1 Coríntios 15
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs VC
1 Bʉʉ wã ʉ́ʉdwã panihnitá, Jesúíh dooná yeebdíh ded pah wã naáwátjidih wã jwʉ́ʉb náhniabipna caá. Caán doonádih jwíih jepahnit, bʉʉbʉt jenah joinít ñi jʉmna caá.
1 Eu vos lembro, irmãos, o Evangelho que vos preguei, e que tendes acolhido, no qual estais firmes.
2 Caán doonádih ñi jepahachah, yeéb iiguípna bejnit déejidih Dios ãt tʉ́i ʉbʉp taga. Caán naáwátdih joí cádahcan, ãjeéh jʉmat tʉ́ʉt niijná, Dios pebhboó ñi bejbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh cádahna, ñi jwíih jepahatji dedé pínah nihcan niít.
2 Por ele sereis salvos, se o conservardes como vo-lo preguei. De outra forma, em vão teríeis abraçado a fé.
3 Weemdíh jéihyani doonádih yeebdíh wã jwʉ́ʉb naáwáp jĩ. Oboh jʉmni naáwátjeh nihcan caá. Dios ã niijátji pah biíc yoobó Jesucristo jwĩ yéejat jíib ãt wʉn wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
3 Eu vos transmiti primeiramente o que eu mesmo havia recebido: que Cristo morreu por nossos pecados, segundo as Escrituras;
4 Páant ã wʉnat tʉ́ttimah, ã́ih bácahdih ĩ yohochah, biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, Dios ã niijátji pah, ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
4 foi sepultado, e ressurgiu ao terceiro dia, segundo as Escrituras;
5 Pánih boo pʉd jʉ̃óhniji, Pedrodih ãt jígohop wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, ã bohénitjidihbʉt ãt jígohop wʉt jĩ.
5 apareceu a Cefas, e em seguida aos Doze.
6 Tʉ́ttimah, ã́ihwã quinientos chah ĩ míic wáac jʉyʉ́chah, queétdihbʉt ãt jwʉ́ʉb jígohop wʉt jĩ. Biquína queét ennitjiboó ĩ wʉnʉchah yʉhna, nihat bitaboó páantjeh ĩ báadh jwʉhna caá.
6 Depois apareceu a mais de quinhentos irmãos de uma vez, dos quais a maior parte ainda vive {e alguns já são mortos};
7 Tʉ́ttimah, ã ʉ́ʉd Santiagodih ãt jígohop wʉt jĩ. Pánih jígohnit, nihat ã naáwát tʉ́ʉtnitdihbʉt ãt jígohop wʉt jĩ.
7 depois apareceu a Tiago, em seguida a todos os apóstolos.
8 Pánih jígohniji jeáboó ã pʉ́ʉh laab béjat tʉ́ttimah, yeejép wã chãj jwʉhʉchah, wã jepahat pínah jã́tih, weemdíhbʉt ã jígohop jĩ. Páant ã jígohochahjeh, ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wátdih tʉ́i jenah joinít, caandíh wã jepahap jĩ.
8 E, por último de todos, apareceu também a mim, como a um abortivo.
9 Jesúíhwãdih tʉbit yeejép wã chãjachah yʉhna, Jesús weemdíh jígohnit, ã́ih doonádih ã naóh jibat tʉ́ʉtʉp jĩ.
9 Porque eu sou o menor dos apóstolos, e não sou digno de ser chamado apóstolo, porque persegui a Igreja de Deus.
10 Páant wã jʉmʉchah yʉhna, Dios weemdíh oinit, ãt jĩ́gah enep taga. Pánih jĩ́gah en tʉ́ʉt nʉʉmnít, Jesúíh tʉ́ini doonádih ã bohé jibat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánihna, weemdíh ã teo wáacatjidih bʉ́dí wẽinit, bita ã naáwát tʉ́ʉtnit chah wã teona caá. Obohjeéhtih, wã wẽpatjĩhjeh nihcan, Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacachah, Diosdih wã tʉ́i teo wʉ̃hna caá.
10 Mas, pela graça de Deus, sou o que sou, e a graça que ele me deu não tem sido inútil. Ao contrário, tenho trabalhado mais do que todos eles; não eu, mas a graça de Deus que está comigo.
