Marcos 11

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Jericó tʉ́tchimant bejnit, Jesús ã bohénit biícdih Jerusalén tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Caán tʉ́tchidih ĩ jʉibíát pínah jã́tih, Betfagé tʉ́tchibit, Betania tʉ́tchibitbʉt pebhbit ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Olivo dah jeé pʉ́ʉjdih bóo tʉ́tchina wʉt jĩ. Caánboó jʉibínit, chénewã ã bohénitdih caán bainí tʉ́tchina Jesús ãt wahap wʉt jĩ.
1 Quando já se aproximavam de Jerusalém, Jesus e seus discípulos chegaram às cidades de Betfagé e Betânia, no monte das Oliveiras. Jesus enviou na frente dois discípulos.
2 —Con pebhbit bóo tʉ́tchibitna ñi bejeé. Caanná jʉibínit, chéoni burro wʉ̃ʉ́hdih ñi enbipna caá. Cã́acdih dʉo jwʉ́hcanni caá. Caandíh ñi wataáp. Watnit, ñi ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́.
2 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão amarrado ali um jumentinho, no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no para cá.
3 Bita ñi watatdih ennit, ‘¿Dépanih tigaá caandíh ñi wat?’ ĩ niijíchah, ‘Jwĩ Maáh caandíh ã ʉb jwʉhat tʉ́ʉtʉp be. Ã náahatdih chãj péa, ã jwʉ́ʉbabipna caá’, queétdih ñi niijí, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
3 Se alguém lhes perguntar: ‘O que estão fazendo?’, digam apenas: ‘O Senhor precisa dele e o devolverá em breve’.”
4 Jesús páant ã niijíchah joinít, ĩt bejep wʉt jĩ. Jʉibínit, jẽc pebh chéoni, namáboó ñʉhni, burro wʉ̃ʉ́hdih ĩt enep wʉt jĩ. Ennit, caandíh ĩt watap wʉt jĩ.
4 Os dois discípulos foram e encontraram o jumentinho na rua, amarrado junto a uma porta.
5 Caan pébh en ñʉhnit, nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ:
5 Enquanto o desamarravam, algumas pessoas que estavam ali perguntaram: “O que vocês estão fazendo, desamarrando esse jumentinho?”.
6 Páant ĩ niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, Jesús ã niijátji pah queétdih ĩt jepahap wʉt jĩ.
6 Responderam conforme Jesus havia instruído, e os deixaram levar o animal.
7 Pánih ʉb jʉibínit, ĩ́ih jih bóo yégueh chóodih tóo dʉgnit, burrodih ĩt cáagap wʉt jĩ. Cáag péanachah, burrodih pʉ́ʉh laabnít, yéguehjih Jesús ãt chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Pánih chʉ́ʉdnit, Jesúswã Jerusalén tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ.
7 Os discípulos trouxeram o jumentinho, puseram seus mantos sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Dawá cã́acwã ĩ́ih jih bóo yégueh chóodih namáboó ĩt jwej waáwáp wʉt jĩ. Bitabʉt tʉ́tchi jwẽ́ejdih ĩ bóodniji táam nʉ́onadih ʉb jʉ̃óhnit, namáboó ĩt jwej waáwáp wʉt jĩ. Ĩ́ih yégueh, táam nʉ́onadihbʉt namáboó jwej waóhna, Jesús ĩ maáh pínah ã jʉmatdih jʉ́ʉtna ĩt chãjap wʉt jĩ.
8 Muitos da multidão espalharam seus mantos ao longo do caminho diante de Jesus, e outros espalharam ramos que haviam cortado nos campos.
9 Páant Jesúswã ĩ bejechah, ã waáwápmant, ã méimant péenitbʉt nin pah ĩt niíj ejep wʉt jĩ:
9 E as pessoas, tanto as que iam à frente como as que o seguiam, gritavam: “Hosana! Bendito é o que vem em nome do Senhor!
10 Jwĩ nʉo David ã maáh jʉmatji pah nin jʉ̃óhni ã jwʉ́ʉb maáh jʉmbipna caá. ¡Tʉ́ina caá ã maáh jʉmat pínah! ¡Tʉ́ina caá, Paá! ¡Meém caá mat wahap! niijná ĩt chãjap wʉt jĩ.
10 Bendito é o reino que vem, o reino de nosso antepassado Davi! Hosana no mais alto céu!”.
11 Pánih bejna, Jesúswã Jerusalén tʉ́tchina jʉibínit, Dioíh mʉʉná ĩt waad béjep wʉt jĩ. Pánih waad béjnit, Jesús nihatdih ãt táoh en jibip wʉt jĩ. Táoh en péanit, tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Betania tʉ́tchina Jesús doce ã bohénit biícdih ʉ̃wʉdih ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
11 Jesus entrou em Jerusalém e foi ao templo. Depois de olhar tudo ao redor atentamente, voltou a Betânia com os Doze, porque já era tarde.
