Mateus 12

Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs BKJ

Sair da comparação
1 Mwǎmpīn ḿ póndé ámbīd e nɛ̂, Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bétóméʼáá á nzag é ngun-tê. Nɛ́n ábédé á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte. Nzaa ewagáá ábē bembapɛɛ. Né-ɔɔ́ bêmbootéd eʼsɔ́g éʼ ngun apád, bépə̄keʼ, bédyâg.
1 Naquele tempo, no dia do shabat, Jesus foi por entre o trigo; e os seus discípulos estavam famintos, e começaram a arrancar as espigas de trigo e a comer.
2 Befarisia bényīn nɛ̂, dɔ́ɔ béláŋgɛɛ́ Yesuɛ bán, “Nɔnéʼ, ábōŋ bembapɛɛ bébɛle dyam áde mbéndé éebagɛɛ́ kunze abɛl á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.”
2 Os fariseus, vendo isso, disseram-lhe: Eis que os teus discípulos fazem o que não é lícito fazer no dia do shabat.
3 Dɔ́ɔ Yesuɛ átimtanné bɔ́ aá, “Nɛ́dē nyéēlááʼɛ́ mbêd á kálag e Dyǒb dyam áde kə̂ŋ Dabidɛ âmbɛnlé áde nzaa ékóbé mɔ́ ne ábē bad-ɛ?
3 Ele, porém, lhes disse: Não tens lido o que fez Davi, quando ele teve fome, e os que estavam com ele?
4 Éténlédé nɛ́n bán, ansɔ́l á Ndáb-e-Dyǒb mɔ́ ne bad ábe bénwoón mɔ́, bédyɛ́ eʼwɛle ábe éʼbédé ndɛ e Dyǒb, ábe echɛd mbéndé eébagɛɛ́ mod ké nhɔ́g kunze âdyɛ́. Ké bad ábe bénwoón mɔ́ bénkêntə́ŋgɛ́nné adyɛ́. Beprisɛ běnpɛn bɔ́ɔ béntə̄ŋgɛ̄n adyɛ́.
4 Como ele entrou na casa de Deus, e comeu os pães da proposição, que não lhe era lícito comer, nem aos que com ele estavam, mas só aos sacerdotes?
5 Káa nyéēlááʼɛ́ á mbéndé eche Mosɛɛ nɛ́n bán, mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte tɛ́ɛ́, beprisɛ bé Ndáb-e-Dyǒb békwag mbéndé e mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte áyə̄le nsɔ́n ḿme bébɛlɛɛ́ boŋ ké nɛ̂, nɛ̂ déesaá mbéb áʼsō éʼ Dyǒb-ɛ?
5 Ou não tens lido na lei, que nos dias do shabat, os sacerdotes no templo profanam o shabat, e são inocentes?
6 Nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ dyam ádé hɛ́n bɔɔb áde ádé etógnɛ́n tómaa Ndáb-e-Dyǒb.
6 Pois eu vos digo que neste lugar está um maior do que o templo.
7 Éténlédé ngáne Dyǒb áhɔ́bé aá ‘Chǒm éche ńhɛdnɛɛ́ bad édíi nlém ń ngɔl saké abɛ dé mendɛ.’ Nzé nyênkoŋ ábɛ́n eʼyale asôŋtɛn né nyéēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ nyéchəgé bad bán, bédé bebɛl bé mbéb áde béebɛlɛɛ́ mbéb.
7 Mas, se vós soubésseis o que isto significa: Eu quero misericórdia, e não sacrifício, não condenaríeis os inocentes.
8 Nyébíi-ɔɔ́ nɛ́n bán Mwǎn-a-Moonyoŋ awóó nkamlɛn kə́ə́ŋne ámīn e mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.”
8 Porque o Filho do homem, até do dia do shabat, é Senhor.
9 Ámbīd e póndé, Yesuɛ anhidé hɛ̂, ákɛ asɔ́l á ndáb e mekáne.
9 E, partindo dali, ele chegou à sinagoga deles.
10 Mod abédé áhed awě ekáá éwédé. Bad behɔ́g ábe béhɛ́déʼáá Yesuɛ awusé akóbɛn, bênsɛdéd mɔ́ bánken, “Echɛd mbéndé ebagé kunze âdid mod bwâm á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte-yɛ?”
10 E eis que ali estava um homem que tinha sua mão seca. E eles perguntaram, para o acusarem, dizendo: É lícito curar no dia do shabat?