11 Weém, queét bita ã naáwát tʉ́ʉtnitbʉt, jwiít nihat páant Jesúíh doonádih jwĩ bohénachah, yeébboó ñi jepahap jĩ.
11 Portanto, seja eu ou sejam eles, assim pregamos, e assim crestes.
12 Jesúíh doonádih bohéna, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wátdihbʉt jwĩpĩ́ bohéna caá. Obohjeéhtih, páant jwĩ bohénachah joinít, nihat yeéb Jesúsdih jepahnit yʉhna, ¿Dépanihna “Jwĩ boo pʉd jʉ̃óhcan niít”, biquína ñi niíj jenah joí?
12 Ora, se se prega que Jesus ressuscitou dentre os mortos, como dizem alguns de vós que não há ressurreição de mortos?
13 Obohjeéhtih, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah nihna, Jesúsboó ãta boo pʉd jʉ̃óhcan tagaá.
13 Se não há ressurreição dos mortos, nem Cristo ressuscitou.
14 Jesús ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, ã́ih doonádih jwĩ bohéát, caandíh ñi jepahatbʉt dedé pínah ãta nihcan tagaá.
14 Se Cristo não ressuscitou, é vã a nossa pregação, e também é vã a vossa fé.
15 Páant ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, Dioíh doonádih yee naóhnitjeh jwĩta jʉm taga. “Dios Jesucristodih ãt booanap taga”, jwĩpĩ́ niíj bohéna caá. Obohjeéhtih, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah nihna, Jesúsdih Dios ãta booacan tagaá. Caandíh ã booacah nihna, yee naóhnit jwĩta jʉm tagaá.
15 Além disso, seríamos convencidos de ser falsas testemunhas de Deus, por termos dado testemunho contra Deus, afirmando que ele ressuscitou a Cristo, ao qual não ressuscitou {se os mortos não ressuscitam}.
16 Boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah nihna, Jesús ãta boo pʉd jʉ̃óhcan tagaá.
16 Pois, se os mortos não ressuscitam, também Cristo não ressuscitou.
17 Ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, caandíh ñi jepahachah yʉhna, dedé pínah ãta nihcan tagaá. Yéejat jíib páantjeh yeebdíh ãta jʉm tagaá.
17 E se Cristo não ressuscitou, é inútil a vossa fé, e ainda estais em vossos pecados.
18 Páant ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, Jesúíhwã wʉnnit, iiguípna míicjeh ĩta bej tagaá.
18 Também estão perdidos os que morreram em Cristo.
19 Pánihna, nin baácboó jʉm jwʉhnit, Jesúsdih jwĩ jepahachah, ã teo wáacachah yʉhna, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah páantjeh bʉʉdná, jwiítboó chah moh yéejnit jwĩta jʉm taga.
19 Se é só para esta vida que temos colocado a nossa esperança em Cristo, somos, de todos os homens, os mais dignos de lástima.
20 Obohjeéhtih, Jesucristo yoobópdih ãt boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Caán caá jwíih boo pʉd jʉ̃óhni. Caán boo pʉd jʉ̃óh waóhni ã jʉmʉchah, jwiít ã́ihwãbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
20 Mas não! Cristo ressuscitou dentre os mortos, como primícias dos que morreram!
21 Adán yéej chãj waóhna, ãt wʉn waáwáp tajĩ. Obohjeéhtih, Jesucristoboó yéej chãjcanni jʉmna, wʉnniji ãt boo pʉd jʉ̃óh waáwáp tajĩ.
21 Com efeito, se por um homem veio a morte, por um homem vem a ressurreição dos mortos.
22 Adán yéej chãj waóhni, ã wʉnʉchah, jwiít nihatbʉt yéej chãjnit, jwĩpĩ́ wʉnna caá. Obohjeéhtih, Jesúsboó ã boo pʉd jʉ̃óh waáwáchah, jwiít ã́ihwãbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
22 Assim como em Adão todos morrem, assim em Cristo todos reviverão.
23 Nin pah ã jʉmna caá: Jesucristo ãt jwíih boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Tʉ́ttimah, caán ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwiít ã́ihwãbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
23 Cada qual, porém, em sua ordem: como primícias, Cristo; em seguida, os que forem de Cristo, na ocasião de sua vinda.
24 Tʉ́ttimah, nihat baácdih moón maáta ĩ wẽpatdih, nihat nemépwã ĩ wẽpatdihbʉt yap yoh beedánit, nin pah Jesús Diosdih ã niíj naóhbipna caá: “Dáa bʉca, Paá, weemdíh ma chãjat tʉ́ʉtatdih bʉʉ wã péana caá. Bʉʉ meemjéh caá wʉtni”, ã niijbípna caá.
