Lucas 4

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 — ausente —
1 Jesus, cheio do Espírito Santo, voltou do rio Jordão e foi conduzido pelo Espírito no deserto,
2 — ausente —
2 onde foi tentado pelo diabo durante quarenta dias. Não comeu nada durante todo esse tempo, e teve fome.
3 Páant ã nʉʉgʉ́p wʉnʉchah jéihnit, Satanás caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt yʉh jĩ:
3 Então o diabo lhe disse: “Se você é o Filho de Deus, ordene que esta pedra se transforme em pão”.
4 —Páant wã chãjcan niít. Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
4 Jesus, porém, respondeu: “As Escrituras dizem: ‘Uma pessoa não vive só de pão’”.
5 Páant ã niíj jepahat tʉ́ttimah, jap bóo jeená Jesúsdih Satanás ãt nʉmah pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ. Caán jeejína pʉ́ʉh laáb jʉibínit, nihat cã́acwã ĩ jʉmat yoobó Jesúsdih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Nihat biícdih ñaáp jígoh, ãt bʉʉdáh bejep wʉt jĩ.
5 Então o diabo o levou a um lugar alto e, num momento, lhe mostrou todos os reinos do mundo.
6 Pánih jʉ́ʉtnit, nin pah caandíh ãt niijíp wʉt yʉh jĩ:
6 “Eu lhe darei a glória destes reinos e autoridade sobre eles, pois são meus e posso dá-los a quem eu quiser”, disse o diabo.
7 Pánihna, meém bódicha caj yoh ñajnit, ‘Meém nihatdih chah maáh caá’, weemdíh ma niijíchah joinít, nihat ĩ maáh wẽpatdih meemdíh wã wʉ̃hbipna caá. Nihat míih pínah ã jʉmbipna caá, Satanás Jesúsdih ãt niijíp wʉt jĩ.
7 “Eu lhe darei tudo se me adorar.”
8 —Páant wã chãjcan niít. Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
8 Jesus respondeu: “As Escrituras dizem: ‘Adore o Senhor, seu Deus, e sirva somente a ele’”.
9 Páant ã niiját tʉ́ttimah, Jerusalén tʉ́tchina Dioíh mʉʉ́boó Satanás Jesúsdih ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Dioíh mʉʉ́ jap bóo mʉʉ wʉ́t jĩ. Caanná nʉmah jʉibínit, Satanás caán mʉʉ́ chah jap bóo jʉmni waolí beo nah yapatboó Jesúsdih ãt ñʉhat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih ñʉhat tʉ́ʉtnit, nin pah ãt niíj naáwáp wʉt yʉh jĩ:
9 Então o diabo o levou a Jerusalém, até o ponto mais alto do templo, e disse: “Se você é o Filho de Deus, salte daqui.
10 Davidji nin pah ã niíj daacátjidih ma tʉ́i náhninaá:
10 Pois as Escrituras dizem: ‘Ele ordenará a seus anjos que o protejam.
11 Pánihna, meemdíh ĩ jípónih teobipna caá, jee dáhboó míih jítcha ã bʉʉg lájcat pínah niijná’, ãt niíj daacáp tajĩ, (Sal 91.11-12)
11 Eles o sustentarão com as mãos, para que não machuque o pé em alguma pedra’”.
12 —Páant wã chãjcan niít. Nin pah Dios naáwátdih naóh yapani ãt niíj daacáp tajĩ:
12 Jesus respondeu: “As Escrituras dizem: ‘Não ponha à prova o Senhor, seu Deus’”.
13 Pánih yee naóh péanit, Satanás Jesúsdih cádah jwʉ́ʉb bejnit, ã jwʉ́ʉb yéejaat pínah yeó jáapdih ãt páñap wʉt jĩ.
13 Quando o diabo terminou de tentar Jesus, deixou-o até que surgisse outra oportunidade.
14 Páant Satanás ã chãjat tʉ́ttimah, Jesús Galilea baácna jwʉ́ʉb jʉibínit, Tʉ́ini Espíritu bʉ́dí ã wẽpatjĩh ãt táoh bohé jwíihip wʉt jĩ. Páant ã bohéát doonádih cã́acwã ĩt naóh peetép wʉt jĩ.
14 Então Jesus, cheio do poder do Espírito, voltou para a Galileia. Relatos a seu respeito se espalharam rapidamente por toda a região.
