Mateus 11
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Áde Yesuɛ ámáá ábē bembapɛɛ dyôm ne bébɛ ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l alyə́gtɛn, anhidé ádê abwɔ́g á hǒm âkɛ dɛ́yə́ged ne âkal eyale é Dyǒb á myad ḿme mébédé bɛnbɛn ne áhed.
1 Quando acabou de dar essas ordens aos seus doze discípulos, Jesus saiu daquele lugar e foi ensinar e anunciar a sua mensagem nas cidades que ficavam perto dali.
2 Ene póndé Jɔnɛ, Ndusɛnɛ ambɛ́ á mbwɔg. Áde áwógé mam mésyə̄ə̄l ḿme Krǐstəə ábɛ́léʼáá, anlóm ábē bembapɛɛ áwē.
2 João Batista estava na cadeia e, quando ouviu falar do que Cristo fazia, mandou que alguns dos seus discípulos
3 Anhɔ́b aá bésɛded mɔ́ bánken, mɔ́ adé ane awě Dyǒb áhɔ́bé aá mɔ́ɔ̄lōm-ɛ, ngé bésineʼ mod ampée?
3 fossem perguntar a ele: — O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
4 Hɛ́ɛ Yesuɛ átimtanné bɔ́ aá, “Nyétimeʼ ámbīd, nyékɛ nyéláa Jɔnɛ mekan ḿme nyéwógé ne ḿme nyényínné dǐd.
4 Jesus respondeu:
5 Nyéláa mɔ́ bán, bad ábe bênkwɛ̌ ndím bényînneʼ, ábe bésyə́gtáá, békag bwâm, ábe meləŋ ménkōbpē, bésáá. Ábe bênkwɛ̌ ndɔ́g béwógneʼ, ábe bénwɛ̄, bépuudeʼ, nkalaŋ ḿ bwâm-mɛ ámpē ńkalteʼ wɛ́ɛ betóótōkɛ̄ bé bad.
5 Digam a ele que os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são curados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e os pobres recebem o
6 Nnam ḿbɛ̂-ʼɛ ne kénzɛ́ɛ́ awě eéhəŋlɛne nlém á abum tə̂ŋgɛne mɛ.”
6 E felizes são aqueles que não abandonam a sua fé em mim!
7 Áde bembapɛɛ ábē Jɔnɛ bétimɛɛ́ ámbīd nɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ ábóótédé ndun e mod echě embɛ́ áhed akale tə̂ŋgɛne Jɔnɛ. Ansɛdéd bɔ́ aáken, “Póndé echě nyémbīdtē âkɛ dɛ́tán Jɔnɛ á ehyáŋge, cheé nyéwēmtɛ̄nnē bán nyɛ́ɛ̄nyīn? Apab á chyaá áde epub éságtɛɛ́-yɛ?
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
8 Cheé nyênkoŋgé abíd âkɛ dé anyín? Mod awě ahédé mbɔ́té echě ébóó bwâmbwam-ɛ? Bad ábe béhâg échê ndín é mbɔ́té bédyɛɛ dásɔ̄ á ndáb é kə̂ŋ.
8 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem moram nos palácios!
9 Nyéláa mɛ, cheé nyémbīdtē âkɛ dɛ́nyín. Nkal éʼdəə́dəŋ mɔ́ɔ nyênkɛɛ́ anyín-ɛ? Nɛ̂ děn! Ne mbále nlâŋge nyé mɛɛ́, nyênyíné mod awě atómé nkal éʼdəə́dəŋ.
9 Então me digam: o que esperavam ver? Um
10 Jɔnɛ mɔ́ adé ane awě béhɔ́béʼáá áde bétélé eʼyale ábe Dyǒb áhɔ́bé aá, ‘Nɔnéʼ, nlóme ḿmêm mésɛ́nzɛ ḿme mɛ́sēbē wɛ áʼsō, âboŋsɛn wɛ nzii.’