24 Depois, virá o fim, quando entregar o Reino a Deus, ao Pai, depois de haver destruído todo principado, toda potestade e toda dominação.
25 Páant ã niiját pínah jã́tih, Jesús páantjeh maáh ã jʉm jwʉhat caá náahap, nihat Diosdih en jʉ̃ihnitdih ã míic mao yap yohat pínah niijná.
25 Porque é necessário que ele reine, até que ponha todos os inimigos debaixo de seus pés.
26 Páant ã yap yohochah, jwĩ jwʉ́ʉb wʉncan niít.
26 O último inimigo a derrotar será a morte, porque Deus sujeitou tudo debaixo dos seus pés.
27 Dios naáwátdih naóh yapani David nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “Dios nin pah ã niijná caá: ‘Wã wʉ̃ʉ́h Jesucristo nihatdih yap yohnit, maáh ã jʉmʉchah, nihat caandíh ĩ jepahbipna caá. Obohjeéhtih, weémboó chah maáh jʉmna, wã wʉ̃ʉ́hdih wã jepahcan niít’, Dios ã niijná caá”, David ãt niíj daacáp tajĩ.
27 Mas, quando ele disser que tudo lhe está sujeito, claro é que se excetua aquele que lhe sujeitou todas as coisas.
28 Jesucristo nihatdih yap yoh péanit, ã íipdih “Dáa, bʉʉ nihat meemdíh ĩ jepahna caá. Weembʉ́t meemdíh jepahni caá”, Diosdih ã niijbípna caá. Pánihna, Dios chah maáh ã jʉmbipna caá.
28 E, quando tudo lhe estiver sujeito, então também o próprio Filho renderá homenagem àquele que lhe sujeitou todas as coisas, a fim de que Deus seja tudo em todos.
29 Biquína yeéb Jesúsdih jepah jwʉhcan, ñi oinit Jesúíhwã ĩ jʉmat peéh, ĩ mawachah ennit, nin pah ñi niíj jenah joyóp be: “Jesúíhwã jʉmna, boo pʉd jʉ̃óhnit, Dios pebhboó ĩ bejbipna caá”, niíj jenah joinít, queétdih jwʉ́ʉb eníhna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, ñit daabáát tʉ́ʉtʉp wʉt be. Obohjeéhtih, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah, páant ñita chãjcan tagaá.
29 De outra maneira, que intentam aqueles que se batizam em favor dos mortos? Se os mortos realmente não ressuscitam, por que se batizam por eles?
30 Jesúíh doonádih jwĩ naáwát peéh, jwiítdihbʉt ĩ mawat dée tobohna caá. Pánihna, “Wã boo pʉd jʉ̃óhcan niít”, niíj jenah joiná nihna, wãta naóh cádah tagaá.
30 E nós, por que nos expomos a perigos a toda hora?
31 Wã jéihna caá, yeó jáap jʉmat pah weemdíh ĩ mao yohat dée tobohna caá. Obohjeéhtih, wã naáwáchah joinít, yeéb ñi tʉ́ʉt nʉʉmátdih ennit, bʉ́dí wã wẽina caá. Pánih wẽinit, ã tobohochah yʉhna, wã naóh cádahcan niít.
31 Cada dia, irmãos, expondo-me à morte, tão certo como vós sois a minha glória em Jesus Cristo nosso Senhor.
32 Nin Éfeso tʉ́tchidih dawá jiowã́ pah íijnit, Jesúíh doonádih wã naáwát jíib, weemdíh ĩ mawíhip yʉh jĩ. Pánihna, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah, dedé pínah ãta nihcan tagaá. Jwĩ boo pʉd jʉ̃óhcan, “Waícanjeh jwĩ wʉnat pínah jã́tih, jwiítdih wẽi babh jeémátjeh caá náahap”, ĩpĩ́ niiját pah yoobópdih ãta jʉm taga. Obohjeéhtih jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
32 Se foi por intenção humana que combati com as feras em Éfeso, que me aproveita isso? Se os mortos não ressuscitam, comamos e bebamos, porque amanhã morreremos.
