Mateus 26
bkw (BKW) vs NTLH
1 Bhii Yezu nasilal mɛlyo mɛ djas ɛ, nyɛ naazɛke nɛ bɛdjekel bɛ náá:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 «Bi nɛ gu náá, ye kalik ɛ́ mɛlu mɛmbá, etɛɛ náá, ɛbyoŋ ɛ Pak neesael. Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ́ waaseebaa, étɛp nyɛ neekɛbemaa kɔ mɛlaaba.»
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Tin, eboo bɛghaa-Zɛɛb nɛ bɛpaa ɛ eYuda naazɛsɛɛga tɔ ndjaa mɛkoozi Kayif, mot nadi boo ghaa-Zɛɛb ɔ.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Wɔ gwaa, bɔɔ djas zokazɛgwakel náá, bɛ mɛt Yezu tɔ syaab, bhii tak, da bɛ ɛ́ gó nyɛ.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Bɛ nadi eke ɛ́ náá: «Sa mena ààmɛtka nyɛ dwoo ɛbyoŋ ɛ Pak, é kaab náá, bot ɛ́ zɛkɛkpaa elyem, da bɛ ɛ́ sa ɛzɛm.»
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Dáa Yezu nadi pɛ Bhetani tɔ ndjaŋ ɛ Simɔŋ mot na ɛbɛ́ ɛ zezam ɛ,
6 — ausente —
7 wɔ gwaa, dhiiti moma zɛni tɔ ndjaa tak zeza nɛ di Yezu nadi ɛ́. Nyɛ nadi ɛ́, nɛ bɛɛb nasael nɛ ɛkok ɛ albat ɛ «tɔɔɔ» nɛ mɛnanas di nɛ boo mɛtaŋ ɛ. Moma tak zokazɛso mɛnanas menek kɔ lo ɛ Yezu é sok bɛ nadi kɔ mesa ɛ.
7 — ausente —
8 Dáa bɛdjekel bɛ nabee deenek ɛ́, ye nabɛ ɛ́, ye nakpaa bɛ elyem. Bɔɔ náá: «Yak ɛ́ yaa kwaambi puluk?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Ɛnyɔ ɛ́ náá, bɛ bɔmsa mɛnanas mɛ tak nɛ boo mɛtaŋ, da ɛ́ nɔɔ epata e tak, djɛ nɛ bɛdjel ɛ bot!»
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Ye nabɛ ɛ́ Yezu naagu sa bɛ nadi enyiŋela pak'ɔɔ ɛ. Nyɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Betka moma yak gwyem. Étɛp yé bi di ezɛm nyɛ? Sa nyɛ sa kɔ ɛsu ɛ lam ɛ, ye ɛ́ ɛnyɔɛpe.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Yɛ bɛ étɛp bɛdjel ɛ bot ɔ, bi nɛ bɛ nɔɔ ɛ́ aapaazodi mɛlu djas ɛ é di wat. Yɛ kabɛ mam ɔ, bi aanàdi sama nɛ nam mɛlu djas.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Moma yak so mɛ mɛnanas é nyel'am ɛ́, étɛp nyɛ neekan ɛkoobal nyel'am e dwoo mɛdela mam.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá, é edi djas Mbɛɛ Bhaadal aadi egoolaa kɔ bɔs ɛ, tseŋa moma yak sa ɛ waakaadaaa mɛdhik nɛ mɛdhik. Tin, bot ɛ waataala enɛm esa nyɛ sa kɔ ɛsu ɛ lam ɛ.»
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Tinaak, djekel ngɔt tɔ bɛdjekel kam nɛ bɛbá ɛ Yezu, nadi edjóoaa Yudas Iskaliɔt ɛ, zokazɛtɔ́ pɛ daa eboo bɛghaa-Zɛɛb.
