Páant ã jʉmʉchah ennit, nemépboó bita siete ã chéenwã chah yeejép wʉtnitdih bid wáacnit, queétdih ã nʉmah waadná caá. Páant yeejép ĩ wʉtʉchah, ĩ waadní cã́ac chah yeejép chãjni ã jʉmbipna caá. Pánihat dée pah yeéb yeejépwãdih ã yapbipna caá”, Jesús cã́acwãdih ã niijíp jĩ.
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 Páant Jesús queétdih ã naáwát pónih, caandíh míic wéheat tʉ́ʉt niijná, ã íin ã ʉ́ʉdwã biícdih jóocmant ĩt jʉyʉ́p wʉt jĩ.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 Páant ĩ jʉyʉ́chah ennit, jwĩjeéh jʉmni Jesúsdih nin pah ã niijíp jĩ:
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 —Ma niiját tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, ¿Dedh tigaá wã íin? ¿Det tigaá wã ʉ́ʉdwã? ã niijíp jĩ.
48 Jesus perguntou:
49 Páant niijnít, jwiít ã bohénitdih jʉ́ʉtnit, nin pah ã niijíp jĩ:
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 Det wã íip Dios ã náahat pah chãjnitjeh wã ʉ́ʉd, wã jwan, wã íin panihnit ĩ jʉmna caá, ã niijíp jĩ.
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.