Atos 11
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs ARC
1 Judíowã nihcannitbʉt Jesúsdih ĩ jepahat dooná ãt bej peét bejep wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitboó, bita Jesúíhwãbʉt Judea baácboó jʉmnit, caán doonádih ĩt joyóp wʉt jĩ.
1 E ouviram os apóstolos e os irmãos que estavam na Judeia que também os gentios tinham recebido a palavra de Deus.
2 Pánihna, Pedro Jerusalén tʉ́tchina ã jwʉ́ʉb jʉibínachah, biquína Jesúsdih jepahnit judíowã, caandíh nin pah ĩt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt yʉh jĩ:
2 E, subindo Pedro a Jerusalém, disputavam com ele os que eram da circuncisão,
3 —¿Dépanihna, meém judíowã nihcannit pebhboó ma bej? Queét yeejépwãjeéh jeémpnit, Dios jwĩ nʉowãdih ã wʉtatjidih mat yap yohop taga, ĩt niijíp wʉt jĩ.
3 dizendo: Entraste em casa de varões incircuncisos e comeste com eles.
4 Páant, ĩ niijíchah joinít, Pedro nihat ã yapatjidih nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:
4 Mas Pedro começou a fazer-lhes uma exposição por ordem, dizendo:
5 —Weém Jope tʉ́tchiboó jʉmnit, ʉʉ́bhna, oo jʉ́mat jígohat déedih wã enep jĩ. Páant wã enechah, chénaboó bóod chéoni bʉ́dí chóo jeámant wã pebh ã dei jʉyʉ́p jĩ.
5 Estando eu orando na cidade de Jope, tive, num arrebatamento dos sentidos, uma visão; via um vaso, como um grande lençol que descia do céu e vinha até junto de mim.
6 Páant ã dei jʉyʉ́chah, tʉ́i ennit, caán chóo diítna maiwã, jwébehwã nihat nʉñʉ́pwãbʉt ĩ ñʉhʉchah, wã enep jĩ.
6 E, pondo nele os olhos, considerei e vi animais da terra, quadrúpedes, e feras, e répteis, e aves do céu.
7 Caandíh wã enechah, wéheatbʉt yáanit, nin pah ãí niijíp jĩ: ‘Pedro, ñah ñʉhnit, nitdih ma mao jeémé’, weemdíh ã niijíp jĩ.
7 E ouvi uma voz que me dizia: Levanta-te, Pedro! Mata e come.
8 ‘Nihcan caá, Maá. Wã jeémpcan niít. Yeejépwã, meém jwĩ nʉowãdih ma jeémát tʉ́ʉtcannitdih wãpĩ́ jeémpcan beé’, wã niíj jepahap jĩ.
8 Mas eu disse: De maneira nenhuma, Senhor; pois nunca em minha boca entrou coisa alguma comum ou imunda.
9 Obohjeéhtih, páant wã niíj jepahachah, ‘Bʉʉ “Tʉ́init caá”, wã niijnítdih “Yeejépwã caá”, meém ma niijcá bojoó’, weemdíh ã niijíp jĩ.
9 Mas a voz respondeu-me do céu segunda vez: Não chames tu comum ao que Deus purificou.
10 Biíc peihcanni láa páant ã yapachah, caán chóo ã jwʉ́ʉb pʉ́ʉh laab béjep jĩ.
10 E sucedeu isto por três vezes; e tudo tornou a recolher-se no céu.
11 Páant ã pʉ́ʉh laab béjechahjeh, biíc peihcannit neoná jwĩ jʉmni mʉʉdíh ĩt jʉyʉ́p tajĩ. Cesarea tʉ́tchidih bóo weemdíh ʉbat tʉ́ʉtna, queétdih ãt wahap tajĩ.
11 E eis que, na mesma hora, pararam junto da casa em que eu estava três varões que me foram enviados de Cesareia.
12 Pánihna, Tʉ́ini Espíritu weemdíh nin pah ã niijíp jĩ: ‘Ĩjeéh ma bejeé. Ñi nʉowãdih wã wʉtatjidih náhni dahwacanjeh ma tʉ́i bejeé’, ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchah joinít, ʉ́ʉmcanjeh wã bejep jĩ. Nit seis Jope tʉ́tchidih moón Jesúíhwãbʉt weemdíh ĩ pej jʉm bejep jĩ. Caanná jʉibínit, Cesarea tʉ́tchidih bóoíh mʉʉdíh jwĩ waad béjep jĩ.
12 E disse-me o Espírito que fosse com eles, nada duvidando; e também estes seis irmãos foram comigo, e entramos em casa daquele varão.