10 Porque João é aquele a respeito de quem as
11 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, mod ké nhɔ́g awě abídé á abum dé mmwaád eetómɛɛ́ Jɔnɛ, Ndusɛnɛ. Boŋ ké nɛ̂, mod awě adé ndimtɛn áyə̄le bad ábe bédé á nkamlɛn ḿ mín, adé etógnɛ́n tómaa Jɔnɛ.
11 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: de todos os homens que já nasceram, João Batista é o maior. Porém quem é menor no
12 Bootya ne póndé echě Jɔnɛ, Ndusɛnɛ ábóótédé nkalaŋ ń Dyǒb akal kə́ə́ŋ ne epun éʼchii, nkamlɛn ḿ mín ńkude metake híin á mekáá mé bad, eʼwaŋge éʼ bad-tɛ éʼkume ḿmê nkamlɛn nzum.
12 Desde os dias em que João anunciava a sua mensagem, até hoje, o Reino do Céu tem sido atacado com violência, e as pessoas violentas tentam conquistá-lo.
13 Mbéndé ne bekal béʼdəə́dəŋ béhɔ́bé tə̂ŋgɛne ḿmê nkamlɛn kə́ə́ŋ ne póndé echě Jɔnɛ.
13 Até o tempo de João, todos os
14 Né-ɔɔ́, nzé nyêbǒŋsɛ́né échab ehɔ́b adúbe, Jɔnɛ mɔ́ adé ane awě béhɔ́béʼáá áde bénhɔ̄pē bán, Elaijaa ahúɛʼ.
14 E, se vocês querem crer na mensagem deles, João é Elias, que estava para vir.
15 Kénzɛ́ɛ́ awě awóó metúu áwógeʼ.
15 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
16 “Boŋ cheé mɛ́həgtɛ́nné nyoŋgɛl eʼchii? Enɛ́n nyoŋgɛl edíi nɛ̂ŋgáne běndem ábe bédyɛ́ɛ́ á dyad-tê, boŋ bélēbpē nhɔ́g ne aníníí,
16 — Mas com quem posso comparar as pessoas de hoje? São como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
17 bán, ‘Sêtóŋgé nyé eʼloŋ,
17 “Nós tocamos músicas de casamento,
18 Áyə̄le, Jɔnɛ abédé, eéyɔkeʼaá ndyééd adyɛ́, eemwágeʼaá-ʼɛ mǐm, béhɔ̄bē bán, ‘Edəə́dəŋ é mbéb édé mɔ́ áte.’
18 João Batista jejua e não bebe vinho, e todos dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
19 Mwǎn-a-Moonyoŋ apedé, ádyāg ndyééd, ámwāg-kɛ mǐm, béhɔ́be bán, ‘Nyénɔ́ne mɔ́, adəə́ ndyééd bwâmbwam. Mmwɛ́-mǐmɛ ngɛ̂n, awoŋne belad bé táásɛ ne bebɛl bé mbéb.’ Boŋ kə́ə́ŋ ne á asóg, mam ḿme mɛ́bɛnléd mɛ́lūmēd nɛ́n bán, debyɛ́ɛ́ á Dyǒb átə́ŋgɛ́né.”
19 O
20 Bad ábe bébédé á myad ḿme Yesuɛ âmbɛnlé ekud é menyáké áte bénkênhəŋlɛ́nné ádab abɛ́ dé mbéb. Né-ɔɔ́ Yesuɛ ambootéd bɔ́ akáne áte,
20 Então Jesus começou a acusar as cidades onde tinha feito muitos milagres. Ele fez isso porque os seus moradores não haviam se arrependido dos seus pecados. Jesus disse:
21 áhɔ̄bē aá, “Á-bad bé Korazin, ébɛ̄ɛ̄n nyé ebébtéd! Ébɛ̄ɛ̄n nyémpē ebébtéd á-bad bé Betsaida! Áyə̄le nzé émbɛ̄ bán, ndəle é mekan éche Dyǒb ábɛ́lé áwɛ̄n myad, mêmbɛnléd nɛ̂ á dyad á Tirɛ ne dyad á Sidɔn, né bénwāā melebe se etûn, bémwagtéd-tɛ mbúmbú áyə̄l âlúmed nɛ́n bán, béhə́ŋlɛ́né ádab abɛ́ dé mbéb.
