Hebreus 10

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Cristoíh dooná tʉ́ini yoobát ã jʉmna caá. Obohjeéhtih, Moisés ã wʉtatji tʉ́ini pah jʉmna yʉhna, biíc yoobó nihcan caá. Caán wʉtatdih jepahnit, yeó jáap jʉmat pah, nihat jópchina nʉñʉ́pwãdih mao cáo wʉ̃hna, Diosdih ĩpĩ́ weñep wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, pánih chãjna yʉhna, cã́acwã ĩ yéejatdih ĩ jéih yoh beedácan caá.
1 A lei dada por Moisés não é um modelo completo e fiel das coisas verdadeiras; é apenas uma sombra das coisas boas que estão para vir. Os mesmos sacrifícios são oferecidos sempre, ano após ano. Portanto, como pode a lei, por meio desses sacrifícios, aperfeiçoar as pessoas que chegam perto de Deus?
2 Ĩ jéih yoh beedána nihna, biíc láajeh Diosdih pánih wʉ̃hnit, “Bʉʉ yéejat peéh jwiítdih ã wihcan caá”, ĩta niíj jenah joi tágaá. Pánih jenah joiná, nʉñʉ́pwãdih mao cáo wʉ̃hatdih ĩta cádah tagaá.
2 Se as pessoas que adoram a Deus tivessem sido purificadas dos seus pecados, não se sentiriam mais culpadas de nenhum pecado, e todos os sacrifícios terminariam.
3 Obohjeéhtih, jópchi jʉmat pah nʉñʉ́pwãdih mao cáo wʉ̃hna, cã́acwã ĩ yéejatdih ĩ jéih quíib bʉʉdcán caá.
3 Em vez disso esses sacrifícios, realizados ano após ano, servem para fazer com que as pessoas lembrem dos seus pecados.
4 Pánihna, jiwi meépdih, cabra meépdihjeh Diosdih jwĩ wʉ̃hʉchah yʉhna, jwĩ yéej chãjatdih ãta yoh beedácan tagaá.
4 Pois o sangue de touros e de bodes não pode, de modo nenhum, tirar os pecados de ninguém.
5 Páant yoobópdih ã jʉmʉchah, Cristo nin baácboó ã cã́ac jʉmat pínah jã́tihbit nin pah Diosdih ãt niijíp wʉt jĩ:
5 Por isso Cristo, ao entrar no mundo, disse: “Tu, ó Deus, não queres animais oferecidos em sacrifícios nem ofertas de cereais, mas preparaste um corpo para mim.
6 Cã́acwã ĩ yéejatdih ma yohat pínah niijná, nʉñʉ́pwãdih ĩ mao cáo wʉ̃hʉchah, ma wẽi encan caá.
6 Não te agradam as ofertas de animais queimados inteiros no altar nem os sacrifícios oferecidos para tirar pecados.
7 Páant ma wẽi encatdih jéihnit, ninboó jʉmna, ma náahat pah chãjadih wã bejbipna caá. Páant ma naáwátdih naóh yapani ã niíj daacáp jĩ”, Cristo ã íipdih ãt niijíp wʉt jĩ. (Sal 40.6-8)
7 Então eu disse: — Estou aqui, ó Deus; venho fazer a tua vontade, assim como está escrito a meu respeito no
8 “Cã́acwã nʉñʉ́pdih ĩ mao cáo wʉ̃hat pínah, trigo ojdihbʉt ĩ wʉ̃hat pínahdih queétdih ma náahcap jĩ. Páant ĩ wʉ̃hʉchah yʉhna, ma wẽi encap jĩ”, Cristo ãt jwíih niíj naáwáp wʉt jĩ. Moisés páant queétdih ã chãjat tʉ́ʉtʉchah yʉhna, caandíh Dios ãt wẽi encap wʉt jĩ.
8 Primeiro ele disse: “Tu não queres sacrifícios ou ofertas de animais, e não te agradam as ofertas dos animais queimados inteiros no altar nem os sacrifícios oferecidos para tirar pecados.” Ele disse isso embora todos os sacrifícios sejam oferecidos de acordo com a lei.
9 Páant niíj péanit, nin pah ãt jwʉ́ʉb niijíp wʉt jĩ: “Meém ma náahat pah chãjadih wã bejbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niijíchah, nin pah jwĩ jéihna caá: Jon jã́tih nʉñʉ́pwãdih ĩ mao cáo wʉ̃hatjidih cádahat tʉ́ʉtnit, biíh bohéátboodíh Dios naóhna ãt chãjap wʉt jĩ.
9 Depois ele disse: “Estou aqui, ó Deus, para fazer a tua vontade.” Assim Deus acabou com todos os antigos sacrifícios e pôs no lugar deles o sacrifício de Cristo.
