João 9

Ġaġek Mewis (BZH) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yesu tetuu aggata meya, loḳ töḳ raḳ mehö mala ḳenod ti. Yiḳ yö mala ḳenod loḳ buk sën ata ḳo yi lo.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Lob Yesu yi hur maluh deloḳ tepëḳ in yi bë, “Tatovaha! Re vonġ nġaa nipaya lom sën ata ḳo yi to los mala ḳenod-a? Degwa neggëp vu mehö sënë yö yi nġaa nipaya, ma vu ama lu ata hir nġaa nipaya?”
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Lob Yesu nër yah vu sir bë, “Degwa su neggëp vu mehö sënë yi nġaa nipaya ma, vu ama lu ata hir nġaa nipaya rë! Gaḳ nġaa sënë yö raḳ yi in bë Anutu yi niwëëk natöḳ nam ranġah.
3 Jesus respondeu:
4 Gwëbeng hes yö nahën netum, gehil ġevonġ Mehö sën vonġ sa meseyam lo yi huk. In rëḳ buk doḳ in hil, lob mehöti su yoh vu bë rëḳ gevonġ huk rë.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Buk sën sa nado dob agi, og setu dob sënë yi Ranġah.”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Yesu nër nebë sënë log pesuv nyë ḳos loḳ dob, log sarömin los, gejegwi loḳ mehö mala ḳenod mala ġahis,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 log nër vu yi bë, “Ġena ġejipek duḳ nġaggee Siloam!” (Arë sënë degwa nebë ‘Vonġ ya’). Lom ya meripek luḳ, lob mala tum, log yom.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Lob yi alam begganġnë ving alam sën denelë yi wirek loḳ buk sën neketaġ monë lu nġaa vu alam lo delë medeloḳ tepëḳ bë, “Maḳ yiḳ mehö sën medo neketaġ alam in monë lu nġaa wirek lo sënë?”
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Lom la deyoġek bë, “Ëë-ë! Yiḳ mehö lo sënë!” Log la denenër bë, “Oo sagaḳ mehö ngwë, rëḳ ni nebë mehö saga!” Rëḳ mehö sënë yi yö nër raḳ avi bë, “Yiḳ sa lo sënë!”
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Lom deloḳ tepëḳ yah vu yi bë, “Rëḳ malam nivesa raḳ nebë va?”
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Loḳ nër yah bë, “Mehö sën denenër arë nebë Yesu lo sarömin dob ving nyë ḳos gejegwi loḳ sa malaġ, log nër vu sa bë, ‘Ġena ġejipek duḳ nġaggee Siloam!’ Lom seya meripek luḳ, lob sa malaġ nivesa raḳ besa halë nyëġ.”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Lob denër vu yi bë, “Mehö saga nedo tena?” Rëḳ nër yah bë, “Sa duġin!”
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Lob deḳo mehö sën mala ḳenod wirek lo, bedeya vu alam Parisai*.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 In Yesu sarömin dob los nyë ḳos sënë betateḳin mehö sënë mala loḳ Buk-sewahsën-yi* ti.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Lom mëm Parisai* deloḳ tepëḳ in mehö saga ggökin bë, “Malam nivesa raḳ nebë va?” Loḳ nër yah vu sir bë, “Mehö saga jegwi dob rumengsën loḳ sa malaġ, log seripek, lob sa malaġ tum.”
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Lob Parisai* la denër bë, “Mehö saga keyëh horek Buk-sewahsën-yi*, om maḳ Anutu su vonġ yi yam rë.” Rëḳ la denër bë, “Bë mehö nipaya ti, og su yoh vu bë rëḳ gevonġ nġaa böp nabë sënë rë!” Lob devasuh sir ya yu luu.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Lom denër yah vu mehö mala ḳenod bë, “Mehö sën vonġ malam nivesa raḳ lo, rëḳ ġenanër yi nabë va?” Loḳ nër yah bë, “Yi mehö-nenër-ġaġek-ranġahsën ti!”
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Wirek mehö sënë mala ḳenod, rëḳ gwëbeng mala netum, rëḳ alam Yuda su devonġ ving sënë rë.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Lob detahi mehö mala ḳenod sënë ama lu ata yam, bedeloḳ tepëḳ in luho bë, “Maḳ melu nalumin sënë sën melu nër bë ata ḳo yi to los mala ḳenod lo? Rëḳ nebë va sën gwëbeng nelë nyëġ-ë?”