15 Pánih táoh bohénit, judíowã ĩ bohéát mʉʉná waadnít, queétdih ãpĩ́ bohénap wʉt jĩ. Páant Dios naáwátdih ã bohénachah, nihat caandíh joinít ĩt wẽi naáwáp wʉt jĩ.
15 Ele ensinava nas sinagogas, e todos o elogiavam.
16 Pánih bohé jibnit, Nazaret, ã behni tʉ́tchina ãt jwʉ́ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jwʉ́ʉb jʉibínit, judíowã ĩ chooát yeó jáapdih, ãpĩ́ chãjat pah caanbʉ́t ĩ míic wáacat mʉʉdíh ãt waadáp wʉt jĩ. Pánih waád jʉibí chʉ́ʉdniji ñah ñʉh bejnit, Dios naáwátdih en naáwát tʉ́ʉt niijná, naóhnit ĩ ñʉhʉpna ãt jʉibí ñʉhʉp wʉt jĩ.
16 Quando Jesus chegou a Nazaré, cidade de sua infância, foi à sinagoga no sábado, como de costume, e se levantou para ler as Escrituras.
17 Caanjĩ́h ã jʉibí ñʉhʉchah, Isaías ã daácni tólihjidih ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán tólihdih pah teonit, ã naáwát pínahdih bid jʉinít, nin pah ãt niíj en naáwáp wʉt jĩ:
17 Entregaram-lhe o livro do profeta Isaías, e ele o abriu e encontrou o lugar onde estava escrito:
18 “Wã Maáh Dios Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih weemdíh bʉ́dí ã wʉ̃hʉp be, cã́acwãdih wã teo wáacat pínah niijná. Pánih wʉ̃hnit, jĩ́gah náah jʉmnit panihnitdih ã́ih tʉ́ini doonádih ã naáwát tʉ́ʉtʉp be. Chéonit panihnitdih ã watat pínah doonádihbʉt ã naáwát tʉ́ʉtʉp be. Jéih encannitdih ã booat tʉ́ʉtʉp be, ĩ jéih enat pínah niijná. Nihat cã́acwã wẽicannit, yeejép yapnitdihbʉt ã teo wáacat tʉ́ʉtʉp be.
18 “O Espírito do Senhor está sobre mim, pois ele me ungiu para trazer as boas-novas aos pobres. Ele me enviou para anunciar que os cativos serão soltos, os cegos verão, os oprimidos serão libertos,
19 Pánihna, ‘Bʉʉ jwʉh caá, Dios jĩ́gah ennit, cã́acwãdih bʉ́dí ã teo wáac jwíihbipna caá’, weemdíh ã niíj naáwát tʉ́ʉtʉp be, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ”,(Is 61.1-2a)
19 e que é chegado o tempo do favor do Senhor”.
20 Pánih en naóh péanit, caán tólihdih jwʉ́ʉb nah teo, sacerdotedih jwʉ́ʉbanit, ãt jwʉ́ʉb chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Páant ã chãjachah, nihat caánboó jʉmnit ĩt en ñʉʉnʉ́p wʉt jĩ.
20 Jesus fechou o livro, devolveu-o ao assistente e sentou-se. Todos na sinagoga o olhavam atentamente.
21 Pánih chʉ́ʉdnit, Jesús queétdih nin pah ãt niíj bohé jwíihip wʉt jĩ:
21 Então ele começou a dizer: “Hoje se cumpriram as Escrituras que vocês acabaram de ouvir”.
22 Páant ã tʉ́i naáwáchah joinít, nihat caandíh wẽi naóhna yʉhna, bʉ́dí ĩt wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánih wʉ́hi bejnit, nin pah ĩt míic niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
22 Todos falavam bem dele e estavam admirados com as palavras de graça que saíam de seus lábios. Contudo, perguntavam: “Não é esse o filho de José?”.
23 Páant ĩ míic niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, nin pah Jesús queétdih ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ:
23 Então ele disse: “Sem dúvida, vocês citarão para mim o ditado: ‘Médico, cure a si mesmo’, ou seja, ‘Faça aqui, em sua cidade, o mesmo que fez em Cafarnaum’.
24 Obohjeéhtih, ñi joyoó. Ded Dios naáwátdih naóh yapanidih ã pebh jʉmnitboó ĩpĩ́ joííhcan caá. Pánihna, yeéb weemdíhbʉt biíc yoobó ñi joííhcan niít.