10 Pánihna, Jesucristo ã íip ã náahat pah wʉn wʉ̃hnit, jwiít cã́acwã jwĩ yéejatdih ãt yoh wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Biíc láajeh wʉnna, ã́ih bácahdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ, jwiít ã́ihwã Diosjeéh páantjeh jwĩ jʉmat pínah niijná.
10 E, porque Jesus Cristo fez o que Deus quis, nós somos purificados do pecado pela oferta que ele fez, uma vez por todas, do seu próprio corpo.
11 Nihat sacerdotewã yeó jáap jʉmat pah Diosdih weñat mʉʉ́boó teonit, nʉñʉ́pwãdih ĩpĩ́ mao cáo wʉ̃hna caá. Obohjeéhtih, páant ĩ mao cáo wʉ̃hna yʉhna, cã́acwã ĩ yéejatdih ĩ jéih yoh beedácan caá.
11 Todo sacerdote judeu cumpre todos os dias os seus deveres religiosos e oferece muitas vezes os mesmos sacrifícios, mas estes nunca poderão tirar pecados.
12 Obohjeéhtih, jwĩ yéejatji jíib Cristoboó biíc láajeh wʉn wʉ̃hna, jwĩ yéejatdih ãt tʉ́i yoh beedánap wʉt jĩ. Pánih yoh beedá péanit, ã íip pebhna pʉ́ʉh laab béjnit, ã jéihyepmant bóo bʉwámant, ãt chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ.
12 Porém Jesus Cristo ofereceu só um sacrifício para tirar pecados, uma oferta que vale para sempre, e depois sentou-se do lado direito de Deus.
13 Caanná chʉ́ʉdnit, caandíh eníhcannitdih ã íip ã yap yohat pínahdih ã pã́ina caá.
13 Ali Jesus está esperando até que Deus ponha os seus inimigos como estrado debaixo dos pés dele.
14 Pánihna, biíc láajeh wʉn wʉ̃hnit, Dioíhwã ĩ yéejatdih ãt yohop wʉt jĩ, yéejat wihcannitjeh páantjeh ĩ jʉmat pínah niijná.
14 Assim, com um sacrifício só, ele aperfeiçoou para sempre os que são purificados do pecado.
15 Caán yoobópdih ã jʉmatdih naóhna, Dios naáwátdih naóh yapanidih Tʉ́ini Espírituboó nin pah ãt niíj daacát tʉ́ʉtʉp tajĩ:
15 E o Espírito Santo também nos dá o seu testemunho sobre isso. Primeiro ele diz:
16 “Nin pah Dios ã niijíp be: ‘Tʉ́ttimah bóo láa nihat cã́acwãdih nin pah wã niíj naóhbipna caá: “Wã wʉtatdih yeebdíh wã náhnianachah, wẽinit ñi jepahbipna caá.
16 “Quando esse tempo chegar, diz o Senhor, eu farei com o povo de Israel esta Porei as minhas leis no coração deles e na mente deles as escreverei.”
17 Ñi yéej chãjatdih wã jwʉ́ʉb náhnican niít”, wã niijbípna caá,’ Dios ã niijná caá”, ãt niíj daacát tʉ́ʉtʉp tajĩ. (Jer 31.33-34)
17 Depois ele diz: “Não lembrarei mais dos seus pecados nem das suas maldades.”
18 Pánihna, jwĩ yéej chãjatdih ã yohochah, jwĩ yéejat jíib sacerdotewã nʉñʉ́pdih ĩ jwʉ́ʉb mao cáo wʉ̃hatdih jwĩ náahcan caá.
18 Assim, quando os pecados são perdoados, já não há mais necessidade de oferta para tirá-los.
19 Wã déewã panihnitá, Jesúsboó wʉn wʉ̃hna, ã́ih meépdih ã yohochah, jwiítboó ʉ́ʉmcanjeh, Dios pebhna waadnít pah, caandíh jwĩ jéih ʉʉ́bhna caá.
19 Por isso, irmãos, por causa da morte de Jesus na cruz nós temos completa liberdade de entrar no Lugar Santíssimo .
20 Pánihna, nin baácdih moón sacerdotewã ĩ maáta ĩpĩ́ chãjatji bʉʉ láa jwiítdih dedé pínah nihcan caá. Cristoboó jwĩ yéej chãjatji jíib ã wʉn wʉ̃hʉchah, caán tólihdih jãh yaíhni chóodih ã yeo dei bejechah, jáap namá panihnidih ãt chãjap wʉt jĩ, Dios ã jʉmʉpna jwĩ tʉ́i waadát pínah niijná.
20 Por meio da cortina, isto é, por meio do seu próprio corpo, ele nos abriu um caminho novo e vivo.
21 Pánihna, jwiítboó Dioíh mʉʉ pánihnit jwĩ jʉmʉchah, jeáboó jʉmna, jwiítdih ʉʉ́bh wʉ̃hni Cristo chah wẽpni sacerdote ã jʉmna caá.
