1 Coríntios 14
Dios Cʉ̃ Cauetibʉjʉ Cũrĩcã Tuti (CBCNT) vs ARA
1 Bairi mʉjãã pʉame tocãnacã rʉ̃mʉa ãmeo maicõã ninucũña. Bairo caroaro caãmeomaimasĩrã ãnirĩ yua, caroa wãme mʉjãã caátipee Espíritu Santo jʉ̃gori Dios cʉ̃ cajorijere caroa wãmerẽ bootʉ̃goñarĩ bʉtioro Diore cʉ̃ jẽniña. Ati wãmerẽ Diore mʉjãã cajẽniata roque, ñumajũcõãña: Dios mʉjãã cʉ̃ caquetibʉjʉrijere tʉ̃gori bero, Dios yaye quetire camasãrẽ mʉjãã caquetibʉjʉnetõpeere mʉjãã cajẽniata roque, ñuña.
1 Segui o amor e procurai, com zelo, os dons espirituais, mas principalmente que profetizeis.
2 Mai, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ apeye bʉsʉriquere cabʉsʉmasĩnucũʉ̃ pʉame, camasã mena bʉsʉ mee, Dios mena jeto bʉsʉ átinucũñami. Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ camasocʉ apeye bʉsʉrique mena cʉ̃ cabʉsʉrijere tʉ̃gomasĩẽtĩnucũñami. Espíritu Santo cʉ̃ camasĩõrõ jʉ̃gori tore bairo bʉsʉnucũñami. Bairi ni ũcʉ̃ tie bʉsʉrique mena cʉ̃ caĩgarijere tʉ̃gomasĩẽtĩñami.
2 Pois quem fala em outra língua não fala a homens, senão a Deus, visto que ninguém o entende, e em espírito fala mistérios.
3 Apei Dios yaye macããjẽrẽ tʉ̃gori bero, camasã ñubueri majãrẽ caquetibʉjʉnetõnucũʉ̃ roque, na yeripʉ cariape na tʉ̃goʉsao joroque átimasĩnucũñami. Tunu bairo caroaro na tʉ̃goʉsanemo joroque jĩcãrõ tʉ̃ni na jʉátinemomasĩnucũñami.
3 Mas o que profetiza fala aos homens, edificando, exortando e consolando.
4 Apeye bʉsʉriquere cabʉsʉmasĩnucũʉ̃ pʉame cʉ̃ majũ yeri mena Diore nemojãñurõ cʉ̃ masĩõ joroque ácʉ átiyami. Apei, Dios yaye macããjẽrẽ tʉ̃gori bero, camasãrẽ caquetibʉjʉnetõnucũʉ̃ pʉame roque nemojãñurõ Diore na masĩõ na átimasĩnucũñami Dios yarã ñubueri majãrẽ.
4 O que fala em outra língua a si mesmo se edifica, mas o que profetiza edifica a igreja.
5 Baipʉa, yʉ pʉame mʉjãã nipetiro apeye bʉsʉriquere mʉjãã cabʉsʉro bomicʉ̃ã, netõjãñurõ Dios yaye macããjẽrẽ tʉ̃gori bero, camasãrẽ caquetibʉjʉnetõrã ũna mʉjãã caãnie roquere yʉ bojããña. Apeye bʉsʉriquere bʉsʉmasĩrĩqũẽ netõjãñurõ ñuña Dios yaye quetire caquetibʉjʉnetõʉ̃ ãnajẽ pʉame roque. Bairopʉa, ñunetõbujioro, apeye bʉsʉrique caĩquetibʉjʉrijere tʉ̃goãmewiyori bero, ñubueri majãrẽ na yeripʉ caroaro na tʉ̃goʉsanemo joroque marĩ caátimasĩata.
5 Eu quisera que vós todos falásseis em outras línguas; muito mais, porém, que profetizásseis; pois quem profetiza é superior ao que fala em outras línguas, salvo se as interpretar, para que a igreja receba edificação.
