Mateus 27
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs ARA
1 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé sáŋgɛ́n, beprisɛ bémbáá ne bad bémbáá bé Israɛl bésyə̄ə̄l bêmbootéd Yesuɛ ahəge ngáne bɛ́wūūʼɛ́ mɔ́.
1 Ao romper o dia, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o matarem;
2 Bênhaŋ mɔ́, bébāg-kɛ mɔ́ á mekáá wɛ́ɛ Payledɛ awě kə̂ŋ e aloŋ á Roma êmbanɛ́ɛ́ aá ákamlan bad bé mbwɔ́g e Judeya á póndé eched.
2 e, amarrando-o, levaram-no e o entregaram ao governador Pilatos.
3 Áde Judasɛ, ntúrɛ́ awě Yesuɛ ányíné nɛ́n aá kóte ebagé mbakú nɛ́n bán béwúu Yesuɛ, ambɛ́ ngɔl ne awusé áde ábɛ́lé. Nɛ̂ dênkə̌ŋ, antéd móom mé kábpe méláán ḿme beprisɛ bémbáá ne bad bémbáá bé Israɛl bêmbɛɛ́ mɔ́, ákɛ átimtéd bɔ́ ámbīd.
3 Então, Judas, o que o traiu, vendo que Jesus fora condenado, tocado de remorso, devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos, dizendo:
4 Anhɔ́b aá, “Mbɛlé mbéb âkɛ mod ntúrɛ́ awě eébɛle dyamdyam, awě bɛ́wūū-ʼaá bɔɔb ngɛ̂n.” Dɔ́ɔ bétimtanné mɔ́ bán, “Cheé séwóó abɛl ne nɛ̂? Nɛ̂ ánɔne wɛ.”
4 Pequei, traindo sangue inocente. Eles, porém, responderam: Que nos importa? Isso é contigo.
5 Nɛ́ɛ Judasɛ áwógé nɛ̂, ambwémé bɔ́ ḿmê móom mé kábpe méláán ásē wɛ́ɛ bémbɛ̄ɛ̄ á Ndáb-e-Dyǒb. Nɛ́ɛ ámáá abwém, ambíd ákɛ ápan yə̌l.
5 Então, Judas, atirando para o santuário as moedas de prata, retirou-se e foi enforcar-se.
6 Beprisɛ bémbáá bênlǎd ḿmê mɔné áte, béhɔ̄bē nɛ́n bán, “Ḿmɛ́n mɔné ńdíi mɔné mé ebɛn. Né-ɔɔ́, mbéndé eébagɛɛ́ kunze nɛ́n bán déladtɛn ḿmɛ́n mɔné ne mɔné ń Ndáb-e-Dyǒb.”
6 E os principais sacerdotes, tomando as moedas, disseram: Não é lícito deitá-las no cofre das ofertas, porque é preço de sangue.
7 Áde bémáá ahəgtɛn tə̂ŋgɛne ḿmê mɔné, béntēd mɔ́, béchānɛ̄n etúú éche ébédé etúú é mod nhɔ́g awě atuméʼáá mbeé. Bênchan chɔ́, âlíme beken.
7 E, tendo deliberado, compraram com elas o campo do oleiro, para cemitério de forasteiros.
8 Nɛ̂ dɔ́ɔ ákə́ə́ boŋ kə́ə́ŋ neʼ chii, béchəgé échê etúú bán, Etúú é Mekií.
8 Por isso, aquele campo tem sido chamado, até ao dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Nɛ́n, dêmbɛnléd âlóned eʼyale ábe nkal éʼdəə́dəŋ Jeremayaa ánhɔ̄bpē aá, “Bɛ́tēd móom mé kábpe méláán ḿme ńdé nsoŋgé ḿ mɔné ḿme doŋge á bad bé Israɛl bênkwɛntɛ́nné asábe áwe nló,
9 Então, se cumpriu o que foi dito por intermédio do profeta Jeremias: Tomaram as trinta moedas de prata, preço em que foi estimado aquele a quem alguns dos filhos de Israel avaliaram;
10 bébɛ̄nlēd âchanɛn etúú éche ntumé-mbeé. Nɛ́n dɔ́ɔ Dyǒb dénlāāʼɛ́ mɛ aá, ḿbɛl.”
10 e as deram pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.
