Lucas 19
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs NTLH
1 Cabero yua, etayupʉ Jericó cawãmecʉti macãrẽ. Eta yua, ti macãrẽ tẽñota jʉ̃goyupʉ.
1 Jesus entrou em Jericó e estava atravessando a cidade.
2 Mai, ti macãpʉ ãñupʉ̃ Zaqueo cawãmecʉcʉ. Cʉ̃ pʉame pairo netõrõ apeye ũnierẽ cacʉ̃goʉ ãñupʉ̃. Roma macããnarẽ camasã yaye dinerore jejobojari majã quetiupaʉ ãñupʉ̃.
2 Morava ali um homem rico, chamado Zaqueu, que era chefe dos cobradores de impostos.
3 Cʉ̃ pʉame bʉtioro ĩñagamiñupʉ̃ Jesure. Bairo ĩñagamicʉ̃ã, cayepaʉaca ãnirĩ, tunu bairoa camasã capããrã cʉ̃ riapere na caãnoi, dope bairo Jesure qũĩña bocamasĩẽsupʉ.
3 Ele estava tentando ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, pois Zaqueu era muito baixo.
4 Bairi Jesús cʉ̃ caápáro riape atʉátí, yucʉpʉ wãmʉcoásúpʉ, cʉ̃ cʉ̃ caĩñajo masĩparore ĩ.
4 Então correu adiante da multidão e subiu numa figueira brava para ver Jesus, que devia passar por ali.
5 Bairi Jesús pʉame to netõácʉ́ qũĩñamʉgõ joyupʉ Zaqueo, yucʉ buipʉ capesaʉre. Qũĩñabocari, atore bairo qũĩñupʉ̃:
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e disse a Zaqueu:
6 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, uwaro ruiátíri, ʉseanirĩqũẽ mena cʉ̃ ya wiipʉ cʉ̃ jʉ̃goásúpʉ.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu na sua casa, com muita alegria.
7 Bairo Jesús cʉ̃ mena cʉ̃ caátó ĩña, to macããna nipetirã Jesure ãmeo bʉsʉpai jʉ̃goyuparã na majũ, “Rorije caácʉ ya wiipʉ tuaʉ áyami,” ĩ bʉsʉpaiyuparã.
7 Todos os que viram isso começaram a resmungar: — Este homem foi se hospedar na casa de um pecador!
8 Cabero Zaqueo ya wiipʉ na caetaãno yua, Zaqueo pʉame wãmʉnʉcãrĩ atore bairo qũĩñupʉ̃ Jesure:
8 Zaqueu se levantou e disse ao Senhor: — Escute, Senhor, eu vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguém, vou devolver quatro vezes mais.
9 — ausente —
9 Então Jesus disse:
10 — ausente —
10 Porque o
11 Camasã pʉame Jesús cʉ̃ caĩrĩjẽrẽ caroaro cʉ̃ tʉ̃goʉsayuparã. Bairo caroaro na catʉ̃goʉsaro ĩñarĩ, dinerore ĩcõñarĩ na quetibʉjʉyupʉ. Mai, Jesús pʉame merẽ Jerusalén macãtʉacapʉ ãñupʉ̃. Bairi camasã pʉame Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉ, “Ãmeacã etagaro baiya,” ĩ tʉ̃goñañuparã.
11 Jesus contou uma parábola para os que ouviram o que ele tinha dito. Agora ele estava perto de Jerusalém, e por isso eles estavam pensando que o Reino de Deus ia aparecer logo.
12 Bairi atore bairo na ĩñupʉ̃ Jesús: “Ãñupʉ̃ jĩcãʉ̃ caʉ̃mʉ quetiuparã yaʉ. Cʉ̃ pʉame ágʉ baiyupʉ ape yepa cayoaropʉ. Topʉ cʉ̃ ya yepare quetiupaʉ, reyre bairo cʉ̃rẽ na cajõrõ bero, tunuatígayupʉ tunu cʉ̃ ya yepapʉa.