33 Yee naóhnitdih ñi joyáh bojoó. “Yeejépwãdih pej jʉmnit, biíc yoobó yeejép ñi jʉmbipna caá”, bita ĩ niijátdih ñi tʉ́i náhninaá.
33 Não vos deixeis enganar: Más companhias corrompem bons costumes.
34 Yeebdíh jwʉ́ʉb tʉ́i jenah joinít, yéej chãj cádahat caá náahap. Biquína ñijeéh jʉmnit Diosdih tʉ́i jéihcan, jwiítdih ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtat pínahdihbʉt jenah joicán, ĩ yéej chãjna caá. Páant ĩ chãjatdih yeebdíh tíicat caá náahap.
34 Despertai, como convém, e não pequeis! Porque alguns vivem na total ignorância de Deus - para vergonha vossa o digo.
35 Biquína yeéb “Jwĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá”, jwĩ niijátdih páantjeh beh joicán, nin pah ñi niíj ʉʉ́bh joimí nacaá. ¿Ded pah wʉnnit ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbi? ¿Ded pah ĩ́ih bácah ã jʉmbi? ñi niíj ʉʉ́bh joimí nacaá.
35 Mas, dirá alguém, como ressuscitam os mortos? E com que corpo vêm?
36 Pánih ʉʉ́bh joiná, ñi tʉ́i jenah joicán caá. Momnidih ñi jenah joyoó. Jwĩ momochah, ã́ih jih bóo chóo ã wʉnʉchahjeh, diítmant bóo ãpĩ́ chíih jʉ̃óhna caá. Ã wʉncah, ãta chíih jʉ̃óhcan taga.
36 Insensato! O que semeias não recobra vida, sem antes morrer.
37 Chíih jʉ̃óhniboó jwĩ momnidih biíc yoobó nihcan caá. Pánihat dée jwĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwĩ́ih bácahbʉt mácah ã jʉmbipna caá.
37 E, quando semeias, não semeias o corpo da planta que há de nascer, mas o simples grão, como, por exemplo, de trigo ou de alguma outra planta.
38 Nihat jwĩ momni chíih jʉ̃óhnit ded pah ã jʉmat pínahdih Diosboó ãt chãjap taga. Biíhnajĩh jwĩ wid momochah, biíc pah jígohni míic ã chíih jʉ̃óhcan niít.
38 Deus, porém, lhe dá o corpo como lhe apraz, e a cada uma das sementes o corpo da planta que lhe é própria.
39 Páant ã jʉmat dée nihat bácahnabʉt biíc yoobó nihcan caá. Cã́acwã, nʉñʉ́pwã, jwébehwã, queejwã́ nihat ĩ́ih bácah mácah ã jʉmna caá.
39 Nem todas as carnes são iguais: uma é a dos homens e outra a dos animais; a das aves difere da dos peixes.
40 Nihat jeáboó jʉmni, baácboó jʉmnibʉt biíc yoobó nihcan caá. Jeáboó jʉmni ã tʉ́yat mácah, baácboó jʉmni ã tʉ́yatbʉt mácah ã jʉmna caá.
40 Também há corpos celestes e corpos terrestres, mas o brilho dos celestes difere do brilho dos terrestres.
41 Nihat jeáboó jʉmnibʉt biíc yoobó ã yeh iigcán caá. Yeóboó mácah, widhboó mácah, cʉ́iwãbʉt mácah ã yeh iigná caá. Cʉ́iwã míicjehbʉt mácah ã yeh iigná caá.
41 Uma é a claridade do sol, outra a claridade da lua e outra a claridade das estrelas; e ainda uma estrela difere da outra na claridade.
42 Pánihna, momni mácah ã chíih jʉ̃ʉ́wát pah, jwĩ wʉnʉchah, ĩ yohni bácah jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhna, mácah ã jʉmbipna caá. Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah ã moópbipna caá. Obohjeéhtih, jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, jwĩ́ih jáap bácah ã jwʉ́ʉb moópcan niít.
