Mateus 25

Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Ĩ quetibʉjʉ yaparo, ape wãme ĩcõñarĩ atore bairo jãã ĩnemowĩ tunu: “Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ pʉame cawãmarã rõmirĩ pʉga wãmo cãnacãõ cawãmojiyaenarẽ bairo niña. Bairi na yaʉ cʉ̃ cawãmojiyari rʉ̃mʉ caãno cʉ̃ bose rʉ̃mʉrẽ ĩñagarã, cʉ̃ pacʉ ya wiipʉ ásúparã, topʉ cʉ̃, cʉ̃ nʉmo caãnipao mena na caetarore coterã. Bairi ñami caãnoi, na cajĩñabusuri rupaare tocãnacãõpʉa jeásúparã.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Bairo na mena macããna jĩcã wãmo cãnacã rõmirĩ catʉ̃goñajʉ̃goyecʉperã ãñuparã. Aperã na mena macããna catʉ̃goñajʉ̃goyecʉna ãñuparã.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Catʉ̃goñajʉ̃goyecʉperã pʉame na cajĩñawonemopee ʉse ape botella mena jeápeyuparã.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Na bapa pʉame camasĩrã ãnirĩ, ape botella ʉsere jeánemoñuparã.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Bairo cʉ̃ nʉmo caãnipaore caneiátácʉ pʉame tãmurĩ etaesupʉ. Bairi cawãmarã rõmirĩ narẽ wʉgoa caetaro, cãnicoasuparã tie jãã ĩrĩ mee.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 Bairo ñami recomacã cacõñarõ majũ jĩcãʉ̃ awajarique mena, ‘¡Jã, ĩñañijate! ¡Atíyami cawãmaʉ, cʉ̃ nʉmo caãnipao mena! ¡Cʉ̃ marĩ jẽnirápáro!’ ĩñupʉ̃.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, cawãmarã rõmirĩ nipetirã wãcãrĩ, na cajĩñaworica rupaare qũẽnojʉ̃goyuparã tunu.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Bairo na caqũẽnorõ, catʉ̃goñajʉ̃goyecʉperã pʉame atore bairo na ĩ jẽniñuparã na baparã rõmirĩrẽ: ‘¡Jãã jĩñaworica rupaa ʉse petiro baiya! Jĩña wotutuaetiya. Bairi mʉjãã yaye ʉse petoaca jãã joya,’ na ĩñuparã.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Bairo na caĩrõ tʉ̃go, ‘Mʉjããrẽ jãã jomasĩẽtĩña. Mʉjããrẽ jãã cajoata, jãã yaye etaetibujioro,’ na ĩñuparã. ‘Bairi wapatirájá ʉsere mʉjããrẽ carʉsarijere,’ na ĩñuparã catʉ̃goñajʉ̃goyecʉna, na baparã rõmirĩrẽ.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Bairo na caĩrõ tʉ̃go, ‘Jaʉ’ ĩ, acoásúparã ʉsere wapatiráná yua. Bairo na caátó bero, cawãmojiyapaʉ pʉame etayupʉ. Etari yua, catʉ̃goñajʉ̃goyecʉna paijãñurõ caʉsejeatana rõmirĩ pʉame cʉ̃, cʉ̃ nʉmo mena cʉ̃ pacʉ ya wiipʉ jããcoasuparã, ʉgarique jʉ ʉgaráná bose rʉ̃mʉ na caqũẽnoatajere. Bairo na cajããrõ bero, ti wii jope pʉamerẽ biacõãñuparã yua.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Cabero ʉsere cawapatiratana rõmirĩ jopetʉ etarã, atore bairo ĩ piiyuparã: ‘¡Jãã Quetiupaʉ, jãã jope pããña!’ qũĩmiñuparã.