12 Então Jesus disse:
13 Bairi ágʉ jʉ̃goye, cʉ̃ paabojari majã pʉga wãmo cãnacãʉ̃ majũ mena macããnarẽ na piijori, na nuniñupʉ̃ tocãnacãʉ̃rẽã dinerore. Na nuni yaparori, atore bairo na ĩñupʉ̃: ‘Mʉjãã majũ atie dinero mena wapataya aperã mena. Tunu, yʉ catunuetaropʉ mʉjãã wapata jãnagarã,’ na ĩñupʉ̃.
13 Antes de viajar, chamou dez dos seus empregados, deu a cada um uma moeda de ouro e disse: “Vejam o que vocês conseguem ganhar com este dinheiro, até a minha volta.”
14 Bairo cʉ̃ caĩcũmiatacʉ̃ãrẽ, camasã, cʉ̃ caãni yepa macããna pʉame bʉtioro cʉ̃ mena asiajãñuñuparã. Quetiupaʉ, reyre bairo cʉ̃ cajããrõ boesuparã. Bairo cʉ̃rẽ caasiarã ãnirĩ, cʉ̃ berore na ĩ rotijoyuparã na quetibʉjʉbojari majãrẽ: ‘Jãã, reyre bairo mʉ cajããrõrẽ jãã boetiya jãã ya yepare.’
14 — Acontece que o povo do seu país o odiava e por isso mandou atrás dele uma comissão para dizer que não queriam que aquele homem fosse feito rei deles.
15 “Bairo cʉ̃ na caboetimiatacʉ̃ãrẽ, aperã, ape yepa macããna pʉame quetiupaʉ reyre bairo cʉ̃ jõõcõãñuparã. To bero tunucoásúpʉ tunu cʉ̃ ya yepapʉa. Bairo tunuetari bero, cʉ̃ paabojari majãrẽ na piirotijoyupʉ aperãrẽ, ‘Dinerore yʉ canunicũrĩcãrã nocãrõ majũ na wapataupari tocãnacãʉ̃pʉa,’ ĩ.
15 — O homem foi feito rei e voltou para casa. Aí mandou chamar os empregados a quem tinha dado o dinheiro, para saber quanto haviam conseguido ganhar.
16 Bairi cʉ̃ paabojari majõcʉ caãnijʉ̃goʉ pʉame etari, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Quetiupaʉ, mʉ dinero yʉ mʉ cacũrĩqũẽ mena yʉ wapatanemoapʉ tunu. Mʉ pʉame pʉga wãmo cãnacã mil tiiri dinerore yʉ mʉ cacũmiatacʉ̃ãrẽ, tunu pʉga wãmo cãnacã mil tiiri mʉrẽ yʉ tunuo buipeogʉ,’ qũĩñupʉ̃.
16 O primeiro chegou e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei dez.”
17 Bairo cʉ̃ caĩrõ, cʉ̃ quetiupaʉ pʉame atore bairo qũĩ yʉyupʉ: ‘Ñumajũcõãña; cañuʉ mʉ ãniña mʉa paabojari majõcʉ. Bairi nʉcʉ̃rõ mena apeye petoaca caãnie ũnierẽ mʉ caĩñarĩcãnʉgõ masĩrõ jʉ̃gori, pʉga wãmo cãnacã macãã quetiupaʉ majũ mʉ jããõ joroque mʉ yʉ átigʉ,’ qũĩñupʉ̃.
17 — “Muito bem!” — respondeu ele. — “Você é um bom empregado! E, porque foi fiel em coisas pequenas, você vai ser o governador de dez cidades.”
18 Bairi tunu cʉ̃ paabojari majõcʉ cabero macããcʉ̃ pʉame etari, atore bairo qũĩñupʉ̃: ‘Quetiupaʉ, mʉ dinero yʉ mʉ cacũrĩqũẽ mena yʉ wapatanemoapʉ tunu. Mʉ pʉame jĩcã wãmo cãnacã mil tiiri dinerore yʉ mʉ cacũmiatacʉ̃ãrẽ, tunu jĩcã wãmo cãnacã mil tiiri mʉrẽ yʉ tunuo buipeogʉ,’ qũĩñupʉ̃.
18 — O segundo empregado veio e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei cinco.”