6 Bairi yʉ yarã, apeye bʉsʉrique mʉjãã catʉ̃goetie mena bʉsʉmasĩrĩ mʉjãã tʉpʉ yʉ caquetibʉjʉñesẽãta, dope bairo mʉjããrẽ yʉ áperibujioʉ. Dios jããrẽ cʉ̃ caquetibʉjʉrotirijere mʉjãã catʉ̃gorije mena bʉsʉri mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉata roque, ñujãñuña. Tunu bairo cariape macããjẽ jãã camasĩrĩjẽrẽ yʉ caquetibʉjʉata, ñujãñuña. Tunu bairoa Dios yaye macããjẽ quetire tʉ̃gori bero mʉjããrẽ yʉ caquetibʉjʉnetõrĩjẽ, o caroaro mʉjãã caátiãnipeere yʉ caquetibʉjʉnucũrĩjẽ roque, ñumajũcõãña.
6 Agora, porém, irmãos, se eu for ter convosco falando em outras línguas, em que vos aproveitarei, se vos não falar por meio de revelação, ou de ciência, ou de profecia, ou de doutrina?
7 Tunu apeyera merẽ mʉjãã masĩña basarique macããjẽ cabairijere: Tõrõã, o paricaro arpa ũno ricaati wãme jeto cabʉsʉrique cʉ̃goeticõãta, tie wãmerẽ marĩ wãmeti masĩẽtĩbujiorã.
7 É assim que instrumentos inanimados, como a flauta ou a cítara, quando emitem sons, se não os derem bem distintos, como se reconhecerá o que se toca na flauta ou cítara?
8 Tunu bairoa camasã na wapanarẽ na capajĩãrátípaʉre, putiricaro trompetare cʉ̃ caputimiatacʉ̃ãrẽ, baujaro wãmecʉto cabʉsʉeticõãta, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ wapanarẽ pajĩãʉ̃ ámasĩẽcʉ̃mi.
8 Pois também se a trombeta der som incerto, quem se preparará para a batalha?
9 Torea bairo baiya, mʉjããrẽ apeye bʉsʉrique mena mʉjãã caãmeoquetibʉjʉata. Mʉjãã cabʉsʉrije mʉjãã catʉ̃gomasĩrĩjẽ mena mʉjãã caãmeoquetibʉjʉata roque, nipetirije mʉjãã caĩrĩjẽrẽ caroaro mʉjãã tʉ̃gopeyo masĩcõãña. ¡Tore bairo mʉjãã catʉ̃gorije bʉsʉrique mena mʉjããrẽ na caquetibʉjʉeticõãta, cabʉgoro bʉsʉrecõãrã átibujiorãma!
9 Assim, vós, se, com a língua, não disserdes palavra compreensível, como se entenderá o que dizeis? Porque estareis como se falásseis ao ar.
10 Merẽ marĩ masĩña. Ati ʉmʉrecóore capããrã niñama masapoari ricaati wãme jeto cabʉsʉnucũrã. Bairo capee bʉsʉrique caãnimiatacʉ̃ãrẽ, tocãnacã wãme bʉsʉrique tiere cabʉsʉrã tʉ̃gomasĩrĩqũẽ niña.
10 Há, sem dúvida, muitos tipos de vozes no mundo; nenhum deles, contudo, sem sentido.
11 Bairo jĩcãʉ̃ cʉ̃ ya poa macããjẽ bʉsʉrique mena yʉre cʉ̃ cabʉsʉro, yʉ catʉ̃gomasĩẽtĩcõãta, yʉ pʉamerẽ apeye bʉsʉri majã ya poa macããcʉ̃rẽ bairo ñiñaʉmi. Tunu bairoa yʉre cabʉsʉ ũcʉ̃ pʉame, yʉ cabʉsʉrijere cʉ̃ catʉ̃gomasĩẽtĩcõãta, cʉ̃ cʉ̃ãrẽ apeye bʉsʉri majã ya poa macããcʉ̃rẽ bairo cʉ̃ ñiñabujioʉ.
