1 Coríntios 15

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Bʉʉ wã ʉ́ʉdwã panihnitá, Jesúíh dooná yeebdíh ded pah wã naáwátjidih wã jwʉ́ʉb náhniabipna caá. Caán doonádih jwíih jepahnit, bʉʉbʉt jenah joinít ñi jʉmna caá.
1 Agora, irmãos, quero que lembrem do evangelho que eu anunciei a vocês, o qual vocês aceitaram e no qual continuam firmes.
2 Caán doonádih ñi jepahachah, yeéb iiguípna bejnit déejidih Dios ãt tʉ́i ʉbʉp taga. Caán naáwátdih joí cádahcan, ãjeéh jʉmat tʉ́ʉt niijná, Dios pebhboó ñi bejbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh cádahna, ñi jwíih jepahatji dedé pínah nihcan niít.
2 A mensagem que anunciei a vocês é o evangelho, por meio do qual vocês são salvos, se continuarem firmes nele. A não ser que não tenha adiantado nada vocês crerem nele.
3 Weemdíh jéihyani doonádih yeebdíh wã jwʉ́ʉb naáwáp jĩ. Oboh jʉmni naáwátjeh nihcan caá. Dios ã niijátji pah biíc yoobó Jesucristo jwĩ yéejat jíib ãt wʉn wʉ̃hʉp wʉt jĩ.
3 Eu passei para vocês o ensinamento que recebi e que é da mais alta importância: Cristo morreu pelos nossos pecados, como está escrito nas Escrituras Sagradas ;
4 Páant ã wʉnat tʉ́ttimah, ã́ih bácahdih ĩ yohochah, biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, Dios ã niijátji pah, ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
4 ele foi sepultado e, no terceiro dia, foi ressuscitado, como está escrito nas Escrituras;
5 Pánih boo pʉd jʉ̃óhniji, Pedrodih ãt jígohop wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, ã bohénitjidihbʉt ãt jígohop wʉt jĩ.
5 e apareceu a Pedro e depois aos doze apóstolos .
6 Tʉ́ttimah, ã́ihwã quinientos chah ĩ míic wáac jʉyʉ́chah, queétdihbʉt ãt jwʉ́ʉb jígohop wʉt jĩ. Biquína queét ennitjiboó ĩ wʉnʉchah yʉhna, nihat bitaboó páantjeh ĩ báadh jwʉhna caá.
6 Depois apareceu, de uma só vez, a mais de quinhentos seguidores, dos quais a maior parte ainda vive, mas alguns já morreram.
7 Tʉ́ttimah, ã ʉ́ʉd Santiagodih ãt jígohop wʉt jĩ. Pánih jígohnit, nihat ã naáwát tʉ́ʉtnitdihbʉt ãt jígohop wʉt jĩ.
7 Em seguida apareceu a Tiago e, mais tarde, a todos os apóstolos.
8 Pánih jígohniji jeáboó ã pʉ́ʉh laab béjat tʉ́ttimah, yeejép wã chãj jwʉhʉchah, wã jepahat pínah jã́tih, weemdíhbʉt ã jígohop jĩ. Páant ã jígohochahjeh, ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wátdih tʉ́i jenah joinít, caandíh wã jepahap jĩ.
8 Por último, depois de todos, ele apareceu também a mim, como para alguém nascido fora de tempo.
9 Jesúíhwãdih tʉbit yeejép wã chãjachah yʉhna, Jesús weemdíh jígohnit, ã́ih doonádih ã naóh jibat tʉ́ʉtʉp jĩ.
9 De fato, eu sou o menos importante dos apóstolos e até nem mereço ser chamado de apóstolo, pois persegui a Igreja de Deus.
10 Páant wã jʉmʉchah yʉhna, Dios weemdíh oinit, ãt jĩ́gah enep taga. Pánih jĩ́gah en tʉ́ʉt nʉʉmnít, Jesúíh tʉ́ini doonádih ã bohé jibat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánihna, weemdíh ã teo wáacatjidih bʉ́dí wẽinit, bita ã naáwát tʉ́ʉtnit chah wã teona caá. Obohjeéhtih, wã wẽpatjĩhjeh nihcan, Tʉ́ini Espíritu ã teo wáacachah, Diosdih wã tʉ́i teo wʉ̃hna caá.
10 Mas pela graça de Deus sou o que sou, e a graça que ele me deu não ficou sem resultados. Pelo contrário, eu tenho trabalhado muito mais do que todos os outros apóstolos. No entanto não sou eu quem tem feito isso, e sim a graça de Deus que está comigo.