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 Nyɛ eezɛdji bɛ náá: «Mam ɛ́ ka bin Yezu ɔɔ, bi kadjɛ mɛ yé é di tak?» Tin, wɔ gwaa, bot ɛ tak zɛwyisal efalanga mɛkam-mɛlɛl e epata, nɔɔ, laa, bhii tak bɛ eezɛdjɛ nyɛ.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Kana tin, Yudas nabɛ ɛ́, nyɛ moo saa mɛpek étɛp nyɛ neeka bɛ Yezu.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 É dwoo mɛkɛn mɛ ɛbyoŋ ɛ emapa ee di ààwaaa leviid ɛ, bɛdjekel ɛ Yezu zɛdji nyɛ náá: «Wɔ kwyɛl náá, bis kɛkoobal wɔ di mena aadɛka edee e ɛbyoŋ ɛ Pak wo é?»
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Tin, Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Tɔ́ka pɛ dɛl, pɛ daa dhiiti mot, da bi ɛ́ lɛɛ nyɛ náá: “Lyoel ke ɛ́ náá: Ɛwala ɛ lam eezekum. Mam nɛ bɛdjekel bam aadɛ ɛbyoŋ ɛ Pak'ak ɛ pɛ tɔ ndjaŋ'ɔ.”»
18 Ele respondeu:
19 Tin, bɛdjekel ɛ́ bookɛsa dáa Yezu nalɛɛ bɛ ɛ. Bɔɔ zokazɛkoobal nɛ ɛdjaab edee ɛbyoŋ ɛ Pak.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Dáa dwoo nakabɛ, ye moo bikoko ɛ, Yezu eezɛdisi kɔ mesa bɛ nɛ bɛdjekel bɛ kam nɛ bɛbá.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Dáa bɛ nadi kɔ mesa edɛ ɛ, Yezu ɛ́ boozɛke náá: «Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá, ngɔt pak'en ɛ́ waaka mɛ.»
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Bɛdjekel djas moo tin nɛ ghoŋ tɔ elyem, bhii tak, ngɔt-ngɔt moo tin ezɛdji nyɛ: «Ghɛŋ, ye ɛ́ mam é?»
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Ye ɛ́ mot duu mbɔ tɔ saan wat bis nɛ nɛ ɔ aapaaka mɛ.
23 Jesus respondeu:
24 Ye ɛ́ tsɛɛtsɛ, Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ́ waagwyɛ dáa ekwyala di elɛɛ kɔ ɛsu ɛ lɛ ɛ. Tinaak, boo ghoŋ nɛ mot aakɛka nyɛ é mɛmbɔ mɛ mbee bot ɔ. Ye nabɛ ààgoka náá, mot'enɔk byel!»
24 Pois o
25 Yudas, mot nadi ekɛka nyɛ gha ɔ ɛ́ boodji náá: «Lyoel, ye kabɛ ɛ́ mam é?» Yezu ɛ́ boozɛbɔɔza nɛ nɛ náá: «Ye ɛ́ wɔ ɛmet ɛ ke deenek».
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Dáa bɛ nadi edɛ kɔ mesa ɛ, wɔ gwaa Yezu zɛnɔɔ mapa. Nyɛ eezɛghaapɛɛ Zɛɛb, bhii tak, nyɛ eezɛpyak mapa tak, nɔɔ, djɛ bɛdjekel bɛ. Nyɛy náá: «Nɔɔka yɛ, da bi ɛ́ dɛ, etɛɛ náá, yak ɛ́ nyel'am.»
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Bhii tak, nyɛ eezɛnɔɔ bɛɛlɛ nadi nɛ mɛnyok mɛ vin tɔ tak ɛ, nyɛ eezɛbaazɛghaapɛɛ Zɛɛb, nyɛ eezɛke nɛ nɔɔ náá: «Nɔɔka yɛ, da bi ɛ́ dɛ biyɔ djas,
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 etɛɛ náá, yak ɛ́ ghiya yam. Yɛ ɛ́ ghiya di edjɛ bot ze ɛni tɔ ɛbhɛŋ ɛ Zɛɛb ɛ, ghiya nasee kɔ ɛsu ɛ bot ɛbuɛpe étɛp mesyem mɛ bot neepelel ɛ.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Mɛ lɛɛ bin ɛ́ náá: kana dwoo pan mos'ak, mɛ aanàkabaadɛ mɛnyok mɛ vin, kɛkum dwoo mɛ aakabaakɛdɛ mɛnyok mɛ na bes menabɛlka tɔ Ɛyoŋ ɛ Saag'am ɛ.»