42 Assim também é a ressurreição dos mortos. Semeado na corrupção, o corpo ressuscita incorruptível;
43 Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah ã tʉ́i jígohcan caá. Obohjeéhtih, jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, tʉ́ini ã jʉmbipna caá. Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah wẽpcanni caá. Obohjeéhtih, jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, tʉ́i wẽpni ã jʉmbipna caá.
43 semeado no desprezo, ressuscita glorioso; semeado na fraqueza, ressuscita vigoroso;
44 Nin baácboó jwĩ jʉm jwʉhni bácah ã wʉnbipna caá. Obohjeéhtih, Dios pebhboó jʉmni pínah bácah ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Nin baácboó jwĩ jʉmat pínah bácahdih Dios ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánih wʉ̃hna, biíh bácah ãjeéh jʉmat pínahdihbʉt ã wʉ̃hbipna caá.
44 semeado corpo animal, ressuscita corpo espiritual. Se há um corpo animal, também há um espiritual.
45 Dios naáwátdih daácni nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “Ã jwíih chãjni newédih Dios ã́ih bácahdih caolih jéyanachah, ãt caolih wáyap wʉt jĩ. Caán newé Adán ãt wʉ̃t jʉmʉp wʉt jĩ”, ãt niíj daacáp tajĩ. Obohjeéhtih Jesucristo, Péeni Adán wʉ̃t jʉmnidih booanit, ã́ih bácahdih Dios mácah ãt chãjap wʉt jĩ. Pánih caandíh booanit, jwiítdihbʉt ã booabipna caá, ã pebhboó ãjeéh jwĩ jʉmat pínah niijná.
45 Como está escrito: O primeiro homem, Adão, foi feito alma vivente {Gn 2,7}; o segundo Adão é espírito vivificante.
46 Nin baácboó jwĩ jʉmat pínah bácahdih Dios ãt jwíih chãjap tajĩ. Tʉ́ttimah, jeáboó ãjeéh jwĩ jʉmat pínah jáap bácahdihbʉt ã chãj wʉ̃hbipna caá.
46 Mas não é o espiritual que vem primeiro, e sim o animal; o espiritual vem depois.
47 Dios Adándih baácjĩh ãt chãjap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Jesucristoboodíh jeámant ãt wah deyanap wʉt jĩ.
47 O primeiro homem, tirado da terra, é terreno; o segundo veio do céu.
48 Jwiít nihat Adán jʉimená jʉmna, ã́ih bácah déedih jwĩ bíbohna caá. Jesucristoíhwã jʉmna, ã́ih jáap bácah déedih jwiítbʉt jwĩ bíbohbipna caá.
48 Qual o homem terreno, tais os homens terrenos; e qual o homem celestial, tais os homens celestiais.
49 Bʉʉ nin baácboó jʉm jwʉhna, baácjĩh chãjni Adán pah jígohnit jwĩ jʉmna caá. Tʉ́ttimah, jeáboó jʉmna, Jesús pah jígohnit jwĩ jʉmbipna caá.
49 Assim como reproduzimos em nós as feições do homem terreno, precisamos reproduzir as feições do homem celestial.
50 Wã ʉ́ʉdwã panihnitá, páant wã naáwátdih jenah joinít, nindih ñi tʉ́i náhninaá: Nin baácboó jwĩ jʉm jwʉhni bácah, yéejni jʉmna, Dios pebhboó yéejat wihcapna ã jéih jʉmcan niít. Moópni pínah jʉmna, Dios pebhboó moopát wihcapnabʉt ã jéih jʉmcan niít.
50 O que afirmo, irmãos, é que nem a carne nem o sangue podem participar do Reino de Deus; e que a corrupção não participará da incorruptibilidade.
51 Jã́tih Dios ã jéihya jwʉhca naáhdih bʉʉ yeebdíh wã naóhna caá. Nin wã naáwátdih ñi tʉ́i jenah joyoó: Jesucristo ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, nihat jwiít ã́ihwã jwĩ wʉncan niít. Obohjeéhtih, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah, jwĩ wʉn jwʉhcah, biíc yoobó jwiít nihatdih ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá.
