1 Coríntios 9
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 Jesús ã bohénitji biíc yoobó weembʉ́t Jesúsdih wã enep jĩ. Páant caandíh wã enechah, weemdíhbʉt ã naáwát tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánihna, ded pah wã chãjíhichah, Jesúsboó ã wʉtʉchah, ã tʉ́ina caá. Weém caandíh teo wʉ̃hni yeebdíh ã́ih doonádih wã naáwáchah joinít, ñi jepahap jĩ.
1 Será que eu não sou um homem livre? Por acaso não sou um apóstolo ? Será que eu não vi Jesus, o nosso Senhor? Por acaso vocês não são o resultado do trabalho que faço para o Senhor?
2 Ã́ih doonádih jepahnit jʉmna, bitaboó “Pablo Jesús ã naáwát tʉ́ʉtni nihcan caá”, ĩ niíj jenah joyóchah yʉhna, yeébboó weemdíh ã wahatjidih ñi jéihna caá. Wã bohénachah joinít, jepahna, “Jesús ã wẽpatjĩh jwiítdih ã bohénap jĩ”, ñi niíj jéihna caá.
2 Mesmo que outros não me aceitem como apóstolo, vocês me aceitam! Vocês mesmos, pelo fato de estarem unidos com o Senhor, são a prova de que sou um apóstolo.
3 Bitaboó nin pah ĩpĩ́ niijná caá: “Caánboó Jesús ã naáwát tʉ́ʉtni nihcan caá”, ĩ niijíchah yʉhna, queétdih bohéna, ñi tʉ́ʉt nʉʉmátjidih wãpĩ́ naóhna caá.
3 Quando as pessoas me criticam, eu me defendo, dizendo assim:
4 Cã́acwãdih jwĩ bohénachah, jeémátdih babhbatdihbʉt queétboó jwiítdih wʉ̃hat caá náahap.
4 Será que eu não tenho o direito de receber comida e bebida pelo meu trabalho?
5 Jesús ʉ́ʉdwã, Pedrobʉt, nihat bita Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitbʉt ĩ weha mána yaádh biícdih ĩ bohé jibichah, ded pah ĩ náahatdih ĩpĩ́ wʉ̃hna caá. Jwiítbʉt áa jʉmna nihna, queét yaádhdihbʉt jwĩ nʉmah jibichah, jwĩ náahatdih yeebdíh wʉ̃hat ãta náahcan tagaá.
5 Será que nas minhas viagens eu não tenho o direito de levar comigo uma esposa cristã, como fazem os outros apóstolos, os irmãos do Senhor Jesus e também Pedro?
6 Nihat bohé jibnitdih ĩ bohénitboó dedé ĩ náahatdih ĩpĩ́ wʉ̃hna caá. Pánihna, weém Bernabéjĩh jwĩ bohénachah, biíh tewatdih jwĩ teocat pínah niijná, jwiít chénat pahdih jwĩ náahatdih yeebdíh wʉ̃hat caá náahap.
6 Ou será que Barnabé e eu somos os únicos que temos de trabalhar para nos sustentar?
7 Soldadowã queétjeh ĩ náahatdih ĩpĩ́ jíib chãjcan caá. Ĩ maátaboó queétdih ĩpĩ́ wʉ̃hna caá. Iguíh momnitboó ĩ́ih iguíh quehechah, ĩpĩ́ jeémpna caá. Nihat ovejawãdih en daonítboó ĩ́ih ovejawãdih ĩpĩ́ mao jeémpna caá.
7 Quem já ouviu falar de algum soldado que pagou as suas próprias despesas no exército? Ou qual é o fazendeiro que não come das uvas da sua própria plantação? Ou qual é o pastor que não toma do leite do seu gado?
8 — ausente —
8 Não pensem que eu me apoio somente nesses exemplos da vida diária, pois a lei diz a mesma coisa.
9 — ausente —
9 Na Lei de Moisés está escrito assim: “Não amarre a boca do boi quando ele estiver pisando o trigo.” Por acaso Deus está interessado nos bois?