19 Bairo cʉ̃ caĩrõ, cʉ̃ quetiupaʉ pʉame qũĩñupʉ̃: ‘Ñumajũcõãña; mʉ cʉ̃ã jĩcã wãmo cãnacã macãã quetiupaʉ majũ mʉ jããõ joroque mʉ yʉ átigʉ,’ qũĩñupʉ̃.
19 — “Você vai ser o governador de cinco cidades!” — disse o patrão.
20 “Apei cʉ̃ paabojari majõcʉ pʉame yua cʉ̃tʉ etari, atore bairo qũĩñupʉ̃ cʉ̃ cʉ̃ã: ‘Quetiupaʉ, atie niña mʉ dinero. Yʉ mʉ canunimirĩqũẽ jetore mʉ yʉ tunuogʉ. Yasire ĩ, jutii asero mena ũmarĩ mʉ yʉ qũẽnocũbojawʉ.
20 — O outro empregado chegou e disse: “Patrão, aqui está a sua moeda. Eu a embrulhei num lenço e a escondi.
21 Mʉa, tutuaro mena caroti mʉ ãniña. Aperã yayere na mʉ ẽmanucũña. Tunu bairoa caoteecʉ nimicʉ̃ã, aperã na caoteriquepʉre mʉ jenucũña. Bairi mʉrẽ uwiri, caroaro yʉ qũẽnocũwʉ̃ mʉ dinerore, yasire ĩ,’ qũĩñupʉ̃.
21 Tive medo do senhor, porque sei que é um homem duro, que tira dos outros o que não é seu e colhe o que não plantou.”
22 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, cʉ̃ quetiupaʉ pʉame qũĩñupʉ̃: ‘Mʉa, paabojari majõcʉ, cañuecʉ̃ majũ mʉ ãniña. Bairi bairo mʉ caĩrĩjẽ menaa mʉrẽ ñiñabesegʉ. Yʉre, “Mʉa, tutuaro mena caroti mʉ ãniña,” yʉ miapʉ̃. Tunu bairoa, “Aperã yayere na mʉ ẽmanucũña. Tunu bairoa caoteecʉ nimicʉ̃ã, aperã na caoteriquepʉre mʉ jenucũña,” yʉ miapʉ̃.
22 — Ele respondeu: “Você é um mau empregado! Vou usar as suas próprias palavras para julgá-lo. Você sabia que sou um homem duro, que tiro dos outros o que não é meu e colho o que não plantei.
23 ¿Dopẽĩ, bairo yʉ cabairijere masĩmicʉ̃ã, yʉ dinerore banco wiipʉ mʉ cũẽtĩ? Bairo cũrĩ, tie dinerore mʉ cawasorije wapa mʉ wapata nemobujioricʉ. Tie mena yʉ mʉ tunuobujioatacʉ, yʉ wii yʉ catunuetaro,’ qũĩ tutiyupʉ cʉ̃ quetiupaʉ cʉ̃ ʉ̃mʉrẽ.
23 Então por que você não pôs o meu dinheiro no banco? Assim, quando eu voltasse da viagem, receberia o dinheiro com juros.”
24 Bairo qũĩ yaparori, atore bairo na ĩñupʉ̃ aperã, cʉ̃tʉ caãnarẽ: ‘Dinero cʉ̃ cacʉ̃gomirĩjẽrẽ jeri, apei pʉga wãmo cãrõ cawapata nemorĩcʉ̃rẽ cʉ̃ joya,’ na ĩñupʉ̃.
24 — E disse para os que estavam ali: “Tirem dele a moeda e deem ao que tem dez.”
25 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃gomirãcʉ̃ã, cʉ̃tʉ caãna pʉame qũĩñuparã: ‘Merẽ pairo cʉ̃gonemoñami, pʉga wãmo cãrõ majũ. Bairi bonemoẽtĩñami,’ qũĩñuparã.
25 Eles responderam:
26 Bairo na caĩrõ tʉ̃gori, atore bairo na ĩñupʉ̃: ‘Mʉjããrẽ cariape ñiña: Noa ũna nʉcʉ̃rõ mena yʉ cajorijere na caĩñarĩcãnʉgõata, paijãñurõ na yʉ jonemogʉ tunu. Aperã nʉcʉ̃rõ mena yʉ cajorijere na caĩñarĩcãnʉgõeticõãta, na cacʉ̃gomirĩjẽrẽ yʉ ẽmapeyocõãgʉ.
