Mateus 21

bkw (BKW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Dáa bɛ nadi, bɛ moo ekunaa nɛ Yeluzalɛm ɛ, bɛ moo é ngwoob dɛl ɛ bɛ di djóo Bhɛtfaze, pɛ ɛtsok ɛ pyeeb oliv ɛ, Yezu eezɛlwom bɛdjekel bɛ bɛbá:
1 Aproximavam-se de Jerusalém. Quando chegaram a Betfagé, perto do monte das Oliveiras, Jesus enviou dois de seus discípulos,
2 Nyɛy nɛ nɔɔ náá: «Tɔ́ka kɔ dɛl ɛ di pɛ sok'enek. Tuula bi aatuula kɔ dɛl ɛ tak ɛ, bi ɛ́ waabela dhiiti mbi myɛl tit di edjóoaa an ɛ nɛ mɔɔ swooz tak kɔla é di wat. Tiika bɛ, da bi ɛ́ zyɛ mɛ nɛ nɔɔ wak.
2 dizendo-lhes: Ide à aldeia que está defronte. Encontrareis logo uma jumenta amarrada e com ela seu jumentinho. Desamarrai-os e trazei-mos.
3 Mot ɛ́ dji bin náá: “Bi tɔ́ nɛ nɔɔ wo ɔɔ?” Lɛɛka nyɛ náá: “Ye ɛ́ Ghɛŋ ɛ́ di nɛ gwyes nɛ nɔɔ ɔ.” Tin, bɛ waaleedjɛ bin bak.»
3 Se alguém vos disser qualquer coisa, respondei-lhe que o Senhor necessita deles e que ele sem demora os devolverá.
4 Esesɛɛ binek goka nɛ ɛsael, etɛɛ náá, etɛp ee di kwyala tɔ mɛkana mɛ ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ neebela ɛsuk:
4 Assim, neste acontecimento, cumpria-se o oráculo do profeta:
5 «Lɛɛka nɛ ɛsyes ɛ ghaada Siɔŋ náá:
5 Dizei à filha de Sião: Eis que teu rei vem a ti, cheio de doçura, montado numa jumenta, num jumentinho, filho da que leva o jugo {Zc 9,9}.
6 Bhii tak, bɛdjekel eezɛtɔ́. Dáa bɛ nakakum é di tak ɛ, bɛ ɛ́ boozɛsa tyee Yezu nalɛɛ bɛ ɛ.
6 Os discípulos foram e executaram a ordem de Jesus.
7 Wɔ gwaa bɛ zɛsik nɛ myɛl an, nɛ swooz an tak Yezu nawaab ɛ. Bɛ moo tin ezɛkɛl bɛ endjookuwa bɔɔ kɔ ekoŋ. Bhii tak, Yezu eezɛkalal kɔ tak, disi.
7 Trouxeram a jumenta e o jumentinho, cobriram-nos com seus mantos e fizeram-no montar.
8 É di tak wat, bot ɛbuɛpe naabaazɛdja yɔbɔ endjookuwa gba-gba, bɛdhiiti nadi etsaal yɔbɔ ɛ́ ebhuuz e le, étɛp ɛdja é gba.
8 Então a multidão estendia os mantos pelo caminho, cortava ramos de árvores e espalhava-os pela estrada.
9 Ngoŋ bot ɛ́ nadi ekɛ pɛ sok ɔ, nɛ bot ɛ nakabɛ pɛ bhis ɔ, moo tin ekyeeb: «Hozanna nɛ Mɔn Dhavid! Duu nɛ Zɛɛb! Zɛɛb goka ɛ́ nɛ ɛsɛɛ mot di ezyɛ nɛ din ɛ Ghɛŋ ɔ mbɛɛ mɛtel! Hozanna nɛ Zɛɛb pɛ tɔ gwoo!»
9 E toda aquela multidão, que o precedia e que o seguia, clamava: Hosana ao filho de Davi! Bendito seja aquele que vem em nome do Senhor! Hosana no mais alto dos céus!
10 Dáa Yezu nakani tɔ Yeluzalɛm ɛ, bot djas kɔ dɛl nabɛ ɛ́, bɛ moo «nyaa-nyaa», bɛ ɛ́ boozɛdji: «Yenɔk ɛ́ nwyaa mot?»
10 Quando ele entrou em Jerusalém, alvoroçou-se toda a cidade, perguntando: Quem é este?
11 Mɛdhuu mɛ bot nadi ebɔɔza náá: «Ye ɛ́ ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb, Yezu mɔn dɛl ɛ Nazalɛt pɛ kyee dik Ghalile.»
11 A multidão respondia: É Jesus, o profeta de Nazaré da Galiléia.
12 Bhii tak, Yezu naazɛni tɔ kok Ndjaa-ebuwa. Deenek, nyɛ moo tin esɔ bot ɛ nadi ebɔmsa esesɛɛ bɔɔ ɔ. Nyɛ baadi esɔ dɔɔ nɛ bot ɛ́ nadi ebɔm-bɔmak nadi tin ɔ, nyɛ naawaaz emesa ee bɛ nadi eswoola epata kɔ tak ɛ, nɛ mɛbhóó mɛ bot ɛ́ nadi ebɔmsa mɛghum ɔ.
12 Jesus entrou no templo e expulsou dali todos aqueles que se entregavam ao comércio. Derrubou as mesas dos cambistas e os bancos dos negociantes de pombas,
13 Bhii tak, Yezu eezɛbaakaada bɛ náá: Ye tok kwyala tɔ mɛkpa ɛ Zɛɛb náá: «Ndjaŋ'am aadjóoaa ɛ́, “ndjaa mendjaala” Mɛ bee ɛ́ ɛkɛɛ, biyɔ, bi eezeliig yɛ, ye moo ɛ́ zɛɛga bot ɛ ɛzɛm.»