11 Enɛ́n póndé-ɔɔ́ Yesuɛ antyéém á nkáásé áʼsō wɛ́ɛ Payledɛ awě akǎmlánnáá mbwɔ́g e Juda. Payledɛ ansɛdéd mɔ́ aá, “Wɛ́ɛ edé kə̂ŋ e bad bé Israɛl-ɛ?” Yesuɛ antimtɛ́n mɔ́ aá, “Ngáne éhɔ́bé.”
11 Jesus estava em pé ante o governador; e este o interrogou, dizendo: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: Tu o dizes.
12 Boŋ áde beprisɛ bémbáá ne bad bémbáá bé Israɛl bénhɔ̄bpē mɔ́ mam áyə̄l, enkênhɔ́bpé dyamdyam.
12 E, sendo acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Né-ɔɔ́ Payledɛ ansɛdéd mɔ́ aáken, “Weewógɛ́ɛ́ ḿmɛ́n mam mésyə̄ə̄l ḿme ábɛ́n bad béhɔ́bɛɛ́ wɛ áyə̄l-ɛ?”
13 Então, lhe perguntou Pilatos: Não ouves quantas acusações te fazem?
14 Boŋ ké nɛ̂, Yesuɛ enkênhɔ́bpé ké eyale, nɛ̂-ʼɛ dénkɔ̄mēd Payledɛ yə̌l áte bwâmbwam.
14 Jesus não respondeu nem uma palavra, vindo com isto a admirar-se grandemente o governador.
15 Bɔɔb-pɔɔ́, mwɛ̌ tɛ́ɛ́ nzé Ngande e Nnyíme-ámīn empɛ̌, Payledɛ ammɛntɛ́n mod a mbwɔg nhɔ́g abíded á mbwɔg. Ane mod abágéʼáá mod ké ahéé awě bad bé dyad bêmpwɛdté.
15 Ora, por ocasião da festa, costumava o governador soltar ao povo um dos presos, conforme eles quisessem.
16 Ene póndé mod a mbwɔg nhɔ́g ambɛ́ awě béchə́géʼáá bán Barabasɛ. Ane mod ambyɛ́ɛ́n bwâmbwam áyə̄le eʼbébtéd éʼ mekan ábe ábɛ́léʼáá.
16 Naquela ocasião, tinham eles um preso muito conhecido, chamado Barrabás.
17 Né-ɔɔ́ áde ndun e mod éládné áte á ndáb wɛ́ɛ Payledɛ, ansɛdéd bɔ́ aá, “Nzɛ́-módɛ́ nyéhɛdɛɛ́ bán ḿbíded, Barabasɛ kéʼɛ Yesuɛ awě béchəgɛɛ́ bán Krǐstəə?”
17 Estando, pois, o povo reunido, perguntou-lhes Pilatos: A quem quereis que eu vos solte, a Barrabás ou a Jesus, chamado Cristo?
18 Ambɛl nɛ́n áyə̄le ambíi bwâm aá prisɛ ambáá ne baámbáá bébágé Yesuɛ áwe mekáá áyə̄le kɔ́njí embɛ́ bɔ́ áte.
18 Porque sabia que, por inveja, o tinham entregado.
19 Áde Payledɛ ádyɛ́ɛ́ á atii wɛ́ɛ ákáádtéʼáá bad, mwaád anlómé mɔ́ nsəl aá, “Weewóó dyamdyam âbɛl ne mbakú eche ane mod awě eébɛle dyamdyam, áyə̄le nnǎŋgé mɔ́ nló nkuu ḿme ńtómé nɛ́n ḿme ńtágté mɛ bwâmbwam.”
19 E, estando ele no tribunal, sua mulher mandou dizer-lhe: Não te envolvas com esse justo; porque hoje, em sonho, muito sofri por seu respeito.
20 Beprisɛ bémbáá ne bad bémbáá bé Israɛl bénsɔ̄l ábê bad áte nɛ́n bán béláa Payledɛ ábíded dásɔ̄ Barabasɛ boŋ ábɛ mbakú nɛ́n béwúu Yesuɛ.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo a que pedisse Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Né-ɔɔ́, áde Payledɛ ásɛ́dté ábê bad aá, “Áyə̄le ábén bad bébɛ, ahéé nyéhɛdɛɛ́ bán, ḿbíded?” Bɔ́ moosyəə́l bênkwɛntɛ́n bán, “Barabasɛ!”
