João 10
Chipaya NT (CAP_SBB) vs VC
1 Jesusaqui zakaz cjichic̈ha: —Anc̈hucaquiz weraral chiyuc̈ha. Jakziltat uuzi uyquiz ana zan kjutan luzzaja, yekja latuquiztan chjojzacuñ luzzaja, jalla niic̈ha ana wal tjañiqui. Uuzanaca kjañzjapa luzza.
1 Em verdade, em verdade vos digo: quem não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outra parte, é ladrão e salteador.
2 Pero jakziltat uuzi uy zanquiztanpan luzzaja, jalla niic̈ha uuzi itzñi awatiriqui.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 Niz̈aza uy zana cwitiñi z̈oñiqui uy zana cjetz̈iñic̈ha nii uuza awatiri luzjapa. Niz̈aza nii uuzanacaqui awatirz̈ jora pajc̈ha. Nii awatiriqui uuza tjuucu tjuucu kjawz̈a, niz̈aza uyquiztan jwessa.
3 A este o porteiro abre, e as ovelhas ouvem a sua voz. Ele chama as ovelhas pelo nome e as conduz à pastagem.
4 Jalla nuz̈ tjapa niiz̈ uuzanaca jwescu, niiz̈ uuzanacz̈ tucquinz̈ ojkc̈ha. Niz̈aza nii uuzanaca niiz̈ wirquiz apz̈a, jora pajz̈cu.
4 Depois de conduzir todas as suas ovelhas para fora, vai adiante delas; e as ovelhas seguem-no, pois lhe conhecem a voz.
5 Tsjii ana pajta z̈oñz̈ wirquiziqui anaz̈ apz̈a, antiz nii ana pajta z̈oñz̈quiztan zajtc̈ha, niiz̈ jora ana pajz̈cu.
5 Mas não seguem o estranho; antes fogem dele, porque não conhecem a voz dos estranhos.
6 Jalla nuz̈ Jesusaqui quint'ichic̈ha. Pero nonz̈ñi z̈oñinacazti ana wira intintazzic̈ha, c̈hjul puntuquiztan chiic̈haja, jalla nii.
6 Jesus disse-lhes essa parábola, mas não entendiam do que ele queria falar.
7 Jalla nekztanaqui Jesusaqui wilta ninacz̈quiz chiichic̈ha, tuz̈ cjican: —Anc̈hucaquiz weraral chiyuc̈ha. Wejrtc̈ha uuzi uy zantqui.
7 Jesus tornou a dizer-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: eu sou a porta das ovelhas.
8 Ima weriz̈ tjonan, z̈oñinacaqui tjonchic̈ha, “Yoozquiztan tjonuc̈ha”, cjicanaqui. Pero tjañicamac̈ha tjapa nii tjonchi z̈oñinacaqui. Uuza tjangzñinacac̈ha ninacaqui. Pero ninacz̈ wirquiziqui wejt uuzanacaqui ana apzic̈ha.
8 Todos quantos vieram antes de mim foram ladrões e salteadores, mas as ovelhas não os ouviram.
9 Wejrtc̈ha uuzi uy zantqui. Jakziltat weriz̈ cjen Yooz jamillquiz luzzaja jalla niiqui liwriitaz̈ cjequic̈ha. Jalla niiqui Yooz uuza cuntaz̈ cjequic̈ha. Uuza uyquiz luznaquic̈ha, zaz̈ ulnaquic̈ha, zuma pastu watzjapa. Liwriitapaz̈ cjequic̈ha.
9 Eu sou a porta. Se alguém entrar por mim será salvo; tanto entrará como sairá e encontrará pastagem.
10 ‛Tjañi cjicjiñi z̈oñinacaqui tjonc̈ha, cjisñi, coni, niz̈aza tirkati, jalla nii alaja tjonc̈ha. Wejrzti tjonchinc̈ha, zuma kamaña tjaazjapa, anc̈huc ancha zuma kamañchiz cjiskatzjapa.
10 O ladrão não vem senão para furtar, matar e destruir. Eu vim para que as ovelhas tenham vida e para que a tenham em abundância.
