Marcos 10
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NAA
1 Yesuɛ anhidé ádê abwɔ́g á hǒm, ampǒŋ á mbwɔ́g e Judeya, áchābē á pɛd e edíb é Jodan eníníí. Ndun e mod epagéʼáá áwē, áyə̄gtē-ʼɛ bɔ́ ngáne âmɛntɛ́nné bɔ́ ayə́ged.
1 Saindo dali, Jesus foi para o território da Judeia e para além do Jordão. E outra vez as multidões se reuniram junto a ele, e, de novo, ele as ensinava, segundo o seu costume.
2 Befarisia bémpɛ̌ áwē âkəg mɔ́. Bênsɛdéd mɔ́ bánken, “Echɛd mbéndé chɔ́chɔ́ ebagé kunze nɛ́n mod ánan mwaád á eʼwóŋgé-yɛ?”
2 E, aproximando-se alguns fariseus, o puseram à prova, perguntando: — É lícito ao marido repudiar a sua mulher?
3 Hɛ́ɛ Yesuɛ átimtanné bɔ́ aáken, “Chán mbéndé eche Mosɛɛ ékalɛɛ́?”
3 Jesus respondeu:
4 Bênkwɛntɛ́n bán, “Mbéndé echě Mosɛɛ ebagé kunze nɛ́n, mod ábɛ mwaád kálag echě elûmte nɛ́n bán, eʼwóŋgé éʼmáá boŋ ǎnan mɔ́.”
4 Eles disseram: — Moisés permitiu escrever uma carta de divórcio e repudiar.
5 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Eʼlɛl bé nlém á abum ábɛ̄n bɔ́ɔ bêmbɛ̌l boŋ Mosɛɛ ábɛ nyé échɛ́n mbéndé.
5 Mas Jesus lhes disse:
6 Boŋ se á mbooted, áde Dyǒb áhə́gé bad, anhə̌g mmwaád bɔ́ mwɛnchóm.
6 Porém, desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 ‘Né-ɔɔ́, mwɛnchóm ǎtɛdé sáá ne nyaŋ, abɛ́ ne mwaád.
7 “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher,
8 Búmɔ̄ bad bébɛ bétīm mod nhɔ́g.’ Né-ɔɔ́, béesaá ámpē bad bébɛ, boŋ bédíi mod nhɔ́g.
8 tornando-se os dois uma só carne.” De modo que já não são mais dois, porém uma só carne.
9 Né-ɔɔ́, échě Dyǒb áládé, modmod eepááʼ.”
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
10 Áde bétímé ámbīd á ndáb-te, Yesuɛ ábɛ̄ bembapɛɛ bênsɛdéd mɔ́ tə̂ŋgɛne dyam áde áhɔ́bé.
10 Em casa, os discípulos voltaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Kénzɛ́ɛ́ awě anané mwaád boŋ awóŋ mmwaád ampée né akábé asón.
11 E Jesus lhes disse:
12 Nzé mmwaád-tɛ atɛ̌dté nchóm boŋ awóó mod ampée, né akábé asón.”
12 E, se ela repudiar o seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 Bad bépɛ́ɛ́néʼáá běndem wɛ́ɛ Yesuɛ bán ábân bɔ́ ekáá á yə̌l ânamed bɔ́. Boŋ ábɛ̄ bembapɛɛ bénkānē ábê bad áte.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que as abençoasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Áde Yesuɛ ányíné nɛ̂, anlǐŋ, aláá-ʼɛ ábē bembapɛɛ aá, “Nyétɛde běndem béhyag áwêm. Nyéekə́ə́ bɔ́ áyə̄le nɛ́n nyaa e bad nɛ́ɛ bɔ́ chɔ́ɔ éwóó nkamlɛn ń Dyǒb.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes:
15 Ne mbále nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě eékobe nkamlɛn ń Dyǒb nɛ̂ŋgáne mwěndem, éesɔ́nlé áwēd-te.”
15 Em verdade lhes digo: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
16 Hɛ́ɛ Yesuɛ áládé ábɛ̂ bǎn áte, ábānē bɔ́ mekáá á nló nhɔ́gē-nhɔ́gē, ánamté-ʼɛ bɔ́.
16 Então, tomando as crianças nos braços e impondo-lhes as mãos, as abençoava.
17 Áde Yesuɛ ábwɔ́gké ekɛ ámpē, dɔ́ɔ mod nhɔ́g ányə́gté áwē, abwɔ́g mebóbóŋ áwē eʼsó-te, boŋ ásɛdté mɔ́ aá, “A-meléed a bwâm, dyam áhéé ntə́ŋgɛ́né abɛl, âbɛl nɛ́n ńkud aloŋgé áde déemaáʼ?”
