Mateus 25
bkw (BKW) vs VC
1 «Ɛni tɔ Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ́ aadi ɛ́, dáa kana mɛsyes kam nanɔɔ elama bɔɔ, wyis, étɛp bɛ neekɛboma nɛ motom di ekwyɛl ɛba ɔ.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Bɛtɛn pak'ɔɔ nadi ɛ́, endjemet e mɛsyes. Bak bɛtɛn kadi ɛ́ bɛtsoŋ ɛ bɔɔ boa.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Endjemet e mɛsyes menɔk nanɔɔ yɔbɔ elama ɛ́, àànɔɔ ba mul, nɛ gu yii di tɔ elama ɛ́ waasi.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Yɛ kabɛ bot ɛ nadi bɛtsoŋ ɔ, bhii bɛ nanɔɔ elama ɛ, ye nabɛ ɛ́ bɛ naatɔ́ nɛ yak bim bɛmul bɛ nakwom ɛ.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Tin, motom kadi ɛ́, ààleetuula. Gɔ́ naazɛsa bɔɔ mɛsyes menɔk, wɔ gwaa, bɔɔ djas zɛkpaa nɛ gɔ́ ndjaasi.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 «É di'enek, wɔ gwaa, boo tuud zokazɛgék kuku ɛgha ɛ pum náá: “Beeka motom ɛba! Kɛbomaka nɛ nɛ.”
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Tin mɛsyes kam menɔk ɛ́ boozɛdjem, bɛ moo tin ekoobal elama bɔɔ.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Tin, mɛsyes mɛ nadi endjemet ɔ naazɛke nɛ bɛtsoŋ náá: “Bi ɛ́ nɛ ghwyil ɛbɛk bis ba mul mɛ lama batsa, etɛɛ náá, elama bis ɛpedim.”
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Mɛsyes mɛ nadi bɛtsoŋ ɔ ɛ́ boobɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Hooo, ààbɛ! Etɛɛ náá, bim bis di nɛ yɛ ɛ, yɛ aanàkwaadjala menabɛlka djas. Ye nyɔ ɛ́, bi kɛbɔm yebɔ tɔ edjando.”
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Tin, endjemet e bɔɔ mɛsyes menɔk eezɛtɔ́, kɛbɔm yɔbɔ bɛmul. Bhii koŋ'ɔɔ, motom ɛba eezɛkum, nyɛ zokanɔŋ ɛ́ bɛtɛn ɛ nadi bɛtsoŋ ɔ. Nyɛ ɛ́ boozɛni nɛ nɔɔ tɔ ndjaa nakoobelaa étɛp ɛba ɛ. Bhii tak, bɛ eezɛkɔɔl ɛbɛ ɛ ndjaa nɛ ɛngoŋ.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Bhii ba ɛwala kadhaŋ ɛ, bɛdhiiti bɔɔ mɛsyes menɔk eezɛbula, bɛ moo tin etsim náá: “Ghɛŋ, Ghɛŋ diia bis ɛbɛ ɛ ndjaa!”
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Motom ɛba eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Mɛ lɛɛ bin nɛ tsɛɛtsɛ ɛ́ náá, mɛ ààgu bin.”»
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Bhii tak, Yezu eebaazɛke nɛ nɔɔ náá: «Bɛɛka mis, nàdjaka egɔ́. Dika nɛ etsoŋ etɛɛ náá, bi ààgu dwoo nɛ ɛwala ɛ tak.»
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 «Yɛ aadi ɛ́, dáa dhiiti motom nadi ekwyɛl ɛtɔ́ mɛdjoŋ, nyɛ ɛ́ boozɛdjóo bot ɛ mɛsa mɛ, da ɛ́ lik bɛ nɛ esa.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Nyɛ ɛ́ boozɛnɔɔ mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd ɛtɛn, djɛ mot mɛkɛn. Mot nabɔɔba ɔ, nyɛ kadjɛ nyɛ ɛ́ mɛdhɛɛb mɛ elɔɔd ebá. Mot nazyɛ bhii mot bhɔɔba ɔ, nyɛ kadjɛ nyɛy ɛ́ ɛdhɛɛb lɔɔd wat. Nyɛ zokadjɛ mot nɛ mot ɛ sa di edjala nɛ ghwyil'ɛ ɛ, bhii tak nyɛ eezɛtɔ́ yɛ.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Mot-mɛsa nabela mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd ɛtɛn eezɛtɔ́, yɛ kɛliig mɛmbɔ nɛ lɔɔd'enek. Wɔ gwaa nyɛ baazɛbela mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd ɛtɛn kɔ yii nyɛ nadjɛaa sok ɛ.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Ye ɛ́ tyɛ wat nɛ mot nabela mɛdhɛɛb mɛmbá ɔ, nyɛ nabaasa yɛ ɛ́ dáa mot ɛsok nasa ɛ. Wɔ gwaa, nyɛ baabela mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd membá kɔ yii nyɛ nalikaa nɛ yɛ ɛ.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Mot nabela ɛdhɛɛb ɛ lɔɔd wat ɔ, nyɛ naatɔ́ kɛpu bɔs, da ɛ́ nɔɔ yɛ, syel yɛ pɛ si bɔs.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 «Bɛtɛ nɛ mɛlu bhii tak, kukuma bot ɛ mɛsa menɔk eezɛbula. Bhii tak nyɛ moo zɛdji bɛ dáa bɛ nadi ebe lɔɔd nyɛ nalik bɛ nɛ yɛ ɛ bhii koŋ'ɛ.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Mot-mɛsa na mɛdhɛɛb mɛtɛn ɛ́ boozɛlyaal yɛ mɛdhɛɛb mɛtɛn mɛ nyɛ nabaabela ɛ. Nyɛy nɛ kukuma yɛ náá: “Ghɛŋ, wɔ nadjɛ mɛ ɛ́ mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd mɛtɛn. Beea dhiiti mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd mɛtɛn mɛ mɛ baabela ɛ́.”