11 Se eu, pois, ignorar a significação da voz, serei estrangeiro para aquele que fala; e ele, estrangeiro para mim.
12 Mʉjãã pʉame roque caroa wãme mʉjãã caátipee Espíritu Santo cʉ̃ cajogarije macããjẽrẽ bʉtioro cajẽninucũrã mʉjãã ãniña. Bairo caãna ãnirĩ marĩ yarã Diore caĩroari poa macããnarẽ cajʉátinemopee ũnie pʉame roquere netõõrõ bootʉ̃goñanucũña, marĩ Quetiupaʉ mena na catʉ̃goñatutuanemoparore bairo ĩrã.
12 Assim, também vós, visto que desejais dons espirituais, procurai progredir, para a edificação da igreja.
13 Yʉ caĩquetibʉjʉrore bairo cabairo jʉ̃gori ni jĩcãʉ̃ apeye bʉsʉriquere cabʉsʉmasĩnucũʉ̃ cʉ̃ caãmata, tie cʉ̃ cabʉsʉrijere cʉ̃ catʉ̃goãmewiyomasĩpee cʉ̃ãrẽ cʉ̃ jẽniáto Diore.
13 Pelo que, o que fala em outra língua deve orar para que a possa interpretar.
14 Ni ũcʉ̃ Diore jẽni, apeye bʉsʉrique mena cʉ̃ cajẽniata, cʉ̃ yeripʉ Espíritu Santo cʉ̃ caãno jʉ̃gori jẽni átiyami. Bairo cʉ̃, Espíritu Santo mena jẽnimicʉ̃ã, cʉ̃ cajẽnirĩjẽ caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gomasĩẽtĩñami cʉ̃ majũ rupaʉ pʉame.
14 Porque, se eu orar em outra língua, o meu espírito ora de fato, mas a minha mente fica infrutífera.
15 Bairi, ¿dope bairo cʉ̃ átijẽnibujiocʉti? Bairo pʉame cʉ̃ áparo: Espíritu Santo cʉ̃ catutuarije mena apeye bʉsʉriquei jẽnimicʉ̃ã, cʉ̃ cajẽnirĩjẽ cʉ̃ãrẽ tʉ̃goãmewiyomasĩrĩ cʉ̃ jẽniáto. Tunu Espíritu Santo cʉ̃ catutuarije mena apeye bʉsʉriquei basamicʉ̃ã, cʉ̃ cabasarije cʉ̃ãrẽ tʉ̃goãmewiyomasĩrĩ Diore cʉ̃ basapeoáto.
15 Que farei, pois? Orarei com o espírito, mas também orarei com a mente; cantarei com o espírito, mas também cantarei com a mente.
16 Bairo Espíritu Santo mena jeto Diore cʉ̃ cajẽnibasapeoata, ni ũcʉ̃ apei tʉ̃gomasĩẽcʉ̃mi, tiere catʉ̃gojeyaetinucũʉ̃ ãnirĩ. Bairo catʉ̃goecʉ ãnirĩ cʉ̃ cʉ̃ã Diore mʉjãã cabasapeoro, mʉjãã jʉbasapeo nemomasĩẽcʉ̃mi. Tunu bairoa, “Dios, jãã mena mʉ ñujãñuña,” ĩ jẽnimasĩẽcʉ̃mi, mʉjãã cajẽnirĩjẽrẽ cʉ̃ catʉ̃goeticõãta.
16 E, se tu bendisseres apenas em espírito, como dirá o indouto o amém depois da tua ação de graças? Visto que não entende o que dizes;
17 Diore mʉjãã cabasapeorije cañumajũcõãmiatacʉ̃ãrẽ, aperã catʉ̃gorã pʉamerẽ nemojãñurõ na yeripʉ Diore na tʉ̃goʉsao joroque mʉjãã átimasĩẽtĩña, tore bairo apeye bʉsʉrique mena jeto Diore mʉjãã cabasapeoata yua.
