Marcos 11

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Jericó tʉ́tchimant bejnit, Jesús ã bohénit biícdih Jerusalén tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Caán tʉ́tchidih ĩ jʉibíát pínah jã́tih, Betfagé tʉ́tchibit, Betania tʉ́tchibitbʉt pebhbit ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Olivo dah jeé pʉ́ʉjdih bóo tʉ́tchina wʉt jĩ. Caánboó jʉibínit, chénewã ã bohénitdih caán bainí tʉ́tchina Jesús ãt wahap wʉt jĩ.
1 Jesus e seus discípulos aproximavam-se de Jerusalém e chegaram aos arredores de Betfagé e de Betânia, perto do monte das Oliveiras. Desse lugar Jesus enviou dois dos seus discípulos,
2 —Con pebhbit bóo tʉ́tchibitna ñi bejeé. Caanná jʉibínit, chéoni burro wʉ̃ʉ́hdih ñi enbipna caá. Cã́acdih dʉo jwʉ́hcanni caá. Caandíh ñi wataáp. Watnit, ñi ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́.
2 dizendo-lhes: "Ide à aldeia que está defronte de vós e, logo ao entrardes nela, achareis preso um jumentinho, em que não montou ainda homem algum; desprendei-o e trazei-mo.
3 Bita ñi watatdih ennit, ‘¿Dépanih tigaá caandíh ñi wat?’ ĩ niijíchah, ‘Jwĩ Maáh caandíh ã ʉb jwʉhat tʉ́ʉtʉp be. Ã náahatdih chãj péa, ã jwʉ́ʉbabipna caá’, queétdih ñi niijí, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
3 E se alguém vos perguntar: Que fazeis?, dizei: O Senhor precisa dele, mas daqui a pouco o devolverá."
4 Jesús páant ã niijíchah joinít, ĩt bejep wʉt jĩ. Jʉibínit, jẽc pebh chéoni, namáboó ñʉhni, burro wʉ̃ʉ́hdih ĩt enep wʉt jĩ. Ennit, caandíh ĩt watap wʉt jĩ.
4 Indo eles, acharam o jumentinho atado fora, diante duma porta, na curva do caminho. Iam-no desprendendo,
5 Caan pébh en ñʉhnit, nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ:
5 quando alguns dos que ali estavam perguntaram: "Ei, que estais fazendo? Por que soltais o jumentinho?"
6 Páant ĩ niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, Jesús ã niijátji pah queétdih ĩt jepahap wʉt jĩ.
6 Responderam como Jesus lhes havia ordenado; e deixaram-no levar.
7 Pánih ʉb jʉibínit, ĩ́ih jih bóo yégueh chóodih tóo dʉgnit, burrodih ĩt cáagap wʉt jĩ. Cáag péanachah, burrodih pʉ́ʉh laabnít, yéguehjih Jesús ãt chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Pánih chʉ́ʉdnit, Jesúswã Jerusalén tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ.
7 Conduziram a Jesus o jumentinho, cobriram-no com seus mantos, e Jesus montou nele.
8 Dawá cã́acwã ĩ́ih jih bóo yégueh chóodih namáboó ĩt jwej waáwáp wʉt jĩ. Bitabʉt tʉ́tchi jwẽ́ejdih ĩ bóodniji táam nʉ́onadih ʉb jʉ̃óhnit, namáboó ĩt jwej waáwáp wʉt jĩ. Ĩ́ih yégueh, táam nʉ́onadihbʉt namáboó jwej waóhna, Jesús ĩ maáh pínah ã jʉmatdih jʉ́ʉtna ĩt chãjap wʉt jĩ.
8 Muitos estendiam seus mantos no caminho; outros cortavam ramos das árvores e espalhavam-nos, pelo chão.
9 Páant Jesúswã ĩ bejechah, ã waáwápmant, ã méimant péenitbʉt nin pah ĩt niíj ejep wʉt jĩ:
9 Tanto os que precediam como os que iam atrás clamavam: "Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Jwĩ nʉo David ã maáh jʉmatji pah nin jʉ̃óhni ã jwʉ́ʉb maáh jʉmbipna caá. ¡Tʉ́ina caá ã maáh jʉmat pínah! ¡Tʉ́ina caá, Paá! ¡Meém caá mat wahap! niijná ĩt chãjap wʉt jĩ.
10 O Bendito o Rei?.que vai começar, o reino de Davi, nosso pai! Hosana no mais alto dos céus!"
11 Pánih bejna, Jesúswã Jerusalén tʉ́tchina jʉibínit, Dioíh mʉʉná ĩt waad béjep wʉt jĩ. Pánih waad béjnit, Jesús nihatdih ãt táoh en jibip wʉt jĩ. Táoh en péanit, tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Betania tʉ́tchina Jesús doce ã bohénit biícdih ʉ̃wʉdih ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
11 Jesus entrou em Jerusalém e dirigiu-se ao templo. Aí lançou-os olhos para tudo o que o cercava. Depois, como já fosse tarde, voltou para Betânia com os Doze.
