Mateus 21

Ġaġek Mewis (BZH) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ya deverup dus raḳ Yerusalem, lob detöḳ ya Betpage vu Ḳedu Ḳele-oliv. Lob Yesu vonġ hur maluh luu deya,
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, pararam no povoado de Betfagé, que fica perto do monte das Oliveiras. Dali Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 log nër vu luho bë, “Melu doḳ na begganġ-bu ti sën melu malamin neya agu, lob pevis bemelu rëḳ gwelë dogi ti gedeseyu menare genalu nare ving. Lob melu kwevelekin begweḳo luho nom vu sa.
2 com a seguinte ordem:
3 Lob nabë mehöti nanër ġaġek jaḳ meluu, og melu nanër nabë Mehöböp bë jaḳ mena. Lob rëḳ gevonġ luho nam pevis.”
3 Se alguém falar alguma coisa, digam que o Mestre precisa deles. Assim deixarão vocês trazerem logo os animais.
4 Vonġ nġaa sënë in ġaġek sën mehö-nenër-ġaġek-ranġahsën nër lo anon jaḳ nabë:
4 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito:
5 “Ham nanër vu nyëġ Sion* yi alam nabë sënë:
5 “Digam ao povo de Jerusalém: Agora o seu rei está chegando. Ele é humilde e está montado num jumento e num jumentinho, filho de jumenta.”
6 Lob hur maluh luho ya devonġ yoh vu sën Yesu nër vu luho lo.
6 Então os discípulos foram e fizeram o que Jesus havia mandado.
7 Luho deḳo dogi ata ving nalu, lob delah hir röpröp ayööng yi raḳ ya dogi luho demij, beYesu raḳ nedo.
7 Levaram a jumenta e o jumentinho, jogaram as suas capas sobre eles, e Jesus montou.
8 Galam nġahiseḳë dekah hir röpröp ayööng yi bedevah neggëp aggata. Log la denesap ḳapah medenebë neggëp aggata ving.
8 Da grande multidão que ia com eles, alguns estendiam as suas capas no chão, e outros espalhavam no chão ramos que tinham cortado das árvores.
9 Lob alam vahi sën denemuġin gevahi sën denetamuin yi lo denepisekin medenetahi bë:
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Hosana a Deus nas alturas do céu!
10 Mëm Yesu loḳ ya Yerusalem, lob alam pin detahi bedevonġ nyëġ dedun raḳ log sir vahi deneloḳ tepëḳ vu sir bë, “Mehö re sënë?”
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade ficou agitada, e o povo perguntava: — Quem é ele?
11 Lob alam sën deneya ving yi lo denër yah bë, “Mehö-nenër-ġaġek-ranġahsën Yesu vu Nasaret ggëp distrik Galilea!”
11 A multidão respondia: — Este é o
12 Lob Yesu loḳ ya dub-vabuung-böp ayo betii alam pin sën denedo loḳ medenebaġo nġaa los alam sën denetunġ nġaa in mehö ngwë baġo lo. Log keyoveḳin tevor pin sën denepekwë* monë raḳ lo ving alam sën denetunġ nuung lo hir sëa.
12 Jesus entrou no pátio do Templo e expulsou todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 Log nër vu sir bë, “Ġaġek neggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya nebë, ‘Sa begganġ og rëḳ denanër nabë begganġ jom-raḳsën-yi. Rëḳ ham vonġ beyah tu alam hodeḳ bej waaḳ vunsën raḳ.’”
13 Ele lhes disse:
14 Yesu nedo loḳ dub-vabuung-böp lob vonġ alam malaj ḳenod la gevahaj nipaya la, benijvesa raḳ.
14 Cegos e coxos iam encontrar Jesus no pátio do Templo, e ele os curava.
15 Alam-deneḳo-seriveng hir ggev los alam-horek-yi ahëj sengën raḳ in delë bë nevonġ nġaa böp böp nebë saga, log denġo hurmahen bë denepisekin loḳ dub ayo nebë, “Hosana vu Davit* yi Mewis!” lob denër vu yi bë,
15 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ficaram zangados quando viram as coisas maravilhosas que ele fazia e ouviram as crianças gritando no pátio do Templo: —
16 “Maḳ su ġenġo ġaġek sën denenër-ë rë?” Loḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Ëë-ë, sa hanġo! Gaḳ ham su tevin ġaġek sën neggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya lo rë? Nebë:
16 E eles disseram a Jesus: — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 Log vuu sir geto meya beyah Betania beya neggëp sagu.