11 Wejrtc̈ha zuma awatirtqui. Tsjii zuma awatiriqui niiz̈ uuzanacz̈ laycu ticznasac̈ha.
11 Eu sou o bom pastor. O bom pastor expõe a sua vida pelas ovelhas.
12 Pero yekjapanacaqui paca tanzjapakaz uuza ichñic̈ha. Jalla ninacaqui tsjii uuzi tanñi animalaz̈ tjonan uuzi eccu zatasac̈ha. Nii uuzaqui anac̈ha persun uuzanaca. Jalla nuz̈ uuzanaca ectan nii anawal animala tjonchiqui uuzanacaz̈ tanc̈ha, niz̈aza witc̈ha. Anac̈ha niz̈ta zuma awatiriqui.
12 O mercenário, porém, que não é pastor, a quem não pertencem as ovelhas, quando vê que o lobo vem vindo, abandona as ovelhas e foge; o lobo rouba e dispersa as ovelhas.
13 Nii anawal awatiriqui paca tanzjapakaz uuzi ichñic̈ha. Ana nii uuzanacz̈japa juyzu paañic̈ha, c̈hjulunacat watac̈haja, jalla nii. Jalla niz̈tiquiztan uuzanaca eccu, anawal animalquiztan zatasac̈ha.
13 O mercenário, porém, foge, porque é mercenário e não se importa com as ovelhas.
14 ‛Wejrtc̈ha zuma awatirtqui. Jaknuz̈t wejt Yooz Ejpqui wejtquiz pajc̈haja, niz̈aza wejrmi wejt Ejpz̈quiz pajuc̈haja, jalla niz̈tac̈ha wejrqui wejt uuzanacz̈quiz pajuc̈ha, niz̈aza wejt uuzanacaqui wejtquiz pajc̈ha. Wejrqui wejt uuzanacz̈ laycu ticznac̈ha.
14 Eu sou o bom pastor. Conheço as minhas ovelhas e as minhas ovelhas conhecem a mim,
15 — ausente —
15 como meu Pai me conhece e eu conheço o Pai. Dou a minha vida pelas minhas ovelhas.
16 Wejtta zakaz z̈ejlc̈ha yekja uuzanaca ana tii uyquiz cjiñiqui. Wejrqui nii uuzanaca ricujzquiztanzakaztc̈ha. Jalla ninacaqui wejt taku cazaquic̈ha. Tjapa wejt uuzanacaqui tsjii tamaz̈ cjequic̈ha, niz̈aza tsjii awatirchiz.
16 Tenho ainda outras ovelhas que não são deste aprisco. Preciso conduzi-las também, e ouvirão a minha voz e haverá um só rebanho e um só pastor.
17 Wejt uuzanacz̈ laycu ticznac̈ha, niz̈aza jacatatac̈ha. Jalla niz̈tiquiztan Yooz Ejpqui wejr k'aachic̈ha.
17 O Pai me ama, porque dou a minha vida para a retomar.
18 Anaz̈ jecmi wejr ticzkatasac̈ha. Antiz wejrqui persun kuzquiztan ticznac̈ha. Niz̈aza poderchiztc̈ha jacatatzjapa. Jalla nii poder wejt Yooz Ejpqui wejtquiz tjaachic̈ha.
18 Ninguém a tira de mim, mas eu a dou de mim mesmo e tenho o poder de a dar, como tenho o poder de a reassumir. Tal é a ordem que recebi de meu Pai.
19 Jalla nuz̈ Jesusiz̈ chiita taku nonz̈cu judío z̈oñinacaqui wilta t'aka t'aka cjissic̈ha.
19 A propósito dessas palavras, originou-se nova divisão entre os judeus.
20 Tsjii z̈oñinacaqui cjichic̈ha: —Zajraz̈ tantala. Lucuratala tiiqui. ¿Kjaz̈tiquiztan tiiz̈ chiita anc̈hucqui nonz̈jo?
20 Muitos deles diziam: Ele está possuído do demônio. Ele delira. Por que o escutais vós?
21 Yekjapac cjichic̈ha: —Tiiqui anaz̈ zajraz̈ tanta z̈oñiz̈ta chiic̈ha. ¿Niz̈aza zajraz̈ tanta z̈oñiqui tsjii zur z̈oñi c̈hjetnasajo? Anaz̈ cjesac̈ha.
