Mateus 17

Bora NT (BOA_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Átsihdyúu 6 coojɨ́vatu tsajtyéébé Péédoroo, Jacóóboo, íñahbe Jóáaá, éhdúmeke cáméhbaúvú múha íjcyátúhullévu.
1 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro e os irmãos Tiago e João e os levou, em particular, a um alto monte.
2 Áhullévúhjáa diityédívú tsíhdyúrééveébe. Íhyúmɨ́hjáa ajchúcunú cóójɨ́ejpi nuhba ájchúcunúdu. Áhduréhjáa íwajyámú ávyeta cádiúcunú peetédu.
2 E Jesus foi transfigurado diante deles. O seu rosto resplandecia como o sol, e as suas roupas se tornaram brancas como a luz.
3 Áánáacáhjáa Moitséee, Eríaa, íjcyamútsí dííbyedívú bóhówáávémútsima ihjyúvaábe.
3 E eis que lhes apareceram Moisés e Elias, falando com Jesus.
4 Áánélliihyéhjáa Péédoro nééhií: —Ávyéjuúbej, ¡Maímijyu ihdyu mee íchihyij! Ahdícyane u ímílléhajchíí metsu meméénu 3-wava nújuwááné dihñéwaa, Moitsée éhwaa, Ería éhwaa, éhdune.
4 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Senhor, bom é estarmos aqui. Se o senhor quiser, farei aqui três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
5 Ehdúhjáa Péédoro íhjyúvánáa ojtso ávyeta ájchúcunúné diityédívú niityéhi. Ááné pañétúhjáa Píívyéébe nééhií: —Áánu muurá Hájchíwúuke o wájyúúbedi mítyane ó imíjyúúhií. Áábeke ihdyu tsáma méllééboco.
5 Falava ele ainda, quando uma nuvem luminosa os envolveu; e eis, vindo da nuvem, uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado, em quem me agrado; escutem o que ele diz!
6 Ááneríhjyáa mítyane iíllityéne ɨ́hvóhobáme.
6 Ao ouvirem aquela voz, os discípulos caíram de bruços, tomados de grande medo.
7 Áánélliihyéhjáa Jetsóó diityéké dócárájcoobéré nééhií: —Méíllityédíñe. Méíjyocúúve.
7 Jesus aproximou-se e tocou neles, dizendo:
8 Ahdújucóhjáa iíjyócúúvéne tsiiñe ditye ɨ́ɨ́térónáa tsáhájuco múha íjcyatúne. Iiyéjucóhjáa Jetsóó tétsihyi.
8 Então eles, levantando os olhos, não viram mais ninguém, a não ser Jesus.
9 Ehdúhjáa diityédívú itsíhdyúréévéne oomívú diityéké neébe: —Tsáma méúúbálledíñéi muucá íñe ámuha maájtyumɨ́né Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyééveebe o dsɨ́jɨ́veebe tsiiñe o bóhɨ́ɨ́túné hajchóta.
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou:
10 Áánélliihyéhjáa nééme dííbyeke: —¿Ácooca muhdú ɨ́ɨ́vane taúhbájú uwáábojte nehíjcyá Eríava tsiiñe bóhówááveíñé mɨ́amúnáake pájtyetétsóiibye bóhówáávéíñé ɨhdéwu?
10 Mas os discípulos perguntaram a Jesus: — Por que, então, os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
11 Áánélliihyéhjáa neébe: —Éée, ɨ́mɨáánéjucóhdée tene némeíñé Eríá bóhówááveíñé mɨ́amúnáake pájtyetétsóííbyé úmɨ́wari dibye diityéké ɨɨ́hdénu dííbyema.
11 Jesus respondeu:
12 Ahdújucóo muurá dibye bóhówaavéné tsojtsó múnáajpi Jóáa eenée Eríá dibye íjcyane némeííbye. Áróóbekée muurá mɨ́amúnaa ávyejúúlletúmé múhdurá dárɨ́ɨ́vehíjcyá múijyú ookéréjuco Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyéévéébeke idyárɨ́ɨ́veídyu.
12 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e não o reconheceram; pelo contrário, fizeram com ele tudo o que quiseram. Assim também o Filho do Homem irá sofrer nas mãos deles.
13 Ehdúhjáa Jetsóó néénetu botsíi diitye 3-meva waajácú tsojtsó múnáajpi Jóááúvudítyú dibye nééneé.
13 Então os discípulos entenderam que ele estava se referindo a João Batista.
14 Aamée tsúúca tsiiñe wajtsɨ́ múúhadívu.
14 Quando eles chegaram para junto da multidão, um homem se aproximou de Jesus, ajoelhou-se e disse:
15 Áánáacáa tétsihyi mítyane mɨ́amúnaa íjcyámedítyú tsaapi Jetsóó lliiñévú ɨmɨ́móúúvéne néé dííbyeke: —Ávyéjuúbej, cána ihdyu óvíjyuco hájchíwúudi dɨ́daatsóvej. Mítyane ɨ́cúbáhrámeíhíjcyaabe imyéívaténeri. Aabe ápíchó áákityéhijcyá cúújúwá pañévu. Tsáijyu áákityéhíjcyaabe téhí pañévu.
15 — Senhor, tenha pena do meu filho, porque ele tem convulsões e sofre muito; pois muitas vezes cai no fogo e outras tantas cai na água.