17 Então Jesus os deixou, saiu da cidade e foi para o povoado de Betânia. E passou a noite ali.
18 Heng to, lob Yesu kedi meyah nyëġ böp lob diiḳahë,
18 No dia seguinte, quando estava voltando para a cidade, Jesus teve fome.
19 lob lë ḳele pik* ti nare loḳ aggata nenga beya in, rëḳ anon ma geris meris. Lob nër vu ḳele pik* sënë bë, “Su ġengis anom gökin genama na veröḳ yi!” Lob pevis beḳele pik* lo meran ya.
19 Ele viu uma figueira na beira da estrada e foi até lá, mas não encontrou nada; só folhas. Aí disse para a figueira: E na mesma hora a figueira secou.
20 Yi hur maluh delë nebë sënë, lob delëk beḳenuj ya gedenër bë, “Nebë va sën ḳele pik* meran ya pevis-ë?”
20 Os discípulos viram isso, ficaram muito admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 Loḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Sa nanër vu ham yönon nabë: Bë ham gwevonġ geving anon, geham su kwamin luu luu rë, og rëḳ ham gwevonġ nġaa nabë sën sa hevonġ vu ḳele pik* agi. Lob ham su rëḳ gwevonġ sënë mu rë. Gaḳ bë ham nanër vu ḳedu sagu nabë, ‘Kwedi gwetë honġ duḳ na loo vuheng!’ og rëḳ anon jaḳ.
21 Então Jesus disse:
22 Log bë ham gwevonġ geving benajom jaḳ in nġaa ti, og nġaa pin sën ham nekwetaġ in bë gweḳo lo, og saga ham rëḳ gweko.”
22 Se crerem, receberão tudo o que pedirem em oração.
23 Log Yesu loḳ ya dub-vabuung-böp betateḳin ġaġek vu alam. Lob alam-deneḳo-seriveng hir ggev los Israel hir alam teta deverup vu yi bedenër bë, “Re vo niwëëk vu honġ benër bë gwevonġ huk nabë sënë? Re ggooin honġ raḳ-a?”
23 Jesus chegou ao Templo, e, quando já estava ensinando, alguns chefes dos sacerdotes e alguns líderes judeus chegaram perto dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
24 Loḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Kë”, om sa bë doḳ tepëḳ in ġaġek ti nök vu ham rë, loḳ nabë ham nanër nom, og mëm sëḳ nanër mehö sën ggooin sa raḳ in bë sa ġevonġ huk agi nök vu ham.
24 Jesus respondeu:
25 Sën Mehö-neripek-alam Jon neripek alam lo, og maḳ degwa vu tena? Maḳ yam vu yaġek ma sepa loḳ mehönon vu dob kwaj?” Lob tum yah denesap sir raḳ medenenër bë, “Bë hil nanër nabë yam vu yaġek, og rëḳ doḳ tepëḳ nom vu hil nabë, ‘Rëḳ nebë va sën ham su vonġ ving yi rë-ë?’
25 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas? Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
26 Log nabë hil nanër nabë sepa loḳ mehönon vu dob kwaj, og hil rëḳ aġönengin alam sën denare-ë. In sir pin kwaj nevo Jon bë yi mehö-nenër-ġaġek-ranġahsën ti yönon.”
26 Mas, se dissermos que foram pessoas, temos medo do que o povo pode fazer, pois todos acham que João era profeta .
27 Lob denër yah vu Yesu bë, “He duġin degwa-o!” Lob Yesu nër yah vu sir bë, “Nebë saga, om sa su rëḳ nanër mehö sën ggooin sa raḳ lo vu ham rë!”
27 Por isso responderam: — Não sabemos.
28 “Rëḳ ham kwamin vo bë? Mehöti nalu luu denedo, lob ya vu nalu aġuu benër vu bë, ‘Naluġ-e, pehi sënë ġena gwevonġ sa huk wain!’
28 Jesus continuou:
29 Loḳ nalu nër yah vu bë, ‘Sa niġ lël!’ Loḳ yom ggërin ayo geya mevonġ huk wain.
29 — Ele respondeu: “Eu não quero ir.” Mas depois mudou de ideia e foi.
30 Log yiḳ ama ya menër vu nalu amon nebë saga, lob yoġek bë ‘Ëë, amaġ! Sëḳ na!’ Rëḳ su ya rë.
30 — O pai foi e deu ao outro filho a mesma ordem. E este disse: “Sim, senhor.” Mas depois não foi.
31 Lom nalu ngwë tena sën nġo ama aye?” Rëḳ denër yah bë, “Nalu aġuu!” Lob Yesu nër yah vu sir bë, “Om sa nanër vu ham yönon nabë alam-deneḳo-takës* losho avëh baggëb denevonġ ving bedeneloḳ ya Anutu yi Nyëġ in ham.