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Bairo na caĩmiatacʉ̃ãrẽ, cawãmojiyaatacʉ pʉame ti jopere pããnemoesupʉ. ‘Cariapea mʉjããrẽ ñiña: Mʉjããrẽ yʉ masĩẽtĩña,’ na ĩñupʉ̃ yua,” ĩcõñarĩ jãã ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Bairo ĩ quetibʉjʉ yaparo, atore bairo jãã ĩnemowĩ: “Mʉjãã, ti rʉ̃mʉ ti hora majũ yʉ catunuetaparore mʉjãã masĩẽtĩgarã. Bairi caroaro masacatiri ãnicoteya. Cacãnirãrẽ bairo baieticõãña,” jãã ĩwĩ.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Ape wãme ĩcõñarĩ tunu atore bairo jãã ĩ quetibʉjʉnemowĩ Jesús: “Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ pʉame jĩcãʉ̃ quetiupaʉ cʉ̃ cabairiquere bairo niña. Cʉ̃ pʉame ape yepa cayoaropʉ ágʉ jʉ̃goye, cʉ̃ paabojari majãrẽ na piijori, na nuniñupʉ̃ tocãnacãʉ̃rẽã cʉ̃ yaye dinerore, tiere na caqũẽnobojaparore bairo ĩ.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Bairi na mena macããcʉ̃rẽ jĩcã wãmo cãnacã mil moneda tiiri majũ cʉ̃ nuniñupʉ̃. Apei pʉamerẽ pʉga mil moneda tiiri majũ cʉ̃ nuniñupʉ̃. Apei pʉamerẽ jĩcã mil moneda tiiri majũ cʉ̃ nuniñupʉ̃. Na capaarique na cawapatamasĩrõ cãrõ na joyupʉ quetiupaʉ cʉ̃ ʉ̃mʉa tocãnacãʉ̃rẽã. Bairo na nuni yaparo, acoásúpʉ na quetiupaʉ yua.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Bairo cʉ̃ caátó bero, cʉ̃ ʉ̃mʉ jĩcã wãmo cãnacã mil moneda tiiri majũ cʉ̃ cajoatacʉ pʉame, ãmeo nuni wapatari yoaro mee apeye jĩcã wãmo cãnacã mil moneda tiiri majũrẽ wapatanemoñupʉ̃.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Torea bairo pʉga mil majũ moneda tiiri cʉ̃ cajoatacʉ cʉ̃ã apeye pʉga mil moneda tiiri majũrẽ wapatanemoñupʉ̃.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Bairo caroaro na cawapatanemomiatacʉ̃ãrẽ, jĩcã mil moneda tiiri majũ cʉ̃ cajoatacʉ pʉame wapatanemoesupʉ. Cʉ̃ quetiupaʉ dinerore cʉ̃ canunirõ bero, acoásúpʉ. Á yua, yepa pupeapʉ ope yesea, cʉ̃ quetiupaʉ dinerore topʉ yacũcõãñupʉ̃.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Bairo cayoato bero, paabojari majã quetiupaʉ pʉame tunuetayupʉ tunu cʉ̃ ya yepapʉ. Bairo tunuetari bero, cʉ̃ paabojari majãrẽ na piijoyupʉ, dinerore cʉ̃ canunicũrĩcãrãrẽ. ‘¿Nocãrõ majũ na wapataupari tocãnacãʉ̃pʉa?’ ĩ, na piijoyupʉ.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Bairi cʉ̃ paabojari majõcʉ jĩcã wãmo cãnacã mil moneda tiiri majũ cʉ̃ cajoricʉ pʉame cʉ̃tʉ etajʉ̃goyupʉ. Eta yua, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Yʉ quetiupaʉ, mʉ dinerore yʉ mʉ cacũrĩqũẽ mena yʉ wapatanemoapʉ. Mʉ pʉame jĩcã wãmo cãnacã mil moneda tiiri majũrẽ yʉ mʉ cacũmiatacʉ̃ãrẽ, tunu jĩcã wãmo cãnacã mil moneda tiirire mʉ yʉ tunuo buipeogʉ,’ qũĩñupʉ̃.