17 Pondo-se Jesus a caminho, um homem correu ao seu encontro e, ajoelhando-se diante dele, perguntou-lhe: — Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
18 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Cheé ékə́ə́ boŋ échəgé mɛ meléede a bwâm? Mod ké nhɔ́g eésaá mod a bwâm étōmɛɛ́ Dyǒb děmpɛn.
18 Jesus respondeu:
19 Ebíí mbéndé éche éhɔ́be bán, ‘Weewúɛ́ʼ mod, weekábé asón á ndáb eʼwóŋgé, weechíbéʼ, weebídé mbóŋ e metóm, weédōgē bad, bɛɛ́ sóó ne nyoŋ edúbé.’ ”
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não furte, não dê falso testemunho, não defraude ninguém, honre o seu pai e a sua mãe.”
20 Hɛ́ɛ ane mod áhɔ́bɛɛ́ aá, “A meléed, nhídé échɛ́n mbéndé ésyə̄ə̄l bootya se á mwěndemé.”
20 Então o homem respondeu: — Mestre, tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
21 Hɛ́ɛ Yesuɛ ánɔnɛɛ́ mɔ́ chóóŋ ne nlém mé edəŋge, boŋ álāŋgē mɔ́ aá, “Dyam ahɔ́g áhɛdne wɛ. Kǎg, ésôm bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe éwóó, étêd ḿmé mɔné, ébɛ betóótōkɛ̄ bé bad. Nzé ebɛlé nɛ̂, wɛ̌kǔd nhɔn ádyōb. Ene póndé éhyɛ éhíde mɛ.”
21 E Jesus, olhando para ele com amor, disse:
22 Áde ane mod áwógé nɛ̂ ansudɛ́n, asú-ʼɛ ne ndutul á nlém-tê áyə̄le ambɛ́ nhɔn bwâmbwam.
22 Ele, porém, contrariado com esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákúnné mǐd wɛ́ɛ ábē bembapɛɛ boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Élɛ̌l áte bwâmbwam behɔn bé bad âsɔ́l á nkamlɛn ń Dyǒb.”
23 Então Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos:
24 Eʼyale ábɛ Yesuɛ bénkɔ̄mēd ábɛ̄ bembapɛɛ yə̌l áte. Ambád ahɔ́b ámpē aá, “A-baányaŋ élɛ́lé áte bwâmbwam âsɔ́l á nkamlɛn ń Dyǒb!
24 Os discípulos estranharam estas palavras, mas Jesus insistiu em dizer-lhes:
25 Édé mwǎn e akan sáŋkalaa a nyam nɛ́ɛ Kamɛ̂l âpoŋ á epɔn é ndɔnde tómaa nhɔn ḿ mod âsɔ́l á nkamlɛn ń Dyǒb.”
25 É mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Áde bembapɛɛ béwógé nɛ̂ yə̌l enkɔ́m bɔ́ áte bwâmbwam. Hɛ́ɛ běn ne běn béhɔ́bɛɛ́ bánken, “Nzɛ́ɛ́-ʼɔ̄ ahɛle ákud eʼsoósoŋ?”
26 Eles ficaram muito admirados, dizendo entre si: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 Hɛ́ɛ Yesuɛ ánɔnɛɛ́ bɔ́ chóóŋ, boŋ áhɔ̄bē aá, “Ne baányoŋ nɛ́n déehɛlɛɛ́ se abɛnled, boŋ ne Dyǒb dyamdyam déelɛlɛɛ́ áte.”
27 Jesus, olhando para eles, disse:
28 Hɛ́ɛ Petro áhɔ́bɛɛ́ aá, “Nɔnéʼ, sêtɛ̌dté chǒm ésyə̄ə̄l âhíd wɛ.”
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Dɔ́ɔ Yesuɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě atɛ̌dté eche ndáb, baányaŋ, nyaá, sáá, bǎn ne eche mbwɔ́g áyə̄l echêm, ne áyə̄l e nkalaŋ ḿ bwâm,
29 Jesus respondeu:
30 ǎkǔd tómaa ne nɛ̂ á aloŋgé déʼ chii. Ǎkǔd ndáb, baányaŋ, bǎn, ne mbwɔ́g mbwɔ́kɛl é ngen. Ǎkǔd-tɛ kə́ə́ŋne metake á dǐn ádêm. Ǎkud-tɛ aloŋgé áde déemaáʼ á póndé échě ehúɛʼ
30 que não receba, já no presente, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, com perseguições; e, no mundo por vir, receberá a vida eterna.
