Lucas 17

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Biíh láa, Jesús nin pah ã bohénitdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Dawá yeebdíh yéej chãjat tʉ́ʉtnit ĩ jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, ĩ yéej chãjat tʉ́ʉtatji jíib, Dios queétdih bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Nin wébít panihni weemdíh jáap jepahnitdih ded ã yéej chãjat tʉ́ʉtatji jíib Dios caandíh yeejép pohba ã peéh chãjbipna caá. Pánihna, caán ã yéej chãjat tʉ́ʉtat pínah jã́tih, ã́ih bʉtdih bʉ́dí jeé jʉ́dʉjĩh chéo bʉ́ʉdhnit, bʉ́dí mʉjna caandíh ĩ yohochah, ãta tʉ́i taga. Páant ĩ chãjachah, caán wébít panihnidih ã yéejacah nihna, Dios páant bóo pohba caandíh ãta peéh chãjcan taga.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 Ded pah ñi chãjat pínahdih ñi tʉ́i jenah joyoó. Ñi dée yeebdíh ã yéej chãjachah, ‘Páant ma chãjatdih ma cádahaá’, caandíh ñi niijí. Páant ñi niijíchah joinít, tʉ́inidih ã tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, yeébboó ã yéej chãjatjidih ñi jwʉ́ʉb náhnica bojoó.
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Pánihna, ñi déeboó biíc yeó jáapdihjeh siete láa yeebdíh yéej chãjnit, ‘Páant wã chãjatjidih wã jĩ́gahna caá. Chéneji wã jwʉ́ʉb chãjcan niít’, ã niijíchah, páant bóo láa ã yéej chãjatjidih ma jwʉ́ʉb náhnica bojoó”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Páant ã niijíchah joinít, Jesús ã bohénit caandíh nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ:
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 —Mostaza bainí tíbih jʉmna yʉhna, chíihna, bʉ́dí nah ã behna caá. Pánihat pah, Dios ã wẽpatdih bainíjeh jenah joiná yʉhna, nin pah ñi jéih chãjbipna caá: Can bʉ́dí máa nahdih ‘Máa nahaá, meemjéh dʉg ñah bejnit, bʉ́dí mʉjna ma jʉibí ñʉhʉʉ́’, ñi niiját pahjeh ã bejbipna caá, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
6 E ele respondeu:
7 “¿Yeebdíh teo wʉ̃hni wápchidih teo, ovejawãdih en daoníji ã jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, ded pah tigaá caandíh ñita niíj? ‘Ma jeémp jʉ̃ʉ́wʉ́. Ma jeémát pínahdih ninjĩh wã pʉʉ́b páñap be’, ¿ñita niijtá niít?
7 Jesus disse:
8 Páant ñita niijcán tagaá. Nin pahjeh caá caandíh ñita niijíp: ‘Wã jeémát pínahdih ma pʉʉbbí jwʉhʉʉ́. Wã jeémp babhbachah, weemdíh ma pã́i jwʉhʉʉ́. Wã jeémp péaat tʉ́ttimah, meem jwʉ́h jeémpnit ma babhbaá’, yeebdíh teo wʉ̃hnidih ñita niij tágaá.
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Yeebdíh teo wʉ̃hni ñi wʉtatdih ã chãjachah, caandíh ‘Tʉ́ina caá’, ñita niijcán tagaá. Páant ñi niijátdih bidcan, ã tewatdihjeh caá ãpĩ́ chãjap.
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Pánihna, teo wʉ̃hnit ĩ jʉmat pah mʉn tigaá yeebbʉ́t ñi jʉmʉp. Dios ã wʉtatdih jepahnit, ‘Tʉ́ina caá’, ã niiját pínahdih bidcanjeh, nin pah yeebdíh niíj jenah joyát caá náahap: ‘Meemdíh teo wʉ̃hnijeh mʉn tigaá wã jʉmʉp. Ma wʉtatdihjeh tigaá wãpĩ́ tewep’, ñi niíj jenah joyoó”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Biíh yeó jáapdih Jesúswã Jerusalén tʉ́tchina bejna, Samaria baác, Galilea baác cãtíh ĩt bejep wʉt jĩ.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Bainí tʉ́tchidih ĩ waadáchahjeh, diez bácah moópnitboó yʉʉ́p caandíh ĩt en ñʉhʉp wʉt jĩ.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Pánih ennit, nin pah ĩt niíj ejep wʉt jĩ:
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Páant ĩ niíj ejechah, Jesús queétdih ennit, nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Biíc ĩjeéh jʉmni ã́ih bácah ã ñʉʉmʉ́chah ennit, Jesús pebhna ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Pánih jwʉ́ʉb bejnit, Diosdih bʉ́dí ãt wẽi ejep wʉt jĩ.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 Pánih wẽinit, Jesúíh jítcha pebh bódicha caj yoh ñajnit, “Tʉ́ina caá, Maá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Caán bácah moópniji Samaria baácdih bóo judío nihcan wʉt jĩ.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 —¿Yeéb boonit diez nihcannit beé? ¿Bita nueve dépanih tigaá weñedih ĩ jwʉ́ʉb jʉ̃óhcan?