12 Tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih queét Betania tʉ́tchidih ʉ̃onitji Jerusalén tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Pánih bejnit, nʉʉgʉ́p wʉnna, higuera tʉ́i wawá jʉmni nahdih yʉʉ́p en bojnit, Jesús ã́ih quehedih bididih ãt bejep wʉt jĩ.
12 No outro dia, ao saírem de Betãnia, Jesus teve fome.
13 Obohjeéhtih, tʉ́ini wawá jʉmna yʉhna, quehcat láa ã jʉmʉchah, ã́ih quehe ãt wihcap wʉt jĩ.
13 Avistou de longe uma figueira coberta de folhas e foi ver se encontrava nela algum fruto. Aproximou-se da árvore, mas só encontrou folhas pois não era tempo de figos.
14 Pánihna, ã quehcatdih enna, nin pah Jesús caan náhdih ãt niijíp wʉt jĩ:
14 E disse à figueira: "Jamais alguém coma fruto de ti!" E os discípulos ouviram esta maldição.
15 Páant niíj péanit, Jerusalén tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Dioíh mʉʉ́ jóocmant bóo jʉʉ́hdih ĩt jwʉ́ʉb waad béjep wʉt jĩ. Pánih waad béjnit, bií dée jíib chãjnitdih Jesús ãt jʉ̃ih ñʉʉn bácanap wʉt jĩ. Dinero tʉ́ʉt nʉʉmnít cã́acwãíh cáagat naanádih, jopwãdih jíib chãjnitíh chʉ́ʉdat naanádihbʉt ãt ʉb yoh ã́acanap wʉt jĩ.
15 Chegaram a Jerusalém e Jesus entrou no templo. E começou a expulsar os que no templo vendiam e compravam; derrubou as mesas dos trocadores de moedas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
16 Pánihna, bií déedih jípónih ʉb yabac bejnitdih Jesús ãt jʉ̃ih jwʉ́ʉba bojop wʉt jĩ.
16 Não consentia que ninguém transportasse algum objeto pelo templo.
17 Pánih jʉ̃ih baca péanit, caánboó jʉmnitdih Jesús nin pah ãt niíj bohénap wʉt jĩ:
17 E ensinava-lhes nestes termos: "`Não está porventura escrito: A minha casa chamar-se-á casa de oração para todas as nações {Is 56,7}? Mas vós fizestes dela um covil de ladrões {Jr 7,11}.
18 Páant Jesús ã niíj bohéátdih joinít, dawá cã́acwã bʉ́dí ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Ĩ joí wʉ́hi bejatdih jéihnit, sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénitbʉt cã́acwãboó queétdih cádahnit, Jesúsboodíh ĩ jwʉ́ʉb péeat pínahdih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. Jesús Dioíh mʉʉdíh páant ã niijíchah joinít, caandíh ʉ́ʉmna, nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ: “¿Ded pah tigaá caandíh jwĩ jéih mao yohbi?” ĩt niijíp wʉt jĩ.
18 Os príncipes dos sacerdotes e os escribas ouviram-no e procuravam um modo de o matar. Temiam-no, porque todo o povo se admirava da sua doutrina.
19 Tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Jesúswã Jerusalén tʉ́tchimant ĩt jwʉ́ʉb bac bejep wʉt jĩ, páant mʉntih.
19 Quando já era tarde, saíram da cidade.
20 Tʉ́ttimah bóo yeó jáap, Jerusalén tʉ́tchina jwʉ́ʉb aab béjna, higuera nahjidih ĩt enep wʉt jĩ. Caan náh ãtát wʉnah bejep wʉt jĩ.
20 No dia seguinte pela manhã, ao passarem junto da figueira, viram que ela secara até a raiz.
21 Caan náh ã wʉnatdih ennit, Jesús ã niijátjidih náhninit, Pedroboó caandíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
21 Pedro lembrou-se do que se tinha passado na véspera e disse a Jesus: "`Olha, Mestre, como secou a figueira que amaldiçoaste!"
22 —Dios ã wẽpatdih ñi tʉ́i jenah joyoó.
22 Respondeu-lhes Jesus: "Tende fé em Deus.
23 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Diosdih tʉ́i jenah joinít, ‘Weém wã ʉʉ́bát pahjeh ã yapbipna caá’, ñi niíj jenah joyóchah, ñi niiját pahjeh ã yapbipna caá. Dios ã wẽpatdih tʉ́i jenah joiná, nin jeedíh bʉ́dí mʉjna ñi bejat tʉ́ʉtʉchah, ñi niiját pahjeh ã yapbipna caá.