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Tin, wɔ gwaa bɛ zɛduwal Zɛɛb tɔ mɛdjeeb. Bhii tak, bɛ eezɛnɔɔ mɛnyel, tɔ́ pɛ ɛtsok ɛ pyeeb oliv.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Tin, Yezu zokake nɛ bɛdjekel bɛ náá: «É pum'ak mos, biyɔ djas ɛ́ waadhuugal mɛ, etɛɛ náá, ekwyala lɛɛ náá: “Mɛ waagó mbaalel ebhata. Tin, ɛsaa djas ɛ́ waawyɛɛza na gwyiiŋ.”»
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Yezu eebaazɛbil ɛkpa náá: «Bhii ɛgom ɛ lam, mɛ waatɔ́, kɛbwood bin pɛ Ghalile.»
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Pyɛɛd zokake nɛ nɛ náá: «Yɛ bɛ náá, bot djas ɛ́ waakaab wɔ ɔɔ, mam aanàkwaakaab wɔ.»
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Tinaak, Yezu kabɔɔza nɛ nɛ ɛ́ náá: «Gwaka, mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá, é pum'ak mos, ɛsok nɛ kuu nɛ kɔk, yɛ aabela ɛ́, wɔ eezelɛɛ nɛ bot esok elɛl náá, wɔ ààgu mɛ.»
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Pyɛɛd eezɛbɔɔza nɛ Yezu náá: «Mɛ tok nɛ ghwyil ɛke nɛ bot náá, mɛ ààgu wɔ, ye nakoozobɛ ɛsyee, mɛ ɛpemyaal náá, menabɛl bɛbá gwyɛ.» É di'enek, ye nabɛ tin ɛ́, bɛdjekel djas moo ɛkpa wat.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Bhis yenek, Yezu bɛ nɛ bɛdjekel bɛ naazɛkum pɛ di di edjóoaa Ghɛtɛsemani ɛ. É di tak, nyɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Likeka wak. Mɛ pookotiila poon, kɛdjaala Zɛɛb.»
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Tin, nyɛ kanɔŋ ɛ́ Pyɛɛd, nɛ bɔn Zɛbɛdɛ bɛbá, tɔ́ nɛ nɔɔ. É di'enek, ye nabɛ ɛ́, keŋ nɛ ghoŋ moo sa nyɛ ɛbuɛpe tɔ lyem.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Nyɛ eezɛke nɛ nɔɔ náá: «Sisim'am ɛ́ tɔ ghoŋ saa-saŋak náá mɛ gwyɛ. Likeka wak dika ndjem sama nɛ nam. Nàdjaka egɔ́, djaalaka Zɛɛb.»
38 e disse a eles:
39 Bhii tak, nyɛ eezɛtiila batsa pɛ sok, zɛkwyit mɛboŋ bhwoob si na «ghɔkɔ», nyɛ moo tin edjaala nɛ Zɛɛb náá: «Saag'am, wɔ kwyɛl ɔɔ, wɔ ɛ́ nɛ ghwyil ɛdis bɛɛlɛ mezuk mak sok bhwoob'am. Ye goka ɛ́ djas sael tɔ ɛkwosak ɛ lɔ, ààkabɛ yam ɛkwosak.»