11 Weém, queét bita ã naáwát tʉ́ʉtnitbʉt, jwiít nihat páant Jesúíh doonádih jwĩ bohénachah, yeébboó ñi jepahap jĩ.
11 Assim, não importa se a mensagem foi entregue por mim ou se foi entregue por eles; o importante é que foi isso que todos nós anunciamos, e foi nisso que vocês creram.
12 Jesúíh doonádih bohéna, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wátdihbʉt jwĩpĩ́ bohéna caá. Obohjeéhtih, páant jwĩ bohénachah joinít, nihat yeéb Jesúsdih jepahnit yʉhna, ¿Dépanihna “Jwĩ boo pʉd jʉ̃óhcan niít”, biquína ñi niíj jenah joí?
12 Se a nossa mensagem é que Cristo foi ressuscitado, como é que alguns de vocês dizem que os mortos não vão ressuscitar?
13 Obohjeéhtih, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah nihna, Jesúsboó ãta boo pʉd jʉ̃óhcan tagaá.
13 Se não existe a ressurreição de mortos, então quer dizer que Cristo não foi ressuscitado.
14 Jesús ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, ã́ih doonádih jwĩ bohéát, caandíh ñi jepahatbʉt dedé pínah ãta nihcan tagaá.
14 E, se Cristo não foi ressuscitado, nós não temos nada para anunciar, e vocês não têm nada para crer.
15 Páant ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, Dioíh doonádih yee naóhnitjeh jwĩta jʉm taga. “Dios Jesucristodih ãt booanap taga”, jwĩpĩ́ niíj bohéna caá. Obohjeéhtih, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah nihna, Jesúsdih Dios ãta booacan tagaá. Caandíh ã booacah nihna, yee naóhnit jwĩta jʉm tagaá.
15 E mais ainda: nesse caso estaríamos mentindo contra Deus, porque afirmamos que ele ressuscitou Cristo. Mas, se é verdade que os mortos não são ressuscitados, então Deus não ressuscitou Cristo.
16 Boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah nihna, Jesús ãta boo pʉd jʉ̃óhcan tagaá.
16 Porque, se os mortos não são ressuscitados, Cristo também não foi ressuscitado.
17 Ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, caandíh ñi jepahachah yʉhna, dedé pínah ãta nihcan tagaá. Yéejat jíib páantjeh yeebdíh ãta jʉm tagaá.
17 E, se Cristo não foi ressuscitado, a fé que vocês têm é uma ilusão, e vocês continuam perdidos nos seus pecados.
18 Páant ã boo pʉd jʉ̃óhcah nihna, Jesúíhwã wʉnnit, iiguípna míicjeh ĩta bej tagaá.
18 Se Cristo não ressuscitou, os que morreram crendo nele estão perdidos.
19 Pánihna, nin baácboó jʉm jwʉhnit, Jesúsdih jwĩ jepahachah, ã teo wáacachah yʉhna, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah páantjeh bʉʉdná, jwiítboó chah moh yéejnit jwĩta jʉm taga.
19 Se a nossa esperança em Cristo só vale para esta vida, nós somos as pessoas mais infelizes deste mundo.
20 Obohjeéhtih, Jesucristo yoobópdih ãt boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Caán caá jwíih boo pʉd jʉ̃óhni. Caán boo pʉd jʉ̃óh waóhni ã jʉmʉchah, jwiít ã́ihwãbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
20 Mas a verdade é que Cristo foi ressuscitado, e isso é a garantia de que os que estão mortos também serão ressuscitados.
21 Adán yéej chãj waóhna, ãt wʉn waáwáp tajĩ. Obohjeéhtih, Jesucristoboó yéej chãjcanni jʉmna, wʉnniji ãt boo pʉd jʉ̃óh waáwáp tajĩ.
21 Porque, assim como por meio de um homem veio a morte, assim também por meio de um homem veio a ressurreição.
22 Adán yéej chãj waóhni, ã wʉnʉchah, jwiít nihatbʉt yéej chãjnit, jwĩpĩ́ wʉnna caá. Obohjeéhtih, Jesúsboó ã boo pʉd jʉ̃óh waáwáchah, jwiít ã́ihwãbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
22 Assim como, por estarem unidos com Adão, todos morrem, assim também, por estarem unidos com Cristo, todos ressuscitarão.
