Atos 24
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NAA
1 Biícjĩh bóo téihya yeó jáap tʉ́ttimah, sacerdotewã ĩ maáh Ananías, bita judíowã maáta biícdih Cesarea tʉ́tchina ĩt ñʉʉn déi jʉibínap wʉt jĩ. Roma baácdih moón ĩ maáta ĩ wʉtatdih jéihni Tértulo wʉ̃t jʉmnibʉt ĩjeéh ãt jʉibínap wʉt jĩ. Tértulo judíowã ĩ naóh yacatdih naóh yapani pínah wʉt jĩ. Pánihna, Pablodih ĩ peéh chãjat pínah niijná, Maáh Félix pebhna ĩt waad jʉibínap wʉt jĩ.
1 Cinco dias depois, o sumo sacerdote Ananias foi até Cesareia com alguns anciãos e com certo orador, chamado Tértulo, os quais apresentaram ao governador a sua acusação contra Paulo.
2 Páant ĩ waád jʉibíát tʉ́ttimah, soldadowã Pablodih caanná ĩ ʉb waád jʉibínachah, Tértuloboó judíowã ĩ naóh yacatdih nin pah ãt niíj naóh yapanap wʉt jĩ:
2 Depois que Paulo foi chamado, Tértulo passou a acusá-lo, dizendo: — Excelentíssimo Félix, tendo nós desfrutado de paz perene por meio do senhor e tendo sido feitas, por seu providente cuidado, notáveis reformas em benefício deste povo,
3 Pánihna, nihat jwĩ́ih tʉ́tchidih moón meemdíh bʉ́dí jwĩ wẽina caá.
3 sempre e em todos os lugares, reconhecemos isto com profunda gratidão.
4 Meém jĩ́gah enni ma jʉmatdih jéihna, meemdíh maatápdih tac bʉʉgáát tʉ́ʉt páant jwĩ niijcán caá. Ma jéihyat pínah niijná, bainíjeh meemdíh jwĩ wéheíhna caá.
4 Entretanto, para não deter o senhor por muito tempo, peço que, de acordo com a sua clemência, nos ouça por alguns instantes.
5 Nin cã́acwãdih tʉbit ã tac bʉʉgána caá. Nihat baácboó ded pah bohénit, judíowãdih ĩ míic eníhcat chãjna caá ã chãjap. Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóodih péenitdih waóhni caá.
5 Porque, tendo nós verificado que este homem é uma peste e promove desordens entre os judeus do mundo inteiro, sendo também o principal agitador da seita dos nazarenos,
6 Dioíh mʉʉná judíowã nihcannitdih nʉmah waadnít, caán mʉʉdíh ã yéejanap be. Páant ã chãjachah ennit, caandíh teona, jwĩ nʉowã ĩ wʉtatdih ã yap yohatji jíib jwĩ peéh chãjíhip yʉh be.
6 o qual também tentou profanar o templo, nós o prendemos com o intuito de julgá-lo segundo a nossa Lei.
7 Obohjeéhtih, maáh Lisias ã́ih soldadowãdih nʉmah jʉ̃óhnit, caandíh jwiítdih ĩ dʉ́ʉc wáyap be.
7 Mas, sobrevindo o comandante Lísias, o arrebatou das nossas mãos com grande violência,
8 Pánih dʉ́ʉc wáiniji ma pebhna jwiítdih ã naóh yacat tʉ́ʉtʉp be. Pablodih ʉʉ́bh joí enna, nihat jwĩ naóh yacat yoobópdih ã jʉmatdih meém ma jéihbipna caá, Tértulo Félixdih ãt niijíp wʉt yʉh jĩ.
8 ordenando que os seus acusadores viessem à presença do senhor. Se o interrogar, o senhor mesmo poderá tomar conhecimento de todas as coisas de que nós o acusamos.
9 Ãjeéh jʉibínit judíowãbʉt Pablodih biíc yoobó Félixdih ĩt yee naóh yacap wʉt jĩ.
