Mateus 12
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NAA
1 Biíh chooát yeó jáapdih Jesús jwiítdih bohé bejna, trigo wáapdih ã nʉmah chóop yap bejep jĩ. Pánih bejna, jwiít ã bohénit nʉʉgʉ́p wʉnna, trigodih jwĩ ʉ́ʉc jeémép jĩ.
1 Por aquele tempo, num sábado, Jesus passou pelas searas. Estando os seus discípulos com fome, começaram a colher espigas e a comer.
2 Páant jwĩ ʉ́ʉcʉchah enna, jwĩjeéh bejnit fariseowã íijnit, Jesúsdih nin pah ĩ niíj jʉ̃ihñʉp jĩ:
2 Os fariseus, vendo isso, disseram a Jesus: — Olhe! Os seus discípulos estão fazendo o que não é lícito fazer num sábado.
3 — ausente —
3 Mas Jesus lhes disse:
4 — ausente —
4 Como entrou na Casa de Deus, e comeram os pães da proposição, os quais não era lícito comer, nem a ele nem aos que estavam com ele, mas exclusivamente aos sacerdotes?
5 Nindihbʉt ñi náhninaá: Dioíh mʉʉ́boó teonit sacerdotewã jwĩ chooát yeó jáapdih ĩpĩ́ choocán caá. Páant ĩ choocán yʉhna, Dios ã wʉtatdih yap yohnit nihcan caá. ¿Páant Moisés ã wʉtatjidih ñi bohécannit jĩí?
5 Ou vocês não leram na Lei que, aos sábados, os sacerdotes no templo profanam o sábado e ficam sem culpa?
6 Yeebdíh nin pah niíj naóhna caá wã chãjap: Dioíh mʉʉdíh wẽina, caán mʉʉ́boó teonit ĩ choocáh enna yʉhna, ‘Ã tʉ́ina caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, caán mʉʉdíh ñi weñat chah weémboodíh weñat caá náahap.
6 Pois eu lhes digo que aqui está quem é maior do que o templo.
7 Dios naáwát nin pah ã niijná caá: ‘Nʉñʉ́pwãdih mao cáo wʉ̃hat wã náahcan caá. Obohjeéhtih, bitaboodíh ñi jĩ́gah en teo wáacat caá wã náahap’, Dios ã niijná caá.Páant ã niijátjidih beh joiná nihna, wã bohénitdih ñita jʉ̃ihcan tagaá. Queét caandíh ʉ́ʉc jeémpna, yap yohna ĩ chãjcan caá. Pánihna, queétdih ñi jʉ̃ihñat ã tʉ́ican caá.
7 Mas, se vocês soubessem o que significa: “Quero misericórdia, e não sacrifício”, não teriam condenado inocentes.
8 Nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, weemjéh tigaá chooát yeó jáapdih cã́acwã ded pah ĩ chãjat pínahdih wʉtni wã jʉmna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
8 Porque o Filho do Homem é senhor do sábado.
9 Páant niíj péa, bejnit, jwĩ míic wáacat mʉʉná jwiítdih Jesús ã nʉmah waád jʉibínap jĩ.
9 Tendo Jesus saído dali, entrou na sinagoga deles.
10 Caanjĩ́h téihya ágahni ã jʉmʉp jĩ. Pánihna, fariseowãboó Jesúsdih naóh yacat tʉ́ʉt niijná, caandíh nin pah ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
10 Achava-se ali um homem que tinha uma das mãos ressequida. Então, a fim de o acusar, perguntaram a Jesus: — É lícito curar no sábado?
11 —¿Ñíih oveja íitboó ã bʉʉg yácachah ennit, ñita jwʉ́ʉb ʉbcan taniít?
11 Ao que lhes respondeu:
12 Obohjeéhtih, oveja chah caá cã́acboó ã jíib jʉmʉp. Pánihna, chooát yeó jáapdih yʉhna, cã́acwãdih Dios ã teo wáacat tʉ́ʉtna caá, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
12 Ora, quanto mais vale um homem do que uma ovelha! Logo, é lícito nos sábados fazer o bem.
13 Páant niíj péanit, caán téihya ágahnidih nin pah ã niíj wʉtʉp jĩ:
13 Então Jesus disse ao homem: O homem estendeu a mão, e ela foi restaurada e ficou sã como a outra.
14 Páant Jesús ã booanachah ennit, fariseowã ĩ íij bac bejep jĩ. Pánih íij bac bejnit, ded pah Jesúsdih ĩ mao yohat tʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná, ĩt míic wéhenap wʉt jĩ.