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Lom ama lu ata denër yah bë, “Alu araḳ ni bë alu nalumin sënë, balu araḳ ni bë ata ḳo yi to los mala ḳenod.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Rëḳ alu su araḳ ni bë mala netum nebë va rë! Galu duġin mehö sën tateḳin mala lo. Om ham nġo doḳ tepëḳ vu yi rë. Yi böp raḳ ggovek ya, om yö nanër yi ġaġek!”
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Ama lu ata deggöneng in alam Yuda lom denër nebë sënë. In alam Yuda hir ggev denër ġaġek venuh bë: Bë mehöti nanër Yesu nabë yi Mesia, og rëḳ degetii yi na in dub-supinsën-yi.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Yiḳ raḳ degwa sënë sën ama lu ata denër bë, “Yi böp raḳ ggovek ya, om ham nġo doḳ tepëḳ vu yi.”
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Lob detahi mehö sën mala ḳenod lo beron ngwë ggökin bedenër vu yi bë, “Ġenanër ġaġek sënë gëp Anutu mala nabë ġenenër yönon! In he og he raḳ ni bë yi mehö nipaya.”
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Lob nër yah vu sir bë, “Maḳ yi mehö nipaya ma ma? Sa duġin. Gaḳ yiḳ seraḳ nġaa timu ni. Wirek sa malaġ ḳenod, rëḳ gwëbeng sa malaġ netum.”
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Loḳ deloḳ tepëḳ yah bë, “Vonġ nebë va vu honġ-a? Tateḳin malam nebë va?”
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Rëḳ nër yah vu sir bë, “Senër vu ham ggovek, ma ham su nġo rë? Ma nebë va sën ham bë gwenġo nah gökin-ë? Maḳ ham bë natu yi hur maluh geving-a?”
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Lom deggoo yi medenër bë, “Yiḳ yi hur maluh honġ saga! Gaḳ he, og Moses yi hur maluh he!
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 He raḳ ni ggovek ya bë Anutu vengwënġ ving Moses, gaḳ maḳ mehö saga yam vu tena? He duġin yi degwa.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Lom mehö sënë nër yah vu sir bë, “Alam-e! Nġaa sënë yö agga ti! Ham su raḳ degwa ni rë, rëḳ vonġ besa malaġ netum!
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Hil araḳ ni bë Anutu su nenġo alam nijpaya hir ġaġek rë, gaḳ bë mehöti geḳo Anutu arë jaḳ los sepa doḳ yi ġaġek lo, og mëm Anutu rëḳ genġo aye.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Vu buk muġinsën sën Anutu tunġ yaġek los dob lo rot beyam töḳ gwëbeng, og su denër bë mehöti ata ḳo yi to los mala ḳenod rëḳ mehö ngwë tateḳin mala rë.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Bë Anutu su gevonġ mehö sënë nam rë, og su yoh vu bë rëḳ gevonġ nġaa nabë sënë rë.”
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Rëḳ denër yah vu yi bë, “Atam avëh nipaya meḳo honġ los nġaa nipaya, lob ġerig los nġaa nipaya, loḳ bë ġetateḳin ġaġek vu he?” Denër bë sënë gedetii vu dub ayo meto meyah dobnë.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Yesu nġo bë deruuk mehö sënë, lob sero menër vu bë, “Ayom neya timu vu Mehönon Nalu, ma ma?”
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Loḳ nër yah bë, “O mehö böp, Mehönon Nalu sënëḳ re? Ġenanër tato vu sa rë, loḳ mëm sëḳ ayoġ na timu vu yi.”
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Lom Yesu nër vu yi bë, “Ġelë yi ggovek ya, mehö sënë sën gwëbeng yiḳ nevengwënġ ving honġ-ë!”
37 E Jesus lhe disse:
38 Lob mehö sënë nër bë, “Mehöböp, sayoġ neyök timu vu honġ!” Log yun lus vu Yesu.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Lob Yesu nër bë, “Seyam dob sënë in mehönon hir ġaġek natöḳ ranġah. Alam malaj ḳenod rëḳ malaj natum, galam sën denekuung bë malaj netum lo, og malaj ḳenod doḳ.”
39 Jesus continuou: —
40 Lob Parisai* la denedo medenġo yi ġaġek sënë, lob deloḳ tepëḳ vu yi bë, “Maḳ he malamin ḳenod ving-a?”
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Rëḳ Yesu nër yah vu sir bë, “Bë ham malamin ḳenod, og ham nġaa nipaya su rëḳ gëp vu ham rë. Rëḳ ham nenër bë ham malamin netum, om ham nġaa nipaya nahën neggëp vu ham!”
41 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.