11 Dɔ́ɔ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aáken, “Nyé ahéé ḿmē mpɔm ḿ mbód mɛ́hūnnē á echóg-te á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte boŋ eékag mɔ́ ahúd?
11 E ele lhes disse: Qual homem haverá dentre vós que, tendo uma ovelha, e ela caindo em uma cova no dia do shabat, não lançará mão dela, e a levantará?
12 Nzé nyêhɛle-sɛ nyébɛl nɛ̂ ne mbód ngɛ̂n, tɔ́gtɛ́nnē moonyoŋ awě adé etógnɛ́n tómaa mbód. Né-ɔɔ́, mbéndé eésaá nɛ́n bán mod eébɛ̄lē bwâm á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte.”
12 Pois, quanto mais vale um homem do que uma ovelha? Portanto, é lícito fazer bem nos dias do shabat.
13 Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ ane mod awě ekáá énwɛ̄ɛ̄ aá, “Sálé ekáá áte.” Asále áde ane mod ásánlé ekáá áte, ekáá êndyɛɛ́ mɔ́ bwâm ámpē nɛ́ɛ échíníí.
13 Disse ele então ao homem: Estende a tua mão. E ele a estendeu, e lhe foi restaurada, sã como a outra.
14 Áde nɛ́n ábɛ́nlédé, Befarisia bémbīd á ndáb e mekáne, bébootéd Yesuɛ ahəge, âwúu mɔ́.
14 E os fariseus, tendo saído, realizaram um concílio contra ele, como poderiam destruí-lo.
15 Yesuɛ ambíí aá béhəgke mɔ́. Nɛ̂ dêmbɛ̌l anhidé ádê abwɔ́g á hǒm. Áde áhídté, ndun e mod enhíd mɔ́, anchoód-tɛ bad bé nkole bésyə̄ə̄l.
15 Mas Jesus, sabendo disso, retirou-se dali; e grandes multidões o seguiam, e ele curou a todos;
16 Boŋ ansím bɔ́ etúu áte aá béēlāŋgē bad nyaa e mod eche mɔ́díí.
16 e os advertiu de que não deveriam fazê-lo conhecido;
17 Ambɛl nɛ́n âlóned eʼyale ábe Dyǒb dénlōmɛ̄nnē nkal éʼdəə́dəŋ Yesayaa aá,
17 para que pudesse se cumprir o que fora dito pelo profeta Isaías, dizendo:
18 “Nyénɔneʼ, awêm mbəledɛ nɛ́n awě ḿpwɛ́dé,
18 Eis aqui o meu servo, que eu escolhi; o meu amado, em quem a minha alma se satisfaz; eu colocarei sobre ele o meu Espírito, e ele mostrará aos gentios o juízo.
19 Éebɛlɛ́ɛ́ nswaŋ ne bad, éetɔgé-ʼaá.
19 Não contenderá, nem clamará; nenhum homem ouvirá a sua voz nas ruas.
20 Éekɔ́gédté ngɛn echě enɔ̌gké, éedíméd-taá etrúkáŋ éche éhɛde adím.
20 Não esmagará a cana quebrada, e não apagará o pavio que fumega, até que ele envie o juízo para a vitória.
21 Á dǐn ádē dɔ́ɔ bad ábe béesɛ̌ bad bé Israɛl bɛ́summé nlém.”
21 E no seu nome os gentios confiarão.
22 Dɔ́ɔ bépɛ́ɛ́né mod wɛ́ɛ Yesuɛ, awě ankwɛ̌ ndím, ákwɛ̄-ʼɛ ebóbé áyə̄le edəə́dəŋ é mbéb émbɛ̄ mɔ́ áte. Yesuɛ anchoód mɔ́. Ambootéd anyínɛn, áhɔ̄bē-ʼɛ akan.
22 Então, trouxeram-lhe um possuído por um demônio, cego e mudo; e ele o curou, de tal modo que o cego e mudo falava e via.
23 Áde bad bésyə̄ə̄l bényíné nɛ̂, yə̌l enkɔ́m bɔ́ áte bwâmbwam. Běn ne běn bêmbootéd ahɔ́b nɛ́n bán, “Éhɛle-sɛ ébɛ́ né anɛ́n mod adíi mwǎn a mbyaa ḿme Dabidɛ awě bésinɛɛ́-yōō?”
