Lucas 12
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NTLH
1 Ámbīd e póndé ndun e mod enladɛ́n áte, kə́ə́ŋ etə́l éebédɛɛ́. Dɔ́ɔ Yesuɛ ábóótédé bɔ́ akalɛn, mbooted ne bembapɛɛ álāŋgē bɔ́ nɛ́n aá, “Nyétêd póndé ne elaŋgé éche Befarisia, édé nɛ̂ŋgáne esultɛn.
1 Milhares de pessoas se ajuntaram, de tal maneira que umas pisavam as outras. Então Jesus disse primeiro aos discípulos:
2 Dyamdyam déesaá á eʼkoŋnéd-te áde déebíd áwed. Ké ahɔ́g-kɛ déesaá, áde ásɔ́ɔ́mé boŋ bán déebyɛ́ɛ́nné.
2 Tudo o que está coberto vai ser descoberto, e o que está escondido será conhecido.
3 Dyam ké áhéé-ʼɛ áde nyéhɔ́bé á ehíntɛ́n-tê, dɛ́wōgnēd á eʼnyínɛn bé ekíde. Dyam áde nyékálé-ʼaá á kun-tê ámbīd e ekob, dɛ́kanléd á nhɛ́né.
3 Assim tudo o que vocês disserem na escuridão será ouvido na luz do dia. E tudo o que disserem em segredo, dentro de um quarto fechado, será anunciado abertamente.
4 “Amúɛ̄, á mbále, nyéewógé mbwɔ́g ne moonyoŋ awě ahɛle awúu ekob é yə̌l ésebán ahɛle dyam démpēe abɛl. Awǎb eetómɛɛ́ nɛ̂.
4 Jesus continuou:
5 Ńláa nyé mɛɛ́, mod awe nyétə́ŋgɛ́né abáŋ, adíī ane awě nɛ́ɛ ámáá wɛ pemɛ e aloŋgé akobɛn, awóŋ-ʼɛ ngíne echě ábwémɛɛ́ wɛ á dǔ-á-muú. Ne mbále ane mɔ́ɔ nyétə́ŋgɛ́né abáŋ.
5 Vou mostrar a vocês de quem devem ter medo: tenham medo de Deus, que, depois de matar o corpo, tem poder para jogar a pessoa no inferno. Sim, repito: tenham medo de Deus.
6 Éesaá mbále nɛ́n bán, kábpe ébɛ ngɛ̂n, chɔ́ɔ béchannɛɛ́ ndun étáan-nɛ? Boŋ ké nɛ̂ Dyǒb déechatánné ké pɔ́g.
6 — Por acaso não é verdade que cinco passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? No entanto Deus não esquece nenhum deles.
7 Dyǒb ábíí kə́ə́ŋne mesoŋgé mé eʼsid ábe éʼdé nyé á nló. Né-ɔɔ́, nyéewógé mbwɔ́g, nyêdé etógnɛ́n tómaa ndun, ké êmbuú ké áte.
7 Até os fios dos cabelos de vocês estão todos contados. Não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos!
8 “Á mbále, kénzɛ́ɛ́ awě ǎbīd mɛ mbóŋ áʼsō éʼ baányoŋ, Mwǎn-a-Moonyoŋ mɔ́mpē ǎbīd mɔ́ mbóŋ áʼsō éʼ ángɛl é Dyǒb.
8 Jesus disse ainda:
9 Boŋ mod awě abáá mɛ áyə̄l áʼsō éʼ baányoŋ, mɛ-ʼɛ mɛ̌bāŋ mɔ́ áyə̄l áʼsō éʼ ángɛl é Dyǒb.
9 Mas aquele que disser publicamente que não é meu, o Filho do Homem também dirá diante dos anjos de Deus que essa pessoa não é dele.
10 Kénzɛ́ɛ́-ʼɛ awě ahɔ́bé eyale é mbéb tə̂ŋgɛne Mwǎn-a-Moonyoŋ, ǎkūd alagsɛn, boŋ kénzɛ́ɛ́ awě ahɔ́bé eʼbébtéd éʼ mekan tə̂ŋgɛne Edəə́dəŋ éche Ésáá éekudté alagsɛn.
10 — Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, porém quem
11 Nzé édé bán bésɔ́mné nyé wɛ́ɛ belyə́ged bé dyad ne benkamlɛnɛ, nyéētāgē áte, ngáne nyɛ́kāāʼɛ́ káa dyam áde nyɛ́hɔ̄bpē,
11 — Quando levarem vocês para serem julgados nas
12 áyə̄le nzé póndé epedé, Edəə́dəŋ éche Ésáá éyə̄gēd nyé chǒm éche nyétə́ŋgɛ́né ahɔ́b.”