17 porque tu, de fato, dás bem as graças, mas o outro não é edificado.
18 Yʉ pʉame apeye bʉsʉriquere mʉjãã netõjãñurõ yʉ bʉsʉmasĩña. Bairo cabʉsʉmasĩ ãnirĩ bʉtioro Diore, “Yʉ mena mʉ ñujãñuña,” cʉ̃ ñi basapeonucũña.
18 Dou graças a Deus, porque falo em outras línguas mais do que todos vós.
19 Bairo bʉsʉmasĩmicʉ̃ã, ñubueri majãrẽ quetibʉjʉ ãcʉ̃ pʉame, jĩcã wãmo cãnacã risero ũnoa yʉ quetibʉjʉganucũña, caroaro na catʉ̃gomasĩparore bairo ĩ. Capee risero pʉga wãmo petiro cãnacã mil cãrõ majũ apeye bʉsʉriquere yʉ cabʉsʉata, yʉ caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gopeyomasĩẽtĩbujiorãma.
19 Contudo, prefiro falar na igreja cinco palavras com o meu entendimento, para instruir outros, a falar dez mil palavras em outra língua.
20 Torena, yʉ yarã, cawĩmarã na catʉ̃gomasĩjĩãtietore bairo baieticõãña. Cabʉtoa tʉ̃goñarĩcãrõrẽ bairo tʉ̃goñarĩqũẽ cʉtiri caroaro tʉ̃gomasĩpeyocõãña yʉ caquetibʉjʉrijere. Carorijere cawĩmarã na catʉ̃goʉsamasĩẽtõrẽã bairo mʉjãã cʉ̃ã carorije macããjẽ pʉame roquere ápericõãña.
20 Irmãos, não sejais meninos no juízo; na malícia, sim, sede crianças; quanto ao juízo, sede homens amadurecidos.
21 Mai, Dios cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ na cawoaturica tutipʉ cʉ̃ãrẽ atore bairo ĩ, quetibʉjʉ woatuyupa: “‘Ape yepaa macããnarẽ yʉ pʉame na yʉ quetibʉjʉ rotijogʉ apeye bʉsʉrique mena yʉ ya poa macããna camasãrẽ. Bairo aperã jʉ̃gori yʉ caquetibʉjʉmiatacʉ̃ãrẽ, tie apeye bʉsʉriquere catʉ̃goena ãnirĩ nemojãñurõ yʉ yaye quetire tʉ̃goʉsaetigarãma,’ ĩñupĩ marĩ Quetiupaʉ,” ĩ woatuyupa.
21 Na lei está escrito: Falarei a este povo por homens de outras línguas e por lábios de outros povos, e nem assim me ouvirão, diz o Senhor.
22 Bairi apeye bʉsʉrique pʉame, aperã Diore camasĩẽnarẽ na yeripʉ cʉ̃ na tʉ̃goñamasacatio joroque átajere bairo ãno baiya. Merẽ Diore camasĩrĩcãrãrẽ nemojãñurõ Dios mena na tʉ̃goñanemo joroque átajere bairo mee niña. Bairo cabaimiatacʉ̃ãrẽ, Dios yaye macããjẽrẽ tʉ̃gori bero camasãrẽ quetibʉjʉ netõrĩqũẽ pʉame roque, ñubueri majãrẽ nemojãñurõ Diore na masĩnemo joroque átajere bairo ãno baiya. Diore camasĩgaena pʉamerẽ tore bairo átimasĩã maa marĩ caquetibʉjʉrije ũnie mena.
22 De sorte que as línguas constituem um sinal não para os crentes, mas para os incrédulos; mas a profecia não é para os incrédulos, e sim para os que creem.