23 Nin pah ã jʉmna caá: Jesucristo ãt jwíih boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Tʉ́ttimah, caán ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwiít ã́ihwãbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
23 Porém cada um será ressuscitado na sua vez: Cristo, o primeiro de todos; depois os que são de Cristo, quando ele vier;
24 Tʉ́ttimah, nihat baácdih moón maáta ĩ wẽpatdih, nihat nemépwã ĩ wẽpatdihbʉt yap yoh beedánit, nin pah Jesús Diosdih ã niíj naóhbipna caá: “Dáa bʉca, Paá, weemdíh ma chãjat tʉ́ʉtatdih bʉʉ wã péana caá. Bʉʉ meemjéh caá wʉtni”, ã niijbípna caá.
24 e então virá o fim. Cristo destruirá todos os governos espirituais, todas as autoridades e poderes e entregará o Reino a Deus, o Pai.
25 Páant ã niiját pínah jã́tih, Jesús páantjeh maáh ã jʉm jwʉhat caá náahap, nihat Diosdih en jʉ̃ihnitdih ã míic mao yap yohat pínah niijná.
25 Pois Cristo tem de reinar até que Deus faça com que ele domine todos os inimigos.
26 Páant ã yap yohochah, jwĩ jwʉ́ʉb wʉncan niít.
26 O último inimigo que será destruído é a morte.
27 Dios naáwátdih naóh yapani David nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “Dios nin pah ã niijná caá: ‘Wã wʉ̃ʉ́h Jesucristo nihatdih yap yohnit, maáh ã jʉmʉchah, nihat caandíh ĩ jepahbipna caá. Obohjeéhtih, weémboó chah maáh jʉmna, wã wʉ̃ʉ́hdih wã jepahcan niít’, Dios ã niijná caá”, David ãt niíj daacáp tajĩ.
27 As Escrituras Sagradas dizem: “Deus pôs todas as coisas debaixo do domínio dele.” É claro que dentro das palavras “todas as coisas” não está o próprio Deus, que põe tudo debaixo do domínio de Cristo.
28 Jesucristo nihatdih yap yoh péanit, ã íipdih “Dáa, bʉʉ nihat meemdíh ĩ jepahna caá. Weembʉ́t meemdíh jepahni caá”, Diosdih ã niijbípna caá. Pánihna, Dios chah maáh ã jʉmbipna caá.
28 Mas, quando tudo for dominado por Cristo, então o próprio Cristo, que é o Filho, se colocará debaixo do domínio de Deus, que pôs todas as coisas debaixo do domínio dele. Então Deus reinará completamente sobre tudo.
29 Biquína yeéb Jesúsdih jepah jwʉhcan, ñi oinit Jesúíhwã ĩ jʉmat peéh, ĩ mawachah ennit, nin pah ñi niíj jenah joyóp be: “Jesúíhwã jʉmna, boo pʉd jʉ̃óhnit, Dios pebhboó ĩ bejbipna caá”, niíj jenah joinít, queétdih jwʉ́ʉb eníhna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, ñit daabáát tʉ́ʉtʉp wʉt be. Obohjeéhtih, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah, páant ñita chãjcan tagaá.
29 Pensem agora nas pessoas que são batizadas em favor dos mortos : o que é que elas esperam conseguir? Se os mortos não são ressuscitados, por que é que essas pessoas se batizam em favor deles?
30 Jesúíh doonádih jwĩ naáwát peéh, jwiítdihbʉt ĩ mawat dée tobohna caá. Pánihna, “Wã boo pʉd jʉ̃óhcan niít”, niíj jenah joiná nihna, wãta naóh cádah tagaá.
30 E, quanto a nós, por que é que nos colocamos em perigo a toda hora?
31 Wã jéihna caá, yeó jáap jʉmat pah weemdíh ĩ mao yohat dée tobohna caá. Obohjeéhtih, wã naáwáchah joinít, yeéb ñi tʉ́ʉt nʉʉmátdih ennit, bʉ́dí wã wẽina caá. Pánih wẽinit, ã tobohochah yʉhna, wã naóh cádahcan niít.
31 Irmãos, eu enfrento a morte todos os dias. Se afirmo isso, é pelo orgulho que tenho de vocês, pois estamos todos unidos com Cristo Jesus, o nosso Senhor.