12 Pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer.
13 Átîntê e ene ndun e mod, nhɔ́g anláá Yesuɛ aá, “A-meléed, láá mwǎnned wɛɛ́ ákabe súmɔ̄ mbwɔ́g áte.”
13 Um homem que estava no meio da multidão disse a Jesus: — Mestre, mande o meu irmão repartir comigo a herança que o nosso pai nos deixou.
14 Boŋ Yesuɛ antimtɛ́n mɔ́ nɛ́n aá, “Nzɛ́-módɛ́ abǎnné mɛ nɛ́ɛ mod awě akáadteʼ bad, âkabe nyé mbwɔ́g áte?”
14 Jesus disse:
15 Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ bɔ́ moosyəə́l aá, “Nyêtóo, nyéēbanné nlém áyə̄le awóŋ á bwěm, áyə̄le saké nhɔn mɔ́ɔ̄ ńdide moonyoŋ á aloŋgé.”
15 E continuou, dizendo a todos:
16 Ankalé-ʼɛ bɔ́ ngan aá, “Nhɔn ḿ mod nhɔ́g mémbɛ̄. Anwóŋ nzag. Áde ene nzag échyáá, embídéd medyɛ́ nkute ne nkute.
16 Então Jesus contou a seguinte parábola :
17 Nhɔn ḿ mod mê ménhɔb áwe nlém tê aá, ‘Chán mɛ́bɛnlé bɔɔb áde etə́l éelyəgɛɛ́ wɛ́ɛ ńkoŋgɛɛ́ medyɛ́?’
17 Então ele começou a pensar: “Eu não tenho lugar para guardar toda esta colheita. O que é que vou fazer?
18 Dɔ́ɔ ádólé áte chóóŋ boŋ áhɔ̄bē aá, ‘Nɛ́n dɔ́ɔ mɛ́bɛnlé. Mɛ̌pāŋ échem ndáb é eʼkoŋnéd, nlóŋ émpēe éche ékə́lé áte, boŋ nkúm medyɛ́ áwēd-te, ne nhɔn ḿmêm ńsyə̄ə̄l.
18 Ah! Já sei! — disse para si mesmo. — Vou derrubar os meus depósitos de cereais e construir outros maiores ainda. Neles guardarei todas as minhas colheitas junto com tudo o que tenho.
19 Á póndé eched-taá mɛ́lāāʼɛ́ échêm edəə́dəŋ mɛɛ́, nlǎdté yə̌l nhɔn ḿme mɛ́dyɛɛ́ mwɛ́ ne mwɛ́. Bɔɔb-pɔɔ́ mɛ̌ched yə̌l, ńdyâg, ḿmwâg, ńchogé-ʼɛ aloŋgé.’
19 Então direi a mim mesmo: ‘Homem feliz! Você tem tudo de bom que precisa para muitos anos. Agora descanse, coma, beba e alegre-se.’ ”
20 Boŋ Dyǒb dénlāā mɔ́ nɛ́n, aá ‘Edimdim é chǒm chɛ́n. Nkuu nɛ́n děn mɛ̌kobɛ́n wɛ pemɛ e aloŋgé. Ábê bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe émáá-ʼaá alad áte, nzɛ́-módɛ́ wɛ́lyə̄gnēdtē bɔ́?’
20 Mas Deus lhe disse: “Seu tolo! Esta noite você vai morrer; aí quem ficará com tudo o que você guardou?”
21 Nɛ̂ dɔ́ɔ édíí ne ké nzɛ́-módɛ́ awě akúmmé yə̌l nhɔn, boŋ eésɛ̄ nhɔn áʼsō éʼ Dyǒb.”
21 Jesus concluiu:
22 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ábē bembapɛɛ nɛ́n aá, “Né-ɔɔ́ nyéētāgē áte á aloŋgé se nyéhɔ̄bē nɛ́n bán cheé nyɛ́dyɛ̄ɛ̄, kéʼɛ cheé nyéwāāʼɛ̄ á yə̌l.
22 Então Jesus disse aos seus discípulos:
23 Aloŋgé átómé ndyééd, échɛn yə̌l-lɛ ámpē edé etógnɛ́n tómaa mbɔ́té.
23 Pois a vida é mais importante do que a comida, e o corpo é mais importante do que as roupas.
24 Nyénɔneʼ, nkɔnékɔn. Méēwēnɛ̄ɛ̄ bwěm, méēpādɛ̄ɛ̄, méēwóo-ʼáa hǒm áde békoŋgɛɛ́ medyɛ́. Kénɛ̂, Dyǒb adídte mɔ́! Nyéebíiʼɛ́ bán nyêdé etógnɛ́n bwâmbwam tómaa menɔn-ɛ?