21 Outros diziam: Estas palavras não são de quem está endemoninhado. Acaso pode o demônio abrir os olhos a um cego?
22 Zac timputac̈ha. Niz̈aza Jerusalén wajtquin timplu cumpleañ pjijzta paatc̈ha.
22 Celebrava-se em Jerusalém a festa da Dedicação. Era inverno.
23 Jalla nii oraqui Jesusaqui timpluquin ojklayatc̈ha, Salomón cjita kjuy patiuran.
23 Jesus passeava no templo, no pórtico de Salomão.
24 Jalla nuz̈ ojklayan judío z̈oñinacaqui Jesusiz̈ muytata ajczic̈ha, tuz̈ cjican: —¿C̈hjulorcama amqui wejtnaca kuz turwayskataquejo? Amc̈halaj Cristumz̈ niiqui, tsjiika kjanacama chiizna.
24 Os judeus rodearam-no e perguntaram-lhe: Até quando nos deixarás na incerteza? Se tu és o Cristo, dize-nos claramente.
25 Jesusaqui ninacz̈quiz tuz̈ kjaazic̈ha: —Anc̈hucaquiz nuz̈ cjichinc̈ha. Pero weriz̈ chiitami ana criichinc̈hucc̈ha. Jaknuz̈t wejt Yooz Ejp mantac̈haja, jalla nii mantita jaru zuma obranacal paa-uc̈ha. Jalla nii obranacaz̈ cjen, anc̈hucqui zizasac̈ha, werjtc̈ha Cristo uz̈ anaz̈laj Cristo, nii.
25 Jesus respondeu-lhes : Eu vo-lo digo, mas não credes. As obras que faço em nome de meu Pai, estas dão testemunho de mim.
26 Anc̈huczti ana wejtquiz criiñc̈hucc̈ha. Anc̈hucqui anac̈ha wejt uuzaz̈takazi, jaknuz̈t tuquiqui chiituc̈haja, jalla nii.
26 Entretanto, não credes, porque não sois das minhas ovelhas.
27 Wejt uuzanacaqui wejt jora pajc̈ha, niz̈aza wejrqui wejt uuzanaca pajuc̈ha. Niz̈aza nii wejt uuzanacaqui wejtquiz apz̈quiñipanc̈ha.
27 As minhas ovelhas ouvem a minha voz, eu as conheço e elas me seguem.
28 Wejrqui ninacz̈quiz zuma kamaña tjaa-uc̈ha, Yooztan wiñaya kamzjapa. Anapan infiernuquin okasac̈ha. Niz̈aza anaz̈ jecmi wejt kjarquiztan ninaca kjañasac̈ha.
28 Eu llhes dou a vida eterna; elas jamais hão de perecer, e ninguém as roubará de minha mão.
29 Wejt Yooz Ejpqui wejt kjarquiz tjaachic̈ha. Jalla niiqui tjappachquiztanami juc'ant azzizza. Jalla niz̈tiquiztan anaz̈ jecmi Yooz Ejpz̈quiztan wejt uuzanaca kjañasac̈ha.
29 Meu Pai, que mas deu, é maior do que todos; e ninguém as pode arrebatar da mão de meu Pai.
30 Wejttan wejt Yooz Ejpz̈tan tsjii kuzziztc̈ha.
30 Eu e o Pai somos um.
31 Jalla nuz̈ chiitiquiztan nii judío z̈oñinacaqui maztan aptiz̈cu wilta Jesusiz̈quiz c̈hajcz pecatc̈ha.
31 Os judeus pegaram pela segunda vez em pedras para o apedejar.
32 Nekztan Jesusaqui ninacz̈quiz cjichic̈ha: —Wejrqui Yooz Ejpz̈ aztan zuma obranacal anc̈hucaquiz tjeezinc̈ha. Nii zuma obranaca Yooz kuzcama paachinc̈ha. ¿Jakziltat nii zuma obranacquiztan wejr maztan c̈hajcz pecjo?
32 Disse-lhes Jesus: Tenho-vos mostrado muitas obras boas da parte de meu Pai. Por qual dessas obras me apedrejais?
33 Nii judío z̈oñinacaqui tuz̈ kjaazic̈ha: —Anal am c̈hacac̈ha, zuma obriquiztan. Yooz quintra chiitiquiztan am c̈hacac̈ha. Amqui z̈oñimkazza. Pero Yooztakam cjiicjiic̈ha.