23 Bairi ni ũcʉ̃ Diore camasĩẽcʉ̃ ñubueri majã ñubuerica wiipʉ neñapori nipetiro apeye bʉsʉrique jeto na cabʉsʉata, na caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gomasĩẽcʉ̃mi. O bairo catʉ̃goʉetaʉ ũcʉ̃ cʉ̃ã cʉ̃ caãmata, tiere tʉ̃gori, “Camecʉ̃rãrẽ bairo bʉsʉyama,” ĩ tʉ̃goñabujioʉmi.
23 Se, pois, toda a igreja se reunir no mesmo lugar, e todos se puserem a falar em outras línguas, no caso de entrarem indoutos ou incrédulos, não dirão, porventura, que estais loucos?
24 Nipetiro mʉjãã Dios cʉ̃ caquetibʉjʉrotirijere cʉ̃ yaye quetire camasãrẽ na mʉjãã caquetibʉjʉnetõata roque, ni ũcʉ̃ Diore camasĩẽcʉ̃, o bairo catʉ̃goʉetaʉ ũcʉ̃ cʉ̃ã, mʉjãã caĩrĩjẽrẽ caroaro tʉ̃gopeobujioʉmi. Bairo mʉjãã caquetibʉjʉrijere tʉ̃gori yua, roro cʉ̃ caátinucũrĩjẽrẽ tʉ̃goñarĩ, cʉ̃ majũ yeripʉ caroa wãme átajere tʉ̃goña besejʉ̃gogʉmi, Diore camasĩẽcʉ̃ pʉame yua.
24 Porém, se todos profetizarem, e entrar algum incrédulo ou indouto, é ele por todos convencido e por todos julgado;
25 Bairo mʉjãã caquetibʉjʉrijere tʉ̃gori bero yua, nocãrõ roro majũ cʉ̃ caátinucũrĩjẽrẽ jãnarĩ caroa pʉamerẽ átijʉ̃gogʉmi. Bairo átiri yua, cʉ̃ rʉpopatuuri mena etanumurĩ Diore cʉ̃ basapeogʉmi. Mʉjãã cʉ̃ãrẽ, “Dios yarã niñama. Bairi cʉ̃ yaye macããjẽrẽ cariape quetibʉjʉrã átiyama,” ĩ tʉ̃goñamasĩgʉmi cʉ̃ yeripʉ yua.
25 tornam-se-lhe manifestos os segredos do coração, e, assim, prostrando-se com a face em terra, adorará a Deus, testemunhando que Deus está, de fato, no meio de vós.
26 Yʉ yarã, atore bairo mʉjããrẽ ĩgʉ ñiña: Mʉjãã cañubueneñanucũrĩpaʉre, jĩcããrã salmos basarique mena Diore na basapeoáto. Aperã Dios yaye quetire na quetibʉjʉáto camasãrẽ. O aperã Dios cʉ̃ camasĩõrõ jʉ̃gori na camasĩrĩjẽ cʉ̃ãrẽ na quetibʉjʉnetõáto cañubueri majãrẽ. Tunu bairoa aperã cʉ̃ã apeye bʉsʉriquere na bʉsʉáto. O aperãrẽ tie apeye bʉsʉriquere tʉ̃goãmewiyori, tie caĩgarijere na quetibʉjʉáto Espíritu Santo jʉ̃gori. Bairo tie nipetirije tocãnacãʉ̃pʉa mʉjãã caátiãninucũrĩjẽ pʉame mʉjãã yeripʉ Dios yaye quetire nemojãñurõ tocãnacã rʉ̃mʉa mʉjãã masĩnemo joroque to caáto ñuña.
26 Que fazer, pois, irmãos? Quando vos reunis, um tem salmo, outro, doutrina, este traz revelação, aquele, outra língua, e ainda outro, interpretação. Seja tudo feito para edificação.
