Marcos 10
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Yesuɛ anhidé ádê abwɔ́g á hǒm, ampǒŋ á mbwɔ́g e Judeya, áchābē á pɛd e edíb é Jodan eníníí. Ndun e mod epagéʼáá áwē, áyə̄gtē-ʼɛ bɔ́ ngáne âmɛntɛ́nné bɔ́ ayə́ged.
1 Jesus saiu daquele lugar e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão. Uma grande multidão se ajuntou outra vez em volta dele, e ele ensinava todos, como era o seu costume.
2 Befarisia bémpɛ̌ áwē âkəg mɔ́. Bênsɛdéd mɔ́ bánken, “Echɛd mbéndé chɔ́chɔ́ ebagé kunze nɛ́n mod ánan mwaád á eʼwóŋgé-yɛ?”
2 Alguns fariseus , querendo conseguir uma prova contra ele, perguntaram: — De acordo com a nossa
3 Hɛ́ɛ Yesuɛ átimtanné bɔ́ aáken, “Chán mbéndé eche Mosɛɛ ékalɛɛ́?”
3 Jesus respondeu com esta pergunta:
4 Bênkwɛntɛ́n bán, “Mbéndé echě Mosɛɛ ebagé kunze nɛ́n, mod ábɛ mwaád kálag echě elûmte nɛ́n bán, eʼwóŋgé éʼmáá boŋ ǎnan mɔ́.”
4 Eles responderam: — Moisés permitiu ao homem dar à sua esposa um documento de divórcio e mandá-la embora.
5 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Eʼlɛl bé nlém á abum ábɛ̄n bɔ́ɔ bêmbɛ̌l boŋ Mosɛɛ ábɛ nyé échɛ́n mbéndé.
5 Então Jesus disse:
6 Boŋ se á mbooted, áde Dyǒb áhə́gé bad, anhə̌g mmwaád bɔ́ mwɛnchóm.
6 Mas no começo, quando foram criadas todas as coisas, foi dito: “Deus os fez homem e mulher.
7 ‘Né-ɔɔ́, mwɛnchóm ǎtɛdé sáá ne nyaŋ, abɛ́ ne mwaád.
7 Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher,
8 Búmɔ̄ bad bébɛ bétīm mod nhɔ́g.’ Né-ɔɔ́, béesaá ámpē bad bébɛ, boŋ bédíi mod nhɔ́g.
8 e os dois se tornam uma só pessoa.” Assim, já não são duas pessoas, mas uma só.
9 Né-ɔɔ́, échě Dyǒb áládé, modmod eepááʼ.”
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
10 Áde bétímé ámbīd á ndáb-te, Yesuɛ ábɛ̄ bembapɛɛ bênsɛdéd mɔ́ tə̂ŋgɛne dyam áde áhɔ́bé.
10 Quando já estavam em casa, os discípulos tornaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Kénzɛ́ɛ́ awě anané mwaád boŋ awóŋ mmwaád ampée né akábé asón.
11 E Jesus respondeu:
12 Nzé mmwaád-tɛ atɛ̌dté nchóm boŋ awóó mod ampée, né akábé asón.”
12 E, se a mulher mandar o seu marido embora e casar com outro homem, ela também estará cometendo adultério.
13 Bad bépɛ́ɛ́néʼáá běndem wɛ́ɛ Yesuɛ bán ábân bɔ́ ekáá á yə̌l ânamed bɔ́. Boŋ ábɛ̄ bembapɛɛ bénkānē ábê bad áte.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos repreenderam aquelas pessoas.
14 Áde Yesuɛ ányíné nɛ̂, anlǐŋ, aláá-ʼɛ ábē bembapɛɛ aá, “Nyétɛde běndem béhyag áwêm. Nyéekə́ə́ bɔ́ áyə̄le nɛ́n nyaa e bad nɛ́ɛ bɔ́ chɔ́ɔ éwóó nkamlɛn ń Dyǒb.
14 Quando viu isso, Jesus não gostou e disse:
15 Ne mbále nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě eékobe nkamlɛn ń Dyǒb nɛ̂ŋgáne mwěndem, éesɔ́nlé áwēd-te.”