31 Boŋ bad híin ábe bédé áʼsō bɔɔb bɛ́lyəg mbíd, híin-nɛ ábe bénlyəg mbíd bɛ́bē áʼsō.”
31 Porém muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros.
32 Yesuɛ ne ábɛ̄ bembapɛɛ békágéʼáá á akuu á Jerusalɛm, mɔ́-ʼaá antómɛ́n bɔ́. Yə̌l enkɔ́m ábē bembapɛɛ áte bwâmbwam, mbwɔ́g-kɛ ńkób bad ábe béhídéʼáá bɔ́. Áde békagkɛ́ nɛ̂, dɔ́ɔ Yesuɛ átímné ábē bembapɛɛ á nkəg ámpē boŋ álāŋgē bɔ́ mam ḿme mɛ́bɛnléd ne mɔ́.
32 Estavam a caminho, subindo para Jerusalém, e Jesus ia adiante dos seus discípulos. Estes se admiravam e o seguiam tomados de apreensões. E Jesus, chamando outra vez os doze para um lado, começou a revelar-lhes as coisas que deviam acontecer com ele, dizendo:
33 Hɛ́ɛ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Pɔ́n nyébíi bán dekag á Jerusalɛm, áwed-taá bɛ́bɛɛ́ Mwǎn-a-Moonyoŋ á mekáá mé beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé. Bɔ́-ʼɛ bɛ́bɛ̌ mbakú bán atə́ŋgɛ́né awɛ́, bɛ́bɛ̌-ʼɛ mɔ́ á mekáá mé bad ábe béesɛ̌ bad bé aloŋ á Israɛl.
33 — Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles vão condená-lo à morte e entregá-lo aos gentios.
34 Béwɛlé mɔ́, bésobtád mɔ́ meléed á yə̌l, béswādtāād mɔ́ eʼtaŋgú, béwúú-ʼɛ mɔ́. Boŋ ámbīd e eʼpun éʼláán ǎpuú.”
34 Vão zombar dele, cuspir nele, açoitá-lo e matá-lo; mas, depois de três dias, ressuscitará.
35 Ámbīd e nɛ̂ Jemsɛ bɔ́ Jɔn, bǎn ábɛ Zɛbɛdiɛ bêmpɛ̌ wɛ́ɛ Yesuɛ. Áde bépédé, bénlāā mɔ́ bán, “A meléed, dyam ádé áde séhɛdɛɛ́ bán ébɛle sé.”
35 Então se aproximaram dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo: — Mestre, queremos que o senhor nos conceda o que vamos pedir.
36 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aáken, “Cheé nyéhɛdɛɛ́ bán ḿbɛle nyé.”
36 E Jesus lhes perguntou:
37 Dɔ́ɔ béhɔ́bɛɛ́ bán, “Sêhɛde bán áde wɛ́dyɛɛ́ʼɛ́ ádōŋ atii dé nkamlɛn, émwɛ sédyɛɛ wɛ á nkəg, nhɔ́g á ekáá émbáá aníníí-ʼɛ á ekáá é emwɛd.”
37 Eles responderam: — Permite-nos que, na sua glória, nos assentemos um à sua direita e o outro à sua esquerda.
38 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Nyéebíiʼɛ́ chǒm éche nyésɛdtɛɛ́. Nyɛ́ɛ̄hɛ̌l metuné ḿme mɛ́pēmmē apém-ɛ? Nyɛ́ɛ̄hɛ̌l edusɛn é metuné éche mɛ́kudté akud-ɛ?”
38 Mas Jesus lhes disse:
39 Dɔ́ɔ békwɛntanné mɔ́ bán béhɛ̌l. Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, “Nyɛ́ɛ̄pēm metuné ḿme mɛ́pēmmē, nyɛ́ɛ̄kǔd edusɛn é metuné échě mɛ́kudté,
39 Eles responderam: — Podemos. Então Jesus lhes disse:
40 boŋ meewóoʼɛ́ kunze âpwɛd mod awě ǎdyɛɛ́ mɛ á ekáá é mbáá kéʼɛ á ekáá é emwɛd. Dyǒb dɔ́ɔ dɛ́bɛ̌ ḿmê metii wɛ́ɛ bad ábe ánábnédé mɔ́.”
40 Quanto a sentar à minha direita ou à minha esquerda, não me compete concedê-lo, pois é para aqueles a quem está preparado.
