Lucas 5

Ġaġek Mewis (BZH) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Buk ti, lob nare nġaggee böp Genesaret* nenga, lob alam nġahiseḳë ya detetup yi medahis raḳ, in bë degenġo Anutu yi ġaġek.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Lob lë geyaġ mahen luu nedo meris yam nġaggee nenga galam-ġël-yi deluḳ medeneripek leḳ.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Lob raḳ ya yaġ ngwë sën Simon yiyi, benër vu yi lob ḳo yaġ to meya vuheng teka, log mëm nedo raḳ genetateḳin ġaġek vu sir.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Nër ġaġek vu sir ggovek, log nër vu Simon bë, “Gwetee honġ yaġ geto mena nġaggee sën luḳ ya ading teka loḳ mëm ham gwetë leḳ duḳ na in ham gweḳo ġël.”
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Loḳ Simon nër yah bë, “Alaġ, he hevonġ huk böpata gwëbeng buk ading rot, rëḳ he su haḳo ġël la rë. Rëḳ maam ġenër om saḳ ġetë leḳ duḳ nah gökin rë.”
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Devonġ nebë sënë, lob devasu ġël nġahiseḳë rot beleḳ vonġin bë bepul.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Lob detahi sir vahi sën denedo raḳ yaġ ngwë lo bë na dedoḳ vu sir. Lob mëm deya bedeḳo ġël raḳ yaġ luhoho, rëḳ ġël vevii bevonġin bë duḳ na nġaggee.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Simon Pita lë nebë sënë, lob yun lus loḳ Yesu vaha genër bë, “Oo-o, Mehöböp! Ġedëëin sa geġena! In saḳ nġaa nipaya neggëp vu sa.”
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 In losho yi alam sën denedo loḳ yaġ delë ġël pin sën deḳo lo, lob ḳenuj ya in.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 Log Sebedi nalu Yakobus luho ari Jon sën yiḳ losho Simon denevonġ huk timu lo, ḳenuj ya in ving. Rëḳ Yesu nër vu Simon bë, “Su newam jaḳ, in rëḳ gweḳo mehönon nabë saga.”
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Lob dedadii yaġ ya roneḳ, lob devuu nġaa pin ya gedetamuin yi, belosho deya.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Yesu nedo nyëġ böp ti, lob mehöti nedo sagu, besevuuḳ vunin navi pin. Mehö sënë lë Yesu, lob petev meneggëp loḳ vaha geketaġ vu yi bë, “Mehöböp! Nabë ahëm geving, og ġeyoh vu bë gwevonġ mesa niġ veseek jaḳ.”
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Lob Yesu bë nema raḳ yi genër bë, “Sahëġ ving, om nim veseek jaḳ!” Lob yiḳ sevuuḳ saga mehor ya pevis.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Log Yesu vo ḳooin bë, “Su ġena ġenanër vu mehöti. Gaḳ mëm ġena ġetato navim vu mehö-neḳo-seriveng, gegwetunġ seriveng* in nim veseek raḳ. Noh vu sën Moses nër wirek bë hil ġevonġ lo. In alam pin dejaḳ ni nabë nim veseek raḳ.”
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Rëḳ ma geYesu yi nġaa pin sën nevonġ lo bengö tup luḳ nyëġ meya. Lob alam nġahiseḳë denġo medeyam vu yi in bë degenġo yi ġaġek gegevonġ hir niraḳsën nama na.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Rëḳ buk la og netah yi ya nyëġ-yumeris menejom raḳ.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Buk ti, lob medo nenër ġaġek vu mehö la, galam Parisai* la losho alam-horek-yi la denedo ving. Deyam ggëp nyëġ neru ti ti lo pin. Vu distrik Galilea, gevu distrik Yudea gevu nyëġ böp Yerusalem. Lob Mehöböp vo niwëëk vu Yesu in bë gero alam nijraḳsën benijvesa jaḳ.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Lob mehö la devaḳu mehö ti raḳ reek medeya vu in seḳë pin selönġin. Lob devaḳu medeya in bë na degebë doḳ Yesu mala gëp begganġ ayo,
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 rëḳ nyëġ mir in alam nġahiseḳë, gesu aggata neggëp in bë debaḳu doḳ na rë. Nebë saga, lob deraḳ ya begganġ demi tamanġsën medekehe begganġ demi gedeseluhin mehö sënë los reek luḳ ya alam vuheng atov beya meto neggëp loḳ Yesu mala.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Yesu lë beraḳ ni bë ayoj neya timu vu yi, lob nër vu mehö sënë bë, “Sa mehö-e! Sa dahun honġ nġaa nipaya ya.”