51 Eis que vos revelo um mistério: nem todos morreremos, mas todos seremos transformados,
52 Biíc láa quíib pínah bojat pah jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmát ã jʉmbipna caá. Péeni póojat nah ã yáanachah, jwiít nihat ã́ihwãdih Dios ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá. Ã yáanachahjeh, nihat ã́ihwã wʉnnitji jáap bácah jʉmnit ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Ã́ihwã báadhnitdihbʉt ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá.
52 num momento, num abrir e fechar de olhos, ao som da última trombeta {porque a trombeta soará}. Os mortos ressuscitarão incorruptíveis, e nós seremos transformados.
53 Bʉʉ jʉmni bácah wʉnna, ã moópbipna caá. Obohjeéhtih, jwiítdih ã tʉ́ʉt nʉʉmát tʉ́ttimah, jwĩ́ih jáap bácah jwʉ́ʉb wʉncan, ã moópcan niít.
53 É necessário que este corpo corruptível se revista da incorruptibilidade, e que este corpo mortal se revista da imortalidade.
54 Páant ã yapachah, Dios naáwátdih naóh yapani Isaías nin pah ã niíj daacátji biíc yoobó ã yapbipna caá: “Dios nihatdih ãt yap yohop tagaá. Páant ã yap yohochah, ã́ihwã ĩ jwʉ́ʉb wʉncan niít”, ãt niíj daacáp tajĩ.
54 Quando este corpo corruptível estiver revestido da incorruptibilidade, e quando este corpo mortal estiver revestido da imortalidade, então se cumprirá a palavra da Escritura:
55 Dios naáwátdih naóh yapani Oseas nin pah ã niíj daacátjidihbʉt biíc yoobó ã yapbipna caá: “¡Wʉnat ã jwʉ́ʉb wihcan niít! Pánihna, bʉʉ jwĩ yéejat peéh wʉnatdih jwĩ ʉ́ʉmcan caá”, ã niíj daacátji pah jwiít ã́ihwã wẽinit, jwĩ niijbípna caá.
55 A morte foi tragada pela vitória {Is 25,8}. Onde está, ó morte, a tua vitória? Onde está, ó morte, o teu aguilhão {Os 13,14}?
56 Moisésji ã wʉtatdih jéihna yʉhna, jwiít nihat jwĩpĩ́ tʉ́i jepahcan caá. Pánih jepahcan, “Weém yéejni caá”, jwĩ niíj jéihna caá. Páant jwĩ jʉmatdih jéihnit, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah, dedé yéejat peéh chãjatdih ʉ́ʉmna, wʉnatdihbʉt jwĩpĩ́ ʉ́ʉmna caá.
56 Ora, o aguilhão da morte é o pecado, e a força do pecado é a lei.
57 Obohjeéhtih, Jesucristo wʉn wʉ̃hnit, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwiít ã́ihwã iiguípna bejnit déeji jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhnit, Diosjeéh jʉmat tʉ́ʉt niijná, ã pebhboó jwĩ bejbipna caá. Páant jwĩ jʉmat pínahdih jéihna, Diosdih bʉ́dí wẽinit, “Tʉ́ina caá”, jwĩpĩ́ niijná caá.
57 Graças, porém, sejam dadas a Deus, que nos dá a vitória por nosso Senhor Jesus Cristo!
58 Wã ʉ́ʉdwã panihnitá, yeebdíh bʉ́dí oinit, nin pah wã naóhna caá: Jesúsdih ñi jepah cádahca bojoó. Bitaboó yeebdíh yeenit, mácah ĩ bohénachah yʉhna, joyáh bojnit, yoobópdih Jesúíh doonádih ñi tʉ́i jenah joyoó. Pánih jenah joinít, “Diosdih jwĩ teo wʉ̃hat bʉʉdní pínah nihcan caá”, niíj jéihnit, ded pah ã chãjat tʉ́ʉtatdih tʉ́i wẽinit, ñi chãjaá.
58 Por conseqüência, meus amados irmãos, sede firmes e inabaláveis, aplicando-vos cada vez mais à obra do Senhor. Sabeis que o vosso trabalho no Senhor não é em vão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.