14 Mas os fariseus, saindo dali, conspiravam contra ele, procurando ver como o matariam.
15 Pánihna, fariseowã caandíh ĩ mao yohíhatdih jéihna, Jesús jwiítdih biáboó ã nʉmah bejep jĩ. Páant jwĩ bejechah ennit, dawá jwiítdih ĩ péenap jĩ. Páant ĩ péenachah, nihat ĩ ʉb jʉ̃óhnit wʉnnitdih Jesús ã booanap jĩ.
15 Mas Jesus, sabendo disto, afastou-se dali. Muitos o seguiram, e a todos ele curou,
16 Pánih booanit, ded pah ã chãjatdih bitadih ã naáwát tʉ́ʉtcap jĩ.
16 advertindo-lhes, porém, que não o expusessem à publicidade.
17 Queétdih booana, jon jã́tih Isaías nin pah ã daacátji biíc yoobó ã chãjap jĩ:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta Isaías:
18 “Dios nin pah ã niijná caá: ‘Nin wã wahni, wã oini, weemdíh ã tʉ́i teo wʉ̃hʉchah, bʉ́dí wã wẽina caá. Caandíh Tʉ́ini Espíritudih wã wʉ̃hbipna caá, wã wẽpat biíc yoobó caanbʉ́t ã bíbohat pínah niijná. Pánih jʉmnit, yoobópdih wã chãjat doonádih nihat baácdih moondíh ã naóhbipna caá.
18 “Eis aqui o meu servo, que escolhi, o meu amado, em quem a minha alma se agrada. Farei repousar sobre ele o meu Espírito, e ele anunciará juízo aos gentios.
19 Pánih naóhna, míic jʉ̃ihcan, bitadih íijacan, tʉ́inijeh ã naóhbipna caá.
19 Não entrará em discussões, nem gritará, nem fará ouvir nas praças a sua voz.
20 Moh yéejnit panihnitdih jʉ̃ihcanjeh, ã tʉ́i teo wáacbipna caá. Bita jĩ́gahnitdihbʉt ã weñabipna caá. Pánih jʉmna, cã́acwã ĩ míic yéej chãjatdih ámohnit, tʉ́inijeh ã chãjat tʉ́ʉtbipna caá.
20 Não esmagará a cana quebrada, nem apagará o pavio que fumega, até que faça vencedor o juízo.
21 Ã́ih tʉ́ini doonádih joinít, nihat baácdih moón caandíh ĩ tʉ́i jepahbipna caá. Páant ĩ tʉ́i jepahachah, queétdih ãjeéh ã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtbipna caá’, Dios ã niijná caá”, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 42.1-4)
21 E no seu nome os gentios colocarão a sua esperança.”
22 Biíh yeó jáap nemép jʉmnidih jwĩ pebhna cã́acwã ĩ ʉb jʉyʉ́p jĩ. Nemépwã caandíh enat tʉ́ʉtcan, ĩt wéheat tʉ́ʉtcap tajĩ. Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah, Jesús caandíh ã booanap jĩ. Páant ã booanachahjeh, ennit, ã wéhenap jĩ.
22 Então trouxeram a Jesus um endemoniado, cego e mudo. Jesus o curou, e o homem passou a falar e a ver.
23 Pánihatdih ennit, nihat ĩ wʉ́hi bejep jĩ. Pánih wʉ́hinit, “¿Nin David jʉima, Dios ã wahni, jwĩ maáh pínahna niít?” ĩ míic niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ.
23 E toda a multidão se admirava e dizia: — Não seria este, por acaso, o Filho de Davi?
24 Obohjeéhtih, páant ĩ niijíchah joinít, fariseowãboó nin pah ĩ niijíp jĩ: “Nihcan caá. Nemépwã ĩ maáh Beelzebú ã wẽpatjĩhjeh caá nemépwãdih ã bacanap”, ĩ míic niijíp jĩ.
24 Mas os fariseus, ouvindo isto, diziam: — Este não expulsa demônios senão pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
25 Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, Jesús queétdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ: “Det biíc baácdih moonjéh yʉhna, míic maona, ĩta wʉn beedáh bej tagaá. Det tʉ́tchidih moón biícwã yʉhna, míic maona, queétbʉt ĩta jweí peét bej tagaá.