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Bhii tak, nyɛ eezɛsik, tɔ́ pɛ nyɛ lik bɛdjekel bɛ bɛlɛl binɔk ɛ, nyɛ kazɛbela bɛ ɛ́ é gɔ́. Nyɛ ɛ́ boozɛke nɛ Pyɛɛd náá: «Deenek, bi eedja gɔ́! Bi ààpakodi-diak mis membek sama nɛ nam é ɛwala wat é?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Dika ndjem, djaalaka Zɛɛb, etɛɛ náá, bi ɛ́ zɛkɛkwyɛ tɔ mɛbhowal. Sisim ɛ́ ghiŋ, tin, epuud nɛ bu elɛtɛ.»
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Yak kɔkɔ, nyɛ eebaazɛsik pɛ pak nyɛ nadi sok ɛ, nyɛ kadjaala é sok tak ɛ́ dáak: «Saag'am, yɛ kosael náá, bɛɛlɛ mezuk mak dhaa mam ààdɛ yɛ ɔɔ, ye goka ɛ́ náá, ɛkwosak ɛ lɔ sael.»
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Yezu eebaazɛbula pɛ nyɛ nalik bɛdjekel bɛ ɛ, nyɛ kabaazobela bɛ é egɔ́, etɛɛ náá, mis mɔɔ nadi ɛ́ ɛdilɛpe.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Yak sok, Yezu eebaazɛlik bɛ, zɛbaasik, nyɛ eezɛtseta nɛ nɔɔ. Ye nabɛ ɛ́, ɛtɔ́ ɛ lɛ tyee esok elɛl nyɛ nadi etetɔ́ kɛdjaala dáa nyɛ nadjedjaala sok ɛ.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Tin, Yezu eezɛbula pɛ bɛdjekel bɛ nadi ɛ́, nyɛy nɛ nɔɔ náá: «Bi dinaa é gɔ́? Bi ɛpewala? Guka náá, ɛwala Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot aaseebaa é mɛmbɔ mɛ bot ɛ mesyem ɛ eezedjala.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Wyɛlka, ghɛɛka mɛnyel, mena tɔ́ka, etɛɛ náá, mot ka mɛ é mɛmbɔ mɛ bot binɔk ɔ, moo ɛ́ ɛkunaaɛpe nɛ nena.»
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Yezu dinaa ààpaakosilal ɛlii deenek, Yudas, ngɔt tɔ bɛdjekel bɛ eezɛtuula nɛ boo ɛdhuu ɛ bot nɛ epɛl nɛ ebhil e ele é mɛmbɔ. Eboo bɛghaa-Zɛɛb, nɛ bɛpaa ɛ eYuda ɛ́ nalwom bɛ.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Kabela tin ɛ́, Yudas, mot naka bɛ Yezu gha ɔ naazelyaal bɛ geka, bɛ aagwyak Yezu nɛ yɛ ɛ: «Mot mɛ aakɛbeedal ɔ, ye ɛ́ nyɛy, mɛtka nyɛ.»
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Batsa deenek, Yudas eezɛtuula, nyɛ eezɛtiila pɛ daa Yezu, nyɛ eezɛke nɛ nɛ náá: «Mɛ eeswos wɔ, Lyoel!» Bhii tak, nyɛ eezɛbeedal nyɛ.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 É di tak, Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɛ náá: «Wɛn sɔ'am! Lela ɛsa sa wɔ zyɛ zɛsa ɛ.» Bhii tak, bot ɛ nazyɛ bɛ nɛ Yudas ɔ ɛ́ boozɛmɛt Yezu.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Tin, wɔ gwaa, ngɔt pak bot ɛ nadi bɛ nɛ Yezu ɔ, zokawaal pɛl, tsaal dhiiti mot-mɛsa mɛ boo ghaa-Zɛɛb ɛlɔ.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Yezu eezɛke nɛ mot'enɔk náá: «Nɔŋa pɛl'ɔ, da wɔ ɛ́ bulal tɔ pɛp, etɛɛ náá, bot ɛ di egó bɛsɔ bɔɔ bot nɛ epɛl ɔ, bɛ aabaazogwyɛ ɛ́ nɛ pɛl.