26 — E o patrão disse:
27 Tunu bairoa yʉ pesua, yʉre reyre bairo caboetiatanarẽ na neatíri, yʉ caĩñajoro na pajĩãrecõãña,’ na ĩñupʉ̃ quetiupaʉ pʉame,” na ĩ cõña quetibʉjʉyupʉ Jesús.
27 E agora tragam aqui os meus inimigos, que não queriam que eu fosse o rei deles, e os matem na minha frente.”
28 Bairo atiere quetibʉjʉ yaparori bero, Jesús Jerusalẽpʉ ámajũñupʉ̃ yua.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante deles para Jerusalém.
29 Bairi Betfagé, Betania na caĩrĩ macãã tʉpʉ cõñaácʉ́, cʉ̃ cabuerã pʉgarãrẽ na árotiyupʉ. Mai, Betfagé, Betania pʉame Olivo na caĩrĩ buro tʉpʉ ãñuparõ.
29 Quando iam chegando aos povoados de Betfagé e Betânia, que ficam perto do monte das Oliveiras, enviou dois discípulos na frente,
30 Bairi atore bairo na ĩ joyupʉ cʉ̃ cabuerã pʉgarãrẽ:
30 com a seguinte ordem:
31 Bairi tunu aperã, mʉjããrẽ, ‘¿Nopẽĩrã cʉ̃ mʉjãã õwãñati?’ na caĩata, atore bairo na mʉjãã ĩwã: ‘Marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ boami,’ na mʉjãã ĩwã —na ĩ joyupʉ Jesús.
31 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele.
32 Bairo cʉ̃ caĩrõ tʉ̃go, acoásúparã cʉ̃ cabuerã pʉgarã pʉame. Bairo na caátó yua, nipetirije Jesús cʉ̃ caĩatatorea bairo baiyuparo.
32 Eles foram e acharam tudo como Jesus tinha dito.
33 Bairi burrore na caõwãrõ ĩñarĩ, cʉ̃ uparã pʉame:
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os donos perguntaram: — Por que é que vocês estão desamarrando o animal?
34 Na pʉame atore bairo na ĩ yʉyuparã cauparãrẽ:
34 Eles responderam: — O Mestre precisa dele.
35 Bairo cʉ̃ õwã yaparori, cʉ̃ neásúparã burrore Jesús tʉpʉ. Cʉ̃ nee etari yua, cʉ̃ cabuerã pʉame na jutii, cabui macããjẽrẽ, burro buire peoyuparã. Peo yaparori, Jesure cʉ̃ nemʉgõ peoyuparã burro buipʉ yua.
35 Então eles levaram o jumentinho para Jesus, puseram as suas capas sobre o animal e ajudaram Jesus a montar.
36 Bairo na caáto bero yua, Jesús pʉame ánutuásúpʉ Jerusalén caátíwãpʉ. Bairi camasã pʉame na jutii cabui macããjẽrẽ esocũñuparã maa cʉ̃ caátíwãrẽ.
36 Conforme ele ia passando, o povo estendia as suas capas no caminho.
37 Bairi Jesujãã Olivo buro roaro na caetaro yua, camasã Jesure caʉsari majã pʉame nipetiro bʉsʉrique tutuaro mena ĩ awaja jʉ̃goyuparã. Tunu bairoa ʉseanirĩqũẽ mena Diore cʉ̃ basapeoyuparã. Jesús cʉ̃ caátijẽño ĩñorĩqũẽ jʉ̃gori bʉtioro Diore cʉ̃ basapeoyuparã.
37 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém, na descida do monte das Oliveiras, uma grande multidão de seguidores ia com ele. E eles, cheios de alegria, começaram a louvar a Deus em voz alta por tudo o que tinham visto.
38 Atore bairo qũĩ basapeoyuparã:
38 Eles diziam: — Que Deus abençoe o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e
39 Bairo camasã Jesure caʉsari majã na caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gori, atore bairo qũĩñuparã fariseo majã jĩcããrã, camasã watoapʉ caãna pʉame Jesure:
39 Aí alguns fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: — Mestre, mande que os seus seguidores calem a boca!