10 Nihcan caá. Jwiít bohé jibnitboodíh ãt jenah joyóp tajĩ, cã́acwãdih jwĩ bohénachah, jwiítdih ĩ tʉ́i en dawát pínah niijná. Wápchidih teonit, jeémátdih ĩpĩ́ bidna caá.
10 Ou foi a nosso respeito que ele disse isso? É claro que isso está escrito em nosso favor! Tanto a pessoa que planta como a que colhe fazem o seu trabalho na esperança de receber a sua parte da colheita.
11 Jwiítbʉt momnit dée, yeebdíh Jesúíh doonádih jwĩ tʉ́i bohénap jĩ. Páant jwĩ chãjachah, jwĩ náahatdih yeebdíh wʉ̃hat ãt náahap ta yʉh jĩ.
11 Se temos semeado entre vocês a semente espiritual, será demais se recebermos de vocês alguma recompensa material?
12 Pánihna, bita bohénitdih ñipĩ́ wʉ̃hat pah, jwiítdihbʉt wʉ̃hat caá náahap.
12 Se outros têm o direito de esperar isso de vocês, será que nós não temos muito mais direito do que eles? No entanto, nós não temos usado esse direito. Pelo contrário, temos aguentado tudo para não atrapalhar o
13 Obohjeéhtih, nindih ñi tʉ́i náhninaá: Dioíh mʉʉná jʉibínit, jwiít judíowã sacerdotewãdih nʉñʉ́pwãdih jwĩpĩ́ wʉ̃hna caá, Diosdih ĩ cáo wʉ̃hat pínah niijná. Dios queét sacerdotewãdih, bita caánboó teonitdihbʉt ĩ cáo jʉdhni déepdih ãt jeémát tʉ́ʉtʉp tajĩ.
13 Certamente vocês sabem que os que trabalham no Templo é do Templo que recebem os seus alimentos. E sabem também que os que oferecem sacrifícios no altar recebem uma parte da carne dos animais que são sacrificados ali.
14 Pánihna, biíc yoobó jwĩ Maáh Jesucristo jwiít ã́ih doonádih naóhnitdih jwĩ bohénitdih ãt en dawát tʉ́ʉtʉp tajĩ.
14 Assim o Senhor mandou também que aqueles que anunciam o evangelho vivam do trabalho de anunciar o evangelho.
15 Páant ã wʉtʉchah yʉhna, weémboó yeebdíh wãpĩ́ ʉʉ́bhcap jĩ. Bʉʉbʉt páant niíj daácna yʉhna, “Weemdíh ñi teo wáacá”, niijná wã chãjcan caá. Weém nʉʉgʉ́p wʉnna yʉhna, wãta ʉʉ́bhcan tagaá. Wã ʉʉ́bʉ́chah joinít, ñi wʉ̃hʉchah, “Weém jíib wihcanni Jesúíh tʉ́ini doonádih wãpĩ́ bohéna caá”, wãta jéih niijcán tagaá.
15 Mas eu não tenho usado nenhum desses direitos, nem estou escrevendo isso agora para exigir esses direitos para mim mesmo. Eu preferiria morrer a fazer isso! E ninguém vai me tirar o orgulho que eu tenho de agir assim!
16 “Jesúíh tʉ́ini doonádih wã bohéát jíib, Dios ã enechah, weém chah tʉ́ini caá”, wãpĩ́ niíj jenah joicán caá. Obohjeéhtih, Dios weemdíh ã bohéát tʉ́ʉtatdih chãjcan, tʉbit wãta jĩ́gah tagaá.
16 Eu não tenho o direito de ficar orgulhoso por anunciar o evangelho. Afinal de contas, fazer isso é minha obrigação. Ai de mim se não anunciar o evangelho!
17 Wã náahat pahjeh ã́ih doonádih wã bohéna, wã bohénitboó weemdíh ĩ jíib chãjat pínahdih wãta bid tagaá. Obohjeéhtih, wã bohéíhichah, wã bohéíhcah yʉhna, biíc yoobó ã́ih doonádih weemdíh bohéát caá náahap. Ã wʉtʉchah joinít, ã́ih tʉ́ini doonádih wãpĩ́ bohéna caá. Pánih jepahnit, weemdíh ã wʉ̃hni tewatjeh ã jʉmʉchah, wã bohéát jíib wãpĩ́ bidcan caá.