27 Bairi apeye bʉsʉriquere cabʉsʉmasĩrã na caãmata, pʉgarã, o itiarã cãrõã na bʉsʉnucũáto mʉjãã caneñarõpʉre. Tunu bairoa jĩcãʉ̃ bero jeto ãmeo wasoari na bʉsʉáto tie apeye bʉsʉriquere. Bairo apeye bʉsʉrique mena na cabʉsʉro bero, jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ tie caĩgarijere cʉ̃ quetibʉjʉ masĩõáto to caãna ñubueri majãrẽ.
27 No caso de alguém falar em outra língua, que não sejam mais do que dois ou quando muito três, e isto sucessivamente, e haja quem interprete.
28 Bairo jĩcããrã apeye bʉsʉriquere na cabʉsʉmasĩmiatacʉ̃ãrẽ, jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ tie caĩgarijere caquetibʉjʉãmewiyomasĩ cʉ̃ camanicõãta, apeye bʉsʉriquere cabʉsʉrã nipetiro na caneñarõpʉ na bʉsʉeticõãto. Na majũ riape, na yeri mena tʉ̃goñarĩ Dios cʉ̃ caĩñajoropʉ na bʉsʉáto tie apeye bʉsʉriquere.
28 Mas, não havendo intérprete, fique calado na igreja, falando consigo mesmo e com Deus.
29 Tunu tore bairo aperã Dios na cʉ̃ caquetibʉjʉrotirijere camasãrẽ caquetibʉjʉnetõnucũrã cʉ̃ã pʉgarã, o itiarã cãrõã na quetibʉjʉáto. Aperã na mena macããna narẽ bairo caquetibʉjʉmasĩrã na caãmata, caroaro nʉcʉ̃bʉgorique mena na tʉ̃gobeseáto na caquetibʉjʉrijere, “¿Cariape na ĩñati?” ĩrã.
29 Tratando-se de profetas, falem apenas dois ou três, e os outros julguem.
30 Bairo cabaimiatacʉ̃ãrẽ, tipaʉ caãno Dios pʉame apei cʉ̃ bapa catʉ̃goruire Espíritu Santo jʉ̃gori cʉ̃ cʉ̃ caquetibʉjʉrotiata, caquetibʉjʉ jʉ̃gomiatacʉ pʉame cʉ̃ quetibʉjʉ jãnacõãto. Bairo cʉ̃ cajãnarõ, cʉ̃ pʉame Dios cʉ̃ cʉ̃ caquetibʉjʉrotiatajere quetibʉjʉ masĩgʉmi to catʉ̃gori majãrẽ yua.
30 Se, porém, vier revelação a outrem que esteja assentado, cale-se o primeiro.
31 Tore bairo na caátimasĩata, tocãnacãʉ̃pʉa jĩcãʉ̃ bero ãmeo wasoari jeto Dios na cʉ̃ caquetibʉjʉrotirijere na quetibʉjʉgarãma camasã cañubueri majãrẽ. Bairo na caátimasĩrõ yua, na, catʉ̃gori majã pʉame nemojãñurõ Dios yayere masĩjʉ̃gogarãma. Tunu bairoa yeri ñajãrĩqũẽ mena tʉ̃goʉsagarãma na caquetibʉjʉrijere.
31 Porque todos podereis profetizar, um após outro, para todos aprenderem e serem consolados.
32 Bairi ni ũcʉ̃ Dios yaye macããjẽrẽ camasãrẽ caquetibʉjʉnetõnucũʉ̃ apei pʉame, aperã cʉ̃ baparã na caquetibʉjʉro ũno, caroaro tʉ̃goñatutuarique mena caĩñacotepaʉ niñami. Bairo cʉ̃ caápata, caroaro cʉ̃ cʉ̃ã quetibʉjʉ masĩgʉmi, cʉ̃rẽ quetibʉjʉricaro caetaro ĩñarĩ yua.