32 Nin Éfeso tʉ́tchidih dawá jiowã́ pah íijnit, Jesúíh doonádih wã naáwát jíib, weemdíh ĩ mawíhip yʉh jĩ. Pánihna, boo pʉd jʉ̃ʉ́wát ã wihcah, dedé pínah ãta nihcan tagaá. Jwĩ boo pʉd jʉ̃óhcan, “Waícanjeh jwĩ wʉnat pínah jã́tih, jwiítdih wẽi babh jeémátjeh caá náahap”, ĩpĩ́ niiját pah yoobópdih ãta jʉm taga. Obohjeéhtih jwĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá.
32 Aqui em Éfeso eu lutei contra inimigos como se lutasse contra animais selvagens. E, se fiz isso somente por interesses humanos, o que foi que eu consegui com isso? Se é verdade que os mortos não são ressuscitados, façamos o que diz o ditado: “Comamos e bebamos porque amanhã morreremos.”
33 Yee naóhnitdih ñi joyáh bojoó. “Yeejépwãdih pej jʉmnit, biíc yoobó yeejép ñi jʉmbipna caá”, bita ĩ niijátdih ñi tʉ́i náhninaá.
33 Não se enganem: “As más companhias estragam os bons costumes.”
34 Yeebdíh jwʉ́ʉb tʉ́i jenah joinít, yéej chãj cádahat caá náahap. Biquína ñijeéh jʉmnit Diosdih tʉ́i jéihcan, jwiítdih ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtat pínahdihbʉt jenah joicán, ĩ yéej chãjna caá. Páant ĩ chãjatdih yeebdíh tíicat caá náahap.
34 Comecem de novo a viver uma vida séria e direita e parem de pecar. Para fazer com que vocês fiquem envergonhados, eu digo o seguinte: alguns de vocês não conhecem a Deus.
35 Biquína yeéb “Jwĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá”, jwĩ niijátdih páantjeh beh joicán, nin pah ñi niíj ʉʉ́bh joimí nacaá. ¿Ded pah wʉnnit ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbi? ¿Ded pah ĩ́ih bácah ã jʉmbi? ñi niíj ʉʉ́bh joimí nacaá.
35 Mas alguém perguntará: “Como é que os mortos são ressuscitados? Que tipo de corpo eles vão ter?”
36 Pánih ʉʉ́bh joiná, ñi tʉ́i jenah joicán caá. Momnidih ñi jenah joyoó. Jwĩ momochah, ã́ih jih bóo chóo ã wʉnʉchahjeh, diítmant bóo ãpĩ́ chíih jʉ̃óhna caá. Ã wʉncah, ãta chíih jʉ̃óhcan taga.
36 Seu tolo! Quando você semeia uma semente na terra, ela só brota se morrer.
37 Chíih jʉ̃óhniboó jwĩ momnidih biíc yoobó nihcan caá. Pánihat dée jwĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwĩ́ih bácahbʉt mácah ã jʉmbipna caá.
37 E o que foi semeado é apenas uma semente, talvez um grão de trigo ou outra semente qualquer e não o corpo já formado da planta que vai crescer.
38 Nihat jwĩ momni chíih jʉ̃óhnit ded pah ã jʉmat pínahdih Diosboó ãt chãjap taga. Biíhnajĩh jwĩ wid momochah, biíc pah jígohni míic ã chíih jʉ̃óhcan niít.
38 Deus dá a essa semente o corpo que ele quer e dá a cada semente um corpo próprio.
39 Páant ã jʉmat dée nihat bácahnabʉt biíc yoobó nihcan caá. Cã́acwã, nʉñʉ́pwã, jwébehwã, queejwã́ nihat ĩ́ih bácah mácah ã jʉmna caá.
39 E a carne dos seres vivos não é toda do mesmo tipo. Os seres humanos têm um tipo de carne; os animais, outro; os pássaros, outro; e os peixes, ainda outro.
40 Nihat jeáboó jʉmni, baácboó jʉmnibʉt biíc yoobó nihcan caá. Jeáboó jʉmni ã tʉ́yat mácah, baácboó jʉmni ã tʉ́yatbʉt mácah ã jʉmna caá.
40 Há também corpos do céu e corpos da terra. Existe um tipo de beleza que pertence aos corpos celestes, e há outro que pertence aos corpos terrestres.
41 Nihat jeáboó jʉmnibʉt biíc yoobó ã yeh iigcán caá. Yeóboó mácah, widhboó mácah, cʉ́iwãbʉt mácah ã yeh iigná caá. Cʉ́iwã míicjehbʉt mácah ã yeh iigná caá.
41 O sol tem o seu próprio brilho; a lua, outro brilho; e as estrelas têm um brilho diferente. E mesmo as estrelas têm diferentes tipos de brilho.