23 Em verdade vos declaro: todo o que disser a este monte: Levanta-te e lança-te ao mar, se não duvidar no seu coração, mas acreditar que sucederá tudo o que disser, obterá esse milagre.
24 Nin pah yeebdíh wã jwʉ́ʉb naóhna caá. Diosdih ʉʉ́bhna, ‘Wã ʉʉ́bát pahjeh tigaá weemdíh ã wʉ̃hʉp’, niíj jenah joinít, ñi ʉʉ́bátdih ñi bíbohbipna caá.
24 Por isso vos digo: tudo o que pedirdes na oração, crede que o tendes recebido, e ser-vos-á dado.
25 Obohjeéhtih, Diosdih ñi ʉʉ́bát pínah jã́tih, yeebdíh bita yeejép ĩ chãjatjidih ñi íij yayaá. Páant ñi íij yayáchah ennit, yeébboó ñi yéej chãjatdih jwĩ íip jeáboó jʉmnibʉt ã íij yaibípna caá.
25 E quando vos puserdes de pé para orar, perdoai, se tiverdes algum ressentimento contra alguém, para que também vosso Pai, que está nos céus, vos perdoe os vossos pecados. {
26 Obohjeéhtih, yeebdíh yeejép chãjnitdih ñi íij yaicáh ennit, jwĩ íip jeáboó jʉmni biíc yoobó ñi yéej chãjatdih ã íij yaicán niít, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
26 Mas se não perdoardes, tampouco vosso Pai que está nos céus vos perdoará os vossos pecados.}"
27 Páant niij béjna, Jerusalénna Jesúswã ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, Dioíh mʉʉ́ jóocmant bóo jʉʉ́hdih ĩt táoh enep wʉt jĩ, páant mʉntih. Páant Jesús ã táoh enechah, sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénit, jwiít judíowãdih waóhnit biícdih ã pebh jʉibínit,
27 Jesus e seus discípulos voltaram outra vez a Jerusalém. E andando Jesus pelo templo, acercaram-se dele os príncipes dos sacerdotes, os escribas e os anciãos,
28 nin pah caandíh ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
28 e perguntaram-lhe: "Com que direito fazes isto? Quem te deu autoridade para fazer essas coisas?"
29 —Yeebdíh caá wã jwíih ʉʉ́bh joibíp. Weemdíh ñi tʉ́i jepahachah, weembʉ́t ñi ʉʉ́bh joyátdih wã jepahbipna caá.
29 Jesus respondeu-lhes: "Também eu vos farei uma pergunta; respondei-ma, e dir-vos-ei com que direito faço essas coisas.
30 ¿Juan yeebdíh ã daabánachah, déhe tibeé caandíh ãt daabáát tʉ́ʉtji? yeéb ñi jenah joyóchah. ¿Dios ãt wʉtjican taniít? ¿Cã́acwãboó niít caandíh ĩt daabáát tʉ́ʉtjip? ñi jenah joyóchah, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
30 O batismo de João vinha do céu ou dos homens? Respondei-me."
31 Páant ã niijíchah joinít, queétjeh nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ: “¿Ded pah tigaá jwĩ niíj jepahbi? ‘Dios Juandih ãt wʉtʉp tajĩ’, jwĩ niijíchah, ‘Páant ã jʉmʉchah yʉhna, ¿dépanih tijĩí caandíh ñi jepahcan?’ jwiítdih ã niíj jʉ̃ihbipna caá.
31 E discorriam lá consigo: "Se dissermos: Do céu, ele dirá: Por que razão, pois, não crestes nele?
32 Obohjeéhtih, nitboó ‘Juan Dios naáwátdih naóh yapani yoobát ã jʉmʉp jĩ’, ĩ niíj jenah joiná caá. Páant ĩ niíj jenah joyóchah, jwiítboó ‘Cã́acwãjeh caandíh ĩt daabáát tʉ́ʉtjip taga’, jwĩ niíj jepahachah, queét jwiítdih ĩ íijbipna caá”, ĩt míic niijíp wʉt jĩ. Pánihna, sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénit, jwiít judíowãdih waóhnitbʉt cã́acwãdih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ.
32 Se, ao contrário, dissermos: Dos homens, tememos o povo." Com efeito, tinham medo do povo, porque todos julgavam ser João deveras um profeta.
33 Pánih ʉ́ʉmnit, Jesúsdih nin pah ĩt niíj jepahap wʉt jĩ:
33 Responderam a Jesus: "Não o sabemos." "E eu tampouco vos direi, disse Jesus, com que direito faço estas coisas."

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.