17 Por isso, se eu faço o meu trabalho por minha própria vontade, então posso esperar algum pagamento. Porém, se faço como um dever, é porque é um trabalho que Deus me deu para fazer.
18 Pánihna, jíib bidcanjeh bohéna, bʉ́dí wã wẽina caá. Yeebdíh bohénitdih en dawát ã náahachah yʉhna, weémboó wãpĩ́ ʉʉ́bhcan caá.
18 Nesse caso, qual é o pagamento que recebo? É a satisfação de anunciar o evangelho sem cobrar nada e sem exigir os direitos que tenho como pregador do evangelho.
19 Páant wã bohénachah, cã́acwã jíib wʉ̃hcan, weemdíh ĩ jéih wʉtcan caá. Bita ĩ weñat pínahdih chãjcan, Dios ded pah ã bohéát tʉ́ʉtat pahjeh wãpĩ́ bohéna caá. Obohjeéhtih, pánih chãjna yʉhna, bita ded pah ĩ jʉmatdih ennit, biíc yoobó wãpĩ́ jʉmna caá, weemdíh wẽi ennit, tʉ́ini doonádih wã naáwáchah joinít, ĩ jepahat pínah niijná.
19 Sou um homem livre; não sou escravo de ninguém. Mas eu me fiz escravo de todos a fim de ganhar para Cristo o maior número possível de pessoas.
20 Pánih chãjna, wã ʉ́ʉdwã panihnitá, bita judíowãdih Jesúíh doonádih bohénit, ded pah ĩ chãjat biíc yoobó weembʉ́t wãpĩ́ chãjna caá, wã naáwáchah wẽi joinít, Jesúsdih ĩ jepahat pínah niijná. “Nihat jwiít judíowã jwĩ nʉowã ĩ wʉtatdih wã jepahcah yʉhna, Dios weemdíh ã tʉ́i enna caá”, wã niíj jéihna yʉhna, queétdih bohénit, jwĩ nʉowã ĩ wʉtatdih wãpĩ́ jepahna caá.
20 Quando trabalho entre os judeus, vivo como judeu a fim de ganhá-los para Cristo. Não estou debaixo da Lei de Moisés; mas, quando trabalho entre os judeus, vivo como se estivesse debaixo dessa Lei para ganhar os judeus para Cristo.
21 Bita judíowã nihcannit Moisés ã wʉtatjidih jéihcannitdih bohéna, ded pah ĩ jʉmat pah biíc yoobó wãpĩ́ jʉmna caá, wã bohénachah wẽi joinít, ĩ jepahat pínah niijná. Pánih jʉmna yʉhna, Dios ã wʉtatdih wãpĩ́ yap yohcan caá. Ded pah Jesucristo weemdíh ã wʉtʉchah, caandíhbʉt wãpĩ́ jepahna caá.
21 Assim também, quando estou entre os não judeus, vivo fora da Lei de Moisés a fim de ganhar os não judeus para Cristo. Isso não quer dizer que eu não obedeço à lei de Deus, pois estou, de fato, debaixo da lei de Cristo.
22 Jáap jéihnitboodíh bohéna, “Weém Jesúsdih chah jéihni caá”, wãpĩ́ niijcán caá. Queétboó tʉ́i beh joi jwʉ́hcan, “Nin pah chãjnit, wãta yéej chãj tagaá”, niíj jenah joinít, ĩ chãjcatdih weembʉ́t wãpĩ́ chãjcan caá, queétdih teo wáacat tʉ́ʉt niijná. Pánihna, nihat ĩ jʉmat biíc yoobó wãpĩ́ jʉmna caá, wã bohéátdih ĩ tʉ́i jepahachah, Dios queétdih ã tʉ́i ʉbat pínah niijná.
22 Quando estou entre os fracos na fé, eu me torno fraco também a fim de ganhá-los para Cristo. Assim eu me torno tudo para todos a fim de poder, de qualquer maneira possível, salvar alguns.