13 Páant jwĩ waád jʉibínachah, ded pah caandíh ã yapatjidih nin pah jwiítdih ã niíj naáwáp jĩ: ‘Dioíh ángel nin mʉʉ́boó weemdíh jígohnit, weemdíh nin pah ã niijíp jĩ: “Jope tʉ́tchidih míih cã́acwãdih wahnit, Simón Pedrodih ma ʉb jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉ́.
13 E contou-nos como vira em pé um anjo em sua casa, e lhe dissera: Envia varões a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro,
14 Caán jʉinít, yeebdíh tʉ́ini doonádih ã naóhbipna caá. Caán doonádih ñi jepahachah, meém ma pebh moón biícdih ñi yéejat peéh chãjat déedih Jesús ã tʉ́i ʉbbipna caá”, ã niijíp jĩ’, Cornelio jwiítdih ã niijíp be.
14 o qual te dirá palavras com que te salves, tu e toda a tua casa.
15 Pánihna, Jesúíh tʉ́ini dooná queétdih wã jáap naóh jwíihichahjeh, jwiítdih ã waadátji pah mʉntih, Tʉ́ini Espíritu queétdihbʉt ã waadáp jĩ.
15 E, quando comecei a falar, caiu sobre eles o Espírito Santo, como também sobre nós ao princípio.
16 Caandíh ennit, Jesús jwiítdih ã niijátjidih wã náhninap jĩ: ‘Juan mahjĩhjeh ã daabánap be. Obohjeéhtih, Tʉ́ini Espíritu yeebdíh ã waadáchah, yeebdíh ã wẽpat bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá’, ã niijíp jĩ.
16 E lembrei-me do dito do Senhor, quando disse: João certamente batizou com água, mas vós sereis batizados com o Espírito Santo.
17 Páant ã niijátjidih náhninit, Dios queétdih Tʉ́ini Espíritu ã wʉ̃hatdih ennit, ‘Weém Diosdih wã yap yohcan niít’, niijnít, queétdih wã daabáát tʉ́ʉtʉp jĩ, Pedro Jesúsdih jepahnit judíowãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
17 Portanto, se Deus lhes deu o mesmo dom que a nós, quando cremos no Senhor Jesus Cristo, quem era, então, eu, para que pudesse resistir a Deus?
18 Páant Pedro ã niijíchah joinít, jwʉ́ʉb jʉ̃ihcanjeh, Diosdih wẽinit, nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ.
18 E, ouvindo estas coisas, apaziguaram-se e glorificaram a Deus, dizendo: Na verdade, até aos gentios deu Deus o arrependimento para a vida.
19 Estebandih ĩ mao láa, bita Jesúsdih jéihnitdihbʉt judíowã ĩt mao ñʉʉnʉ́p wʉt jĩ. Pánihna, queét ĩ mawatdih jweinít, yʉʉ́p ĩt bej peét bejep wʉt jĩ. Biquína Fenicia baácboó bej, bita Chipre quewaboó bej, bitabʉt Antioquía tʉ́tchiboó ĩt bejep wʉt jĩ. Pánih bejnit, Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt naóh peét bejep wʉt jĩ. Pánih naóh bejna yʉhna, judíowãdihjeh ĩt naáwáp wʉt jĩ. Judíowã nihcannitboodíh ĩt naóh jwʉhcap wʉt jĩ.
19 E os que foram dispersos pela perseguição que sucedeu por causa de Estêvão caminharam até à Fenícia, Chipre e Antioquia, não anunciando a ninguém a palavra senão somente aos judeus.
20 Obohjeéhtih, biquína Jesúíhwã Chipre quewadih moón, Cirene tʉ́tchidih moonbʉ́t, Antioquía tʉ́tchina jʉibínit, judíowã nihcannitdihbʉt jwĩ Maáh Jesúíh doonádih ĩt naáwáp wʉt jĩ.
20 E havia entre eles alguns varões de Chipre e de Cirene, os quais, entrando em Antioquia, falaram aos gregos, anunciando o Senhor Jesus.
21 Pánihna, Dios bʉ́dí ã teo wáacachah, dawá queétdih joinít, tʉ́ʉt nʉʉmná, Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ.
21 E a mão do Senhor era com eles; e grande número creu e se converteu ao Senhor.
22 Antioquía tʉ́tchidih moón ĩ jepahat dooná ã bej peét bejechah, Jerusalén tʉ́tchidih jʉmnit Jesúíhwã caán doonádih ĩt joyóp wʉt jĩ. Pánih joinít, queétdih ã bohé teo wáacat pínah niijná, Bernabédih Antioquía tʉ́tchina ĩt wah bojop wʉt jĩ.