41 Áde ábíníí bembapɛɛ dyôm béwógé dyam áde Jemsɛ bɔ́ Jɔn bésɛ́dté, bênliín bɔ́ bwâmbwam.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar indignados com Tiago e João.
42 Hɛ́ɛ Yesuɛ áchəgɛɛ́ bɔ́ moosyəə́l bɛnbɛn boŋ álāŋgē bɔ́ aá, “Nyêbíí nɛ́n bán bad ábe bébyɛ́ɛ́né nɛ́ɛ benkamlɛnɛ bé nkǒŋsé ne bad bémbáá bé dyad, bébɛnlad ngíne âkamlɛn bad ábe bédé ásē echâb.
42 Mas Jesus, chamando todos para junto de si, disse:
43 Boŋ éetə̂ŋgɛnɛɛ́ abɛ́ nɛ̂ átîntê echɛ̂n. Kénzɛ́ɛ́ awě ahɛde aá mɔ́bɛ̂ mod ambáá átîntê echɛ̂n, atə́ŋgɛ́né abɛ́ mbəledɛ awɛ̂n.
43 Mas entre vocês não é assim; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vocês, que se coloque a serviço dos outros;
44 Kénzɛ́ɛ́-ʼɛ awě ǎbɛ̄ mod aʼsó átîntê echɛ̂n, atə́ŋgɛ́né abɛ́ ntâŋ a moosyəə́l.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que seja servo de todos.
45 Áyə̄le ké Mwǎn-a-Moonyoŋ eépedɛɛ́ aá bad bébɛnle mɔ́, boŋ apedé âbɛle bad, âbɛ-ʼɛ ádē aloŋgé âkɔde bad híin.”
45 Pois o próprio Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
46 Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bêmpɛ̌ á dyad á Jeriko. Ndun e mod ehídéʼáá bɔ́. Áde bɛ́madté dyad áte nɛ̂, dɔ́ɔ bétáné mod nhɔ́g awě béchə́géʼáá bán Batimusɛ. Batimusɛ abédé-ʼɛɛ́ mwǎn awě Timausɛ. Ankwɛ ndím. Andyɛɛ́ á nkəg ń nzii, áchɔ̄mē bwěm.
46 E foram para Jericó. Quando Jesus saía de Jericó, juntamente com os discípulos e numerosa multidão, Bartimeu, um cego mendigo, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho
47 Áde áwógé bán Yesuɛ a dyad á Nazarɛt mɔ́ɔ atómeʼ nɛ̂, ambootéd abón, áhɔ̄bē aá, “A-Yesu, Mwǎn a mbyaa ḿme Dabidɛ, wóg mɛ ngɔl!”
47 e, ouvindo que era Jesus, o Nazareno, começou a gritar: — Jesus, Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
48 Bad híin békánnéʼáá mɔ́ áte, bélāŋgē-ʼɛ mɔ́ bán ádib nsəl. Boŋ mɔ́-ʼɛ ambɛ́ ábōnē aá, “A-Mwǎn a Dabid, wóg mɛ ngɔl!”
48 E muitos o repreendiam para que se calasse, mas ele gritava cada vez mais: — Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
49 Hɛ́ɛ Yesuɛ átyéémé boŋ áhɔ̄bē aá, “Nyéchɛ́le mɔ́.” Dɔ́ɔ béchɛ́nlé, bélāŋgē mɔ́ bán, “Weétāgē áte. Tyéém ámīn achɛ̂nle wɛ.”
49 Jesus parou e disse: Chamaram, então, o cego, dizendo-lhe: — Coragem! Levante-se, porque ele está chamando você.
50 Hɛ́ɛ ane mod ábwémé kóte wíníí, apádé ásē, ápǎg-kɛ wɛ́ɛ Yesuɛ.
50 Atirando a capa para o lado, o cego levantou-se de um salto e foi até onde estava Jesus,
51 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ mɔ́ aáken, “Cheé éhɛdɛɛ́ wɛɛ́ ḿbɛle wɛ?” Ane mod anhɔ́b aá, “A-meléed, nhɛde mɛɛ́ ńnyínɛn ámpē.”
51 que lhe perguntou: O cego respondeu: — Mestre, que eu possa ver de novo.
52 Hɛ́ɛ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Kǎg, adúbe ádôŋ ádídé wɛ bwâm.” Ábwɔ̄g-ábwɔ̄g ambootéd anyínɛn, áhīdē-ʼɛ Yesuɛ.
52 Então Jesus lhe disse: E imediatamente passou a ver e foi seguindo Jesus estrada afora.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.