25 Mas Jesus, sabendo o que eles pensavam, disse-lhes:
26 Pánihna, Satanás, nemépwã ĩ maáh ã́ihwãdih ã bacanachah, biíc yoobó mʉntih ãta yap tagaá.
26 Se Satanás expulsa Satanás, está dividido contra si mesmo; como, então, o seu reino subsistirá?
27 Obohjeéhtih, ‘nemépwãdih bacanit, ĩ maáh ã wẽpatjĩh ã wʉtna caá’, ñi niiját yoobópdih ã jʉmʉchah nihna, ñijeéh jʉmnitboó ¿déhe ã wẽpatjĩh tigaá ĩpĩ́ baca? Páant ĩ bacanachah ennit, ‘Ĩ tʉ́i chãjna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Pánihna, weém páant wã bacanachah ennit, ‘Ã tʉ́i chãjcan caá’, ñi jéih niijcán caá.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
28 Dios ã wẽpatjĩh nemépwãdih wã bacanachah, Dios ã maáh wẽpat ñi cãtíh ã jʉmna caá.
28 Se, porém, eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
29 “Nin pahbʉt ã jʉmna caá: Wẽpép newéíh mʉʉná ded nʉʉ́míhna yʉhna, ã jéih waadcán caá. Obohjeéhtih, caandíh chéo péanit, ã́ih bií déedih ã jéih ʉbna caá”, Jesús á niijíp jĩ. Páant niijná, nin pah niíj naóhna ãt chãjap wʉt jĩ: Nemépwã ĩ maáh wẽpép ã jʉmʉchah yʉhna, Jesúsboó caandíh chah wẽpni jʉmna, ã jéih yap yohna caá.
29 Ou como pode alguém entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens sem primeiro amarrá-lo? E só então saqueará a casa dele.
30 “Ded wãjeéh teocanni, weemdíh en jʉ̃ihni, nemépwã ĩ maáhjeéh ã jʉmna caá. Pánih jʉmna, weemdíh jepahíhnitdih ñʉʉn yóhna caá ã chãjap.
30 — Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
31 — ausente —
31 Por isso, digo a vocês que todo pecado e blasfêmia serão perdoados aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 — ausente —
32 Se alguém disser alguma palavra contra o Filho do Homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, isso não lhe será perdoado, nem neste mundo nem no porvir.
33 “Ded máa nah tʉ́ini dahna ã quehechah ennit, tʉ́ini nah ã jʉmatdih ñi jéihna caá. Obohjeéhtih, biíh nah tʉ́icanni ã quehechah ennit, caan náh yeejép ã jʉmatdih ñi jéihna caá. Pánihat pah, cã́ac ded pah ã jʉmatdih jéihíhna, ã chãjatdih enat caá náahap.
33 — Tornem a árvore boa e o seu fruto será bom, ou tornem a árvore má e o seu fruto será mau; porque pelo fruto se conhece a árvore.
34 Yeéb maiwã panihnit tʉbit yeejépwã jʉmna, yoobópdih ñi wéhecan caá.Cã́acwã ded pah ĩ jenah joyát pah biíc yoobó ĩpĩ́ wéhena caá.
34 Raça de víboras! Como vocês podem falar coisas boas, sendo maus? Porque a boca fala do que está cheio o coração.
35 Pánih jʉmna, ded tʉ́i jenah joiní ãpĩ́ tʉ́i wéhena caá. Obohjeéhtih, ded yeejép jenah joiníboó yeejép ãpĩ́ wéhena caá.
35 A pessoa boa tira do tesouro bom coisas boas; mas a pessoa má do mau tesouro tira coisas más.
36 Pánihna, Dios ã peéh chãj láa ded yeejép wéhenidih ã peéh chãjbipna caá.
36 — Digo a vocês que, no Dia do Juízo, as pessoas darão conta de toda palavra inútil que proferirem;
37 Tʉ́i wéhenidih ‘Meém tʉ́ini caá’, Dios ã niijbípna caá. Obohjeéhtih, yeejép wéheniboodíh ‘Meemdíh peéh chãjat ã náahna caá’, ã niijbípna caá”, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
37 porque, pelas suas palavras, você será justificado e, pelas suas palavras, você será condenado.
38 Biíh láa mʉʉ́ diítboó jwĩ jʉmʉchah, biquína fariseowã, Moisés ã wʉtatjidih bohénitjĩh waád jʉinít, nin pah Jesúsdih ĩ niijíp yʉh jĩ:
38 Então alguns escribas e fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver algum sinal feito pelo senhor.
39 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús queét maátadih nin pah ã niíj jepahap jĩ:
39 Mas ele respondeu:
40 Pánihna, Jonásjidih bʉ́dí queéj ã jeéméchah, biíc peihcanni yeó jáap ã́ih wʉdah diítboó ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihat pah weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñéboó wʉnnit, jeé íitboó ĩ yohat tʉ́ttimah, biíc peihcanni yeó jáap caánboó wã jʉmbipna caá. Pánihat tʉ́ttimah, wã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Jonás ã yapatjidih náhninit, Dios ã wẽpatdih ñi jéihbipna caá.