23 Jesúíh tʉ́ini doonádih nihat cã́acwã ĩ joyát pínah niijná, páant wãpĩ́ chãjna caá. Pánih chãjna, queét ĩ jepahachah, Dios pebhboó jʉmna, jwiít biícdih jwĩ tʉ́i wẽibipna caá.
23 Faço tudo isso por causa do evangelho a fim de tomar parte nas suas bênçãos.
24 Dios pebhboó jʉibínit, chah tʉ́ini ã wʉ̃hat pínahdih bidnit, nin baácboó jʉm jwʉhna, ded pah ã wʉtatdih ñi tʉ́i jepahaá. Nin pah ã jʉmna caá: Cã́acwã ñáonit, nihat ĩ ñáwachah yʉhna, chah wẽpép ñáonidihjeh wẽinit, tʉ́inidih ĩpĩ́ wʉ̃hna caá. Pánihna, chah wẽpép ñáoni dée jwiítbʉt Dios ã wʉtatdih tʉ́i chãjnit, ã pebhboó jwĩ jʉibínachah, jwiítdih wẽinit, tʉ́inidih ã wʉ̃hbipna caá. Pánih wẽpép ñáoni dée, Dios ã weñat pínahdih tʉ́i chãjat caá náahap.
24 Vocês sabem que numa corrida, embora todos os corredores tomem parte, somente um ganha o prêmio. Portanto, corram de tal maneira que ganhem o prêmio.
25 Nin pahbʉt ã jʉmna caá: Ñáonitboó ĩ́ih bácahdih ĩpĩ́ wẽpana caá. Pánih wẽpana, ĩ́ih bácahdih yéejaat pínahdih ĩpĩ́ chãjcan caá. Cã́acwã queétdih wẽinit, nʉ́ojĩh péeb waoni jʉ́dʉdih ĩ wʉ̃hatdih ĩpĩ́ bidna caá. Obohjeéhtih, pánih wʉ̃hni jʉ́dʉ waícanjeh ãpĩ́ wʉnah bejna caá. Pánihat dée jwiítboó jwĩ́ih caolihdih yéejaíhcan, Diosdih ʉʉ́bhnit, ã naáwátdihbʉt jwĩpĩ́ jenah joiná caá. Pánih chãjnit, ã pebhboó jwĩ jʉibínachah, tʉ́inidih jwiítdih ã wʉ̃hbipna caá. Caán ã wʉ̃hni pínahboó ã bʉʉdcán niít.
25 Todo atleta que está treinando aguenta exercícios duros porque quer receber uma coroa de folhas de louro, uma coroa que, aliás, não dura muito. Mas nós queremos receber uma coroa que dura para sempre.
26 Weémboó yoobópdihjeh ñáoni dée, Dios ã weñat pínahdihjeh chãjat tʉ́ʉt niijná, caandíh wãpĩ́ tʉ́i jenah joiná caá. Míic mao tíohnit yoobópdih ĩ mao chʉ̃ʉ́át pah, weembʉ́t Jesús ã wʉtatdih tʉ́i chãjat tʉ́ʉt niijná, Diosdih wã tʉ́i jenah joiná caá.
26 Por isso corro direto para a linha final. Também sou como um lutador de boxe que não perde nenhum golpe.
27 Ñáonit, míic mao tíohnit ĩ́ih bácahdih yéejacat tʉ́ʉt niijná, ĩ náahatdihjeh ĩpĩ́ chãjcan caá. Páant ĩ chãjat pah, weembʉ́t wĩ́ih caolihdih yéejacat tʉ́ʉt niijná, wã náahatdih chãjcan, Dios ã weñat pínahdihjeh wãpĩ́ chãjna caá. Pánih chãjnit, Dios pebhboó wã jʉibínachah, “Bitadih ma bohénachah yʉhna, dedé jíib wʉ̃hat pínah meemdíh ã wihcan caá”, weemdíh ã niijcán niít.
27 Eu trato o meu corpo duramente e o obrigo a ser completamente controlado para que, depois de ter chamado outros para entrarem na luta, eu mesmo não venha a ser eliminado dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.