Lucas 17
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT
1 Biíh láa, Jesús nin pah ã bohénitdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Dawá yeebdíh yéej chãjat tʉ́ʉtnit ĩ jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, ĩ yéej chãjat tʉ́ʉtatji jíib, Dios queétdih bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá.
1 Jesus disse a seus discípulos: “Sempre haverá o que leve as pessoas a cair em pecado, mas que aflição espera quem causa a tentação!
2 Nin wébít panihni weemdíh jáap jepahnitdih ded ã yéej chãjat tʉ́ʉtatji jíib Dios caandíh yeejép pohba ã peéh chãjbipna caá. Pánihna, caán ã yéej chãjat tʉ́ʉtat pínah jã́tih, ã́ih bʉtdih bʉ́dí jeé jʉ́dʉjĩh chéo bʉ́ʉdhnit, bʉ́dí mʉjna caandíh ĩ yohochah, ãta tʉ́i taga. Páant ĩ chãjachah, caán wébít panihnidih ã yéejacah nihna, Dios páant bóo pohba caandíh ãta peéh chãjcan taga.
2 Seria melhor ser lançado no mar com uma pedra de moinho amarrada ao pescoço que fazer um destes pequeninos pecar.
3 Ded pah ñi chãjat pínahdih ñi tʉ́i jenah joyoó. Ñi dée yeebdíh ã yéej chãjachah, ‘Páant ma chãjatdih ma cádahaá’, caandíh ñi niijí. Páant ñi niijíchah joinít, tʉ́inidih ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, yeébboó ã yéej chãjatjidih ñi jwʉ́ʉb náhnica bojoó.
3 Portanto, tenham cuidado! “Se um irmão pecar, repreenda-o e, se ele se arrepender, perdoe-o.
4 Pánihna, ñi déeboó biíc yeó jáapdihjeh siete láa yeebdíh yéej chãjnit, ‘Páant wã chãjatjidih wã jĩ́gahna caá. Chéneji wã jwʉ́ʉb chãjcan niít’, ã niijíchah, páant bóo láa ã yéej chãjatjidih ma jwʉ́ʉb náhnica bojoó”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
4 Mesmo que ele peque contra você sete vezes por dia e, a cada vez, se arrependa e peça perdão, perdoe-o”.
5 Páant ã niijíchah joinít, Jesús ã bohénit caandíh nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ:
5 Os apóstolos disseram ao Senhor: “Faça nossa fé crescer!”.
6 —Mostaza bainí tíbih jʉmna yʉhna, chíihna, bʉ́dí nah ã behna caá. Pánihat pah, Dios ã wẽpatdih bainíjeh jenah joiná yʉhna, nin pah ñi jéih chãjbipna caá: Can bʉ́dí máa nahdih ‘Máa nahaá, meemjéh dʉg ñah bejnit, bʉ́dí mʉjna ma jʉibí ñʉhʉʉ́’, ñi niiját pahjeh ã bejbipna caá, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
6 O Senhor respondeu: “Se tivessem fé, ainda que tão pequena quanto um grão de mostarda, poderiam dizer a esta amoreira: ‘Arranque-se e plante-se no mar’, e ela lhes obedeceria.
7 “¿Yeebdíh teo wʉ̃hni wápchidih teo, ovejawãdih en daoníji ã jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, ded pah tigaá caandíh ñita niíj? ‘Ma jeémp jʉ̃ʉ́wʉ́. Ma jeémát pínahdih ninjĩh wã pʉʉ́b páñap be’, ¿ñita niijtá niít?
7 “Quando um servo chega do campo depois de arar ou cuidar das ovelhas, o senhor lhe diz: ‘Venha logo para a mesa comer conosco’?
8 Páant ñita niijcán tagaá. Nin pahjeh caá caandíh ñita niijíp: ‘Wã jeémát pínahdih ma pʉʉbbí jwʉhʉʉ́. Wã jeémp babhbachah, weemdíh ma pã́i jwʉhʉʉ́. Wã jeémp péaat tʉ́ttimah, meem jwʉ́h jeémpnit ma babhbaá’, yeebdíh teo wʉ̃hnidih ñita niij tágaá.
8 Não, ele diz: ‘Prepare minha refeição, apronte-se e sirva-me enquanto como e bebo. Você pode comer depois’.
9 Yeebdíh teo wʉ̃hni ñi wʉtatdih ã chãjachah, caandíh ‘Tʉ́ina caá’, ñita niijcán tagaá. Páant ñi niijátdih bidcan, ã tewatdihjeh caá ãpĩ́ chãjap.