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Bairo cʉ̃ caĩrõ, cʉ̃ quetiupaʉ pʉame atore bairo qũĩ yʉyupʉ: ‘Ñumajũcõãña. Cañuʉ mʉ ãniña mʉa paabojari majõcʉ. Bairi caroaro tʉ̃goñarĩqũẽ yeri pũna mena apeye petoaca caãnie ũnierẽ mʉ caĩñarĩcãnʉgõmasĩrõ jʉ̃gori, paijãñurõ caãnie ũnierẽ caĩñarĩcãnʉgõpaʉ mʉrẽ yʉ cũña. Bairi yʉ ya wiipʉ jããʉ̃ asá. Yʉ mena ʉseanirĩ ãña,’ qũĩñupʉ̃.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Cabero cʉ̃ paabojari majõcʉ apei pʉga mil moneda tiiri majũrẽ cʉ̃ cajoricʉ cʉ̃ã etari, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Yʉ quetiupaʉ, mʉ dinerore yʉ mʉ cacũrĩqũẽ mena yʉ wapatanemoapʉ. Mʉ pʉame pʉga mil moneda tiiri majũrẽ yʉ mʉ cacũmiatacʉ̃ãrẽ, tunu pʉga mil moneda tiirire mʉ yʉ tunuo buipeogʉ,’ qũĩñupʉ̃.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Bairo cʉ̃ caĩrõ, cʉ̃ quetiupaʉ pʉame atore bairo qũĩ yʉyupʉ: ‘Ñumajũcõãña. Cañuʉ mʉ ãniña mʉa paabojari majõcʉ. Bairi caroaro tʉ̃goñarĩqũẽ yeri pũna mena apeye petoaca caãnie ũnierẽ mʉ caĩñarĩcãnʉgõmasĩrõ jʉ̃gori, paijãñurõ caãnie ũnierẽ caĩñarĩcãnʉgõpaʉ mʉrẽ yʉ cũña. Bairi yʉ ya wiipʉ jããʉ̃ asá mʉ cʉ̃ã. Yʉ mena ʉseanirĩ ãña,’ qũĩñupʉ̃.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 “Bairo na caátimiatacʉ̃ãrẽ, apei cʉ̃ paabojari majõcʉ jĩcã mil moneda tiiri majũrẽ cʉ̃ cajoricʉ pʉame yua cʉ̃tʉ etari, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Yʉ quetiupaʉ, mʉa, tutuaro mena caroti mʉ ãniña. Caoteecʉ nimicʉ̃ã, aperã na caoteriquepʉre mʉ jenucũña. Tunu bairoa aperã yayere na mʉ ẽmanucũña.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Bairo caácʉ mʉ caãnierẽ uwiri caroaro yʉ qũẽnocũwʉ̃ mʉ dinerore. Yepapʉ yeseari yʉ yacũwʉ̃ tiere, yasire, ĩ. Ãmerẽ yua, mʉ yʉ tunuogʉ tie mʉ dinero, yʉ mʉ canunimirĩqũẽrẽ.’
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, cʉ̃ quetiupaʉ pʉame qũĩñupʉ̃: ‘Mʉa, paabojari majõcʉ, cañuecʉ̃ cateeyepai majũ mʉ ãniña. ¿Atore bairo yʉre mi tʉ̃goñanucũñati: “Caoteecʉ nimicʉ̃ã, aperã na caoteriquepʉre jenucũñami. Tunu bairoa aperã yayere na ẽmanucũñami,” yʉre mi tʉ̃goñanucũñati?
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Bairo yʉre caĩtʉ̃goñaʉ nimicʉ̃ã, ¿nopẽĩ yʉ dinerore bancopʉ mʉ cũẽtĩ? Bairo cũrĩ, tie dinerore mʉ cawasorije wapa mʉ wapatanemobujioricʉ. Tie mena yʉ mʉ tunuobujioatacʉ, yʉ ya wii yʉ catunuetaro,’ qũĩ tutiyupʉ quetiupaʉ cʉ̃ ʉ̃mʉrẽ.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Bairo qũĩ yaparori, atore bairo na ĩñupʉ̃ aperã cʉ̃tʉ caãnarẽ: ‘Dinero, cʉ̃ cacʉ̃gorijere ẽmarĩ, apei pʉga wãmo cãnacã mil majũ moneda tiirire cacʉ̃goʉre cʉ̃ joya.’