22 E chegou a fama destas coisas aos ouvidos da igreja que estava em Jerusalém; e enviaram Barnabé até Antioquia,
23 Caanná jʉibínit, queétdih Dios ã tʉ́i teo wáacatdih ennit, Bernabé bʉ́dí ãt weñep wʉt jĩ. Pánih wẽinit, queétdih bohénit, nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “Jesúsdih ñi tʉ́i péenaá. Ded pah ã yapachah yʉhna, caandíh ñi tʉ́i jenah joí cádahca bojoó”, queét Jesúsdih jáap jepahnitdih ãt niijíp wʉt jĩ.
23 o qual, quando chegou e viu a graça de Deus, se alegrou e exortou a todos a que, com firmeza de coração, permanecessem no Senhor.
24 Bernabé tʉ́i chãjni, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat bʉ́dí jʉmni, Jesúsdih tʉ́i jenah joiní ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihni jʉmna, queét judíowã nihcannitdih yʉhna, bʉ́dí ã teo wáacachah, Jesúsdih jepahnit chah ĩt dao béjep wʉt jĩ.
24 Porque era homem de bem e cheio do Espírito Santo e de fé. E muita gente se uniu ao Senhor.
25 Tʉ́ttimah, Bernabé Saulodih ã pej pínah Tarso tʉ́tchina bididih ãt bejep wʉt jĩ.
25 E partiu Barnabé para Tarso, a buscar Saulo; e, achando-o, o conduziu para Antioquia.
26 Caandíh jwãáhnit, Antioquía tʉ́tchina ãt nʉmah jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Pánihna, caánboó jwʉ́ʉb jʉibínit, Jesúsdih jáap jepahnitdih biícdih ĩt bohénap wʉt jĩ. Jesúíhwãjeéh jʉmnit, biíc jópchi ĩt tʉ́i bohénap wʉt jĩ. Caán Antioquía tʉ́tchidih wʉt jĩ Jesúíhwãdih “Cristodih péenit”, niijná, “Cristianos”, ĩt jwíih niíj wʉ̃t bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ.
26 E sucedeu que todo um ano se reuniram naquela igreja e ensinaram muita gente. Em Antioquia, foram os discípulos, pela primeira vez, chamados cristãos.
27 Caán láa biquína Dios naáwátdih naóh yapanit Jerusalén tʉ́tchimant Antioquía tʉ́tchina ĩt dei jʉibínap wʉt jĩ.
27 Naqueles dias, desceram profetas de Jerusalém para Antioquia.
28 Biíc newé ĩjeéh jʉ̃óhni, Agabo wʉ̃t jʉmni, queét Jesúíhwã biícdih ĩ míic wáacachah, caánboó ñah ñʉhnit, Tʉ́ini Espíritu ã niijátdih ãt jwʉ́ʉb naóh yapanap wʉt jĩ. “Maátcanjeh, jeémát wihcat láa nihat baácboó ã jʉmbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Claudio Romano cã́acwã ĩ maáh ã jʉmʉchah, Agabo ã niijátji pahjeh jeémát wihcat láa ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
28 E, levantando-se um deles, por nome Ágabo, dava a entender, pelo Espírito, que haveria uma grande fome em todo o mundo, e isso aconteceu no tempo de Cláudio César.
29 Pánihna, Agabo ã niijíchah joinít, “¿Jwĩ déewã Judea baácdih moón Jesúíhwãdih jwĩ teo wáac jĩíh?” ĩt míic niijíp wʉt jĩ. Pánih teo wáacnit, det dinero bʉ́dí bíbohnit bʉ́dí ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Bʉʉ́h bʉʉgní bíbohnit bʉʉ́h bʉʉgní ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Bainí bíbohnit bainíjeh ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Bita bíbohcannit ĩt wʉ̃hcap wʉt jĩ.
29 E os discípulos determinaram mandar, cada um conforme o que pudesse, socorro aos irmãos que habitavam na Judeia.
30 Ĩ wʉ̃h wáacni dinerodih Bernabéwãdih wʉ̃hnit, Jerusalén tʉ́tchidih moón ĩ déewã Jesúíhwã maátadih ĩt wahap wʉt jĩ, bitadih ĩ pãáát pínah niijná. Pánihna, Bernabé Saulojĩh ĩ wʉ̃hni dinerodih Jerusalén tʉ́tchina ĩt ʉb bejep wʉt jĩ.
30 O que eles com efeito fizeram, enviando-o aos anciãos por mão de Barnabé e de Saulo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.