9 E acaso o senhor agradece ao servo por fazer o que lhe foi ordenado?
10 Pánihna, teo wʉ̃hnit ĩ jʉmat pah mʉn tigaá yeebbʉ́t ñi jʉmʉp. Dios ã wʉtatdih jepahnit, ‘Tʉ́ina caá’, ã niiját pínahdih bidcanjeh, nin pah yeebdíh niíj jenah joyát caá náahap: ‘Meemdíh teo wʉ̃hnijeh mʉn tigaá wã jʉmʉp. Ma wʉtatdihjeh tigaá wãpĩ́ tewep’, ñi niíj jenah joyoó”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
10 Da mesma forma, quando vocês obedecem, devem dizer: ‘Somos servos inúteis; apenas cumprimos nosso dever’”.
11 Biíh yeó jáapdih Jesúswã Jerusalén tʉ́tchina bejna, Samaria baác, Galilea baác cãtíh ĩt bejep wʉt jĩ.
11 Dirigindo-se a Jerusalém, Jesus chegou à fronteira entre a Galileia e Samaria.
12 Bainí tʉ́tchidih ĩ waadáchahjeh, diez bácah moópnitboó yʉʉ́p caandíh ĩt en ñʉhʉp wʉt jĩ.
12 Ao entrar num povoado dali, dez leprosos, mantendo certa distância,
13 Pánih ennit, nin pah ĩt niíj ejep wʉt jĩ:
13 clamaram: “Jesus, Mestre, tenha misericórdia de nós!”.
14 Páant ĩ niíj ejechah, Jesús queétdih ennit, nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
14 Ele olhou para eles e disse: “Vão e apresentem-se aos sacerdotes”. E, enquanto eles iam, foram curados da lepra.
15 Biíc ĩjeéh jʉmni ã́ih bácah ã ñʉʉmʉ́chah ennit, Jesús pebhna ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Pánih jwʉ́ʉb bejnit, Diosdih bʉ́dí ãt wẽi ejep wʉt jĩ.
15 Um deles, ao ver-se curado, voltou a Jesus, louvando a Deus em alta voz.
16 Pánih wẽinit, Jesúíh jítcha pebh bódicha caj yoh ñajnit, “Tʉ́ina caá, Maá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Caán bácah moópniji Samaria baácdih bóo judío nihcan wʉt jĩ.
16 Lançou-se a seus pés, agradecendo-lhe pelo que havia feito. Esse homem era samaritano.
17 —¿Yeéb boonit diez nihcannit beé? ¿Bita nueve dépanih tigaá weñedih ĩ jwʉ́ʉb jʉ̃óhcan?
17 Jesus perguntou: “Não curei dez homens? Onde estão os outros nove?
18 Nin biícjeh, judío nihcan yʉhna, Diosdih ‘Tʉ́ina caá’, niijídih ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́p be. ¿Dépanih tibeé bita ĩ jʉ̃óhcan? Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
18 Ninguém voltou para dar glórias a Deus, exceto este estrangeiro?”.
19 Páant niijnít, bódicha caj yoh ñajnidih
19 E disse ao homem: “Levante-se e vá. Sua fé o curou”.
20 Biíh yeó jáapdih fariseowã Jesúsdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
20 Certo dia, os fariseus perguntaram a Jesus: “Quando virá o reino de Deus?”. Jesus respondeu: “O reino de Deus não é detectado por sinais visíveis.
21 ‘Jã́aj, ninjĩh caá ã jʉmʉp’, ‘Jã́aj, cõj caá ã jʉmʉp’, ñi jéih niijcán caá. Obohjeéhtih, weém Dios ã wẽpatjĩh yeebdíh wã teo wáacachah, Dios ã maáh jʉmat ñi cãtíh ã jʉmna caá, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
21 Não se poderá dizer: ‘Está aqui!’ ou ‘Está ali!’, pois o reino de Deus já está entre vocês”.
22 Páant niíj péanit, Jesús ã bohénitdih jwʉh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
22 Então ele disse a seus discípulos: “Aproximam-se os dias em que desejarão ver o tempo do Filho do Homem, mas não o verão.
23 ‘Candih eneé. Can Dios ã wahni Cristo caá’, niíj, ‘Nin Cristodih eneé’, bita yeebdíh ĩ niijbípna yʉh caá. Páant ĩ niijíchah yʉhna, yeébboó queétdih ñi joyáh bojoó.
23 Dirão a vocês: ‘Vejam, lá está!’ ou ‘Aqui está ele!’, mas não os sigam.
24 Wedónachah, nihat yʉʉ́p jʉmna yʉhna, ĩ enat pah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat ĩ enbipna caá.
24 Porque, assim como o relâmpago lampeja e ilumina o céu de uma extremidade a outra, assim será no dia em que vier o Filho do Homem.