23 E toda a multidão, espantada, dizia: Não é este o filho de Davi?
24 Boŋ áde Befarisia béwógé nɛ̂, bénhɔ̄b bán, “Saá ngíne eche Bɛlzɛbulɛ awě akamlan eʼdəə́dəŋ bé mbéb chɔ́ɔ ábɛnlaadté âbíded bad eʼdəə́dəŋ bé mbéb áte-yɛ?”
24 Mas os fariseus, ouvindo isso, diziam: Este indivíduo não expulsa os demônios senão por Belzebu, príncipe dos demônios.
25 Yesuɛ ambíí ḿmāb mewêmtɛn, né-ɔɔ́, anláá bɔ́ aá, “Aloŋ ké ahéé áde ákábné áte, boŋ nchemtɛn méesɛ̌, dɛ́bēb. Dyad ké áhéé-ʼɛ, kéʼɛ abum á ndáb áde ákábné áte, boŋ nchemtɛn-nɛ méesɛ̌, déētyēēmɛ̄ɛ̄.
25 Jesus, porém, conhecendo-lhe os pensamentos, disse-lhes: Todo o reino dividido contra si mesmo é desolado; e toda a cidade, ou casa, dividida contra si mesma não subsistirá.
26 Né-ɔɔ́, nzé Satanɛ awanne Satanɛ, né awanne eche yə̌l. Chán-nɔ̄ ḿmē nkamlɛn mɛ́hɛnlé atyéem?
26 E, se Satanás expulsa a Satanás, está dividido contra si mesmo; como subsistirá, o seu reino?
27 Nzé ngíne eche Bɛlzɛbulɛ chɔ́ɔ ḿbɛnladté âbíded bad eʼdəə́dəŋ bé mbéb áte, né ngíne eche nzɛ́ɛ́-ʼɔ̄ ábɛ̄n bad ábe bébídte eʼdəə́dəŋ bé mbéb bébɛnladté? Běn bɔ́ɔ bɛ́kwid nyé nkáá.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os expulsam então vossos filhos? Portanto, eles serão os vossos juízes.
28 Boŋ ngáne édíí nɛ́n bán ngíne e Edəə́dəŋ é Dyǒb chɔ́ɔ ḿbɛnladté âbíded bad eʼdəə́dəŋ bé mbéb áte, nɛ̂ álûmte nɛ́n bán nkamlɛn ń Dyǒb ḿpédé átîntê echɛ̂n.
28 Mas, se eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, então o reino de Deus é chegado a vós.
29 “Mod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ asɔ́l á ndáb e mod a ngíne se ádūm ábē bwěm ésebán asébpé mɔ́ ahaŋ. Amaa-ʼáa mɔ́ ahaŋ boŋ atéd ábē bwěm éʼsyə̄ə̄l.
29 Ou, como pode alguém entrar na casa de um homem forte e furtar os seus bens sem primeiro amarrá-lo? E então roubará a sua casa.
30 “Kénzɛ́ɛ́ awě éesɛ̌ ne mɛ, né atə̂ŋgan mɛ. Kénzɛ́ɛ́-ʼɛ awě eewóŋgán mɛ âlad, né apáa páán.
30 Quem não está comigo é contra mim; e quem comigo não ajunta, espalha.
31 Né-ɔɔ́, nlâŋge nyé mɛɛ́, Dyǒb dɛ́lagsɛ́n bad mbéb ké ńhéé ḿme bébɛ́lé ne nzyə́ŋ ké ehéé eche bésyə́ə́ Dyǒb. Boŋ kénzɛ́ɛ́ awě ahɔ́bé eʼbébtéd éʼ mekan tə̂ŋgɛne Edəə́dəŋ éche Ésáá éekudté alagsɛn.
31 Portanto, eu vos digo: Toda espécie de pecado e blasfêmia se perdoará aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito Santo não será perdoada aos homens.
32 Dyǒb dɛ́lagsɛ́n kénzɛ́ɛ́ awě ahɔ́bé eyale é mbéb tə̂ŋgɛne Mwǎn-a-Moonyoŋ, boŋ déelagsɛ́nné kénzɛ́ɛ́ awě ahɔ́bé eyale é mbéb tə̂ŋgɛne Edəə́dəŋ éche Ésáá, ken bɔɔb kéʼɛ á póndé echě ehúɛʼ.