21 De novo, perguntou-lhes o governador: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam eles: Barrabás!
22 Dɔ́ɔ Payledɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ ámpē aá, “Chán-nɔ̄ nyéhɛdɛɛ́ bɔɔb bán ḿbɛl ne Yesuɛ awě béchəgɛɛ́ bán Krǐstəə?” Dɔ́ɔ békwɛntanné bán, “Bébome mɔ́ á awɔg!”
22 Replicou-lhes Pilatos: Que farei, então, de Jesus, chamado Cristo? Seja crucificado! Responderam todos.
23 Hɛ́ɛ Payledɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ ámpē aá, “Áyə̄le chán? Ebébtéd éhéé ábɛ́lé?” Boŋ bênnabé abón bán, “Bomé mɔ́ á awɔg.”
23 Que mal fez ele? Perguntou Pilatos. Porém cada vez clamavam mais: Seja crucificado!
24 Áde Payledɛ ányíné aá mɔ́ɔ̄hɛ̄lɛ̄ɛ̄ se mɔ́həŋlɛ́n ábê bad mewêmtɛn tə̂ŋgɛne mbakú eche Yesuɛ, âbáŋ nɛ́n aá, ábê bad béepɛɛneʼ mpuutéd, dɔ́ɔ átédé mendíb boŋ áwobpé mekáá áwab eʼsó, áhɔ̄bē-ʼɛ aá, “Mekáá mésáá mɛ áyə̄le kwééd eche anɛ́n mod. Nɛ̂ ánɔne nyé běn.”
24 Vendo Pilatos que nada conseguia, antes, pelo contrário, aumentava o tumulto, mandando vir água, lavou as mãos perante o povo, dizendo: Estou inocente do sangue deste [justo]; fique o caso convosco!
25 Hɛ́ɛ ene ndun e mod ékwɛntanné bán, “Sêkwɛ̌ntɛ́né. Ḿmē mekií mébɛ̂ áwɛd nló, nchoo ne ḿmɛ̄d nchyáátɛ́n!”
25 E o povo todo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Né-ɔɔ́, Payledɛ ambídtéd bɔ́ Barabasɛ. Ambɛ̌ kunze aá, sə́nze ébɔm Yesuɛ, boŋ békɛ bébome-ʼɛ mɔ́ á awɔg.
26 Então, Pilatos lhes soltou Barrabás; e, após haver açoitado a Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Sə́nze éche Payledɛ éntēd Yesuɛ, ékɛ̄ɛ̄n mɔ́ á eyáde é nkamlɛnɛ, bélād-tɛ baáb ábíníí bésyə̄ə̄l áte áhed.
27 Logo a seguir, os soldados do governador, levando Jesus para o pretório, reuniram em torno dele toda a coorte.
28 Bénhūd mɔ́ mbɔ́té áyə̄l, béhɛ́ mɔ́ mengombe ḿme ń'yəgeʼ ḿme ńwágné mengombe mé kə̂ŋ.
28 Despojando-o das vestes, cobriram-no com um manto escarlate;
29 Béntēd ngɛn é mechə̌, bélóó mɔ́ ekóté éche émbɛ̄ nɛ́ɛ ekóté é kə̂ŋ, béhɛ́ mɔ́ chɔ́ á nló. Bénhɛ̄ mɔ́ ntóŋ á ekáá é mbáá te, bébwɔ̄gkē-ʼɛ mɔ́ mebóbóŋ âwɛl mɔ́. Béhɔ́béʼáá nɛ́n bán, “Edúbé ébɛ̂ ne wɛ, a-kə̂ŋ e bad bé Israɛl!”
29 tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça e, na mão direita, um caniço; e, ajoelhando-se diante dele, o escarneciam, dizendo: Salve, rei dos judeus!
30 Dɔ́ɔ bébóótédé mɔ́ meléed asob á yə̌l, boŋ bétēdē ḿmê ntóŋ, bébɔmé mɔ́ á nló.
30 E, cuspindo nele, tomaram o caniço e davam-lhe com ele na cabeça.
31 Áde bémáá mɔ́ awɛl, bénhūd mɔ́ ḿmê mengombe á yə̌l, bétīmēd éche mbɔ́té. Nɛ́ɛ bémádé nɛ̂, bénkɛɛ́n mɔ́ âkɛ dé ábome mɔ́ á awɔg.