25 Obohjeéhtih, páant wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, bʉʉ láa moón weemdíh náahcan, tʉbit yeejép ĩ chãjbipna caá.
25 Mas primeiro é necessário que ele sofra terrivelmente e seja rejeitado por esta geração.
26 Weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Noéwã jʉm láa ĩ jʉmatji pahjeh cã́acwã ĩ jwʉ́ʉb jʉmbipna caá.
26 “Quando o Filho do Homem voltar, será como no tempo de Noé.
27 Caán láa moón nihat jeémp babhnit, téihya chéona ĩt chãjap wʉt jĩ. Pánih chãjna, Diosdih ĩt jenah joicáp wʉt jĩ. Páant ĩ jʉmʉchah, Noéwãji bʉ́dí jãáj chóoboó ĩ waadát tʉ́ttimah, Dios pobyit wahnit, caandíh náahcannitdih ãt mao beedánap wʉt jĩ. Páant ĩ jʉmatji pahjeh mʉn tigaá wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih cã́acwã ĩ jʉmbipna caá.
27 Naqueles dias, o povo seguia sua rotina de banquetes, festas e casamentos, até o dia em que Noé entrou na arca e veio o dilúvio, que destruiu a todos.
28 Lot jʉm láa ĩ jʉmatji pahjeh, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, cã́acwã ĩ jʉmbipna caá. Caán láa moón jeémp, babh, jíib chãj, wápchidih taj, mʉʉ́ ĩt chãjap wʉt jĩ.
28 “E o mundo será como no tempo de Ló. O povo se ocupava de seus afazeres diários, comendo e bebendo, comprando e vendendo, cultivando e construindo,
29 Páant ĩ chãjat pónih, Sodoma tʉ́tchimant Lotwãji ĩ jwei béjechahjeh, tʉʉ iigát panihni iigní jee dáhna jeámant ãt bʉʉ́g jéenep wʉt jĩ. Nihat caán tʉ́tchidih moondíh yohna, Dios caán iigátdih ãt wahap wʉt jĩ.
29 até o dia em que Ló deixou Sodoma. Então fogo e enxofre ardente caíram do céu e destruíram a todos.
30 Páant ĩ jʉmatji pahjeh mʉn tigaá weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, cã́acwã ĩ jʉmbipna caá.
30 Sim, tudo será como sempre foi até o dia em que o Filho do Homem for revelado.
31 “Caán yeó jáapdih ded ã́ih mʉʉ́ chahmant bóo coahboó jʉmni dei bejna, ã́ih bií déedih ʉbʉdih waadcánjeh, yoobópdih ã jwei béje naáh. Wápchiboó jʉmnibʉt ã́ih yéguehnadih ʉbʉdih ã jwʉ́ʉb bejca bojo naáh.
31 Nesse dia, quem estiver na parte de cima da casa, não desça para pegar suas coisas. Quem estiver no campo, não volte para casa.
32 Lot áaji ded pah mi yapatdih ñi náhninaá. Dios ã wʉtatjidih jepahcan, miíh bií déedih oinit, tac pʉ́ʉd enna, nʉ́ʉmni nah mit wẽéép wʉt jĩ.
32 Lembrem-se do que aconteceu à esposa de Ló!
33 Pánihna, ded ã weñat pínahdihjeh jenah joí chãjni, iiguípna bejni ã jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, ded ã weñat pínahdih joyáh bojni, wã weñat pínahboodíh chãjni, ã bʉʉdcán niít.
33 Quem se apegar à própria vida a perderá; quem abrir mão de sua vida a salvará.
34 “Yeebdíh yoobópdih wã naóhna caá. Wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni yeó jáapdih chénewã ĩ́ih mʉʉ́ diítna biícdih ĩ ʉ̃wʉchah, weemdíh jepahnidihjeh wã ʉbbipna caá. Weemdíh jepahcanniboó ã chãobípna caá.
34 Naquela noite, duas pessoas estarão dormindo na mesma cama; uma será levada, e a outra, deixada.
35 Chénewã yaádh biícdih ĩ tewechah, weemdíh jepahnihdihjeh wã ʉb bejechah, biíh wili chãobípna caá.
35 Duas mulheres estarão moendo cereal no moinho; uma será levada, e a outra, deixada.
36 Wápchiboó chénewã teonit ĩ jʉmʉchah, weemdíh jepahnidihjeh wã ʉbbipna caá. Biíh ã chãobípna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
36 Dois homens estarão trabalhando juntos num campo; um será levado, e o outro, deixado”.
37 Páant ã niijíchah joinít, ã bohénit caandíh nin pah ĩt ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
37 “Senhor, onde isso acontecerá?”, perguntaram os discípulos. Jesus respondeu: “Onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão os abutres”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.