2 Coríntios 11
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs NTLH
1 ¡Bairi roro masacatiecʉre bairo yʉ caĩbʉsʉnucũrĩjẽrẽ mʉjãã canʉcãcõãmasĩrõ yʉ boya! Dise wãme ũnie yʉ caquetibʉjʉrije caãmata cʉ̃ãrẽ, tiere nʉcãnetõcõãña.
1 Eu gostaria que vocês me suportassem mesmo quando sou um tanto louco. Por favor, me suportem!
2 Mʉjããrẽ roro tʉ̃goñaʉ mee yʉ baiya. Dios mʉjããrẽ ĩñamairĩ yʉ cʉ̃ caquetibʉjʉrotirique jʉ̃gori mʉjããrẽ quetibʉjʉ yʉ átiya. Dios mʉjããrẽ cʉ̃ caĩñamairõrẽã bairo yʉ cʉ̃ã bʉtioro mʉjããrẽ yʉ maiña. Bairo mʉjããrẽ mairĩ yʉ pʉame jĩcãʉ̃ã, Jesucristo jetore cʉ̃ mʉjãã catʉ̃goʉsaro yʉ boya. Bairo bori, mʉjããrẽ ñe ũnie cawapa cʉ̃goena cañurã majũ cʉ̃ caĩñajoro mʉjãã baio joroque yʉ átigaya, caroarã ñe ũnie cawapa cʉ̃goena majũ Jesucristo tʉpʉre mʉjãã caetamasĩparore bairo ĩ.
2 O mesmo zelo que Deus tem por vocês eu também tenho. Porque vocês são como uma virgem pura que eu prometi dar em casamento somente a um homem, que é Cristo.
3 Baipʉa, aperã mʉjããrẽ na caĩtopee ũnierẽ yʉ tʉ̃goña uwijãñuña. Wãtĩ, cʉ̃ caĩtopairije mena Evare cʉ̃ caĩtoricarorea bairo mʉjãã cʉ̃ã aperãrẽ mʉjãã caĩtoecopee ũnierẽ yʉ tʉ̃goña uwijãñuña. Bairo mʉjããrẽ na caĩtoata yua, mʉjãã pʉame Jesucristore caboenarẽ bairo caroaro nʉcʉ̃bʉgorique mena jĩcãrõ tʉ̃ni cʉ̃ mʉjãã ĩroaetibujiorã.
3 Pois, assim como Eva foi enganada pelas mentiras da cobra, eu tenho medo de que a mente de vocês seja corrompida e vocês abandonem a devoção sincera e pura a Cristo.
4 Bairi noa ũna mʉjããrẽ jãã caquetibʉjʉjʉ̃goricʉ Jesucristo yaye queti meerẽ caquetibʉjʉrã cʉ̃ãrẽ caroaro mena na mʉjãã tʉ̃goʉsaganucũña. Tunu bairoa jãã caquetibʉjʉricaro bero, Espíritu Santo majũrẽ mʉjãã yeripʉ cabocáñerĩcãrã nimirãcʉ̃ã, apei espíritu ũcʉ̃ cʉ̃ãrẽ caroaro cʉ̃ mʉjãã ñeganucũña. Apeyera Dios yaye queti camasãrẽ cʉ̃ canetõrĩqũẽ quetire catʉ̃goʉsajʉ̃goricarã nimirãcʉ̃ã, ricaati quetibʉjʉriquere caquetibʉjʉrã cʉ̃ãrẽ na mʉjãã tʉ̃goʉsaganucũña.
4 Porque vocês suportam com alegria qualquer um que chega e anuncia um Jesus diferente daquele que nós anunciamos. E aceitam um espírito e um evangelho completamente diferentes do Espírito de Deus e do evangelho que receberam de nós.
5 Baipʉa, mʉjãã catʉ̃goʉsanucũrã ũna caĩtopairã, jãã, apóstolea majã netõrõ caãnitʉ̃goñarã roca majũ macããcʉ̃rẽ bairo yʉ tʉ̃goñaẽtĩña.
5 Eu não acho que tenho menos valor do que esses tais “superapóstolos”!
6 Yʉ pʉame yʉ cabʉsʉrije mena caroaro caquetibʉjʉjã ãmeomasĩẽcʉ̃ yʉ ãcʉ̃. Bairo caãcʉ̃ nimicʉ̃ã, Dios yaye macããjẽrẽ masĩrĩqũẽ pʉamerã yʉ masĩnetõmajũcõãña. Tie yʉ camasĩrĩjẽrẽ mʉjãã yʉ áti ĩñoãninucũña tocãnacãnia mʉjãã tʉpʉre. Noo jãã caátie wãme cãrõ mʉjããrẽ tiere jãã caáti ĩñorõ mʉjãã ĩñanucũña.