31 Depois de o terem escarnecido, despiram-lhe o manto e o vestiram com as suas próprias vestes. Em seguida, o levaram para ser crucificado.
32 Áde békagké nɛ̂, nɛ́ɛ échê sə́nze ébīdēnnē Yesuɛ á dyad-tê, dɔ́ɔ bébómné mod awě ambíd á dyad á Sirinɛ awě béchə́géʼáá bán Simɔnɛ. Hɛ́ɛ békóbé mɔ́, boŋ bépēmtē mɔ́ awɔg áde Yesuɛ bán áhídne mɔ́ dɔ́ ámbīd.
32 Ao saírem, encontraram um cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a carregar-lhe a cruz.
33 Dɔ́ɔ bépédé hǒm áde béchə́géʼáá bán, Golgota, awě adé nɛ́n bán, “Hǒm dé Ebóŋgɛ́l é Nló.”
33 E, chegando a um lugar chamado Gólgota, que significa Lugar da Caveira,
34 Áhed, bêmbɛ̌ Yesuɛ mǐm ḿmē béhédé achəchəə áte. Boŋ ádě áwóglɛ́né mɔ́ á nsəl, enkênkwɛntɛ́nné amwɛ́.
34 deram-lhe a beber vinho com fel; mas ele, provando-o, não o quis beber.
35 Áde bémáá mɔ́ abome á awɔg bênsǐd mbambú âkab éche mbɔ́té.
35 Depois de o crucificarem, repartiram entre si as suas vestes, tirando a sorte.
36 Nɛ́ɛ bémáá mɔ́ mbɔ́té akab, béndyɛɛ́ áhed ânɔn mɔ́.
36 E, assentados ali, o guardavam.
37 Bêntěl echě nzɔm e kwééd á abámbé nɛ́n bán, “Yesuɛ mɔ́ɔ nɛ́n, kə̂ŋ e bad bé Israɛl.” Béntēd ádé abámbé, bébōmē áwe nló-mîn.
37 Por cima da sua cabeça puseram escrita a sua acusação: Este é Jesus, o Rei dos Judeus .
38 Bêmbomé bechîb bébɛ á awɔg nchoo ne Yesuɛ, nhɔ́g á pɛd e ekáá émbáá, aníníí-ʼɛ á pɛd e ekáá é emwɛd.
38 E foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita, e outro à sua esquerda.
39 Bad ábe bétóméʼáá nzii bɛnbɛn ne áhed bébɔ́méʼáá nló bébwēmmē-ʼɛ mɔ́ nzyə́ŋ
39 Os que iam passando blasfemavam dele, meneando a cabeça e dizendo:
40 bán, “Wenhɔ́b wɛɛ́ mɔ́ɔ̄bōōtēd Ndáb-e-Dyǒb, wɛɛ́ mɔ́lōŋ-ʼɛ chɔ́ ámpē átîntê e eʼpun éʼláán. Nzé wɛ-ɛɛ́ edé Mwǎn a Dyǒb, sǒŋ echoŋ yə̌l, ésud ásē á awɔg hɛ̂.”
40 Ó tu que destróis o santuário e em três dias o reedificas! Salva-te a ti mesmo, se és Filho de Deus, e desce da cruz!
41 Beprisɛ bémbáá, bemeléede bé mbéndé ne bad bémbáá bé Israɛl bɔ́mpē béwɛ́léʼáá mɔ́, béhɔ̄bē bán,
41 De igual modo, os principais sacerdotes, com os escribas e anciãos, escarnecendo, diziam:
42 “Achǒŋtéʼáá bad, bɔɔb eéhɛlɛɛ́ yə̌l awôŋgɛn. Nzé ne mbále mɔ̂dé kə̂ŋ e aloŋ á Israɛl, ásud-tɔɔ́ á awɔg hɛ̂ bɔɔb. Hɛ̂ dɔ́ɔ sɛ́dūbɛ̄ɛ̄ bán mɔ̂dé Ane-awě-Béwɔ́gté.