15 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
16 Hɛ́ɛ Yesuɛ áládé ábɛ̂ bǎn áte, ábānē bɔ́ mekáá á nló nhɔ́gē-nhɔ́gē, ánamté-ʼɛ bɔ́.
16 Então Jesus abraçou as crianças e as abençoou, pondo as mãos sobre elas.
17 Áde Yesuɛ ábwɔ́gké ekɛ ámpē, dɔ́ɔ mod nhɔ́g ányə́gté áwē, abwɔ́g mebóbóŋ áwē eʼsó-te, boŋ ásɛdté mɔ́ aá, “A-meléed a bwâm, dyam áhéé ntə́ŋgɛ́né abɛl, âbɛl nɛ́n ńkud aloŋgé áde déemaáʼ?”
17 Quando Jesus estava saindo de viagem, um homem veio correndo, ajoelhou-se na frente dele e perguntou: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
18 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Cheé ékə́ə́ boŋ échəgé mɛ meléede a bwâm? Mod ké nhɔ́g eésaá mod a bwâm étōmɛɛ́ Dyǒb děmpɛn.
18 Jesus respondeu:
19 Ebíí mbéndé éche éhɔ́be bán, ‘Weewúɛ́ʼ mod, weekábé asón á ndáb eʼwóŋgé, weechíbéʼ, weebídé mbóŋ e metóm, weédōgē bad, bɛɛ́ sóó ne nyoŋ edúbé.’ ”
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, não tire nada dos outros, respeite o seu pai e a sua mãe.”
20 Hɛ́ɛ ane mod áhɔ́bɛɛ́ aá, “A meléed, nhídé échɛ́n mbéndé ésyə̄ə̄l bootya se á mwěndemé.”
20 — Mestre, desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o homem.
21 Hɛ́ɛ Yesuɛ ánɔnɛɛ́ mɔ́ chóóŋ ne nlém mé edəŋge, boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Dyam ahɔ́g áhɛdne wɛ. Kǎg, ésôm bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe éwóó, étêd ḿmé mɔné, ébɛ betóótōkɛ̄ bé bad. Nzé ebɛlé nɛ̂, wɛ̌kǔd nhɔn ádyōb. Ene póndé éhyɛ éhíde mɛ.”
21 Jesus olhou para ele com amor e disse:
22 Áde ane mod áwógé nɛ̂ ansudɛ́n, asú-ʼɛ ne ndutul á nlém-tê áyə̄le ambɛ́ nhɔn bwâmbwam.
22 Quando o homem ouviu isso, fechou a cara; e, porque era muito rico, foi embora triste.
23 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákúnné mǐd wɛ́ɛ ábē bembapɛɛ boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Élɛ̌l áte bwâmbwam behɔn bé bad âsɔ́l á nkamlɛn ń Dyǒb.”
23 Jesus então olhou para os seus discípulos, que estavam em volta dele, e disse:
24 Eʼyale ábɛ Yesuɛ bénkɔ̄mēd ábɛ̄ bembapɛɛ yə̌l áte. Ambád ahɔ́b ámpē aá, “A-baányaŋ élɛ́lé áte bwâmbwam âsɔ́l á nkamlɛn ń Dyǒb!
24 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantados, mas Jesus continuou:
25 Édé mwǎn e akan sáŋkalaa a nyam nɛ́ɛ Kamɛ̂l âpoŋ á epɔn é ndɔnde tómaa nhɔn ḿ mod âsɔ́l á nkamlɛn ń Dyǒb.”
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Áde bembapɛɛ béwógé nɛ̂ yə̌l enkɔ́m bɔ́ áte bwâmbwam. Hɛ́ɛ běn ne běn béhɔ́bɛɛ́ bánken, “Nzɛ́ɛ́-ʼɔ̄ ahɛle ákud eʼsoósoŋ?”
26 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantadíssimos e perguntavam uns aos outros: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Hɛ́ɛ Yesuɛ ánɔnɛɛ́ bɔ́ chóóŋ, boŋ áhɔ̄bē aá, “Ne baányoŋ nɛ́n déehɛlɛɛ́ se abɛnled, boŋ ne Dyǒb dyamdyam déelɛlɛɛ́ áte.”
27 Jesus olhou para eles e disse:
28 Hɛ́ɛ Petro áhɔ́bɛɛ́ aá, “Nɔnéʼ, sêtɛ̌dté chǒm ésyə̄ə̄l âhíd wɛ.”
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Dɔ́ɔ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě atɛ̌dté eche ndáb, baányaŋ, nyaá, sáá, bǎn ne eche mbwɔ́g áyə̄l echêm, ne áyə̄l e nkalaŋ ḿ bwâm,
29 Jesus respondeu:
30 ǎkǔd tómaa ne nɛ̂ á aloŋgé déʼ chii. Ǎkǔd ndáb, baányaŋ, bǎn, ne mbwɔ́g mbwɔ́kɛl é ngen. Ǎkǔd-tɛ kə́ə́ŋne metake á dǐn ádêm. Ǎkud-tɛ aloŋgé áde déemaáʼ á póndé échě ehúɛʼ
30 receberá muito mais, ainda nesta vida. Receberá cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos, terras e também perseguições. E no futuro receberá a vida eterna.