12 Tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih queét Betania tʉ́tchidih ʉ̃onitji Jerusalén tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Pánih bejnit, nʉʉgʉ́p wʉnna, higuera tʉ́i wawá jʉmni nahdih yʉʉ́p en bojnit, Jesús ã́ih quehedih bididih ãt bejep wʉt jĩ.
12 Na manhã seguinte, quando saíam de Betânia, Jesus teve fome.
13 Obohjeéhtih, tʉ́ini wawá jʉmna yʉhna, quehcat láa ã jʉmʉchah, ã́ih quehe ãt wihcap wʉt jĩ.
13 Viu que, a certa distância, havia uma figueira cheia de folhas e foi ver se encontraria figos. No entanto, só havia folhas, pois ainda não era tempo de dar frutos.
14 Pánihna, ã quehcatdih enna, nin pah Jesús caan náhdih ãt niijíp wʉt jĩ:
14 Então Jesus disse à árvore: “Nunca mais comam de seu fruto!”. E os discípulos ouviram o que ele disse.
15 Páant niíj péanit, Jerusalén tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Dioíh mʉʉ́ jóocmant bóo jʉʉ́hdih ĩt jwʉ́ʉb waad béjep wʉt jĩ. Pánih waad béjnit, bií dée jíib chãjnitdih Jesús ãt jʉ̃ih ñʉʉn bácanap wʉt jĩ. Dinero tʉ́ʉt nʉʉmnít cã́acwãíh cáagat naanádih, jopwãdih jíib chãjnitíh chʉ́ʉdat naanádihbʉt ãt ʉb yoh ã́acanap wʉt jĩ.
15 Quando voltaram a Jerusalém, Jesus entrou no templo e começou a expulsar os que compravam e vendiam animais para os sacrifícios. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 Pánihna, bií déedih jípónih ʉb yabac bejnitdih Jesús ãt jʉ̃ih jwʉ́ʉba bojop wʉt jĩ.
16 impediu todos de usarem o templo como mercado
17 Pánih jʉ̃ih baca péanit, caánboó jʉmnitdih Jesús nin pah ãt niíj bohénap wʉt jĩ:
17 e os ensinava, dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será chamado casa de oração para todas as nações’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
18 Páant Jesús ã niíj bohéátdih joinít, dawá cã́acwã bʉ́dí ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Ĩ joí wʉ́hi bejatdih jéihnit, sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénitbʉt cã́acwãboó queétdih cádahnit, Jesúsboodíh ĩ jwʉ́ʉb péeat pínahdih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. Jesús Dioíh mʉʉdíh páant ã niijíchah joinít, caandíh ʉ́ʉmna, nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ: “¿Ded pah tigaá caandíh jwĩ jéih mao yohbi?” ĩt niijíp wʉt jĩ.
18 Quando os principais sacerdotes e mestres da lei souberam o que Jesus tinha feito, começaram a tramar um modo de matá-lo. Contudo, tinham medo dele, pois o povo estava muito admirado com seu ensino.
19 Tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Jesúswã Jerusalén tʉ́tchimant ĩt jwʉ́ʉb bac bejep wʉt jĩ, páant mʉntih.
19 Ao entardecer, Jesus e seus discípulos saíram da cidade.
20 Tʉ́ttimah bóo yeó jáap, Jerusalén tʉ́tchina jwʉ́ʉb aab béjna, higuera nahjidih ĩt enep wʉt jĩ. Caan náh ãtát wʉnah bejep wʉt jĩ.
20 Na manhã seguinte, quando os discípulos passaram pela figueira que Jesus tinha amaldiçoado, notaram que ela estava seca desde a raiz.
21 Caan náh ã wʉnatdih ennit, Jesús ã niijátjidih náhninit, Pedroboó caandíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
21 Pedro se lembrou do que Jesus tinha dito à árvore e exclamou: “Veja, Rabi! A figueira que o senhor amaldiçoou secou!”.
22 —Dios ã wẽpatdih ñi tʉ́i jenah joyoó.
22 Então Jesus disse aos discípulos: “Tenham fé em Deus.
23 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Diosdih tʉ́i jenah joinít, ‘Weém wã ʉʉ́bát pahjeh ã yapbipna caá’, ñi niíj jenah joyóchah, ñi niiját pahjeh ã yapbipna caá. Dios ã wẽpatdih tʉ́i jenah joiná, nin jeedíh bʉ́dí mʉjna ñi bejat tʉ́ʉtʉchah, ñi niiját pahjeh ã yapbipna caá.