24 Eu, porém, lhes digo a verdade: nenhum profeta é aceito em sua própria cidade.
25 Dios naáwátdih naóh yapani Elíasji jʉm láa, biíc peihcanni jópchi tʉ́i beéd, biíh jópchi tacdih mah bʉʉgcán, nʉʉgʉ́p láa, Israel baácboó dawá éemp wʉnnit yaádh ĩt jʉmʉp wʉt yʉh jĩ.
25 “Por certo havia muitas viúvas necessitadas em Israel no tempo de Elias, quando o céu se fechou por três anos e meio e uma fome terrível devastou a terra.
26 Obohjeéhtih, ñi nʉowã Diosdih ĩ jepahcatdih jéihnit, biíh baácdih bóli éemp wʉnnihdih teo wáacat tʉ́ʉt niijná, Dios Elíasdih ãt wahap wʉt jĩ. Pánihna, Sidón tʉ́tchi pebh Sarepta tʉ́tchibitdih bólidihjeh ãt teo wáacap wʉt jĩ.
26 E, no entanto, Elias não foi enviado a nenhuma delas, mas sim a uma estrangeira, uma viúva de Sarepta, na região de Sidom.
27 Dios naáwátdih biíh naóh yapani Eliseo jʉm láabʉt Israel baácboó dawá bácah moópnit ĩt jʉmʉp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, ñi nʉowã Diosdih ĩ jepahcatdih jéihnit, queétdih booaat tʉ́ʉtcan, Naamán Siria baácdih bóodihjeh Eliseodih ãt booaat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.Páant caán láa ĩ jepahcat pah, bʉʉ yeebbʉ́t weemdíh ñi jepahcan niít, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
27 E havia muitos leprosos em Israel no tempo do profeta Eliseu, mas o único que ele curou foi Naamã, o sírio”.
28 Páant ã niijíchah joinít, nihat caanjĩ́h chʉ́ʉdnit tʉbit ĩt íijip wʉt jĩ.
28 Quando ouviram isso, aqueles que estavam na sinagoga ficaram furiosos.
29 Pánih íij ñah ñʉh, Jesúsdih teonit, ĩ míic wáacat mʉʉmánt caandíh ĩt wái bac bejep wʉt jĩ. Nazaret tʉ́tchimant wái bac bejnit, tʉ́tchi jwẽ́ejdih bóo jeé tʉ́lʉhna ĩt ʉb bejep wʉt jĩ, caandíh tóo yoh yac bojat tʉ́ʉt niijná.
29 Levantaram-se, expulsaram Jesus da cidade e o arrastaram até a beira do monte sobre o qual a cidade tinha sido construída. Pretendiam empurrá-lo precipício abaixo,
30 Obohjeéhtih, Jesúsboó queét cãtíh tac pʉ́ʉd ñʉhnit, biáboó ãt bejep wʉt jĩ.
30 mas ele passou por entre a multidão e seguiu seu caminho.
31 Nazaret tʉ́tchimant Jesúsdih ĩ bacaat tʉ́ttimah, Capernaum tʉ́tchina ãt dei bejep wʉt jĩ. Capernaum tʉ́tchibʉt Galilea baácdih bóo tʉ́tchi wʉt jĩ. Capernaum tʉ́tchina dei jʉibínit, chooát yeó jáapdih judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná ãt jʉibínap wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh waád jʉibínit, caanjĩ́h jʉmnitdih Dios naáwátdih ãt bohénap wʉt jĩ.
31 Então Jesus foi a Cafarnaum, uma cidade na Galileia, onde ensinava na sinagoga aos sábados.
32 Pánihna, ã wẽp bohénachah, bʉ́dí ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ.
32 Ali também o povo ficou admirado com seu ensino, pois ele falava com autoridade.
33 Caanjĩ́h chʉ́ʉdnit biícdih, nemép jʉmnibʉt ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, Jesús ã bohénachah joinít, nin pah ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ:
33 Certa ocasião, estando ele na sinagoga, um homem possuído por um demônio, um espírito impuro, gritou:
34 —¡Ayó! Jesús, ¡Nazaret tʉ́tchidih bóo jwiítdih tac bʉʉgáca bojoó! ¿Jwiítdih dedé tigaá ma chãjbi? ¿Yoh bacanadih nit beé ma jʉ̃ʉ́wʉ́p? Weém meemdíh wã jéihna caá. Dios ã wahni, chah tʉ́ini caá meém, Jesúsdih ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ.