42 Pánihna, momni mácah ã chíih jʉ̃ʉ́wát pah, jwĩ wʉnʉchah, ĩ yohni bácah jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhna, mácah ã jʉmbipna caá. Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah ã moópbipna caá. Obohjeéhtih, jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, jwĩ́ih jáap bácah ã jwʉ́ʉb moópcan niít.
42 Pois será assim quando os mortos ressuscitarem. Quando o corpo é sepultado, é um corpo mortal; mas, quando for ressuscitado, será imortal .
43 Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah ã tʉ́i jígohcan caá. Obohjeéhtih, jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, tʉ́ini ã jʉmbipna caá. Jwĩ wʉnʉchah, jwĩ́ih bácah wẽpcanni caá. Obohjeéhtih, jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, tʉ́i wẽpni ã jʉmbipna caá.
43 Quando ele é sepultado, é feio e fraco; mas, quando for ressuscitado, será bonito e forte.
44 Nin baácboó jwĩ jʉm jwʉhni bácah ã wʉnbipna caá. Obohjeéhtih, Dios pebhboó jʉmni pínah bácah ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Nin baácboó jwĩ jʉmat pínah bácahdih Dios ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánih wʉ̃hna, biíh bácah ãjeéh jʉmat pínahdihbʉt ã wʉ̃hbipna caá.
44 Quando é sepultado, é um corpo material; mas, quando for ressuscitado, será um corpo espiritual. É claro que, se existe um corpo material, então tem de haver também um corpo espiritual.
45 Dios naáwátdih daácni nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: “Ã jwíih chãjni newédih Dios ã́ih bácahdih caolih jéyanachah, ãt caolih wáyap wʉt jĩ. Caán newé Adán ãt wʉ̃t jʉmʉp wʉt jĩ”, ãt niíj daacáp tajĩ. Obohjeéhtih Jesucristo, Péeni Adán wʉ̃t jʉmnidih booanit, ã́ih bácahdih Dios mácah ãt chãjap wʉt jĩ. Pánih caandíh booanit, jwiítdihbʉt ã booabipna caá, ã pebhboó ãjeéh jwĩ jʉmat pínah niijná.
45 Porque as Escrituras Sagradas dizem: “Adão, o primeiro homem, foi criado como ser vivo.” Mas o último Adão, Jesus Cristo, é o Espírito que dá vida.
46 Nin baácboó jwĩ jʉmat pínah bácahdih Dios ãt jwíih chãjap tajĩ. Tʉ́ttimah, jeáboó ãjeéh jwĩ jʉmat pínah jáap bácahdihbʉt ã chãj wʉ̃hbipna caá.
46 Não é o espiritual que vem primeiro, mas sim o material; depois é que vem o espiritual.
47 Dios Adándih baácjĩh ãt chãjap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Jesucristoboodíh jeámant ãt wah deyanap wʉt jĩ.
47 O primeiro homem foi feito do pó da terra; o segundo veio do céu.
48 Jwiít nihat Adán jʉimená jʉmna, ã́ih bácah déedih jwĩ bíbohna caá. Jesucristoíhwã jʉmna, ã́ih jáap bácah déedih jwiítbʉt jwĩ bíbohbipna caá.
48 Os que pertencem à terra são como aquele que foi feito do pó da terra; os que pertencem ao céu são como aquele que veio do céu.
49 Bʉʉ nin baácboó jʉm jwʉhna, baácjĩh chãjni Adán pah jígohnit jwĩ jʉmna caá. Tʉ́ttimah, jeáboó jʉmna, Jesús pah jígohnit jwĩ jʉmbipna caá.
49 Assim como somos parecidos com o homem feito do pó da terra, assim também seremos parecidos com o Homem do céu.
50 Wã ʉ́ʉdwã panihnitá, páant wã naáwátdih jenah joinít, nindih ñi tʉ́i náhninaá: Nin baácboó jwĩ jʉm jwʉhni bácah, yéejni jʉmna, Dios pebhboó yéejat wihcapna ã jéih jʉmcan niít. Moópni pínah jʉmna, Dios pebhboó moopát wihcapnabʉt ã jéih jʉmcan niít.
50 Meus irmãos, o que eu quero dizer é isto: o que é feito de carne e de sangue não pode ter parte no Reino de Deus , e o que é mortal não pode ter a imortalidade.