21 — Ai de você, cidade de Corazim! Ai de você, cidade de Betsaida! Porque, se os milagres que foram feitos em vocês tivessem sido feitos nas cidades de Tiro e de Sidom, os seus moradores já teriam abandonado os seus pecados há muito tempo. E, para mostrarem que estavam arrependidos, teriam vestido roupa feita de pano grosseiro e teriam jogado cinzas na cabeça!
22 Mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, á mbwɛ mé nkáásé, nkáá ḿme bad bé Tirɛ ne bé Sidɔn mɛ́bɛ̄ mwǎmpīn tómaa ḿmɛ̄n.
22 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida.
23 Nyé bad bé Kapenahum ámpē, nyêwêmtan bán, nyêmaá apɛ ádyōb, boŋ bɛ́sudéd nyé kə́ə́ŋse ásē á dǔ-á-muú. Nzé menyáké ḿme Dyǒb ábɛ́lé áwɛ̄n dyad mêmbɛnléd á Sodom né ádê dyad ádíi ádé chii.
23 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
24 Boŋ ne mbále nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́ á mbwɛ mé nkáásé Dyǒb dɛ́lūmēd ngɔl ne bad bé Sodom tómaa ne nyé.”
24 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Sodoma do que de você, Cafarnaum.
25 Ene Póndé Yesuɛ anhɔ́b aá, “A-Tɛ̂, Sáŋgwɛ́ɛ́ a nkoŋ ḿ mín ne ń sé, nságnɛn ḿbɛ̂ ne wɛ, áyə̄le elúmté mpín ḿ běndem mam ḿme ébáŋné bad bé debyɛ́ɛ́ ne bad bé nsôŋtɛn.
25 Naquela ocasião Jesus disse:
26 Ɛɛ, A-Tɛ̂, nɛ̂ děn dɔ́ɔ édə́ə́ wɛɛ́ ébɛnled.”
26 Sim, ó Pai, tu tiveste prazer em fazer isso.
27 Dɔ́ɔ ábádɛɛ́ aá, “Echem Sáŋ ebagé mekan mésyə̄ə̄l áwem mekáá. Mod ké nhɔ́g eékoŋtɛɛ́ mwǎn abíi ésebɛ́ Dyǒb Titɛ́ɛ. Mod ké nhɔ́g-kɛ ámpē eebíiʼɛ́ ngáne Titɛ́ɛ ákóŋté abɛ́ ésebɛ́ mwǎn, ne kénzɛ́ɛ́ awě mwǎn ádə́ə́ aá mɔ́lúmed mɔ́.
27 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
28 “Nyéhyag áwêm, nyé bad bésyə̄ə̄l ábe nyékɔ́mé nted ḿme ńdélé apém, mɛ̌bɛ nyé nkɔ́me-áte.
28 — Venham a mim, todos vocês que estão cansados de carregar as suas pesadas cargas, e eu lhes darei descanso.
29 Nyékwɛntɛn âhíd ḿmêm mekuu, nyéyə́gke-ʼɛ awêm, áyə̄le mpwiítédé, nchií-ʼɛ nlém á abum. Nyéhyag, nyɛ́ɛ̄kud nkɔ́me-áte.
29 Sejam meus seguidores e aprendam comigo porque sou bondoso e tenho um coração humilde; e vocês encontrarão descanso.
30 Áyə̄le ayə́ged ádêm déelɛlɛɛ́ áte, nted ḿmêm-mɛ méedelɛɛ́.”
30 Os deveres que eu exijo de vocês são fáceis, e a carga que eu ponho sobre vocês é leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.