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Kukuma yɛ ɛ́ booke nɛ nɛ náá: “Ɛnyɔɛpe! Wɔ ɛ́ mbɛɛ mot-mɛsa nɛ esosoob. Wɔ eesa mbɛɛ mɛsa nɛ sa dem. Mɛ waadjɛ wɔ yii di bu ɛ. Dha myaala é di wat nɛ nam.”
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Mot-mɛsa nabela mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd ebá ɔ, baazyɛ yɛ. Nyɛy náá: “Ghɛŋ, wɔ nadjɛ mɛ ɛ́ mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd ebá. Mam eebaabela yak mɛdhɛɛb membá kɔ tak. Beea yɛ.”
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Tin, kukuma yɛ eezɛke nɛ nɛ náá: “Ɛnyɔɛpe! Wɔ ɛ́ mbɛɛ mot-mɛsa nɛ esosoob. Wɔ eesa mbɛɛ mɛsa nɛ sa dem. Mɛ waadjɛ wɔ yii di bu ɛ. Dha myaala é di wat nɛ nam.”
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 «Bhii tak, mot nabela ɛdhɛɛb ɛ wat ɔ, nyɛ eezɛzyɛ é yɛ kɔkɔ. Nyɛ nɛ kukuma náá: “Ghɛŋ, mɛ nɛ gu náá, wɔy nɛ goo lo dhaa nyel. Wɔ dyeebakɛnɔɔ edee ɛ́ tɔ epyeeb ee wɔ di ààbɛ ɛ. Wɔ dyeebakɛbɔ́k bhum ɛ́, tɔ pyeeb wɔ nadi ààbɛ ɛ.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 É tɛp tak ɛ́ mɛ gwak bwoo. Mɛ ɛ́ bookɛsyel lɔɔd'ɔ tɔ bɔs. Beea lɔɔd'ɔ, nɔŋa.”
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 É di'enek, kukuma ye ɛ́ boobɔɔza nɛ nɛ náá: “Mbee mot-mɛsa, tyaabel. Wɔ ke ɛ́ náá, wɔ nɛ gu náá, mam dyeebakɛnɔɔ esa e dɛk ɛ́ tɔ pyeeb mɛ di ààmwam bhek ɛ. Mɛ kɛbɔ́k bhum ɛ́ tɔ pyeeb mɛ nadi ààbɛ ɛ.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Gwaka mɛ, wɔ di àànɔɔ lɔɔd'am, kɛwa tɔ eboo mendjaa mɛ bɛ di ebaal epata e bot ɛ, étɛp yé? Wɔy ɛpedi ɛ́, di tsoŋ mot ɔɔ, pe bula mɛ bula ɛ, mɛ kazɛbela ɛ́ dhiiti lɔɔd eezekala kɔ yii mɛ nalik ɛ.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Dɛkeka nyɛ ɛdhɛɛb ɛ lɔɔd'enek, da bi ɛ́ djɛ mot di nɛ mɛdhɛɛb kam ɔ.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Etɛɛ náá, mot aadi nɛ ba bim sonok ɔ, bɛ waabil nyɛ dhiiti, étɛp ye neebu. Tin, mot aakadi toto ààbɛ nɛ sonok ɔ, bɛ waadɛk nyɛ dɔɔ nɛ eghutu-ghutu nyɛ lik nɛ yɛ ɛ.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Yɛ kabɛ mbee mot-mɛsa mak ɔ, zyeegalka nyɛ pɛ kel, tɔ ghooghom, tɔ di mɛgwyɛ nɛ di ɛkwaal ɛ mɛtsok.”»