32 E quem falar uma palavra contra o Filho do homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado, nem neste mundo, nem no mundo vindouro.
33 “Nzé epum éʼ bwɛl ébóó, né bwɛl ábe éʼchyáá échê epum bɔ́mpē éʼbóó. Nzé epum é bwɛl ébébé, né bwɛl ábe éʼchyáá échê epum bɔ́mpē éʼbébé. Áyə̄le á epum dɔ́ɔ béchemɛɛ́ bwɛl.
33 Ou fazei a árvore boa, e o seu fruto bom, ou fazei a árvore má, e o seu fruto mau; porque a árvore é conhecida por seu fruto.
34 Píí e nyə̌ chɛ́n! Chán nyéhɛlɛɛ́-sɛ nyêhɔ́b mekan mé bwâm, áde nyé běn nyédíí mbéb? Mam ḿme ńlóné mod á nlém-tê, mɔ́-ʼaá mébíde mɔ́ á nsəl.
34 Ó geração de víboras, como podeis vós dizer boas coisas, sendo maus? Pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
35 Mod a bwâm abɛle bwâm áyə̄le éʼbídé mɔ́ á nlém-tê wɛ́ɛ bwâm éʼkóŋnédé. Mod a mbéb-pɛ abɛle mbéb áyə̄le ḿbídé mɔ́ á nlém-tê wɛ́ɛ mbéb ńkóŋnédé.
35 O homem bom traz boas coisas do bom tesouro do seu coração, e o homem mau do mau tesouro traz coisas más.
36 Nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, á mbwɛ ḿme Dyǒb dɛ́kāādtē bad bé nkǒŋsé, mod tɛ́ɛ́ ǎbɛ̌ nzɔm echě enkə̌ŋ boŋ ahɔ́b ekúkú é eyale tɛ́ɛ́ échě ámbīdēdtē á nsəl.
36 Mas eu vos digo que de toda a palavra ociosa que os homens disserem hão de dar conta no dia do juízo.
37 Né-ɔɔ́, kéchéé éche wénhɔ̄bpē chɔ́ɔ ékə̌ŋ boŋ ésūū nzɔm káa ékwɛ nkáá.”
37 Porque por tuas palavras serás justificado, e por tuas palavras serás condenado.
38 Dɔ́ɔ doŋge dé bemeléede bé mbéndé ne Befarisia bélâŋgɛɛ́ Yesuɛ nɛ́n bán “A-meléed, sêhɛde nɛ́n bán élúmed sé eʼchemléd ábe éʼlûmte nɛ́n bán echoŋ ngíne ehúú ne Dyǒb.”
38 Então responderam alguns dos escribas e dos fariseus, dizendo: Mestre, nós queremos ver um sinal de ti.
39 Yesuɛ antimtɛ́n bɔ́ aá, “Échɛ́n ebébtéd é nyoŋgɛl, nyéēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ Dyǒb awógɛn, nyêhɛde-ʼɛ eʼchemléd bé menyáké! Boŋ nyéekudté nzése eʼchemléd bé menyáké ábe nkal éʼdəə́dəŋ Jonaa.
39 Mas ele lhes respondeu, e disse: Uma geração má e adúltera procura um sinal, não se lhe dará outro sinal senão o sinal do profeta Jonas.
40 Jonaa ambɛ́ eʼpun éʼláán á abum á súu e mbáá-tê. Melemlem dɔ́ɔ Mwǎn-a-Moonyoŋ ábɛ̄ɛ̄ á ndɔɔb-sɛ́ eʼpun éʼláán.
40 Pois, como Jonas esteve três dias e três noites no ventre da baleia, assim estará o Filho do homem três dias e três noites no coração da terra.
41 Á mbwɛ mé nkáásé, bad bé Ninivɛ bɛ́nyemé á soŋ-tê nchoo ne enɛ́n nyoŋgɛl e bad. Bɛ́tyēēm mbóŋ echě ěkwīd enɛ́n nyoŋgɛl e bad nkáá, áyə̄le áde Jonaa ákánléʼáá bad bé Ninivɛ eyale é Dyǒb, bêntɛdé abɛl dé mbéb. Boŋ mod adé hɛ́n bɔɔb awě atómé Jonaa, boŋ nyéewóglánné mɔ́.
41 Os homens de Nínive se levantarão no juízo com esta geração, e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E eis que está aqui um que é maior do que Jonas.