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Lob alam Parisai* losho alam-horek-yi yö kwaj neya nġahi bë, “Mehö re sagi, sën neḳo yi raḳ besevöḳ Anutu-ë? Mehöti su yoh vu bë dahun nġaa nipaya na rë, gaḳ Anutu yö timu yoh vu.”
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Rëḳ Yesu raḳ ayoj ni, lob nër yah vu sir bë, “Ham ayomin neya nġahi in va?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 Ham kwamin nevo ġaġek sën senër agi bë, ‘Sa dahun honġ nġaa nipaya ya’ lo bë anon ma, in re yoh vu bë gelë nabë dahun ya yönon-a? Rëḳ mu mëm nabë sa nanër vu yi nabë, ‘Kwedi jaḳ meġena!’ og mëm ham rëḳ jaḳ ni nabë sa nanër ġaġek los anon.
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Rëḳ sa bë ham jaḳ ni nabë Mehönon Nalu yoh vu bë dahun nġaa nipaya na vu dob.” Log peggirin menër vu mehö sën seḳë selönġin lo bë, “Sa nanër nök vu honġ nabë: Kwedi gweḳo honġ reek jaḳ meġenah böm.”
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Nër nebë sënë, lob yiḳ kedi raḳ avuti raḳ alam pin saga malaj, bekerë nġaa sën devaḳu raḳ lo beneyah ben, geneḳo Anutu arë raḳ.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Lob alam pin saga ḳenuj ya gederanġa nemaj. Lob deḳo Anutu arë raḳ, gedeggöneng medenenër bë, “Nġaa ti sën hil halë gwëbeng agi yö agga ti.”
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 Ggovek, geYesu to meyah dobnë meneya, loḳ lë gemehö sën neḳo takës* lo ti loḳ nedo begganġ-takës-yi. Arë nebë Levi. Lob nër vu yi bë, “Ġenam ġesepa sa.”
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Lob vuu nġaa pin menedo, gekedi meya sepa Yesu meluho deya.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Lob Levi vonġ Yesu yi nos böp ti loḳ yi begganġ, balam sën deneḳo takës* lo nġahiseḳë losho alam vahi deyam ving luho belosho denegga.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Rëḳ alam Parisai* losho hir alam-horek-yi delë, lom denër ġaġek nġahiseḳë raḳ Yesu vu yi hur maluh lo bë, “Nebë va sën ham los alam-deneḳo-takës* losho alam sën denevonġ nġaa nipaya lo newa nos loḳ ti-ë?”
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Loḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Alam nijvesa su deneya vu dokta rë. Gaḳ yiḳ alam nijraḳsën mu yö deneya vu.
31 Jesus respondeu:
32 Om sa su yam in bë tahi alam-yohvu rë. Gaḳ seyam in bë tahi alam sën nġaa nipaya neggëp vu sir lo in degërin ayoj.”
32 Eu não vim para
33 Loḳ deloḳ tepëḳ vu Yesu ggökin bë, “Jon yi hur maluh ayej deneggërin nos gedenejom raḳ beron beron, balam Parisai* hir hur maluh denevonġ nebë saga ving. Rëḳ honġ hur maluh, og yö medo denegga gedenenum mu.”
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Loḳ Yesu peggirin ġaġek raḳ mehö sën neḳo avëh lo benër yah vu sir bë, “Ham kwamin bo rë, nabë mehöti medo geving yi alam geluho avëh ti denajom nemaj. Bë nabë sënë, og yi alam sënë su deyoh vu bë ayej gërin nos rë.
34 Jesus respondeu:
35 Rëḳ mëm buk sën debo mehö sën ḳo avëh lo vër, besu medo geving yi alam rë, og mëm yi alam rëḳ ayoj maggin bayej gërin nos doḳ buk saga.”
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Loḳ Yesu nër ġaġek peggirinsën ngwë vu sir ggökin bë, “Mehöti su nekweeḳ tob mewis ti len teka menepeḳa muġeng ngwë sën nekweeḳ lo len raḳ rë. Bë mehöti gevonġ nabë saga, og rëḳ gevonġ paya vu tob mewis saga, gemewis len ti sën lo su luho tob muġeng rëḳ gëp ti rë.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Log mehöti su netöö wain* mewis loḳ memëk navi muġeng rë. Bë mehöti gevonġ nabë sënë, og wain rëḳ ngol memëk navi mebepul gewain keseh geto mena. Gememëk navi nipaya jaḳ geving.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Gaḳ yiḳ alam yö denetöö wain mewis loḳ ya memëk navi mewis og mëm.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Log alam sën yö denenum wain muġeng lo, og su ahëj neving wain mewis rë. Gaḳ denenër bë, ‘Wain muġeng mëm nivesa.’”
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.