32 Os espíritos dos profetas estão sujeitos aos próprios profetas;
33 Mai, Dios pʉame roro mawijioro, o nʉcʉ̃bʉgorique mano marĩ caátie ũnierẽ ĩñajesoetinucũñami. Caroaro yerijõrõ jĩcãrõ tʉ̃ni átiãnajẽ pʉamerẽ ĩñajesonucũñami.
33 porque Deus não é de confusão, e sim de paz. Como em todas as igrejas dos santos,
34 Carõmia mʉjãã cañubueneñarĩpaʉre neñarã bʉsʉena na tʉ̃goáto mʉjãã caquetibʉjʉrijere. Na bʉsʉrotieticõãña mʉjãã caneñarõpʉre nipetiro na catʉ̃gorore. Na manapʉ̃ã na cabairotirore bairo jĩcãrõ tʉ̃ni na mena na tʉ̃gocõãmarõ. Tore bairo carõmia na cabaiãnipeere roticũñupĩ Dios cʉ̃ ya tutipʉ cʉ̃ãrẽ.
34 conservem-se as mulheres caladas nas igrejas, porque não lhes é permitido falar; mas estejam submissas como também a lei o determina.
35 Bairi carõmia pʉame jĩcã wãme ũno na camasĩnemogaata, na manapʉ̃ãrẽ na na jẽniñaáto na wiipʉ etarã na cajẽniñagarijere. Carõmio ũcõ neñarĩ ñubuericaropʉ petiro na catʉ̃goro cõ cajẽniñaata, jesoetiya.
35 Se, porém, querem aprender alguma coisa, interroguem, em casa, a seu próprio marido; porque para a mulher é vergonhoso falar na igreja.
36 Bairi merẽ atiere camasĩparã mʉjãã ãniña: Mʉjãã mee Dios yaye quetire mʉjãã masĩjʉ̃goyupa. Tunu bairoa mʉjãã jeto mee tie Dios yaye quetire mʉjãã tʉ̃goʉsajʉ̃goyupa.
36 Porventura, a palavra de Deus se originou no meio de vós ou veio ela exclusivamente para vós outros?
37 Bairo cabairo jʉ̃gori ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃, “Dios cʉ̃ caquetibʉjʉrotijoʉ yʉ ãniña,” caĩ, o “Espíritu Santo cʉ̃ camasĩõrĩjẽ jʉ̃gori cariape caĩñabesemasĩ yʉ ãniña,” caĩ cʉ̃ã cʉ̃ caãmata, “Marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ carotirijere quetibʉjʉ átiyami Pablo,” ĩ tʉ̃goñamasĩcõãñami.
37 Se alguém se considera profeta ou espiritual, reconheça ser mandamento do Senhor o que vos escrevo.
38 Bairo yʉ caquetibʉjʉjorijere cʉ̃ catʉ̃gogaeticõãta, ñubueri majã pʉame cʉ̃ cʉ̃ãrẽ nemojãñurõ cʉ̃ na ĩroaeticõãto.
38 E, se alguém o ignorar, será ignorado.
39 Bairo cabairo jʉ̃gori yʉ yarã, yʉ camairã, mʉjãã pʉame Dios yaye quetire quetibʉjʉmasĩrĩqũẽrẽ netõjãñurõ Diore cʉ̃ jẽniña. Tunu bairoa apeye bʉsʉriquere cabʉsʉrã cʉ̃ãrẽ na bʉsʉjãna rotieticõãña.
39 Portanto, meus irmãos, procurai com zelo o dom de profetizar e não proibais o falar em outras línguas.
40 Bairãpʉa, tocãnacã wãmerẽ ána, caroaro nʉcʉ̃bʉgorique mena jĩcãrõ tʉ̃ni qũẽñorĩcãrõrẽ bairo átinutu ánája.
40 Tudo, porém, seja feito com decência e ordem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.