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Torea bairo jeto yʉ átirotigʉ camasãrẽ. Noa ũna caroaro tʉ̃goñarĩqũẽ yeri pũna mena yʉ cajorijere na caĩñaʉsaata, paijãñurõ na yʉ jonemogʉ tunu. Aperã caroaro tʉ̃goñarĩqũẽ yeri pũna mena yʉ cajorijere na caĩñaʉsaeticõãta, na cacʉ̃gomirĩjẽ cʉ̃ãrẽ yʉ ẽmapeyocõãgʉ.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Bairi ãni, yʉre capaabojamasĩẽcʉ̃rẽ macãpʉ cʉ̃ rocawiyojoya canaitĩãrõpʉ. Topʉre camasã otigarãma. Na opire bacarʉpotugarãma, bʉtioro yapapuarã yua,” ĩcõñarĩ jãã quetibʉjʉwĩ Jesús.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Ĩ yaparo, atore bairo jãã ĩnemowĩ Jesús tunu: “Camasã Jʉ̃gocʉ, ati yepapʉ nemo yʉ catunuetari rʉ̃mʉrẽ caasiyarije mena yʉ atígʉ. Tunu bairoa yʉ yarã ángelea majã mena yʉ atígʉ. Bairo atí yua, trono quetiupaʉ cʉ̃ caruiro caroaro majũpʉ yʉ ruigʉ.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Bairo yʉ caruiro, ati ʉmʉrecóo macããna, tocãnacã poa macããna yʉ riape neñaetagarãma. Bairo na caneñaetaro ĩña, na ñiñabesegʉ. Jĩcãʉ̃ ovejare cacotei cʉ̃ yarã nurĩcãrã oveja, bairi cabras na caĩrã cʉ̃ãrẽ ricaati jeto cʉ̃ cabesecũrõrẽ bairo camasã nipetirore na ñiñabesegʉ.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Bairi yʉ yarã, ovejare bairo caãna pʉamerẽ yʉtʉ cariape nʉgõãrẽ na yʉ nucũrotigʉ. Aperã yʉ camasĩẽna, cabrare bairo caãna roquere yʉtʉ caãcõ nʉgõãrẽ na yʉ nucũrotigʉ.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 “Bairo áticõã, yʉ, Quetiupaʉ Rey, bairo ñigʉ yʉ caruiro cariape nʉgõã caãnarẽ: ‘Yʉ yarã, yʉ Pacʉ caroaro ʉseanirĩqũẽrẽ cʉ̃ cajoricarã ãnirĩ, tiaya. Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre jããrã asá, ati ʉmʉrecóo caãniparo jʉ̃goye mʉjãã caãnipeere cʉ̃ caĩjʉ̃goyeticũrĩcãrõrẽã bairo.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Yʉ pʉame yʉ caqueyaro, yʉ mʉjãã ʉgarotiwʉ. Tunu bairoa yʉ cañemejipiro, yʉ mʉjãã etirique nuniwʉ̃. Tunu bairoa canucũñesẽãrĩ majõcʉre bairo yʉ cabainucũñesẽãrõ, “Jããtʉ ãña,” yʉ mʉjãã ĩwʉ̃.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Tunu bairoa yʉ cajutii cʉ̃goeto, yʉ mʉjãã jutii nuniwʉ̃. Tunu yʉ cariaro, mʉjãã pʉame yʉtʉ etari caroaro yʉ mʉjãã jʉátinemowʉ̃. Torea bairo yʉ mʉjãã ápʉ preso jorica wii yʉ caãno cʉ̃ãrẽ,’ na ñigʉ nipetirã yʉ caruiro cariape nʉgõã caãnarẽ.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Bairo yʉ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo ñi jẽniñagarãma na, carorije wapa cacʉ̃goena yʉ caĩñarã pʉame: ‘Jãã Quetiupaʉ, ¿dipaʉ ũno mʉ caqueyaro, mʉrẽ jãã ʉgarotiri? Tunu, ¿dipaʉ ũno mʉ cañemejipiro, mʉrẽ etirique jãã nunirĩ?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Tunu, ¿dipaʉ ũno canucũñesẽãrĩ majõcʉre bairo mʉ cabainucũñesẽãrõ, “Jããtʉ ãña,” mʉrẽ jãã ĩrĩ? Tunu, ¿dipaʉ ũno mʉ cajutii cʉ̃goeto, mʉrẽ jutii jãã nunirĩ?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Tunu, ¿dipaʉ ũno majũ mʉ cariaro, o preso jorica wii mʉ caãno, mʉtʉ etari mʉrẽ jãã jʉátinemoñuparĩ?’ ñi jẽniñagarãma yʉtʉ cariape nʉgõãrẽ caãna pʉame.