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 «É sok Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot aazyɛ tɔ duma yɛ bɛ nɛ efofop bɛ djas ɛ, nyɛ waazɛdisi kɔ bóó mɛkoozi mɛ.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Membyak djas di kɔ bɔs ɛ́ waazɛsɛɛga sok bhwoob'ɛ, bhii tak nyɛ waawa membɛk pak bot dáa mbaalel mɛsaa di ewa mbɛk pak ebhata nɛ etaŋ ɛ.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Nyɛ waanɛɛg ebhata pɛ mbɔ eghɛŋ, etaa pɛ mbɔ ɛmyɛl.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Tin, mɛkoozi waalɛɛ nɛ bot aadi pɛ mbɔ eghɛŋ ɔ náá: “Biyɔ, bot ɛ Saag'am zesɛɛ mɛtel ɔ, dhaka pɛ kak. Dhanika tɔ Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb naloozekoobal bin yɛ é sok nyɛ nadi ekus bɔs ɛ.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Etɛɛ náá, za naasa mɛ, bi naadjɛ mɛ edee. Mɛ naagwak gwyes mɛdii, bi naadjɛ mɛ mɛdii. Mɛ nadi ɛ́ ndjoŋ, bi naamyaal mɛ tɔ mendjaa men dáa mɔn nyɛɛg'en.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Mɛ nadi ɛ́ ben toto, bi naabet mɛ. Mɛ naabɛ́, bi naagwom mɛ. Mɛ naani membok, bi naazyɛ zɛbee mɛ.”
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 «Deenek bot ɛ nakɛ tɔ epiki ɔ aabɔɔza nɛ nɛ náá: “Ghɛŋ! Yaa dwoo bis nabee wɔ nɛ za, da bis ɛ́ djɛ wɔ edee? Yaa dwoo wɔ nadi nɛ gwyes mɛdii, da bis ɛ́ djɛ wɔ mɛdii?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Yaa dwoo wɔ nadi ndjoŋ, da bis ɛ́ djɛ wɔ di tɔ mendjaa mes? Yaa dwoo wɔ nadi ben toto, da bis ɛ́ bet wɔ?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Yaa dwoo wɔ nadi ebɛ́, da bis ɛ́ zyɛ, zɛgwyák wɔ? Yaa dwoo wɔ nadi é membok, da bis ɛ́ zyɛ zɛbee wɔ?”
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Mɛkoozi kabɔɔza ɛ́ náá: “Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá, esonok djas bi di esa nɛ mot mɛsik tɔ bɔɔ nyaag'am ɛ, bi sa mbɛɛ esa binek ɛ́ nɛ nam.”
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 «Bhii tak, kukuma ɛ́ waake nɛ bot aadi pɛ mbɔ ɛmyɛl ɔ náá: “Duska mɛ é mis. Tɔ́ka ɛtsetaɛpe nɛ nam, biyɔ, bot ɛ Zɛɛb zelek ɛbiyoɛpe ɔ. Tɔ́ka tɔ du di ààdim ɛ. Ye nakoobelaa ɛ́, étɛp Dim mot mɛkɔŋ bɛ nɛ efofop bɛ!
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Etɛɛ náá, mɛ nabɛ ɛ́ nɛ za, bi nabɛ ɛ́ ààdjɛ mɛ edee. Mɛ naagwak gwyes mɛdii, bi nabɛ ɛ́ ààdjɛ mɛ mɛdii.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Mɛ nadi ɛ́ ndjoŋ, bi nabɛ ɛ́ ààdjɛ mɛ di tɔ mendjaa men. Mɛ nadi ɛ́ ben toto, bi nabɛ ɛ́ ààbet mɛ kaad. Mɛ nadi ebɛ́, bi nabɛ ɛ́ ààgwom mɛ. Mɛ naani mbok, bi nabɛ ɛ́ ààzɛgwyak mɛ.”
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 «Wɔ gwaa, bɛ zɛbɔɔza náá: “Ghɛŋ, yaa dwoo bis nabee wɔ nɛ za, nɛ gwyes mɛdii, nɛ nɛghu ndjoŋ? Yaa dwoo bis nabee wɔ ben toto, wɔy ebɛ́, nɛghu wɔy é membok, da bis ɛ́ kadi ààkyee wɔ?”
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Kukuma ɛ́ boozɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá, esok djas bi nadi ààsa esonok binek nɛ mot mɛsik tɔ bɔn nyaag'am ɛ, bi nadi ààsa yɛ ɛ nɛ nam.”
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Bɛ waatɔ́, kɛbee mɛsuk na kɔm-kɔm. Yɛ kabɛ bot ɛ epiki ɔ, bɛ waabela tsik na kɔm-kɔm.»
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.