17 Jesus disse:
18 Nin biícjeh, judío nihcan yʉhna, Diosdih ‘Tʉ́ina caá’, niijídih ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́p be. ¿Dépanih tibeé bita ĩ jʉ̃óhcan? Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Páant niijnít, bódicha caj yoh ñajnidih
19 E Jesus disse a ele:
20 Biíh yeó jáapdih fariseowã Jesúsdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 ‘Jã́aj, ninjĩh caá ã jʉmʉp’, ‘Jã́aj, cõj caá ã jʉmʉp’, ñi jéih niijcán caá. Obohjeéhtih, weém Dios ã wẽpatjĩh yeebdíh wã teo wáacachah, Dios ã maáh jʉmat ñi cãtíh ã jʉmna caá, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Páant niíj péanit, Jesús ã bohénitdih jwʉh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
22 Então ele disse aos discípulos:
23 ‘Candih eneé. Can Dios ã wahni Cristo caá’, niíj, ‘Nin Cristodih eneé’, bita yeebdíh ĩ niijbípna yʉh caá. Páant ĩ niijíchah yʉhna, yeébboó queétdih ñi joyáh bojoó.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Wedónachah, nihat yʉʉ́p jʉmna yʉhna, ĩ enat pah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat ĩ enbipna caá.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Obohjeéhtih, páant wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, bʉʉ láa moón weemdíh náahcan, tʉbit yeejép ĩ chãjbipna caá.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Weém, nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Noéwã jʉm láa ĩ jʉmatji pahjeh cã́acwã ĩ jwʉ́ʉb jʉmbipna caá.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Caán láa moón nihat jeémp babhnit, téihya chéona ĩt chãjap wʉt jĩ. Pánih chãjna, Diosdih ĩt jenah joicáp wʉt jĩ. Páant ĩ jʉmʉchah, Noéwãji bʉ́dí jãáj chóoboó ĩ waadát tʉ́ttimah, Dios pobyit wahnit, caandíh náahcannitdih ãt mao beedánap wʉt jĩ. Páant ĩ jʉmatji pahjeh mʉn tigaá wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih cã́acwã ĩ jʉmbipna caá.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 Lot jʉm láa ĩ jʉmatji pahjeh, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, cã́acwã ĩ jʉmbipna caá. Caán láa moón jeémp, babh, jíib chãj, wápchidih taj, mʉʉ́ ĩt chãjap wʉt jĩ.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Páant ĩ chãjat pónih, Sodoma tʉ́tchimant Lotwãji ĩ jwei béjechahjeh, tʉʉ iigát panihni iigní jee dáhna jeámant ãt bʉʉ́g jéenep wʉt jĩ. Nihat caán tʉ́tchidih moondíh yohna, Dios caán iigátdih ãt wahap wʉt jĩ.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 Páant ĩ jʉmatji pahjeh mʉn tigaá weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, cã́acwã ĩ jʉmbipna caá.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 “Caán yeó jáapdih ded ã́ih mʉʉ́ chahmant bóo coahboó jʉmni dei bejna, ã́ih bií déedih ʉbʉdih waadcánjeh, yoobópdih ã jwei béje naáh. Wápchiboó jʉmnibʉt ã́ih yéguehnadih ʉbʉdih ã jwʉ́ʉb bejca bojo naáh.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Lot áaji ded pah mi yapatdih ñi náhninaá. Dios ã wʉtatjidih jepahcan, miíh bií déedih oinit, tac pʉ́ʉd enna, nʉ́ʉmni nah mit wẽéép wʉt jĩ.
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 Pánihna, ded ã weñat pínahdihjeh jenah joí chãjni, iiguípna bejni ã jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, ded ã weñat pínahdih joyáh bojni, wã weñat pínahboodíh chãjni, ã bʉʉdcán niít.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 “Yeebdíh yoobópdih wã naóhna caá. Wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni yeó jáapdih chénewã ĩ́ih mʉʉ́ diítna biícdih ĩ ʉ̃wʉchah, weemdíh jepahnidihjeh wã ʉbbipna caá. Weemdíh jepahcanniboó ã chãobípna caá.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Chénewã yaádh biícdih ĩ tewechah, weemdíh jepahnihdihjeh wã ʉb bejechah, biíh wili chãobípna caá.
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Wápchiboó chénewã teonit ĩ jʉmʉchah, weemdíh jepahnidihjeh wã ʉbbipna caá. Biíh ã chãobípna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Páant ã niijíchah joinít, ã bohénit caandíh nin pah ĩt ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.