34 “Por que vem nos importunar, Jesus de Nazaré? Veio para nos destruir? Sei quem é você: o Santo de Deus!”.
35 —¡Ma laihca bojoó! ¡Caandíh cádahnit, ma bac bejeé! Jesús nemépdih ãt niijíp wʉt jĩ.
35 Jesus o repreendeu, dizendo: “Cale-se! Saia deste homem!”. Então o espírito jogou o homem no chão à vista da multidão e saiu dele, sem machucá-lo.
36 Páant Jesús ã chãjatdih nihat cã́acwã bʉ́dí ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ.
36 Admirado, o povo exclamava: “Que autoridade e poder ele tem! Até os espíritos impuros lhe obedecem e saem quando ele ordena!”.
37 Jesús páant ã chãjatdih nihat Capernaum tʉ́tchi pebh jʉmnit ĩt míic naóh peetép wʉt jĩ. Bʉ́dí ãt wʉ̃t yáanap wʉt jĩ.
37 E as notícias a respeito de Jesus se espalharam pelos povoados de toda a região.
38 Páant ã chãjat tʉ́ttimah, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉmánt Jesúswã ĩt bac bejep wʉt jĩ. Bac bejnit, Simóníh mʉʉná ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná ĩ waád jʉibínachah, mi íindih tʉbit ã pahachah, Simón áa Jesúsdih mit naáwáp wʉt jĩ. Páant tʉbit ã pahachah, mit lajap wʉt jĩ. “Caántdih ma booanaá”, caán mʉʉdíh jʉmnit Jesúsdih ĩt niijíp wʉt jĩ.
38 Depois de sair da sinagoga naquele dia, Jesus foi à casa de Simão, onde encontrou a sogra dele muito doente, com febre alta. Quando os presentes suplicaram por ela,
39 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús mi pebh jʉibí ñʉhnit, “Ma yayaá”, pahatdih ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niijíchahjeh, pahat ãt dʉ́ʉcʉp wʉt jĩ. Páant ã dʉ́ʉcʉchah, ñah ñʉhnit, ĩ jeémát pínahdih mit cáagap wʉt jĩ.
39 Jesus se pôs ao lado da cama e repreendeu a febre, que a deixou. Ela se levantou de imediato e passou a servi-los.
40 Tõo ñáh jʉ̃ʉ́wʉ́chah, dawá tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdih Jesús pebhna ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Dawá mácah wʉnat queétdih ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Nihat ĩ ʉb jʉibínit wʉnnitdih Jesús ãt teo jã́ha booanap wʉt jĩ.
40 Quando o sol se pôs, as pessoas trouxeram seus familiares enfermos até ele. Qualquer que fosse a doença, ao pôr as mãos sobre eles, Jesus curava a todos.
41 Dawá nemépwãdihbʉt ãt bacat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã bacat tʉ́ʉtʉchah,
41 Muitos estavam possuídos por demônios, que saíam gritando: “Você é o Filho de Deus!”. Jesus, no entanto, os repreendia e não permitia que falassem, pois sabiam que ele era o Cristo.
42 Daa jʉ̃ʉ́wʉ́chah, ã íipdih ʉʉ́bát tʉ́ʉt niijná, Jesús cã́ac wihcapboó ãt bejep wʉt jĩ. Obohjeéhtih, cã́acwã caandíh bid bejnit, ĩt jwãááp wʉt jĩ. Jwãáhnit, caandíh ĩjeéh jʉmat náahna, ĩt chãwát tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ.
42 Logo cedo na manhã seguinte, Jesus retirou-se para um lugar isolado. As multidões o procuravam por toda parte e, quando finalmente o encontraram, suplicaram que não as deixasse.
43 —Ñijeéh wã jéih chãocán caá. Biíh tʉ́tchinadih moondíhbʉt Dios ã maáh jʉmat doonádih weemdíh naáwát caá náahap. Páant naáwát pínah niijná, Dios weemdíh ã wahap be, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
43 Ele, porém, disse: “Preciso anunciar as boas-novas do reino de Deus também em outras cidades, pois para isso fui enviado”.
44 Pánihna, nihat Galilea baácboó jib bejnit, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, Jesús ãpĩ́ bohénap wʉt jĩ.
44 E continuou a anunciar sua mensagem nas sinagogas da Judeia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.