9 Os judeus também concordaram na acusação, afirmando que estas coisas eram assim.
10 Páant ĩ naóh yacat tʉ́ttimah, Félixboó Pablo ã naáwát pínah niijná, caandíh ãt jʉ́ʉt jã́hanap wʉt jĩ. Páant ã jʉ́ʉt jã́hanachah ennit, Pablo nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
10 Quando o governador fez sinal para que Paulo falasse, ele disse: — Sabendo que há muitos anos o senhor é juiz desta nação, sinto-me à vontade para me defender.
11 Doce yeó jáap jã́tihjeh Jerusalén tʉ́tchina Diosdih weñedih wã jʉibínap be. Bitadih ʉʉ́bh joiná, ma jéihbipna caá.
11 O senhor mesmo pode verificar que não se passaram mais de doze dias desde que fui a Jerusalém para adorar a Deus;
12 Biíhdih wãpĩ́ jʉ̃ihcap be. Dioíh mʉʉdíh míic wáacnitdih wã míic jʉ̃ihñat tʉ́ʉtcap be. Judíowã ĩ míic wáacat mʉʉ́ diítna, tʉ́tchiboobʉ́t wã míic jʉ̃ihñat tʉ́ʉtcap be.
12 e que não me acharam no templo discutindo com ninguém, nem agitando o povo, fosse nas sinagogas ou na cidade;
13 Páant ĩ naóh yacachah yʉhna, bitadih ʉʉ́bh joí enna, ĩ yee naóh yacatdih meém ma jéihbipna caá.
13 nem podem provar diante do senhor as acusações que agora fazem contra mim.
14 Obohjeéhtih, bʉʉ meemdíh yoobópdih wã naóhna caá. Dios jwĩ nʉowãji ĩ wẽinidih weembʉ́t wãpĩ́ wẽina caá. Pánihna, Jesúsdih jepahna, weém Diosdih wã weñechah, ‘Mácah ã bohéna caá’, queét ĩpĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, wã bohéát mácah nihcan caá. Nihat Moisés ã wʉtatjidih jepahnit, nihat Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt wãpĩ́ jepahna caá.
14 Porém confesso ao senhor que, segundo o Caminho, a que chamam seita, assim eu sirvo ao Deus de nossos pais, acreditando em todas as coisas que concordam com a lei e os escritos dos profetas,
15 Dios nihat wʉnnitdih ã jwʉ́ʉb booaat pínah yeó jáapdih wãpĩ́ pã́ina caá. Tʉ́initdih, yeejépwãdihbʉt biíc yoobó ã jwʉ́ʉb booabipna caá. Páant ã booaat pínahdih nihat judíowãbʉt biíc yoobó ĩpĩ́ pã́ina caá.
15 tendo esperança em Deus, como também estes a têm, de que haverá ressurreição, tanto de justos como de injustos.
16 Pánih pã́ina, tʉ́inijeh wãpĩ́ chãjna caá, ‘Caán tʉ́ini caá’, Dios weemdíh ã niiját pínah, cã́acwãbʉt biíc yoobó ĩ niiját pínah niijná.
16 Por isso, também me esforço por ter sempre uma consciência pura diante de Deus e dos homens.
17 “Dawá jópchina biíh baácna jibniji wã déewã jĩ́gah náah jʉmnitdih dinerodih wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, Diosdihbʉt wẽi wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, Jerusalén tʉ́tchina wã jwʉ́ʉb jʉibínap be, páant mʉntih.
17 — Depois de anos, vim trazer donativos para o meu povo e também fazer oferendas,
18 Pánihna, Diosdih wã wʉ̃hat pínah jã́tih, ‘Caán tʉ́ini caá’, Dios ã niíj enat pínah niijná, ded pah Moisés ã wʉtatjidih wã chãjap be. Páant wã chãjat tʉ́ttimah, Dioíh mʉʉ́ diítna jʉmna, caandíh wã wʉ̃hʉchah, bita judíowã Asia baácdih moón weemdíh ĩt enep tabe. Páant ĩ enechah, wãjeéh míic wáacnit wihcan, míic jʉ̃ihñatbʉt ã wihcap be.
18 e foi nesta prática que alguns judeus da província da Ásia me encontraram já purificado no templo, sem ajuntamento de povo e sem tumulto,
19 Pánihna, weém yeejép wã chãjatdih enna nihna, queét Asia baácdih moónboó ma pebhna naóh yacadih ĩ jʉ̃ʉ́wʉ́ naáh.
19 os quais deviam comparecer diante do senhor e fazer as acusações, se tivessem alguma coisa contra mim.