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Bairo na caĩjẽniñarõ tʉ̃go, atore bairo ñigʉ yʉ, Quetiupaʉ Rey: ‘Cariape mʉjããrẽ niña: Yʉ yarã cabʉgoro macããna cʉ̃ãrẽ caroaro na mʉjãã cajʉátinemorõĩ, yʉpʉre jʉátinemorã mʉjãã ápʉ,’ ñigʉ yʉtʉ cariape nʉgõã caãnarẽ.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 “Ĩ yaparo, yʉ, Quetiupaʉ Rey, ñinemogʉ tunu caãcõ nʉgõã pʉame caãnarẽ: ‘Mʉjãã, popiye mʉjãã baio joroque mʉjãã átigʉmi Dios cʉ̃ caĩquetibʉjʉ jʉ̃goyeticũrĩcãrõrẽã bairo. Bairi ánája mʉjãã caʉ̃petietopʉ. Wãtĩ, cʉ̃ yarã ángelea cañuena mena Dios narẽ cʉ̃ cacũjʉ̃goricaropʉ ánája.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Yʉ pʉame yʉ caqueyaro yʉ mʉjãã ʉgarotiepʉ. Tunu bairoa yʉ cañemejipiro, yʉ mʉjãã etirique nuniepʉ̃.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Tunu bairoa canucũñesẽãrĩ majõcʉre bairo yʉ cabainucũñesẽãrõ, “Jããtʉ ãña,” yʉ mʉjãã ĩẽpʉ̃. Tunu bairoa yʉ cajutii cʉ̃goeto, yʉ mʉjãã jutii nuniepʉ̃. Tunu yʉ cariaro, bairi preso jorica wiipʉ yʉ caãno cʉ̃ãrẽ, yʉtʉ etari caroaro yʉ mʉjãã jʉátinemoepʉ,’ ñigʉ yʉtʉ caãcõ nʉgõã caãnarẽ.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Bairo yʉ caĩrõ tʉ̃go, atore bairo ñi jẽniñagarãma: ‘Jãã Quetiupaʉ, ¿dipaʉ ũno mʉ caqueyaro, o mʉ cañemejipiro, o jãã ya macãpʉ mʉ caetaro, o mʉ cariaro, o preso jorica wiipʉ mʉ caãno jãã jʉátinemoesuparĩ? Bairo mʉ cabairo jãã ĩñaepʉ̃,’ ñigarãma.
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Bairo na caĩrõ, atore bairo na ñigʉ, yʉ, Quetiupaʉ Rey: ‘Cariape mʉjããrẽ ñiña: Yʉ yarã cabʉgoro macããna cʉ̃ãrẽ na mʉjãã cajʉátinemoetoi, yʉpʉre jʉátinemoena mʉjãã ápʉ,’ na ñigʉ yʉtʉ caãcõ nʉgõã caãnarẽ.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Bairi na pʉame popiye bairique capetietopʉ ágarãma yua. Carorije cacʉ̃goenarẽ bairo yʉ caĩñarã pʉame yʉ mena ʉseanirĩ ãnicõã ninucũgarãma tocãnacã rʉ̃mʉa,” jãã ĩ quetibʉjʉwĩ Jesús.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.