6 Talvez eu seja um principiante no falar, mas no conhecimento não sou. Sempre e em todas as situações temos dado provas disso a vocês.
7 Yʉ pʉame mʉjããrẽ caroa queti Dios camasãrẽ cʉ̃ canetõrĩqũẽ queti majũrẽ mʉjãã yʉ quetibʉjʉjʉ̃gowʉ. Bairo tiere quetibʉjʉ ãcʉ̃, mʉjããrẽ yʉ wapa jẽniepʉ̃. ¿Ricaati wãme mʉjããrẽ roro ácʉato, tore bairo wapa jẽniecʉ̃ mʉjãã yʉ quetibʉjʉyupari? Yʉ pʉame bopacooro yʉ baiwʉ, mʉjãã pʉame caroaro majũ mʉjãã caãnimasĩpeere boʉ.
7 Quando anunciei a vocês a boa notícia de Deus, fiz isso completamente de graça. Eu me humilhei para engrandecer vocês. Será que houve algum mal nisso?
8 Ape poari caãna ñubueri majã yʉre dinero jowã, mʉjããrẽ yʉ cajʉátimasĩparore bairo ĩrã. Baipʉa bairo yʉre na cadinero jorique jʉ̃gori narẽ dinero ẽmaʉrẽ bairo yʉ ápʉ.
8 Enquanto estive trabalhando entre vocês, fui pago por outras igrejas. Por assim dizer, eu estava roubando delas para ajudar vocês.
9 Mʉjãã watoapʉ yʉ caquetibʉjʉñesẽãrĩ watoare, yʉre carʉsarije caãnimiatacʉ̃ãrẽ, di rʉ̃mʉ ũno jĩcãʉ̃ ũcʉ̃rẽ jũnurõ yʉ jẽni patowãcõẽpʉ̃. Marĩ yarã Macedonia yepa macããna pʉame roque yʉre carʉsarijere yʉ jowã. Bairi mʉjããrẽ jũnuʉ yʉ cajẽni patowãcõpeere yʉ nʉcãcõãwʉ̃. Baipʉa bairo jeto yʉ nʉcãmasĩcõã ninucũgʉ.
9 E, durante o tempo em que estive com vocês, quando precisava de alguma coisa, não incomodava ninguém; pois os irmãos que vieram da Macedônia me trouxeram tudo o que eu precisava. O que aconteceu no passado e acontecerá no futuro é isto: eu nunca exigirei que vocês me ajudem.
10 Cristo nocãrõ caroaro cariape caquetibʉjʉ cʉ̃ caãnierẽ camasĩ ãnirĩ cʉ̃rẽã bairo yʉ cʉ̃ã cariape mʉjããrẽ ñiña: Di rʉ̃mʉ ũno mʉjãã Acaya yepa macããnarẽ yʉ dinero jẽnipatowãcõẽcʉ̃. Tiere tʉ̃goñarĩ bʉtioro yʉ yeri ñuña.
10 Pela verdade de Cristo, a qual está em mim, eu garanto que ninguém, em nenhum lugar da Acaia, tirará de mim este orgulho de anunciar o evangelho sem cobrar nada.
11 ¿Dopẽĩ bairo mʉjããrẽ ñi bʉsʉcʉti? ¿Mʉjããrẽ caĩñamaiecʉ̃ ãnirĩ tore bairo ñi bʉsʉcʉti? Bairo mee niña. ¡Dios cʉ̃ã caroaro masĩñami nocãrõ mʉjããrẽ yʉ caĩñamainucũrĩjẽrẽ!
11 Por que estou dizendo isso? Será que é porque não amo vocês? Deus sabe que os amo!
12 Mʉjããrẽ yʉ cabuerije wapare jẽniecʉ̃, yʉ caquetibʉjʉjʉ̃goricarorea bairo wapa jẽniecʉ̃ yʉ quetibʉjʉcõã ninucũgʉ. Aperã mʉjããrẽ na caquetibʉjʉrije wapa, wapa jẽnirĩ caquetibʉjʉñesẽãnucũrã, “Pablore bairo jãã cʉ̃ã jãã paanucũña,” na caĩmasĩẽtĩparore bairo ĩ, di rʉ̃mʉ ũno mʉjãã yʉ wapa jẽnietigʉ.
12 O que estou fazendo agora vou continuar a fazer a fim de evitar que aqueles tais “ apóstolos ” tenham motivo para se gabar e dizer que fazem um trabalho igual ao nosso.