21 Nós temos um Grande Sacerdote para dirigir a casa de Deus.
22 Páant ã jʉmatdih jéihna, ʉ́ʉmcanjeh, caandíh tʉ́i jenah joiná, Dios pebhna waadnít, caandíh jwĩ ʉʉ́bát dée caá. “Cristo weemdíh wʉn wʉ̃hna, wã yéejatdih ã yohochah, bʉʉ yéejat jíib weemdíh wihcan caá”, jwĩ niíj jéihna caá. Pánih jenah joí cádahcan, mahjĩh jwĩ chocat pah, quei wíhcannit panihnit jwĩ jʉmat dée caá.
22 Portanto, cheguemos perto de Deus com um coração sincero e uma fé firme, com a consciência limpa das nossas culpas e com o corpo lavado com água pura.
23 “Yeebdíh wã tʉ́i ʉbbipna caá”, ã niijátji pah ã chãjbipna caá. Páant ã chãjat pínahdih tʉ́i jéihnit, bitadihbʉt caandíh jwĩpĩ́ naóhna caá. Caandíh jwĩ tʉ́i náhniat dée caá.
23 Guardemos firmemente a esperança da fé que professamos, pois podemos confiar que Deus cumprirá as suas promessas.
24 Pánih náhninit, jwĩjeéh jʉmnitdih oina, teo wáacnit, nihat biícdih jwĩ tʉ́i jʉmat dée caá.
24 Pensemos uns nos outros a fim de ajudarmos todos a terem mais amor e a fazerem o bem.
25 Diosdih weñat tʉ́ʉt niijná, jwĩ míic wáacat dée caá. Bita ĩ míic wáacatdih cádahna caá ĩ chãjap. Páant ĩ cádahachah yʉhna, jwiítboó jwĩ cádahca boj jĩíh. Nin baácboó jwĩ Maáh ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah bahnijeh ã jʉdhna caá. Caandíh jéihna, jwiít ã́ihwã bʉ́dí jwĩ míic weña jĩíh.
25 Não abandonemos, como alguns estão fazendo, o costume de assistir às nossas reuniões. Pelo contrário, animemos uns aos outros e ainda mais agora que vocês veem que o dia está chegando.
26 Yoobópdih jʉmni naáwátdih jwĩ jéihna yʉhna, “Wã náahat pah wã chãjbipna caá”, jwʉ́ʉb niíj jenah joinít, jwĩ yéej chãjachah, Dios jwĩ yéejatdih ã yohcan niít.
26 Pois, se continuarmos a pecar de propósito, depois de conhecer a verdade, já não há mais sacrifício que possa tirar os nossos pecados.
27 Páant jwĩ chãjachah, ã tobohna caá. Nihat Diosdih eníhcannitdih peéh chãjnit, iiguípna ã bejat tʉ́ʉtbipna caá. Pánihna, caandíh cádahnit, jwʉ́ʉb yéej chãjnitdihbʉt biíc yoobó ã peéh chãjbipna caá. Páant ã peéh chãjat pínah bʉ́dí ʉ́ʉm náah jʉmni caá.
27 Pelo contrário, resta apenas o medo do que acontecerá: medo do Julgamento e do fogo violento que destruirá os que são contra Deus.
28 Moisés ã wʉtatjidih ded ã yap yohochah, judíowã ĩ maáta caán yap yohnidih ĩpĩ́ peéh chãjap wʉt jĩ. Ã yéej chãjachah ennitji, biíc peihcannit caandíh ĩ naóh yacachah, ĩ naáwát yoobópdih ã jʉmatdih ĩt jéihyep wʉt jĩ. Pánih jéihnit, jĩ́gah encanjeh, caandíh ĩpĩ́ mao yohop wʉt jĩ. Biíc peihcannit wihcah, chénewã caandíh ĩ naóh yacachah, ĩpĩ́ peéh chãjap wʉt jĩ.
28 Quem desobedece à lei de Moisés é condenado sem dó à morte, se for julgado culpado depois de ouvido o testemunho de duas pessoas, pelo menos.
29 Páant ĩ peéh chãjat chah, Dios ã wʉ̃ʉ́hdih eníhcannitboodíh ã peéh chãjbipna caá. Cristo wʉn wʉ̃hna, ã́ih meépdih ã yoh wʉ̃hʉchah, Dios jwĩ yéejatdih ã yohna caá. Páant ã yohat pínahdih jwiítdih ãt naáwáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, det yéejatdih yohnit jʉmna yʉhna, tʉ́ttimah caandíh yap yohna, jwʉ́ʉb yéej chãjnit, “Jesúíh meép oboh jʉmni ã jʉmna caá”, ĩ niíj jenah joiná caá. Páant niíj jenah joinít, queétdih oini Tʉ́ini Espíritudih yeejép naóhna caá ĩ chãjap. Páant ĩ chãjachah ennit, Dios queétdih bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá.