51 Jã́tih Dios ã jéihya jwʉhca naáhdih bʉʉ yeebdíh wã naóhna caá. Nin wã naáwátdih ñi tʉ́i jenah joyoó: Jesucristo ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih, nihat jwiít ã́ihwã jwĩ wʉncan niít. Obohjeéhtih, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah, jwĩ wʉn jwʉhcah, biíc yoobó jwiít nihatdih ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá.
51 Escutem bem este segredo: nem todos vamos morrer , mas todos nós vamos ser transformados, num instante,
52 Biíc láa quíib pínah bojat pah jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmát ã jʉmbipna caá. Péeni póojat nah ã yáanachah, jwiít nihat ã́ihwãdih Dios ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá. Ã yáanachahjeh, nihat ã́ihwã wʉnnitji jáap bácah jʉmnit ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Ã́ihwã báadhnitdihbʉt ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá.
52 num abrir e fechar de olhos, quando tocar a última trombeta. Ela tocará, os mortos serão ressuscitados como seres imortais, e todos nós seremos transformados.
53 Bʉʉ jʉmni bácah wʉnna, ã moópbipna caá. Obohjeéhtih, jwiítdih ã tʉ́ʉt nʉʉmát tʉ́ttimah, jwĩ́ih jáap bácah jwʉ́ʉb wʉncan, ã moópcan niít.
53 Pois este corpo mortal precisa se vestir com o que é imortal; este corpo que vai morrer precisa se vestir com o que não pode morrer.
54 Páant ã yapachah, Dios naáwátdih naóh yapani Isaías nin pah ã niíj daacátji biíc yoobó ã yapbipna caá: “Dios nihatdih ãt yap yohop tagaá. Páant ã yap yohochah, ã́ihwã ĩ jwʉ́ʉb wʉncan niít”, ãt niíj daacáp tajĩ.
54 Assim, quando este corpo mortal se vestir com o que é imortal, quando este corpo que morre se vestir com o que não pode morrer, então acontecerá o que as Escrituras Sagradas dizem: “A morte está destruída! A vitória é completa!”
55 Dios naáwátdih naóh yapani Oseas nin pah ã niíj daacátjidihbʉt biíc yoobó ã yapbipna caá: “¡Wʉnat ã jwʉ́ʉb wihcan niít! Pánihna, bʉʉ jwĩ yéejat peéh wʉnatdih jwĩ ʉ́ʉmcan caá”, ã niíj daacátji pah jwiít ã́ihwã wẽinit, jwĩ niijbípna caá.
55 “Onde está, ó morte, a sua vitória? Onde está, ó morte, o seu poder de ferir?”
56 Moisésji ã wʉtatdih jéihna yʉhna, jwiít nihat jwĩpĩ́ tʉ́i jepahcan caá. Pánih jepahcan, “Weém yéejni caá”, jwĩ niíj jéihna caá. Páant jwĩ jʉmatdih jéihnit, jwĩ wʉnat tʉ́ttimah, dedé yéejat peéh chãjatdih ʉ́ʉmna, wʉnatdihbʉt jwĩpĩ́ ʉ́ʉmna caá.
56 O que dá à morte o poder de ferir é o pecado, e o que dá ao pecado o poder de ferir é a lei .
57 Obohjeéhtih, Jesucristo wʉn wʉ̃hnit, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́chah, jwiít ã́ihwã iiguípna bejnit déeji jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhnit, Diosjeéh jʉmat tʉ́ʉt niijná, ã pebhboó jwĩ bejbipna caá. Páant jwĩ jʉmat pínahdih jéihna, Diosdih bʉ́dí wẽinit, “Tʉ́ina caá”, jwĩpĩ́ niijná caá.
57 Mas agradeçamos a Deus, que nos dá a vitória por meio do nosso Senhor Jesus Cristo!
58 Wã ʉ́ʉdwã panihnitá, yeebdíh bʉ́dí oinit, nin pah wã naóhna caá: Jesúsdih ñi jepah cádahca bojoó. Bitaboó yeebdíh yeenit, mácah ĩ bohénachah yʉhna, joyáh bojnit, yoobópdih Jesúíh doonádih ñi tʉ́i jenah joyoó. Pánih jenah joinít, “Diosdih jwĩ teo wʉ̃hat bʉʉdní pínah nihcan caá”, niíj jéihnit, ded pah ã chãjat tʉ́ʉtatdih tʉ́i wẽinit, ñi chãjaá.
58 Portanto, queridos irmãos, continuem fortes e firmes. Continuem ocupados no trabalho do Senhor, pois vocês sabem que todo o seu esforço nesse trabalho sempre traz proveito.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.