16 Aane íñe íjtye dímamyému éllevu diityévá óóma ibóhɨ́ɨ́tso o tsíváróóbeke tsá ditye bóhɨ́ɨ́tsotúne.
16 Apresentei-o aos seus discípulos, mas eles não puderam curá-lo.
17 Áánélliihyée neébe: —¡Juhúúj, múhdúré mɨ́amúnaáhana ihdyu ɨ́mɨááné ámuuha Píívyéébeke cáhcujtsópityúme! Aane íñe ¿múhajchótá ámúhá muhdúré o áábúcúne ámúhakye ó úwáábohíjcyaá ímíñeúvú ámuha mecáhcújtsoki? Ehdúu múúhakye iñétsihdyu neébe: —Áyu cána bo ííllevu metsívaj.
17 Jesus exclamou:
18 Ahdújucóo ditye tsájtyéébé pañe naavéné íjcyáábeke dibye úhbánetu dibye íjchivyéne. Ááné boonée tsúúca ímíjpyetéébe.
18 E Jesus repreendeu o demônio, e este saiu do menino; e, desde aquela hora, o menino ficou curado.
19 Ááné boonétúu muha tsamééré meíjcyátsihvu dííbyeke menééhií: —¿Aca ɨ́veekí tsá muha mepíívyetétú meíjchívyetsóné naavéneke eene u méénuhíjcyádu?
19 Então os discípulos, aproximando-se de Jesus, perguntaram em particular: — Por que motivo nós não pudemos expulsá-lo?
20 Áánélliihyée neebe múúhakye: —Ámuha Píívyéébeke ímí mecáhcújtsótúnéllii tsá ámuha mepíívyetétú tehdɨ́ɨ́vane meméénúiyóne. Muurá ɨ́mɨáánetúré ámúhakye o néé mojtáátsá neeváúwu áyá néérou muhdú kéémevédú ímí ámuha Píívyéébeke mecáhcújtsoca muurá cámehbáú ɨ́ɨ́néiyá tsíhtsihvu ámuha menééjuri. Ehdu ímí Píívyéébeke ámuha mecáhcújtsoca tsá ɨɨná ámúhadívú túhúúítyuróne.
20 Jesus respondeu:
21 Muurá ihdyu téeméjpiikye mewáágóo májchotúmé Píívyéébeke pɨáábó métáúmeíhi. Ehdúu Jetsóó néé múúhakye.
21 [Mas esse tipo de demônio só pode ser expulso por meio de oração e jejum.]
22 Áhdurée Gariréá iiñújɨri muha meíjcyánáa tsiiñe múúhakye neébe: —Mɨ́amúnáájpidívúu ípívyéévéébedívú muurá tsaapi ékéévétsoó ímítyúmeke.
22 Quando eles estavam reunidos na Galileia, Jesus lhes disse:
23 Áábeke ditye dsɨ́jɨ́vétsoobe muurá 3 coojɨ́vatu tsiiñe bóhɨɨ́hi. Ehdúu dibye íhjyuváné ɨ́dátsó múúhakye pajtyéhi.
23 e estes o matarão; mas, ao terceiro dia, ressuscitará. Então os discípulos ficaram muito tristes.
24 Aamée Capenaóovu muha meúújeténáa duurúvájá wáábyuta dsɨ́ɨ́dsɨke áhdótsohíjcyámé tsáá múúha éllevu múúhakye iáhdótsoki. Aamée Péédoróké néé Jetsóodítyu: —¿Aca tsá ámúhá avyéjuube áhdóityú duurúvájá wáábyuta paméváré áhdohíjcyáne?
24 Quando Jesus e os discípulos chegaram a Cafarnaum, os que cobravam o imposto das duas dracmas se dirigiram a Pedro e perguntaram: — O Mestre de vocês não paga as duas dracmas?
25 Áánélliihyée Péédoro néé diityéke: —Ihdyúi áhdóiíbye. Ehdúu ditye nééne Jetsóoke iúúbálle Péédoro dííbye éllevu tsájá pañévú úcáávérónáa ɨ́hdére népéjtsoobe dííbyeke: —¿Aca muhdú ú ɨjtsúcunúhi, Tsímoj? ¿Muucá múúne áhdótsohíjcyámé ávyéjujte? ¿A íiiñújɨ múnáakére? ¿Mityá tsííñé iiñújɨ múnáakej?
25 Pedro respondeu: — Claro que paga! Quando Pedro estava entrando em casa, Jesus se adiantou, dizendo:
26 Áánélliihyée neebe Péédoro: —Muurá múúne tsííñé iiñújɨ múnáakéré áhdótsohíjcyáme. Áánélliihyée Jetsóó nééhií: —Aanéjɨ́ɨ́ ¿muhdú tsííñé iiñújɨ múnáájpíubájɨ́ɨ́ ó áhdoóhi?
26 Quando Pedro respondeu: “Dos estranhos”, Jesus lhe disse:
27 Árónáa ihdyu o áhdotúné múhdurá ditye ɨɨ́jtsúcunútu cáhawáá pijcyúté úneuj. Aane u píjyúcúúbé ihjyú pañe tsajɨ dsɨ́ɨ́dsɨjɨ u ájtyúmɨjɨ́vú ú áhdóteé mééma tsamútsimájuco. Ehdúu Jetsóó néé Péédoróke.
27 Mas, para que não os escandalizemos, vá ao mar, jogue o anzol e puxe o primeiro peixe que fisgar. Ao abrir a boca do peixe, você encontrará uma moeda. Pegue essa moeda e entregue aos cobradores, para pagar o meu imposto e o seu.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.