31 Boŋ bad híin ábe bédé áʼsō bɔɔb bɛ́lyəg mbíd, híin-nɛ ábe bénlyəg mbíd bɛ́bē áʼsō.”
31 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
32 Yesuɛ ne ábɛ̄ bembapɛɛ békágéʼáá á akuu á Jerusalɛm, mɔ́-ʼaá antómɛ́n bɔ́. Yə̌l enkɔ́m ábē bembapɛɛ áte bwâmbwam, mbwɔ́g-kɛ ńkób bad ábe béhídéʼáá bɔ́. Áde békagkɛ́ nɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ átímné ábē bembapɛɛ á nkəg ámpē boŋ álāŋgē bɔ́ mam ḿme mɛ́bɛnléd ne mɔ́.
32 Jesus e os discípulos iam pela estrada, subindo para Jerusalém. Ele caminhava na frente, e os discípulos, espantados, iam atrás dele; as outras pessoas que iam com eles estavam com medo. Então Jesus chamou outra vez os discípulos para um lado e começou a falar sobre o que ia acontecer com ele. Jesus disse:
33 Hɛ́ɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Pɔ́n nyébíi bán dekag á Jerusalɛm, áwed-taá bɛ́bɛɛ́ Mwǎn-a-Moonyoŋ á mekáá mé beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé. Bɔ́-ʼɛ bɛ́bɛ̌ mbakú bán atə́ŋgɛ́né awɛ́, bɛ́bɛ̌-ʼɛ mɔ́ á mekáá mé bad ábe béesɛ̌ bad bé aloŋ á Israɛl.
33 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
34 Béwɛlé mɔ́, bésobtád mɔ́ meléed á yə̌l, béswādtāād mɔ́ eʼtaŋgú, béwúú-ʼɛ mɔ́. Boŋ ámbīd e eʼpun éʼláán ǎpuú.”
34 Estes vão zombar dele, cuspir nele, bater nele e matá-lo; mas três dias depois ele ressuscitará.
35 Ámbīd e nɛ̂ Jemsɛ bɔ́ Jɔn, bǎn ábɛ Zɛbɛdiɛ bêmpɛ̌ wɛ́ɛ Yesuɛ. Áde bépédé, bénlāā mɔ́ bán, “A meléed, dyam ádé áde séhɛdɛɛ́ bán ébɛle sé.”
35 Depois Tiago e João, filhos de Zebedeu, chegaram perto de Jesus e disseram: — Mestre, queremos lhe pedir um favor.
36 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aáken, “Cheé nyéhɛdɛɛ́ bán ḿbɛle nyé.”
36 — O que vocês querem que eu faça para vocês? — perguntou Jesus.
37 Dɔ́ɔ béhɔ́bɛɛ́ bán, “Sêhɛde bán áde wɛ́dyɛɛ́ʼɛ́ ádōŋ atii dé nkamlɛn, émwɛ sédyɛɛ wɛ á nkəg, nhɔ́g á ekáá émbáá aníníí-ʼɛ á ekáá é emwɛd.”
37 Eles responderam: — Quando o senhor sentar-se no trono do seu
38 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nyéebíiʼɛ́ chǒm éche nyésɛdtɛɛ́. Nyɛ́ɛ̄hɛ̌l metuné ḿme mɛ́pēmmē apém-ɛ? Nyɛ́ɛ̄hɛ̌l edusɛn é metuné éche mɛ́kudté akud-ɛ?”
38 Jesus respondeu:
39 Dɔ́ɔ békwɛntanné mɔ́ bán béhɛ̌l. Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nyɛ́ɛ̄pēm metuné ḿme mɛ́pēmmē, nyɛ́ɛ̄kǔd edusɛn é metuné échě mɛ́kudté,
39 Eles disseram: — Podemos. Então Jesus disse:
40 boŋ meewóoʼɛ́ kunze âpwɛd mod awě ǎdyɛɛ́ mɛ á ekáá é mbáá kéʼɛ á ekáá é emwɛd. Dyǒb dɔ́ɔ dɛ́bɛ̌ ḿmê metii wɛ́ɛ bad ábe ánábnédé mɔ́.”