13 Na pʉame roque caĩtopairã, apóstolea majã mee niñama, “Apóstolea majã majũ jãã ãniña,” caĩrã nimirãcʉ̃ã. Bairo caĩrã nimirãcʉ̃ã, na rupaʉ bui jeto Jesucristo yarã apóstolea majãrẽ bairo bautonucũñama.
13 Aqueles homens são apóstolos falsos e não verdadeiros. Eles mentem a respeito dos seus trabalhos e se disfarçam, apresentando-se como verdadeiros apóstolos de Cristo.
14 Bairo na caátimasĩnucũrĩjẽrẽ ĩñarĩ, baipʉa yʉ tʉ̃goña acʉetiya. Ape watoara wãtĩ cʉ̃ã ʉmʉrecóo macããcʉ̃ ángel bauriquere bairo bauriquecʉti tomasĩnucũñami.
14 E isso não é de admirar, pois até Satanás pode se disfarçar e ficar parecendo um anjo de luz.
15 Tore bairo wãtĩ cʉ̃ã cʉ̃ cabaimasĩrõ jʉ̃gori, cʉ̃ yarã caĩtopairã cʉ̃rẽ catʉ̃goʉsari majã pʉame cʉ̃ã caroare caáti majãrẽ bairo baurique cʉti tomasĩnucũñama. ¡Bairãpʉa, na ũna jĩcã rʉ̃mʉ caãno yasi acʉagarãma, roro na caátipairije wapa jʉ̃gori yua!
15 Portanto, não é nada demais que os servidores dele se disfarcem, apresentando-se como pessoas que fazem o bem. Mas no fim eles receberão exatamente o que as suas ações merecem.
16 Mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉjʉ̃goricarore bairo mʉjããrẽ ñinemoña tunu: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ yʉre, “Camecʉ̃rẽ bairo quetibʉjʉyami Pablo,” yʉ qũĩ tʉ̃goñaeticõãto. Bairo camecʉ̃rẽ bairo yʉre mʉjãã caĩtʉ̃goñata, camecʉ̃rẽã bairo yʉ caquetibʉjʉrijere yʉ tʉ̃gopeocõãña mai. Mʉjãã tʉpʉ caãna quetibʉjʉri majã, na majũã na caátie mena netõnʉcãgarã, netõjãñurõ na caquetibʉjʉnucũrõrẽã bairo peeto ũno yʉ cʉ̃ãrẽ yʉ quetibʉjʉ roticõãña.
16 Repito: ninguém deve pensar que eu estou louco. Mas, se vocês pensam isso, então me recebam como louco para que assim eu tenha alguma pequena coisa de que me gabar.
17 Bairopʉa marĩ majũ marĩ caátie mena marĩ caãmeo netõnʉcãgarije cañuetie niña. Camecʉ̃rãrẽ bairo quetibʉjʉrique niña. Marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ caĩñajesorije ũnie mee niña.
17 De fato, o que estou dizendo agora não é o que o Senhor me mandou dizer. Quanto a eu me gabar, estou realmente falando como louco.
18 Bairo cabaimiatacʉ̃ãrẽ, bairãpʉa capããrã ninucũñama na majũã na caátie mena netõnʉcãgarã caquetibʉjʉpainucũrã. Bairi, ¡yʉ cʉ̃ã tore bairo yʉ quetibʉjʉgaya!
18 Já que existem tantas pessoas que se gabam por motivos apenas humanos, eu também vou me gabar de mim mesmo.
19 Mʉjãã pʉame catʉ̃goñamasĩrãrẽ bairo tʉ̃goñamirãcʉ̃ã, ¡nopẽĩrã catʉ̃goñamasĩẽna yaye queti pʉamerẽ caroaro mena mʉjãã tʉ̃goʉsanucũñati, tame!
19 Vocês são tão sábios e suportam de boa vontade os loucos.
20 Tunu bairoa roro rotirique mena narẽ caroaro na mʉjãã cajʉátinemopeere na cabomiatacʉ̃ãrẽ, caroaro mena na mʉjãã tʉ̃gopeonucũña. Tunu bairoa mʉjããrẽ carotieperã, mʉjããrẽ caĩtori majã ũna cʉ̃ãrẽ na mʉjãã ẽñotaetinucũña. Tunu aperã mʉjããrẽ cabʉgoro macããnarẽ bairo caĩñarerã, aperã mʉjããrẽ roro na cawasopana paepemiatacʉ̃ãrẽ, caroaro mena na mʉjãã tʉ̃gopeonucũña.
20 Toleram os que mandam em vocês e exploram vocês; toleram os que os enganam, os que os tratam com desprezo e os que lhes dão bofetadas.