31 — Qual deles fez o que o pai queria? — perguntou Jesus. E eles responderam: — O filho mais velho. Então Jesus disse a eles:
32 In Mehö-neripek-alam Jon yam betateḳin aggata niröpsën vu ham, rëḳ ham su vonġ ving yi rë. Gaḳ alam-deneḳo-takës* gavëh baggëb lo yö denevonġ ving yi. Beham lë sir ggovek ya, rëḳ ma geham su wërin ham bevonġ ving yi rë.”
32 Pois João Batista veio para mostrar a vocês o caminho certo, e vocês não creram nele; mas os cobradores de impostos e as prostitutas creram. Porém, mesmo tendo visto isso, vocês não se arrependeram e não creram nele.
33 “Ham gwenġo ġaġek peggirinsën ngwë agi rë! Mehöti los yi dob böpata bevaroh huk wain bengö ti. Gejegelin ġelönġ netu heek beggërin, gesemu nyëġ gelev asoreng ti in denapip wain anon doḳ, belev begganġ ading ti sën debare jaḳ medemalajin huk wain lo ving. Lob vo huk sënë loḳ ya mehö la nemaj in bë degeġin ganon vahi natu yi yi gevahi natu hej, log tah yi ya nyëġ ngwë.
33 Jesus disse:
34 Gebuk sën wain anon nemoneḳ lo dus raḳ, lob vonġ yi hur la deya vu alam sën deneġin huk lo in bë degeḳo yi wain anon vahi.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono mandou alguns empregados a fim de receber a parte dele.
35 Rëḳ alam sën deneġin huk lo dejom yi hur lo ahon bedeneveek la, gedenesis la medenediiḳ, gedenetengwa la raḳ ġelönġ.
35 Mas os lavradores agarraram os empregados, bateram num, assassinaram outro e mataram ainda outro a pedradas.
36 Loḳ huk ala vonġ hur la deyah ggökin. Vonġ alam nġahiseḳë kesuu sën vonġ ya muġin lo, rëḳ alam sën deneġin yi huk lo yiḳ devonġ nebë saga vu sir ving.
36 Aí o dono mandou mais empregados do que da primeira vez. E os lavradores fizeram a mesma coisa.
37 Log vonġ nalu ya vu sir raḳ neggëp hus. In kwa nevo bë, ‘Rëḳ degurek babu!’
37 Depois de tudo isso, ele mandou o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles vão respeitar.”
38 Rëḳ alam sën deneġin huk wain lo delë nalu lob yö denër vu sir bë, ‘Mehö sënë rëḳ doḳ nah ama ben vu tamusën begeḳo yi nġaa pin. Om ham-o! Hil angis yi benadiiḳ log mëm yi huk sënë natu hil nġaa!’
38 Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
39 Lob dejom ahon mederot yi yah dobnë, gedesis mediiḳ.”
39 — Então agarraram o filho, e o jogaram para fora da plantação, e o mataram.
40 Lom Yesu loḳ tepëḳ bë, “Om ham kwamin nevo bë? Nahub rëḳ huk wain ala nam, og rëḳ gevonġ nabë va vu alam sën deneġin yi huk lo?”
40 Aí Jesus perguntou:
41 Lob denër yah vu yi bë, “Rëḳ ngis alam nij paya sënë beyuj ḳataḳ jaḳ. Gerëḳ bo huk wain saga vu alam mewis la bedegeġin, rëḳ mëm buk sën dejur anon lo, og mëm debo vahi vu yi!”
41 Eles responderam: — Com certeza ele vai matar aqueles lavradores maus e vai arrendar a plantação a outros. E estes lhe darão a parte da colheita no tempo certo.
42 Lob Yesu nër vu sir bë, “Maḳ ham su tevin ġaġek sën neggëp loḳ Anutu-yi-ḳapiya lo rë? Nebë:
42 Jesus então perguntou:
43 Om sa nanër vu ham nabë rëḳ Anutu geḳo yi Nyëġ vër in ham, gebo vu alam sën degevonġ banon jaḳ lo.
43 E Jesus terminou:
44 [Lob mehöti bë bës bengis yi jaḳ ġelönġ sënë, og rëḳ metes jaḳ. Ma bë ġelönġ sënë geto mejaḳ gëp mehöti, og rëḳ ḳataḳ jaḳ.]”
44 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
45 Alam-deneḳo-seriveng hir ggev los alam Parisai* denġo ġaġek peggirinsën sën Yesu nër agi, lob deraḳ ni bë nenër raḳ sir.
45 Os chefes dos sacerdotes e os fariseus ouviram as parábolas que Jesus contou e sabiam que ele estava falando a respeito deles.
46 Lob bë denajom yi ahon, rëḳ deneggönengin alam sën yam denare lo in kwaj nevo Yesu bë yi mehö-nenër-ġaġek-ranġahsën ti.
46 Por isso queriam prendê-lo, mas tinham medo da multidão porque o povo achava que Jesus era profeta .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.