23 Eu lhes digo a verdade: vocês poderão dizer a este monte: ‘Levante-se e atire-se no mar’, e isso acontecerá. É preciso, no entanto, crer que acontecerá, e não ter nenhuma dúvida em seu coração.
24 Nin pah yeebdíh wã jwʉ́ʉb naóhna caá. Diosdih ʉʉ́bhna, ‘Wã ʉʉ́bát pahjeh tigaá weemdíh ã wʉ̃hʉp’, niíj jenah joinít, ñi ʉʉ́bátdih ñi bíbohbipna caá.
24 Digo-lhes que, se crerem que já receberam, qualquer coisa que pedirem em oração lhes será concedido.
25 Obohjeéhtih, Diosdih ñi ʉʉ́bát pínah jã́tih, yeebdíh bita yeejép ĩ chãjatjidih ñi íij yayaá. Páant ñi íij yayáchah ennit, yeébboó ñi yéej chãjatdih jwĩ íip jeáboó jʉmnibʉt ã íij yaibípna caá.
25 Quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem-no, para que seu Pai no céu também perdoe seus pecados.
26 Obohjeéhtih, yeebdíh yeejép chãjnitdih ñi íij yaicáh ennit, jwĩ íip jeáboó jʉmni biíc yoobó ñi yéej chãjatdih ã íij yaicán niít, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
26 Mas, se vocês se recusarem a perdoar, seu Pai no céu não perdoará seus pecados”.
27 Páant niij béjna, Jerusalénna Jesúswã ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, Dioíh mʉʉ́ jóocmant bóo jʉʉ́hdih ĩt táoh enep wʉt jĩ, páant mʉntih. Páant Jesús ã táoh enechah, sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénit, jwiít judíowãdih waóhnit biícdih ã pebh jʉibínit,
27 Mais uma vez, voltaram a Jerusalém. Enquanto Jesus passava pelo templo, os principais sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo vieram até ele
28 nin pah caandíh ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
28 e perguntaram: “Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu esse direito?”.
29 —Yeebdíh caá wã jwíih ʉʉ́bh joibíp. Weemdíh ñi tʉ́i jepahachah, weembʉ́t ñi ʉʉ́bh joyátdih wã jepahbipna caá.
29 Jesus respondeu: “Eu lhes direi com que autoridade faço essas coisas se vocês responderem a uma pergunta:
30 ¿Juan yeebdíh ã daabánachah, déhe tibeé caandíh ãt daabáát tʉ́ʉtji? yeéb ñi jenah joyóchah. ¿Dios ãt wʉtjican taniít? ¿Cã́acwãboó niít caandíh ĩt daabáát tʉ́ʉtjip? ñi jenah joyóchah, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
30 A autoridade de João para batizar vinha do céu ou era apenas humana? Respondam-me!”.
31 Páant ã niijíchah joinít, queétjeh nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ: “¿Ded pah tigaá jwĩ niíj jepahbi? ‘Dios Juandih ãt wʉtʉp tajĩ’, jwĩ niijíchah, ‘Páant ã jʉmʉchah yʉhna, ¿dépanih tijĩí caandíh ñi jepahcan?’ jwiítdih ã niíj jʉ̃ihbipna caá.
31 Eles discutiram a questão entre si: “Se dissermos que vinha do céu, ele perguntará por que não cremos em João.
32 Obohjeéhtih, nitboó ‘Juan Dios naáwátdih naóh yapani yoobát ã jʉmʉp jĩ’, ĩ niíj jenah joiná caá. Páant ĩ niíj jenah joyóchah, jwiítboó ‘Cã́acwãjeh caandíh ĩt daabáát tʉ́ʉtjip taga’, jwĩ niíj jepahachah, queét jwiítdih ĩ íijbipna caá”, ĩt míic niijíp wʉt jĩ. Pánihna, sacerdotewã ĩ maáta, Moisés ã wʉtatjidih bohénit, jwiít judíowãdih waóhnitbʉt cã́acwãdih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ.
32 Mas será que ousamos dizer que era apenas humana?”. Tinham medo do que o povo faria, pois todos acreditavam que João era profeta.
33 Pánih ʉ́ʉmnit, Jesúsdih nin pah ĩt niíj jepahap wʉt jĩ:
33 Por fim, responderam: “Não sabemos”. E Jesus replicou: “Então eu também não direi com que autoridade faço essas coisas”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.