20 Jwĩ maáta wáac jʉinít, weemdíh ĩ ʉʉ́bh joí enechah, ded pah wã yéej chãjatjidih enna nihna, queétjeh naáwádih ĩ jʉ̃ʉ́wʉ́ naáh.
20 Ou então que estes homens que estão aqui digam que crime acharam em mim, por ocasião do meu comparecimento diante do Sinédrio,
21 Nin pahjeh ĩ niijmí nacaá: ‘Pablo jwĩ míic wáacapboó jʉmnit, nin pah ã niíj ñaacáp jĩ: “Wʉnnitjidih Diosboó ã jwʉ́ʉb booaatdih jwĩpĩ́ páñatdih wã bohéátji jíib nemat mʉʉ́boó weemdíh ĩ nemat tʉ́ʉtʉp jĩ”, ã niíj ñaacáp jĩ’, queét ĩ niijmí nacaá”, Pablo Félixdih ãt niijíp wʉt jĩ.
21 salvo estas palavras que clamei, estando entre eles: “Hoje estou sendo julgado por vocês por causa da ressurreição dos mortos.”
22 Páant ã niijíchah joinít, Félix, Jesúíh doonádih jéihnit, ĩ naáwátdih ãt cádahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih cádahat tʉ́ʉtnit, Pabloboodíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
22 Então Félix, conhecendo mais acuradamente as coisas relacionadas com o Caminho, adiou a causa, dizendo: — Quando chegar o comandante Lísias, tomarei uma decisão a respeito do caso de vocês.
23 Páant niíj péanit, Pablodih ʉb jʉ̃óhni soldadowã ĩ maáhdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Maátaíh mʉʉná jwʉ́ʉb ʉb bejna, míih soldadowã caandíh ĩ tʉ́i wapa naáh. Obohjeéhtih, ã náahat pah ã chãja naáh. Det ã chéenwãbʉt caandíh teo wáacadih ĩ jʉyʉ́ naáh”, ãt niijíp wʉt jĩ.
23 E ordenou ao centurião que conservasse Paulo na prisão, tratando-o com tolerância e não impedindo que os seus próprios o servissem.
24 Daocánni yeó jáap tʉ́ttimah, Félix ãjeéh bóli Drusilajĩh ĩ míic wáacat tólihna ãt jʉibínap wʉt jĩ. Drusila judío wili wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, Jesúíh doonádih joííhna, Pablodih ãt bid bojop wʉt jĩ.
24 Passados alguns dias, Félix veio com Drusila, sua mulher, que era judia. Mandou chamar Paulo e passou a ouvi-lo a respeito da fé em Cristo Jesus.
25 Páant ã bid bojochah, Pablo queétdih nin pah ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Bitadih tʉ́i chãjat caá náahap. Yéej chãjat jenah joyátdih yap yohat caá náahap. Cã́acwã yeejép ĩ chãjatjidih Dios bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá”, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
25 Quando Paulo começou a falar sobre a justiça, o domínio próprio e o Juízo vindouro, Félix ficou amedrontado e disse: — Por agora, você pode retirar-se, e, quando eu tiver oportunidade, mandarei chamá-lo.
26 Pablo ã míic jíib chãj bacat pínah dinerodihbʉt Félix ãt bidip wʉt jĩ. Pánih bidnit, dawá láa Pablodih míic wéheat tʉ́ʉt niijná, Félix ã pebhna ãt jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
26 Ao mesmo tempo, esperava que Paulo lhe desse dinheiro. Por isso, chamando-o mais frequentemente, conversava com ele.
27 Obohjeéhtih, chéne jópchi tʉ́ttimah, Félix maáh jʉmni ãt bacap wʉt jĩ. Pánihna, judíowãdih weñaíhna, Félix Pablodih nemat mʉʉ́boojéh ãt cádahap wʉt jĩ. Porcio Festo wʉ̃t jʉmni ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m maáh waadáp wʉt jĩ.
27 Dois anos mais tarde, Félix teve por sucessor Pórcio Festo. E, como Félix queria assegurar o apoio dos judeus, manteve Paulo encarcerado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.