42 Á mbwɛ mé nkáásé, mmwaád awě akamlánnáá aloŋ á Sɛba, ǎnyemé á soŋ-tê, nchoo ne nyoŋgɛl e bad béʼ chii, ǎtyēēm mbóŋ echě ěkwid bɔ́ nkáá. Bɛ́kwɛ̌ nkáá áyə̄le áde Solomonɛ áyə́gtéʼáá, ane mmwaád ambíd se nchabnede wɛ́ɛ nkǒŋsé ńsógé âhyɛ dé awóglɛn mam mé debyɛ́ɛ́ ḿme Solomonɛ áyə́gtéʼáá. Boŋ chii nɛ́n mod adé hɛ́n awě atómé Solomonɛ.”
42 A rainha do sul se levantará no dia do juízo com esta geração, e a condenará; porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E eis que está aqui um que é maior do que Salomão.
43 Yesuɛ ambád ahɔ́b aá, “Nzé edəə́dəŋ é mbéb ébídé mod áte, ébɛlé ébwāgē á ehyáŋge âhɛd abwɔ́g áde ékɔ̂mmɛɛ́ áte. Nzé éekude,
43 Quando um espírito imundo sai de um homem, anda por lugares áridos, buscando repouso, e não o encontra.
44 ébɛlé éhɔ́b aá, ‘Mɛ̌tǐm ámbīd á ndáb eche mémbīdtē áte.’ Apɛ áde épagké ébɛlé étán nɛ́ɛ chǒmchǒm éesaá á ndáb-te, nɛ́ɛ ndáb ésáá áte ne nɛ́ɛ bénábpé-ʼɛ chɔ́ áte.
44 Então ele diz: Eu voltarei para a minha casa, de onde saí. E voltando, a encontra vazia, varrida e adornada.
45 Hɛ́ɛ ékagké bɔɔb, ékɛ épɛ̄ɛ̄n eʼdəə́dəŋ bé mbéb bémpēe saámbé ábe éʼdé ebébtéd tómaa mwěn, boŋ éʼhyɛ éʼsɔ́l ane mod áte, éʼbwóg-kɛ eʼdii áhed. Enɛ póndé, ane mod abâg ebébtéd tómaa ngáne ánsēbɛ̄ɛ̄ abɛ́. Né-ɔɔ́, nɛ̂ dɔ́ɔ ébɛnlédté ne nyoŋgɛl e ebébtéd eʼchii.”
45 Então ele vai, e leva consigo outros sete espíritos piores do que ele, e, eles entrando, habitam ali; e o último estado desse homem vem a ser pior do que o primeiro. Assim também há de acontecer a esta geração perversa.
46 Áde Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bad ḿmɛ́n mekan, nyaá ne Yesuɛ baányaŋ bêmpɛ̌ bétyéém á ebwɔ́g-te. Béhɛ́déʼáá Yesuɛ âbɛl boŋ bɔ́ɔ̄bɔ̄ɔ békal.
46 Enquanto ele falava à multidão, eis que sua mãe e seus irmãos estavam fora, desejando falar com ele.
47 Hɛ̂ dɔ́ɔ mod nhɔ́g álâŋgɛɛ́ Yesuɛ aá nyaá ne baányaŋ bépédé, bésine mɔ́ ebwɔ́g-te, âkalɛn mɔ́.
47 Então alguém lhe disse: Eis que tua mãe e teus irmãos estão lá fora desejando falar contigo.
48 Hɛ́ɛ átímtɛ́né ane mod aá, “Nzɛ́ɛ́ adé echěm nyaŋ, benzɛ́ɛ́-ʼɛ bédé bǎnned?”
48 Mas ele respondeu, e disse ao que lhe falara: Quem é minha mãe? E quem são meus irmãos?
49 Hɛ̂ dɔ́ɔ Yesuɛ ányíitanné ábē bembapɛɛ ekáá boŋ áhɔ̄bē aá, “Echěm nyaŋ ne bǎnned bɔ́ɔ bɛ́n!
49 E, ele estendendo a sua mão em direção aos seus discípulos, disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 Kénzɛ́ɛ́ awě abɛle mam ḿme awêm Titɛ́ɛ awě adé ámīn áhɛdɛɛ́ adíi mwǎnned abɛ́-ʼɛ echěm nyaŋ.”
50 Porque, qualquer que fizer a vontade de meu Pai que está no céu, este é meu irmão, e irmã e mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.