21 Mʉjããrẽ yʉ caĩpeere bobotʉ̃goñamicʉ̃ã, atore bairo mʉjãã ñiña: ¡Jãã pʉame cayeritutuaena majũrẽ bairo tie ũnierẽ na caátore bairo jãã átiãnajẽ cʉperinucũña!
21 Tenho até vergonha de confessar que nós fomos tímidos demais e não fomos capazes de fazer coisas como essas. Mas, se os outros se atrevem a se gabar de alguma coisa, eu também vou me atrever, embora isso seja uma loucura.
22 Mʉjãã tʉpʉ caãna quetibʉjʉri majã, “Jãã roque hebreo majã majũ jãã ãniña,” ĩ botionucũñama na majũã na caquetibʉjʉrije mena. Bairo na caĩata, yʉ cʉ̃ã hebreo majã yaʉa yʉ ãniña. Tunu bairoa, “Israelita majã Dios cʉ̃ cabesericarã jãã ãniña,” na caĩata, yʉ cʉ̃ã israelita majã yaʉ majũã yʉ ãniña. Tunu, “Abraham ãnacʉ̃ pãrãmerã majũ jãã ãniña,” na caĩata, yʉ cʉ̃ã cʉ̃ pãrãmi majũã yʉ ãniña.
22 Eles são hebreus? Eu também sou. Eles são israelitas? Eu também sou. Eles são descendentes de Abraão? Eu também sou.
23 Tunu bairoa, “Cristore paabojari majã jãã ãniña,” na caĩatacʉ̃ãrẽ, yʉ roque na netõjãñurõ cʉ̃rẽ capaabojari majõcʉ majũ yʉ ãniña. Baipʉa, atiere bairo yʉ caĩbʉsʉata, camecʉ̃rẽ bairo ñiña. Yʉ pʉame roque na netõjãñurõ Dios yayere yʉ paanucũña. Na netõjãñurõ capee majũ popiye preso jorica wiipʉ yʉ jo epenucũñama. Tunu bairo na netõjãñurõ capee majũ yʉ bape econucũwʉ̃. Dios yaye macããjẽrẽ yʉ caquetibʉjʉrije jʉ̃gori capee majũ yʉ pajĩã ecobujionucũwʉ̃.
23 Eles são servos de Cristo? Mas eu sou um servo melhor do que eles, embora, ao dizer isso, eu esteja falando como se fosse louco. Pois eu tenho trabalhado mais do que eles e tenho estado mais vezes na cadeia. Tenho sido chicoteado muito mais do que eles e muitas vezes estive em perigo de morte.
24 Jĩcã wãmo cãnacãni majũ judío majã quetiuparã yʉ ñewã. Bairo yʉ ñerĩ yua, treinta y nueve cãnacãni majũ yʉ bape epenucũwã, yʉre na cañenucũrõ cãnacãnia.
24 Em cinco ocasiões os judeus me deram trinta e nove chicotadas .
25 Itiani cãnacãni majũ yucʉ mena yʉ paepewã. Jĩcãni ʉ̃tã rupaa mena yʉ wẽjĩã rocabujiowã. Tunu bairoa itiani cãnacãni majũ cũmua capairicapʉ áñesẽãʉ̃, yʉ ruawʉ̃. Bairo jĩcãni yʉ caruari rʉ̃mʉ caãno yoaro, ʉmʉreco, ñami cʉ̃ãrẽ yʉ baa pasawʉ ria capairiya recomacã majũpʉre. Yʉ riacoabujiowʉ.
25 Três vezes os romanos me bateram com porretes, e uma vez fui apedrejado. Três vezes o navio em que eu estava viajando afundou, e numa dessas vezes passei vinte e quatro horas boiando no mar.
26 Bairo aperoripʉ caãnarẽ quetibʉjʉ ñesẽãgʉ, roro majũ yʉ tãmʉonucũña. Bairo áñesẽãnucũʉ̃, riyaa cauwioropʉ cʉ̃ãrẽ yʉ ánucũwʉ̃. Tunu bairo uwioro cajerutiri majã na capairopʉ yʉ netõ ánucũwʉ̃. Yʉ yarã jĩcã yepa macããna judío majã nimirãcʉ̃ã, yʉ wapanarẽ bairo caãna watoapʉ yʉ áñesẽãnucũwʉ̃. Tunu bairo aperã ape yepa macããna tʉripʉ cʉ̃ãrẽ uwioro yʉ áñesẽãnucũwʉ̃. Tunu bairoa capaca macããpʉ, camasã na camanorĩpʉ cʉ̃ãrẽ uwioro yʉ baiñesẽãwʉ̃. Ria capairiya cʉ̃ãrẽ uwioro yʉ baiñesẽãwʉ̃. Tunu apeyera, “Jesucristore catʉ̃goʉsarã jãã ãniña,” cabʉgoroa caĩtopairã watoa cʉ̃ãrẽ uwioro yʉ baiñesẽãnucũwʉ̃, aperoripʉ caãnarẽ quetibʉjʉñesẽãgʉ.