40 Porque assim como Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim o Filho do Homem estará três dias e três noites no coração da terra.
41 Jonás Nínive tʉ́tchidih moonjídih Dios queétdih ã peéh chãjat pínah doonádih ã naáwáchah, ĩ yéejatdih cádahnit, ĩt tʉ́ʉt nʉʉ́m beedép wʉt jĩ. Pánihna, cã́acwãdih ã peéh chãjat yeó jáapdih queét Nínive tʉ́tchidih moondíh Dios ã peéh chãjcan niít. Obohjeéhtih, Jonásji chah caá weém wã jʉmʉp. Páant wã jʉmʉchah yʉhna, yeébboó weemdíh ñi jepahcan caá. Páant ñi jepahcat jíib Dios yeebdíh bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá.
41 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
42 Chóop yapapboó jʉmni baácdih moón ĩ maáh wili maáh Salomón tʉ́i jéihni ã jʉmat doonádih joinít, ã naáwátdih joyát tʉ́ʉt niijná, yʉʉ́pmant mit jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caán tʉ́i jéihni ã jʉmat chah weémboó wã jʉmna caá. Páant wã jʉmʉchah yʉhna, yeébboó weemdíh ñi joííhcan caá. Páant ñi joííhcat jíib cã́acwãdih ã peéh chãjat yeó jáapdih Dios yeebdíh bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
42 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com esta geração e a condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
43 “Nemép ĩ bacaniji, mʉʉ́ wihcapboó jibna, ã jʉmat pínah biíh mʉʉ pánihnidih ã táoh bidna caá. Pánih bidna yʉhna, ã jéih bid jʉicán caá.
43 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos procurando repouso, porém não encontra.
44 Pánih bid jʉicán, ‘Weemdíh ĩ bacaniji mʉʉná wã jwʉ́ʉb bejbipna caá, páant mʉntih’, ã míic niíj jenah joiná caá. Páant niíj jenah joinít, ã jwʉ́ʉb jʉí enechah, ã́ih mʉʉjí tʉ́i tóodh ámohni panihni ã jʉmna caá. Caán cã́acboó ã tʉ́ʉt nʉʉmcáh, ã́ih jẽc páantjeh pãa lajni panihni ã jʉmna caá.
44 Por isso, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.” E, voltando, ele a encontra vazia, varrida e arrumada.
45 Páant ã jʉmʉchah ennit, nemépboó bita siete ã chéenwã chah yeejép wʉtnitdih bid wáacnit, queétdih ã nʉmah waadná caá. Páant yeejép ĩ wʉtʉchah, ĩ waadní cã́ac chah yeejép chãjni ã jʉmbipna caá. Pánihat dée pah yeéb yeejépwãdih ã yapbipna caá”, Jesús cã́acwãdih ã niijíp jĩ.
45 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro. Assim também acontecerá a esta geração perversa.
46 Páant Jesús queétdih ã naáwát pónih, caandíh míic wéheat tʉ́ʉt niijná, ã íin ã ʉ́ʉdwã biícdih jóocmant ĩt jʉyʉ́p wʉt jĩ.
46 Enquanto Jesus ainda falava ao povo, eis que a mãe e os irmãos dele estavam do lado de fora, procurando falar com ele.
47 Páant ĩ jʉyʉ́chah ennit, jwĩjeéh jʉmni Jesúsdih nin pah ã niijíp jĩ:
47 E alguém lhe disse: — A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 —Ma niiját tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, ¿Dedh tigaá wã íin? ¿Det tigaá wã ʉ́ʉdwã? ã niijíp jĩ.
48 Porém Jesus respondeu ao que lhe trouxe o aviso:
49 Páant niijnít, jwiít ã bohénitdih jʉ́ʉtnit, nin pah ã niijíp jĩ:
49 E, estendendo a mão para os discípulos, disse:
50 Det wã íip Dios ã náahat pah chãjnitjeh wã ʉ́ʉd, wã jwan, wã íin panihnit ĩ jʉmna caá, ã niijíp jĩ.
50 Portanto, aquele que fizer a vontade de meu Pai celeste, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.