42 Salvou os outros, a si mesmo não pode salvar-se. É rei de Israel! Desça da cruz, e creremos nele.
43 Adúbpé aá Dyǒb ádé ne mɔ́, aá mɔ́dē-ʼɛ Mwǎn a Dyǒb. Ahâ! Dyǒb áwôŋgɛn-nɔɔ́ mɔ́ bɔɔb dényîn.”
43 Confiou em Deus; pois venha livrá-lo agora, se, de fato, lhe quer bem; porque disse: Sou Filho de Deus.
44 Kə́ə́ŋ ne bechîb ábe bêmbomɛ́ɛ́ á awɔg nchoo ne Yesuɛ bɔ́mpē bésyə́ə́ʼáá Yesuɛ.
44 E os mesmos impropérios lhe diziam também os ladrões que haviam sido crucificados com ele.
45 Áde bǐn éʼpédé kəd, ehíntɛ́n ênkwɛ̌ hǒm ásyə̄ə̄l kə́ə́ŋ ne ngə́ŋ éláán.
45 Desde a hora sexta até à hora nona, houve trevas sobre toda a terra.
46 Dɔ́ɔ Yesuɛ álébpé esaád aá, “Elí, Elí, lámá sábátāni,” awě adé nɛ́n bán, “A-Dyǒb ádêm, a-Dyǒb ádêm, cheé ékə́ə́ boŋ étɛdté mɛ?”
46 Por volta da hora nona, clamou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactâni? O que quer dizer: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
47 Nɛ́ɛ doŋge á bad ábe bémbɛ̄ bɛnbɛn béwógé nɛ̂, bénhɔ̄b bán, “Achɛ̂nle Elaijaa aá áhyɛ áwôŋgɛn mɔ́.”
47 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isto, diziam: Ele chama por Elias.
48 Ábwɔ̄g-ábwɔ̄g bɔ́ mod nhɔ́g annyəgéd, antéd kuchá, ásɔ̄m á ntóŋ, átɔ̄dē á ebɛ́ntéd é mǐm tê, boŋ áhāg mɔ́ á nsəl aá ámwɛ̂.
48 E, logo, um deles correu a buscar uma esponja e, tendo-a embebido de vinagre e colocado na ponta de um caniço, deu-lhe a beber.
49 Ábíníí-ʼɛ béhɔ̄bē nɛ́n bán, “Nyémwɛ, dényîn nzé Elaijaa ǎhyɛ mɔ́ awôŋgɛn.”
49 Os outros, porém, diziam: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ álébpé esaád ámpē boŋ ámyɛ̌-ʼɛ nlém.
50 E Jesus, clamando outra vez com grande voz, entregou o espírito.
51 Ene póndé chěn abad ádě dênkǎb Ndáb-e-Dyǒb áte, dênsalé áte eʼpɛd éʼbɛ bootya ámīn kə́ə́ŋ ne ásē. Ndɔɔb ennəŋnéd, meláá mésanlé áte,
51 Eis que o véu do santuário se rasgou em duas partes de alto a baixo; tremeu a terra, fenderam-se as rochas;
52 soŋ énednad. Ekud é bad bé Dyǒb ábe bêmmad awɛ́ bêmpuú,
52 abriram-se os sepulcros, e muitos corpos de santos, que dormiam, ressuscitaram;
53 bébíd á soŋ-tê. Ámbīd e póndé áde Yesuɛ ámáá apuu, bênkɛ̌ á dyad tê á Jerusalɛm. Á dyad tê wɛ̂, ekud é bad énnyīn bɔ́.
53 e, saindo dos sepulcros depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54 Nɛ́ɛ mod ambáá a sə́nze ne sə́nze éche énɔ́néʼáá Yesuɛ bényíné nɛ́ɛ ndɔɔb énə́ŋnédé, bényín-nɛ mekan mésyə̄ə̄l ḿme mébɛ́nlédé, mbwɔ́g ménkōb bɔ́ bwâmbwam, béhɔ̄bē-ʼɛ nɛ́n bán, “Ne mbále, anɛ́n mod abédɛ́ɛ Mwǎn a Dyǒb.”
54 O centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e tudo o que se passava, ficaram possuídos de grande temor e disseram: Verdadeiramente este era Filho de Deus.
55 Ekud é bebaád éche êmbootéd Yesuɛ ahíd ámbīd se á Galilia, béwōŋgān-nɛ mɔ́, béntyēēm etûn, bénɔné mekan mésyə̄ə̄l ḿme mébɛnlad.