33 Os judeus responderam-lhe: Não é por causa de alguma boa obra que te queremos apedrejar, mas por uma blasfêmia, porque, sendo homem, te fazes Deus.
34 Jalla nekztanaqui Jesusaqui ninacz̈quiz tuz̈ cjichic̈ha: —Anc̈huca liiquizpacha tuz̈ cjijrtapanc̈ha: “Yoozqui cjic̈ha: ‘Anc̈hucqui Yooztakazza.’ ”
34 Replicou-lhes Jesus: Não está escrito na vossa lei: Eu disse: Vós sois deuses {Sl 81,6}?
35 Cjijrta Yooz takuqui anaz̈ niqui atasac̈ha. Jalla nii zizza uc̈humqui. Yoozqui niiz̈ taku catokñi z̈oñinacz̈ puntuquiztan cjichic̈ha, “Anc̈hucqui Yooztakazza”, cjicanaqui.
35 Se a lei chama deuses àqueles a quem a palavra de Deus foi dirigida {ora, a Escritura não pode ser desprezada},
36 Yoozqui wejr ut'aychic̈ha tii muntuquiz cuchanz̈quizjapa. Jalla niz̈tiquiztan wejrqui cjichinc̈ha, “Wejrtc̈ha Yooz Majchtqui”. Jalla nuz̈ chiitiquiztan, ¿kjaz̈t anc̈hucqui Yooz quintra chiiñi cjeejo?
36 como acusais de blasfemo aquele a quem o Pai santificou e enviou ao mundo, porque eu disse: Sou o Filho de Deus?
37 Wejrqui wejt Yooz Epiz̈ mantita obranaca ana paayiñ cjitasaz̈ niiqui, wejtquiz criiz ana waquizic̈ha.
37 Se eu não faço as obras de meu Pai, não me creiais.
38 Pero wejt Yooz Epiz̈ mantita obranaca paayiñc̈ha. Jalla niz̈tiquiztan wejtquin criya. Weriz̈ chiitiquiztan anac̈ha wejtquiz criyac̈haj niiqui, weriz̈ paata obranacquiztan mekaz̈ wejtquiz criyalla. Wejtquin criyaquiz̈ niiqui, anc̈hucqui intintazaquic̈ha, wejttan Yooz Ejpz̈tan tsjiikazza, jalla nii. Wejt Yooz Ejpqui wejt kuzquiz z̈ejlc̈ha, niz̈aza wejrqui wejt Yooz Ejpz̈ kuzquiz z̈eluc̈ha. —Jalla nuz̈ chiichic̈ha Jesusaqui.
38 Mas se as faço, e se não quiserdes crer em mim, crede nas minhas obras, para que saibais e reconheçais que o Pai está em mim e eu no Pai.
39 Nekztanaqui wilta Jesusa preso chjitz pecatc̈ha. Pero Jesusaqui ninacz̈quiztan atipassic̈ha.
39 Procuraram então prendê-lo, mas ele se esquivou das suas mãos.
40 Jalla nekztanaqui Jesusaqui Jordán pujz̈ tuuna ojkchic̈ha. Jakziquin Juanqui primero bautistc̈haja, jalla nicju z̈elatc̈ha.
40 Ele se retirou novamente para além do Jordão, para o lugar onde João começara a batizar, e lá permaneceu.
41 Walja z̈oñinacaqui niiz̈tan zali ojkchic̈ha. Ninacaqui tuz̈ cjichic̈ha: —Chekapan, tjapa Juanz̈ chiita tiiz̈ puntuquiztan werarapanc̈ha. Ana c̈hjul milajru paachi cjenami, Juanqui tiiz̈ puntuquiztan werarapan chiiñitakalala.
41 Muitos foram a ele e diziam: João não fez milagre algum,
42 Jalla nicju z̈elan walja nekz z̈ejlñi z̈oñinacaqui Jesusiz̈quiz criichic̈ha.
42 mas tudo o que João falou deste homem era verdade. E muitos acreditaram nele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.