40 Bairo na caĩrõ, Jesús pʉame atore bairo na ĩñupʉ̃:
40 Jesus respondeu:
41 Merẽ yua, Jesús Jerusalén macãtʉacapʉ ãcʉ̃, ti macãrẽ ĩñajori, otiyupʉ.
41 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém e viu a cidade, chorou com pena dela
42 Atore bairo na ĩ tʉ̃goña yapapuayupʉ Jerusalén macã macããnarẽ: “Mʉjãã, Jerusalén macããna ãme rʉ̃mʉ mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉgamiña caroa yeri cʉtajere. Mʉjãã pʉame tie quetire apero cayasioropʉ caãnierẽ na caĩñamasĩẽtõrẽã bairo tiere mʉjãã masĩẽtĩña.
42 e disse:
43 Bairi mʉjããrẽ roro na caátipa rʉ̃mʉrĩ atígaro. Mʉjãã wapana pʉame Jerusalẽrẽ ʉ̃tã mena ẽñota, ãmejoregarãma rupa macãpʉa, mʉjãã carutimasĩẽtĩparore bairo ĩrã. Bairo áticõãrĩ, camasã, mʉjãã wapana pʉame mʉjãã tocãnacãpaʉpʉrea ẽñota ãmejoreri, mʉjãã ãmeo qũẽgarãma.
43 Pois chegarão os dias em que os inimigos vão cercá-la com rampas de ataque, e vão rodeá-la, e apertá-la de todos os lados.
44 Ãmeo qũẽrĩ mʉjããrẽ pajĩãre peyocõãgarãma mʉjãã wapana pʉame. Bairo mʉjãã pajĩãreri, Jerusalén macã ãnatõrẽ átiyasio rocamajũcõãgarãma. Tie ʉ̃tã rupaa na caẽñotamirĩqũẽ jĩcã ʉ̃tã ũno buituticʉti pesaricaro manopʉ átiyasio rocacõãgarãma, mʉjãã ya macã Jerusalén macã ãnatõrẽ. Mʉjãã majũ Dios mʉjããrẽ cʉ̃ canetõʉ̃ atiere mʉjãã tʉ̃gopeoepʉ. Bairi mʉjããrẽ pajĩãregarãma mʉjãã wapana,” ĩ yapapuayupʉ Jesús, Jerusalén macãrẽ ĩñajori.
44 Eles destruirão completamente você e todos os seus moradores. Não ficará uma pedra em cima da outra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio para salvá-la.
45 Bairo ĩrĩ bero, Jesús etayupʉ Jerusalén macãrẽ yua. Bairo etari, templo capairi wii, ñubuerica wiire jããñupʉ̃. Ti wiire jããetari, to macããna nunirĩ wapatari majãrẽ, bairi wapatiri majã cʉ̃ãrẽ na acurewiyojo jʉ̃goyupʉ.
45 Jesus entrou no pátio do Templo e começou a expulsar dali os vendedores.
46 Bairo na acurewiyojori, atore bairo na ĩñupʉ̃:
46 Ele lhes disse:
47 Bairo áti yaparori bero, ti wiipʉ camasãrẽ na bueãñupʉ̃ tocãnacã rʉ̃mʉa ti semanarẽ. Bairo to cʉ̃ caãno, quetiuparã sacerdote majã, aperã Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ cajʉ̃gobueri majã, aperã cabʉtoa camasĩrĩ majã pʉame na nipetiro, “¿Dope bairo átiri cʉ̃ marĩ pajĩãrãati?” ãmeo ĩ bʉsʉpẽni jʉ̃goyuparã na majũ.
47 Jesus ensinava no pátio do Templo todos os dias. Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes do povo queriam matá-lo.
48 Mai, camasã pʉame nipetiro cʉ̃ cabuerijere caroaro mena cʉ̃ tʉ̃goʉsayuparã. Bairi cʉ̃rẽ na capajĩãrocagamirĩjẽrẽ átimasĩẽsuparã fariseo majã pʉame.
48 Mas não achavam jeito de fazer isso, pois todos o escutavam com muita atenção.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.