55 Estavam ali muitas mulheres, observando de longe; eram as que vinham seguindo a Jesus desde a Galileia, para o servirem;
56 Átîntê e ábê bebaád, Maria Magdalɛnɛ, Maria awě abédé nyaá awě Jemsɛ bɔ́ Josɛb, ne nyaá awě bǎn ábe Zɛbɛdiɛ bémbɛ̄ áhed.
56 entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mulher de Zebedeu.
57 Nɛ́ɛ ngukɛ́l épédé, nhɔn ḿ mod nhɔ́g ḿme béchə́géʼáá bán Josɛbɛ mêmpɛ̌. Ane mod abédɛ́ɛ mod a dyad á Arimatia. Mɔ́mpē abédé nhɔ́g awě ahídé-ʼáá Yesuɛ.
57 Caindo a tarde, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que era também discípulo de Jesus.
58 Ankɛ̌ wɛ́ɛ Payledɛ aá ábɛ mɔ́ kunze âtéd ndim ḿme Yesuɛ. Payledɛ ambɛ̌ kunze nɛ́n aá bébɛ mɔ́ ndim ḿme Yesuɛ.
58 Este foi ter com Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus. Então, Pilatos mandou que lho fosse entregue.
59 Josɛbɛ antéd ndim ḿme Yesuɛ, ákāān mɔ́ mbɔ́m e ekɔ́ɔ́lé,
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o num pano limpo de linho
60 alímé mɔ́ á soŋ eche bépwɔ́gé á eláá-tê. Ene soŋ ebédé-ʼɛ soŋ e ekɔ́ɔ́lé echě Josɛbɛ mwěn ánwōŋgē. Ámbīd e nɛ̂, antínéd aláá ámbáá akɔ́lɛ́n nsəl ń soŋ, ákɛ̄-ʼɛ mɔ́.
60 e o depositou no seu túmulo novo, que fizera abrir na rocha; e, rolando uma grande pedra para a entrada do sepulcro, se retirou.
61 Maria Magdalɛnɛ ne Maria awě anchyáá Jemsɛ bɔ́ Josɛb, bênlyə̌g bédyɛ̄ɛ̄ á nkəg ń soŋ.
61 Achavam-se ali, sentadas em frente da sepultura, Maria Madalena e a outra Maria.
62 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, nɛ̂ démbɛ̄ á Mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte, beprisɛ bémbáá ne Befarisia bénladɛ́n, békɛ bényín Payledɛ,
62 No dia seguinte, que é o dia depois da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus e, dirigindo-se a Pilatos,
63 bélāŋgē mɔ́ nɛ́n bán, “A-sáŋ, sêkamtan nɛ́n bán ádě nkal a metómɛ ne ábédé ámīn, anhɔ́b aá mɔ́ɔ̄puú ámbīd e eʼpun éʼláán.
63 disseram-lhe: Senhor, lembramo-nos de que aquele embusteiro, enquanto vivia, disse: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Né-ɔɔ́ tóméd akale nɛ́n, wɛɛ́ bénɔneʼ echě soŋ bwâm, kə́ə́ŋ ne eʼpun éʼláán âbɛl nɛ́n boŋ ábē bembapɛɛ béehɛlé ḿmē ndim achíb se bélāŋgē bad bán apuúdé. Né nɛ́n dɛ́bɛ̄ metóm ḿme ńchábé ámīn tómaa ḿme ásébpé akal.”
64 Ordena, pois, que o sepulcro seja guardado com segurança até ao terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos, o roubem e depois digam ao povo: Ressuscitou dos mortos; e será o último embuste pior que o primeiro.
65 Dɔ́ɔ Payledɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nyétêd sə́nze ânɔn soŋ bwâm, âbɛl nɛ́n dyamdyam déebɛnlád.”
65 Disse-lhes Pilatos: Aí tendes uma escolta; ide e guardai o sepulcro como bem vos parecer.
66 Hɛ́ɛ békíí, boŋ béhāg eʼchem á aláá ádě démbɛ̄ á nsəl ń soŋ, âbɛl nɛ́n bébíi nzé mod anědté, bétɛ̄dē-ʼɛ sə́nze áhed âbɛl boŋ béēchībēʼ Yesuɛ ndim.
66 Indo eles, montaram guarda ao sepulcro, selando a pedra e deixando ali a escolta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.