40 Mas eu não tenho o direito de escolher quem vai sentar à minha direita e à minha esquerda. Pois foi Deus quem preparou esses lugares e ele os dará a quem quiser.
41 Áde ábíníí bembapɛɛ dyôm béwógé dyam áde Jemsɛ bɔ́ Jɔn bésɛ́dté, bênliín bɔ́ bwâmbwam.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar zangados com Tiago e João.
42 Hɛ́ɛ Yesuɛ áchəgɛɛ́ bɔ́ moosyəə́l bɛnbɛn boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Nyêbíí nɛ́n bán bad ábe bébyɛ́ɛ́né nɛ́ɛ benkamlɛnɛ bé nkǒŋsé ne bad bémbáá bé dyad, bébɛnlad ngíne âkamlɛn bad ábe bédé ásē echâb.
42 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
43 Boŋ éetə̂ŋgɛnɛɛ́ abɛ́ nɛ̂ átîntê echɛ̂n. Kénzɛ́ɛ́ awě ahɛde aá mɔ́bɛ̂ mod ambáá átîntê echɛ̂n, atə́ŋgɛ́né abɛ́ mbəledɛ awɛ̂n.
43 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
44 Kénzɛ́ɛ́-ʼɛ awě ǎbɛ̄ mod aʼsó átîntê echɛ̂n, atə́ŋgɛ́né abɛ́ ntâŋ a moosyəə́l.
44 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de todos.
45 Áyə̄le ké Mwǎn-a-Moonyoŋ eépedɛɛ́ aá bad bébɛnle mɔ́, boŋ apedé âbɛle bad, âbɛ-ʼɛ ádē aloŋgé âkɔde bad híin.”
45 Porque até o
46 Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bêmpɛ̌ á dyad á Jeriko. Ndun e mod ehídéʼáá bɔ́. Áde bɛ́madté dyad áte nɛ̂, dɔ́ɔ bétáné mod nhɔ́g awě béchə́géʼáá bán Batimusɛ. Batimusɛ abédé-ʼɛɛ́ mwǎn awě Timausɛ. Ankwɛ ndím. Andyɛɛ́ á nkəg ń nzii, áchɔ̄mē bwěm.
46 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Jericó. Quando ele estava saindo da cidade, com os discípulos e uma grande multidão, encontrou um cego chamado Bartimeu, filho de Timeu. O cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
47 Áde áwógé bán Yesuɛ a dyad á Nazarɛt mɔ́ɔ atómeʼ nɛ̂, ambootéd abón, áhɔ̄bē aá, “A-Yesu, Mwǎn a mbyaa ḿme Dabidɛ, wóg mɛ ngɔl!”
47 Quando ouviu alguém dizer que era Jesus de Nazaré que estava passando, o cego começou a gritar: — Jesus,
48 Bad híin békánnéʼáá mɔ́ áte, bélāŋgē-ʼɛ mɔ́ bán ádib nsəl. Boŋ mɔ́-ʼɛ ambɛ́ ábōnē aá, “A-Mwǎn a Dabid, wóg mɛ ngɔl!”
48 Muitas pessoas o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca, mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
49 Hɛ́ɛ Yesuɛ átyéémé boŋ áhɔ̄bē aá, “Nyéchɛ́le mɔ́.” Dɔ́ɔ béchɛ́nlé, bélāŋgē mɔ́ bán, “Weétāgē áte. Tyéém ámīn achɛ̂nle wɛ.”
49 Então Jesus parou e disse: Eles chamaram e lhe disseram: — Coragem! Levante-se porque ele está chamando você!
50 Hɛ́ɛ ane mod ábwémé kóte wíníí, apádé ásē, ápǎg-kɛ wɛ́ɛ Yesuɛ.
50 Então Bartimeu jogou a sua capa para um lado, levantou-se depressa e foi até o lugar onde Jesus estava.
51 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Cheé éhɛdɛɛ́ wɛɛ́ ḿbɛle wɛ?” Ane mod anhɔ́b aá, “A-meléed, nhɛde mɛɛ́ ńnyínɛn ámpē.”
51 — O que é que você quer que eu faça? — perguntou Jesus. — Mestre, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
52 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Kǎg, adúbe ádôŋ ádídé wɛ bwâm.” Ábwɔ̄g-ábwɔ̄g ambootéd anyínɛn, áhīdē-ʼɛ Yesuɛ.
52 — Vá; você está curado porque teve fé! — afirmou Jesus. No mesmo instante, Bartimeu começou a ver de novo e foi seguindo Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.