29 Então, o que será que vai acontecer com os que desprezam o Filho de Deus e consideram como coisa sem valor o sangue da aliança de Deus, que os purificou ? E o que acontecerá com quem insulta o Espírito do Deus, que o ama? Imaginem como será pior ainda o castigo que essa pessoa vai merecer!
30 “Det ĩ yéej chãjatji jíib weém caá wã peéh chãjbip. Wĩ́ihwã jʉmna yʉhna, yeejép ĩ chãjachah, queétdih wã peéh chãjbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. “Yoobópdih tigaá Dios páant niíj naóhni ã jʉmʉp”, jwĩ niíj jéihna caá.
30 Pois sabemos quem foi que disse: “Eu me vingarei, eu acertarei contas com eles.” E quem também disse: “O Senhor julgará o seu povo.”
31 Pánihna, Dios chah wẽpni ã jʉmʉchah, yéej chãjnitdih ã peéh chãjat pínah ʉ́ʉm náah jʉmni caá.
31 Que coisa terrível é cair nas mãos do Deus vivo!
32 Jã́tih ded pah ñi jʉmatjidih ñi tʉ́i náhninaá. Tʉ́ini doonádih joiná, jwíih jepahnit, dawá láa bʉ́dí yeejép yapna yʉhna, Jesúsdih ñit cádahcap tajĩ.
32 Lembrem do que aconteceu no passado. Naqueles dias, depois que a luz de Deus os iluminou, vocês sofreram muitas coisas, mas não foram vencidos na luta.
33 Biquí láana cã́acwã ĩ enechah, bita yeebdíh yeejép naóhnit, yeejép ĩt chãjap tajĩ. Biíh láa bita Jesúíhwãdih yeejép ĩ chãjachah enna, yeejép yapnitdih ñit jĩ́gah en teo wáacap tajĩ.
33 Alguns foram insultados e maltratados publicamente, e em outras ocasiões vocês estavam prontos para tomar parte no sofrimento dos que foram tratados assim.
34 Bitadih nemat mʉʉ́boó ĩ nemechah ennit, yeebbʉ́t ñit jĩ́gahap tajĩ. Ñíih bií déedih ĩ dʉ́ʉc wáyachah yʉhna, jĩ́gahcanjeh, “Ã tʉ́ina caá”, ñit niijíp tajĩ. “Nin baácdih bóo chah tʉ́ini jeáboó wã bíbohat pínah páantjeh ã jʉmna caá”, niíj jéihna, ĩ dʉ́ʉc wáyachah yʉhna, ñit weñep tajĩ.
34 Vocês participaram do sofrimento dos prisioneiros. E, quando tudo o que vocês tinham foi tirado, vocês suportaram isso com alegria porque sabiam que possuíam uma coisa muito melhor, que dura para sempre.
35 Pánihna, ʉ́ʉmcanjeh, Diosdih ñi tʉ́i jenah joí cádahca bojoó. Páant ñi cádahcat jíib, yeebdíh ã tʉ́i chãjbipna caá.
35 Portanto, não percam a coragem, pois ela traz uma grande recompensa.
36 Yeejép yapna yʉhna, Dios ã náahat pah ñi chãj cádahca bojoó. Páant ñi chãj cádahcah, “Wĩ́ihwãdih wã pebhboó wã tʉ́i jʉmat tʉ́ʉtbipna caá”, Dios ã niijátji pah, yeebdíh ã tʉ́i chãjbipna caá.
36 Vocês precisam ter paciência para poder fazer a vontade de Deus e receber o que ele promete.
37 Nin pah Dios naáwátdih naóh yapani ãt niíj daacáp tajĩ:
37 Pois, como ele diz nas Escrituras Sagradas : “Um pouco mais de tempo, um pouco mesmo, e virá aquele que tem de vir; ele não vai demorar.
38 Pánihna, wĩ́ihwã, wã náahat pah chãjnit, wã wahnidih tʉ́i jenah joinít, ĩ tʉ́i jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh ĩ cádahachah, queétdih wã wẽi encan niít’, Dios ã niijná caá”, ãt niíj daacáp tajĩ. (Hab 2.3-4)
38 E todos aqueles que eu aceito terão fé em mim e viverão. Mas, se uma pessoa voltar atrás, eu não ficarei contente com ela.”
39 Obohjeéhtih, jwiítboó Diosdih cádahcan, iiguípna bejnit pínah nihcan caá. Caandíh tʉ́i jenah joinít jʉmna, páantjeh ãjeéh jwĩ jʉmbipna caá.
39 Nós não somos gente que volta atrás e se perde. Pelo contrário, temos fé e somos salvos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.