52 Aí Jesus disse:
53 Wɔ ààgu náá, mɛ ɛ́ nɛ ghwyil ɛdjóo Saag'am, nyɛ zɛkwyee mɛ? É di tak wat, nyɛ ɛ́ nɛ ghwyil ɛdhis mɛ ɛdhuu ɛ esodja efofop ɛbuɛpe kum-kumak mɛdhuu kam nɛ bɛbá.
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Mɛ sa deenek ɔɔ, etɛp ee di tɔ ekwyala aakasael dáa? Etɛɛ náá, ekwyala lɛɛ náá, ye goka ɛ́ etɛp binek sael deenek.»
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Bhii tak, Yezu eezɛke nɛ ɛdhuu ɛ bot náá: «Ye goka nɛ nen ɛ́ náá, bi zyɛ nɛ epɛl nɛ ebhil e ele étɛp bi neezɛmɛt mɛ tyee náá, mɛ ɛ́ mot ɛzɛm é? Dhi mɛlu djas mɛ di ndiindil tɔ kok Ndjaa-ebuwa é lelyo, biyɔ ààmɛt mɛ.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Esesɛɛ binek sael ɛ́, etɛɛ náá, etɛp ee nakwyalaa tɔ mɛkana mɛ Zɛɛb dum nɛ nam ɛ́ neebela ɛsuk.» Tinaak, bɛdjekel djas ɛ́ boo zɛghuma nɛ ekaab tɔ́ yɔɔ.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Bot ɛ namɛt Yezu ɔ eezɛtɔ́ nɛ nɛ pɛ daa Kayif, mot nadi kɔ elo e bɛghaa-Zɛɛb ɔ, é di bɛghaŋ ɛ mɛkana mɛ etsi, nɛ bɛpaa ɛ eYuda nakɛsɛɛga ɛ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Pyɛɛd nadi edu bɛ, nyɛy ɛtsetaɛpe nɛ nɔɔ, batakɛni tɔ ɛbɛsɛɛ ɛ ndjaŋ ɛ boo ghaa-Zɛɛb. Nyɛy zokani tɔ ɛbɛsɛɛ, nɔɔ nyel, disi bɛ nɛ bot ɛ di ebaal ndjaa tak ɔ, étɛp nyɛ neebee dáa tɛp tak aakɛ sik ɛ.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Eboo bɛghaa-Zɛɛb, nɛ bɛdhiiti bot ɛ boo kwan eYuda nadi esaa dhiiti esua-esua étɛp bɛ needjɛ Yezu epɛ́ɛ e ɛsyee.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ye nakoozodi náá, bot ɛbuɛpe naazezyɛ zɛpit nyɛ nɛ etɛp esua-esua, tin, bɛ nakadi ɛ́, ààbela sonok. É di tak, wɔ gwaa, bot ɛbá zokazyɛ zɛpit nyɛ.
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 Bɔɔ náá: «Mot tak naake náá: “Mɛ waabwak kok Ndjaa-ebuwa e Zɛɛb, da mɛ ɛ́ sum yɛ tɔ mɛlu mɛlɛl.”»
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Tin, boo ghaa-Zɛɛb eezɛwyɛl, zɛdji Yezu náá: «Tɔ mɛpita mɛ bot bak zɛpit wɔ'aak, wɔ ààkataŋal yɔ é?»
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Yezu nabɛ ɛ́ ààbɔɔza nyɛ. Boo ghaa-Zɛɛb baazɛdji nyɛ náá: «Tuwala myoŋ nɛ mɛsoŋ mɔ nɛ din ɛ Zɛɛb. Lɛɛa bis tsɛɛtsɛ tyee mwaado: Lɛɛa bis nɛghu wɔy ɛ́ di Mɛsia Mɔn Zɛɛb!»