24 Vejam os corvos: não semeiam, não colhem, não têm despensas nem depósitos, mas Deus dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os pássaros?
25 Nzɛ́-módɛ́ áwɛn tîntê ahɛle átāg áte kə́ə́ŋ, abád ké epun ehɔ́g áwē aloŋgé áyə̄le átagɛɛ́ áte?
25 Qual de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso?
26 Nɛ́ɛ nyé modmod nyéehɛlɛ́ɛ́ mpín mé akan nɛ́ɛ ḿmê abɛl, cheé ékə́ə́ boŋ nyétagé áte áyə̄le mam ḿme mélyə́gé ásē?
26 Portanto, se vocês não podem conseguir uma coisa assim tão pequena, por que se preocupam com as outras?
27 “Nyénɔneʼ mbonja ngáne ékwogɛɛ́. Éebɛlɛ́ɛ́ ntǔ, éebaŋgɛ́ɛ́ mesaŋ. Nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, ké kə̂ŋ Solomonɛ ne ḿmē nhɔn ńsyə̄ə̄l eewáaʼaá mbɔ́té éche épédé échɛ́n mbonja ké pɔ́g eʼboŋ.
27 Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas. Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como uma dessas flores.
28 Nzé Dyǒb áhɛlɛsɛ áwāādtē eʼsum ábě éʼbâg chii boŋ chǎn béhɛ́ bɔ́ á dǔ, né éetómmé nyé awáad né-yɛ? Chán adúbe ádíí nyé mwǎmpīn nɛ́n?
28 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje está aqui e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
29 “Nyéēbanné nlém bán, cheé nyédyɛ̄ɛ̄ káa cheé nyémwɛ̄ɛ̄. Nɛ̂ déetagté nyé.
29 Portanto, não fiquem aflitos, procurando sempre o que comer ou o que beber.
30 Échê nyaa é bwěm chɔ́ɔ bad bé nkǒŋsé béchyɛɛʼɛ́ akud. Awɛ̂n Titɛ́ɛ mwěn abíí aá nyêtógnɛ́né ábɛ́n bwěm.
30 Pois os pagãos deste mundo é que estão sempre procurando todas essas coisas. O Pai de vocês sabe que vocês precisam de tudo isso.
31 Né-ɔɔ́, nyésébe nyéhɛd mam mé nkamlɛn ń Dyǒb, dɔ́ɔ Dyǒb dɛ́bɛɛ́ nyé ábíníí bwěm.
31 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
32 “A-bǎnbān, nyéewógé mbwɔg. Echɛn Sáŋ awóó mewêmtɛn ḿme mésáá âbɛ nyé ngíne e nkamlɛn.
32 Jesus continuou:
33 Nyésôm ábɛn bwěm, nyébag betóótōkɛ̄ bé bad mɔné. Nyéhɛd ekwɛ é ngáb éche éehɛlé amaa ásē. Nyéhɛ̂ nhɔn ḿmɛ̄n á eʼkoŋnéd ábe éʼdé ádyōb, wɛ́ɛ dyamdyam déebɛnlé mɔ́, wɛ́ɛ bechîb béehɛnlé mɔ́ achíb, síi-ʼɛ éehɛnlé mɔ́ adyɛ́.
33 Vendam tudo o que vocês têm e deem o dinheiro aos pobres. Arranjem bolsas que não se estragam e guardem as suas riquezas no céu, onde elas nunca se acabarão; porque lá os ladrões não podem roubá-las, e as traças não podem destruí-las.
34 Nyêbíí bán wɛ́ɛ nhɔn ḿbágkē mod, áhed dɔ́ɔ nlém-mɛ ḿbágkē mɔ́.
34 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
35 “Nyépûd abad, nyéchod-tɛ etrúkáŋ,
35 E Jesus disse ainda:
36 nɛ̂ŋgáne bad ábe bésineʼ echab sáŋ awě akií á ngande e eʼwóŋgé âbɛl boŋ nzé ahúú húɛ́n, boŋ akumé ekob, bénednéd mɔ́ ábwɔ̄g-ábwɔ̄g.
36 Sejam como os empregados que esperam pelo patrão, que vai voltar da festa de casamento. Logo que ele bate na porta, os empregados vão abrir.