26 Nas muitas viagens que fiz, tenho estado em perigos de inundações e de ladrões; em perigos causados pelos meus patrícios, os judeus, e também pelos não judeus. Tenho estado no meio de perigos nas cidades, nos desertos e em alto-mar; e também em perigos causados por falsos irmãos.
27 Capee majũ popiye yʉ paanucũwʉ̃. Apeyera roro popiye yʉ tãmʉonucũwʉ̃. Tunu capee majũ yʉ wʉgoa tãmʉonucũwʉ̃ yʉ paarique jʉ̃gori. Tunu bairoa capee majũ etigʉ, o ʉgarique ʉgagʉ, popiye yʉ aʉa nʉcãnucũwʉ̃. Ape watoara capee jutii cacʉ̃goecʉ ãnirĩ roro bopacooro yʉ yʉsʉaye tãmʉonucũwʉ̃.
27 Tenho tido trabalhos e canseiras. Muitas vezes tenho ficado sem dormir. Tenho passado fome e sede; têm me faltado casa, comida e roupas.
28 Atie mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉrije, apeye mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉetiataje mena popiye majũ tãmʉonucũmicʉ̃ã, tocãnacã rʉ̃mʉa mʉjãã, o aperã Dios ya poari macããna cʉ̃ãrẽ caroaro na caãnipeere boʉ, bʉtioro yʉ tʉ̃goña patawacãnucũña.
28 Além dessas e de outras coisas, ainda pesa diariamente sobre mim a preocupação que tenho por todas as igrejas.
29 Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ Jesucristo yaʉre cʉ̃ yapapuao joroque aperã cʉ̃ na caápata, yʉ cʉ̃ã cʉ̃ mena yʉ yapapua tʉ̃goñanucũña. Tunu bairo ni ũcʉ̃rẽ roro cʉ̃ átio joroque aperã cʉ̃ na caápata, yʉ cʉ̃ã bʉtioro majũ yʉ tʉ̃goña asianucũña.
29 Quando alguém está fraco, eu também me sinto fraco; e, quando alguém cai em pecado, eu fico muito aflito.
30 Yʉ pʉame, “Aperã netõrõ caquetibʉjʉmasĩ yʉ ãniña,” ĩrĩcãrõ ũnorẽã, catutuaecʉ yʉ caãnierẽ bairo mʉjãã yʉ quetibʉjʉ ĩñogʉ. Botiorique mena tutuaro yʉ quetibʉjʉgaetiya mʉjããrẽ.
30 Se existe motivo para eu me gabar, então vou me gabar das coisas que mostram a minha fraqueza.
31 Dios, marĩ Quetiupaʉ Jesucristo pacʉ cʉ̃ã masĩmajũcõãñami caroaro cariape yʉ caquetibʉjʉnucũrĩjẽrẽ. Cʉ̃rẽã tocãnacã rʉ̃mʉa cʉ̃ marĩ cabasapeoro ñuña.
31 O Deus e Pai do Senhor Jesus, o Deus que é bendito para sempre, sabe que não estou mentindo.
32 Apeyera Damasco macãpʉ yʉ caãno quetiupaʉ rey Aretare cajʉroti gobernador pʉame yʉ ñerotimiñupĩ. Bairo yʉre cañegaʉ ãnirĩ, cʉ̃ ʉ̃mʉa soldauare ti macã witirica jopepʉ na coterotiyupi, yʉre na ñeo joroque ĩ.
32 Quando estive na cidade de Damasco, o governador nomeado pelo rei Aretas pôs guardas nos portões da cidade para me prenderem.
33 Bairo yʉre cʉ̃ cañerotirijere tʉ̃gori yua, aperã marĩ yarã pʉame yʉ jʉáma. Ti macã ẽñotaricaro jʉ̃goyepʉ pii capairi pii mena yʉ jããrĩ, wii waru jopepʉ yʉ pitiyo ruiojowã. Tore bairo yʉ na caáto, yʉ rutimasĩwʉ̃ quetiupaʉ gobernador yʉre cañegaʉre.
33 Porém os meus amigos fizeram com que eu descesse num grande cesto, por uma abertura da muralha, e assim escapei do Governador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.