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Tin, Yezu eezɛbɔɔza náá: «Ye ɛ́ wɔy, wɔ ɛmet ɛ́ ke deenek! Mɛ lɛɛ bin ɛ́ náá, kana ɛwala mena dika'aak, bi ɛ́ waabee Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ndiindil pɛ kyee mbɔ eghɛŋ ɛ Zɛɛb mɛbwala. Bi ɛ́ waabee nyɛ ezyɛ kɔ eguud tɔ gwoo.»
64 Jesus respondeu:
65 É di'enek, wɔ gwaa, boo ghaa-Zɛɛb zɛnyaa ekaad bɛ, nyɛ ɛ́ boozɛke náá: «Nyɛ eelee Zɛɛb! Mena tokapɛ nɛ gwyes náá, mot zɛlɛɛ mena sa nyɛ di esa ɛ! Bi eegwak ebyas ee nyɛ byasal Zɛɛb ɛ.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Biyɔ kake dáa?» Bɔɔ djas eezɛbɔɔza náá: «Nyɛ ɛ́ nɛ ndjɛ, nyɛ goka ɛ́ nɛ ɛsyee.»
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Bhii tak, bɛ eezɛsɛɛ nyɛ mɛtel é bhwoob, bɛ moo tu nyɛ nɛ ekutupo. Bɛdhiiti bot moo tin epak nyɛ mɛbhɛɛz.
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 Bɔɔ nɛ nɛ náá: «Naŋa! Wɔy Mɛsia, yɛ ɛ́ zɛmyak wɔ?»
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Pyɛɛd nadi ɛ́ ndiindil pɛ kel tɔ ɛbɛsɛɛ. Dhiiti moma nadi esa mɛsa tɔ ndjaa boo ghaa-Zɛɛb ɔ, zɛtiila pɛ daa lɛ. Nyɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɛ náá: «Wɔy pe, wɔ nadi ɛ́, bi nɛ Yezu, mot Ghalile yenɔk.»
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Wɔ gwaa, Pyɛɛd zɛswonal. Nyɛy náá: «Mɛ ààgu sa wɔ di kwyɛl ɛlii'enek.»
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Bhii tak, Pyɛɛd eezɛswoola di tɔ peeb ɛbɛsɛɛ, tɔ́ kɛtyaa pɛ ɛniel. Tin, wɔ gwaa, dhiiti moma mɛsa baazɛgwyak nyɛ. Moma tak eezɛlɛɛ nɛ bot ɛ nadi tin ɔ náá: «Mot'ak nadi ɛ́, bɛ nɛ Yezu, mot Nazalɛt.»
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Tin, wɔ gwaa, Pyɛɛd baazɛkɛla Yezu kɛla sis, nyɛ eetuwal myoŋ nɛ mɛsoŋ nɛ din ɛ Zɛɛb náá: «Mɛ lɛɛ bin ɛ́ tsɛɛtsɛ náá, mɛ ààgu mot'enɔk.»
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Bhii tak, bot ɛ nadi é di'enek bɛ nɛ bɛ nɔɔ eezɛtiila pɛ Pyɛɛd nadi ɛ́, bɛ eezɛke nɛ nɛ náá: «Ye ɛ́ tsɛɛtsɛ! Wɔ ɛ́ mot'ɔɔ, etɛɛ náá, ɛlii ɛ lɔ ɛpelyaal pɛ kyee dɛl wɔ dus ɛ.»
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 É di'enek, Pyɛɛd eezɛben gwood, kɛla. Nyɛ ɛ́ bookalal: «Zɛɛb Mɛkaake! Mam ààgu mot bi di eke'enɔk!» Batsa deenek, kuu ɛsok eezɛkɔk.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Tin, Pyɛɛd eezɛtaala sa Yezu nalɛɛ nyɛ ɛ: «Ɛsok nɛ kuu nɛ kɔk, yɛ aabela ɛ́, wɔ eezeswonal mɛ esok elɛl». É di'enek, Pyɛɛd eezɛwyis, tɔ́, nyɛ moo tin edje ɛbuɛpe.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.