37 Eʼboŋ éʼ yə̌l áte ne bembəledɛ ábe echab sáŋ épɛɛ́, boŋ atán ngáne bédyɛ́ɛ́ epin, bésinɛɛ́ mɔ́. Á mbále ǎboŋsɛ́n, ádīd bɔ́ ásē, atómtéd-tɛ bɔ́ ndyééd.
37 Felizes aqueles empregados que o patrão encontra acordados e preparados! Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o próprio patrão se preparará para servi-los, mandará que se sentem à mesa e ele mesmo os servirá.
38 Ké melúde dɔ́ɔ âmpɛɛ́, káa epɔg é mbwɛmbwɛ, boŋ atán bɔ́ melemlem, eʼboŋ éʼ yə̌l áte bɛ́lyə̄g éʼtán bɔ́.
38 Eles serão felizes se o patrão os encontrar alertas, mesmo que chegue à meia-noite ou até mais tarde.
39 Nyébíi-ʼɛ bán, nzé nwóó-ndáb abyɛ́ɛ́ʼáá póndé eche nchîb ápɛɛ́, né ǎdyɛɛ́ epin, ésebán atɛdte aá, bésal mɔ́ ndáb.
39 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, não o deixaria arrombar a sua casa.
40 Nyémpē nyêtə́ŋgɛ́né mboŋsɛ́n abɛ́, áyə̄le Mwǎn-a-Moonyoŋ ǎpɛ̌ á póndé eche nyéēwêmtɛnɛɛ́ bán ǎpɛ̌.”
40 Vocês, também, fiquem alertas, porque o
41 Petro ansɛdéd aáken, “A-Sáŋ, sé běn pɛn-ɛɛ́ ékanlɛɛ́ enɛ́n ngan-ɛ, káa bad bésyə̄ə̄l?”
41 Então Pedro perguntou: — Senhor, essa
42 Sáŋgwɛ́ɛ́ ankwɛntɛ́n aá, “Né-ɔɔ́, nyé mod tɛ́ ábɛ̂ nɛ́ɛ mbəledɛ awě awóó debyɛ́ɛ́, awě abɛle-ʼɛ mam ḿme eche sáŋ áláŋgé mɔ́ aá ábɛl. Mɔ́ adé mbəledɛ awě eche sáŋ ábánné aá ákamlɛn bembəledɛ ábíníí, ányîn-nɛ nɛ́n aá békúdé ádāb akab á ndyééd póndé echě etə́ŋgɛ́né.
42 O Senhor respondeu:
43 Nnam mɛ́bɛ̄ ne ane mbəledɛ awě eche sáŋ áhūūʼɛ́, boŋ atán nɛ̂ŋgáne ábɛlɛɛ́ mam ḿme ánlyə̄gtɛ̄nnē mɔ́.
43 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
44 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, ane mbəledɛ eche sáŋ ǎbané bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe áwóó áwe mekáá aá ákamlan.
44 Eu afirmo a vocês que, de fato, o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
45 “Boŋ nzé ane mbəledɛ adé mbəledɛ a mbéb, boŋ ahɔ́bé áwe nlém-tê aá, ‘Éběm áte boŋ echem sáŋ ǎhūu á ekɛ-tɛ̂.’ Né-ɔɔ́ aboótédé ábíníí bembəledɛ bé bebaád ne bé baachóm ábe bédé ásē echê awanɛn, ádyâg bwěm, ámwāg-kɛ mǐm mékóbe mɔ́,
45 Mas imaginem o que acontecerá se aquele empregado pensar que o seu patrão está demorando muito para voltar. E imaginem que esse empregado comece a bater nos outros empregados e empregadas e a comer e a beber até ficar bêbado.
46 ane mbəledɛ eche sáŋ ǎhūu epun éche éēwêmtɛnɛɛ́ ne á póndé echě énkêmbííʼɛ́ aá ǎhūu. Né bɛ́bwēm mɔ́ á ebwɔ́g, békɔ́gsɛ́n-nɛ mɔ́ ne nhel melemlem ne bad ábe béwúú nló áte.
46 Então o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe. Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os desobedientes vão.
47 Ane mbəledɛ awě abíí ntíi mé nsɔ́n ḿme sáá-a-ndáb, boŋ eéboŋsɛne, káa eehíde ḿmê ntíi ámbīd, ǎkud mbɛ́te e ngíne.
47 — O empregado que sabe qual é a vontade do patrão, mas não se prepara e não faz o que ele quer, será castigado com muitas chicotadas.
48 Boŋ ane awě enkêmbíí ntíi, boŋ ábɛlé epandé, bɛ́kūdē mɔ́ kúdtɛ́n. Mod ké ahéé awě bébúdé abɛ, né-ʼaá bɛ́budté mɔ́ ahɛdɛn. Ane-ʼɛ awe bétómtɛ́né abud dé abɛ, né-ʼaá bɛ́tōmɛ̄nnē mɔ́ abud dé ahɛdɛn.
48 Mas o empregado que não sabe o que o patrão quer e faz alguma coisa que merece castigo, esse empregado será castigado com poucas chicotadas. Assim será pedido muito de quem recebe muito; e, daquele a quem muito é dado, muito mais será pedido.
49 “Muú mɔ́ɔ ńhyédé akwɛ́d á nkǒŋsé. Mendə̌ŋ-ʼɛ mɛɛ́, né mêmmad akóbɛn.
49 Jesus continuou:
50 Boŋ ntə́ŋgɛ́né nsébé ńkud edusɛn é metuné, mɛ̌mǎd-tɛ chɔ́ akud boŋ nlém mɛ́pwiitéd mɛ.
50 Tenho de receber um batismo e como estou aflito até que isso aconteça!
51 Nyêwêmtan bán, nsaŋ mɔ́ɔ̄ ńhyédé apɛɛn á nkǒŋsé-yɛ? Aáy, saké nsaŋ, nkabɛ́n mɔ́ɔ̄ ḿpɛ́ɛ́né.
51 Vocês pensam que eu vim trazer paz ao mundo? Pois eu afirmo a vocês que não vim trazer paz, mas divisão.
52 Bootya bɔɔb âkɛ áʼsō, ndáb echě ewóó bad bétáan ěkabɛ́n áte, béláán bétə́ŋgɛ́n bébɛ, bébɛ-ʼɛ bétə́ŋgɛ́n béláán.
52 Porque daqui em diante uma família de cinco pessoas ficará dividida: três contra duas e duas contra três.
53 Kɔkɔɔ ěbɛ̄.
53 Os pais vão ficar contra os filhos, e os filhos, contra os pais. As mães vão ficar contra as filhas, e as filhas, contra as mães. As sogras vão ficar contra as noras, e as noras, contra as sogras.
54 Yesuɛ anláá amute aá, “Nzé nyênyíné mbag ébíde á mbəŋ, nyêbɛlé nyêhɔ́b bán, ‘Mbúú ěchə̄ bɔɔb’, ébɛnléd-tɛ áned.
54 Jesus disse também ao povo:
55 Nyênyíne-ʼáa epub éhúɛʼ á pɛd e mbəŋ, nyéhɔ̄bēʼ bán, ‘Enyɛn ébɛ̄nēd mod bɔɔb,’ ébɛ́-ʼɛ áned.
55 E, quando sentem o vento sul soprando, dizem: “Vai fazer calor.” E faz mesmo.
56 Á-bad bé elaŋgé. Nɛ́ɛ nyépédé abíi ngáne béláaʼɛ́ bǐn nɛ́n, cheé ékə́ə́ boŋ nyéēhɛ̄lē mam ḿme mébɛnlad nyé áʼsō-te chii nɛ́n achem?
56 Hipócritas! Vocês sabem explicar os sinais da terra e do céu. Então por que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
57 “Cheé ékə́ə́ boŋ nyéběn nyéēhɛ̄lē adol áte nɛ́n bán, kəse e akan nɛ́n echě ehɛdnad abɛl?
57 E Jesus terminou, dizendo:
58 Nzé mod ahɔ́bé aá, mɔ́kɛɛne wɛ á kóte, hɛ̌d nzii kə́ə́ŋ nyúmɔ̄ bétim ásē á nzii. Ésebɛ́ nɛ̂, nzé ahédé wɛ á kóte, kóte chɔ́-ʼɛ ěbɛɛ́ wɛ á mekáá mé plûsɛ, plûsɛ chɔ́-ʼɛ éhɛ̄ wɛ á mbwɔg.
58 Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, faça o possível para resolver a questão enquanto ainda está no caminho com essa pessoa. Isso para que ela não o leve ao juiz, o juiz o entregue ao guarda, e o guarda ponha você na cadeia.
59 Á mbále, nlâŋge wɛ mɛɛ́, weéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ebíd á ndáb e mbwɔg-tê wɛ̂ kə́ə́ŋ né etwedé ádōŋ alúm ásyə̄ə̄l.”
59 Eu lhe afirmo que você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.