13 e disse-lhes: Está escrito: Minha casa é uma casa de oração {Is 56,7}, mas vós fizestes dela um covil de ladrões {Jr 7,11}!
14 É di tak wat, bot ɛ nadi nɛ edhim ɔ, nɛ bot ɛ nadi nɛ edjam ɔ, naazyɛ pɛ daa Yezu tɔ kok Ndjaa-ebuwa, nyɛy zokatsik bɛ.
14 Os cegos e os coxos vieram a ele no templo e ele os curou,
15 Tin, bɛghaŋ ɛ mɛkana mɛ etsi nɛ eboo bɛghaa-Zɛɛb nabɛ ɛ́ ebee esesɛɛ binek djas Yezu nasa ɛ. Bɛ naabee pe dáa bɔɔ dhyeeb nadi eduwal nyɛ nɛ etsim tɔ Ndjaa-ebuwa ɛ. Bɛ nadi kyeeb ɛ́ náá: «Duu nɛ Mɔn Dhavid!» Bɛ ɛ́ boozɛkpaa elyem.
15 com grande indignação dos príncipes dos sacerdotes e dos escribas que assistiam a seus milagres e ouviam os meninos gritar no templo: Hosana ao filho de Davi!
16 Bot binɔk ɛ́ boozɛdji Yezu náá: «Wɔ ɛpegwak dáa bɔɔ dhyeeb di eke'enek é?» Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ: «Iyoo! Mɛ ɛpegwak. Bi nabɛ ɛ́ ààlaa tɔ mɛkana mɛ Zɛɛb é di nakwyalaa náá: “Tɔ enuub e bɔɔ dhyeeb nɛ bɔɔ etɔlɔɔ, wɔ eelyaal dáa bis di egoka nɛ ɛduwal wɔ ɛ?”»
16 Disseram-lhe eles: Ouves o que dizem eles? Perfeitamente, respondeu-lhes Jesus. Nunca lestes estas palavras: Da boca dos meninos e das crianças de peito tirastes o vosso louvor {Sl 8,3}?
17 Bhii tak, nyɛ zɛwyis, tɔ́ pɛ dɛl ɛ Bhetani pɛ bɛ nakɛdjaasi ɛ.
17 Depois os deixou e saiu da cidade para hospedar-se em Betânia.
18 Yak mɛlem, é ghɛŋ bɛ nadi esik pɛ boo dɛl ɛ, wɔ gwaa za zɛmɛt Yezu.
18 De manhã, voltando à cidade, teve fome.
19 Nyɛ eezɛbee le fiigh é ngwoob gba. Tin, Yezu eezɛtiila si le tak étɛp nyɛ neebɔ́k. Dáa nyɛ nakakum si le ɛ, nyɛ kabela eka nɛ eka, ààbɛ nɛ bhum. É di'enek, Yezu ɛ́ booke nɛ le tak náá: «Kana dwoo pan mos'ak, wɔ aanàkwaakabaawum!» É di tak wat, wɔ gwaa le syee.
19 Vendo uma figueira à beira do caminho, aproximou-se dela, mas só achou nela folhas; e disse-lhe: Jamais nasça fruto de ti!
20 Dáa bɛdjekel nabee deenek ɛ, ye nabɛ ɛ́, bɛ naadyeebadjoka, bɛ ɛ́ boozɛdji Yezu náá: «Étɛp yé le fiigh zosyee é di wat deenek?»
20 E imediatamente a figueira secou. À vista disto, os discípulos ficaram estupefatos e disseram: Como ficou seca num instante a figueira?!
21 Yezu eezɛbɔɔza nɛ bɛdjekel bɛ náá: «Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá: bi ɛ́ di edum koŋ nɛ Zɛɛb ɔɔ, bi ɛ́ di ààsa mɛso ɔɔ, bi ɛ́ nɛ ghwyil ɛsa esa mɛbwala dhaa yii mɛ sa nɛ le fiigh'ak ɛ. Bi ɛ́ nɛ ghwyil ɛke nɛ ɛtsok ɛlak náá: “Ghɛɛa nyel tin, dusa, kɛghaaga tɔ boo dii,” yɛ ɛpesɛ́ɛ.
21 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos declaro que, se tiverdes fé e não hesitardes, não só fareis o que foi feito a esta figueira, mas ainda se disserdes a esta montanha: Levanta-te daí e atira-te ao mar, isso se fará...
22 Bi ɛ́ dum koŋ nɛ Zɛɛb ɔɔ, esesɛɛ djas bi aawaab tɔ mendjaala ɛ, Zɛɛb ɛ́ waadjɛ bin yɛ ɛ.»
22 Tudo o que pedirdes com fé na oração, vós o alcançareis.
23 Bhii tak, Yezu eezɛni tɔ kok Ndjaa-ebuwa, nyɛ moo tin elyo bot mɛkpa ɛ Zɛɛb. Eboo bɛghaa-Zɛɛb, nɛ bɛpaa ɛ eYuda zokazyɛ pɛ daa lɛ zɛdji nyɛ náá: «Kɔ eghɛŋ e zɛ wɔ di esa esesɛɛ binek? Ɛzɛ nadjɛ wɔ eghɛŋ e tak?»
23 Dirigiu-se Jesus ao templo. E, enquanto ensinava, os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo aproximaram-se e perguntaram-lhe: Com que direito fazes isso? Quem te deu esta autoridade?
24 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Bwoodka, mɛ pookodji bin kiya wat. Bi ɛ́ bɔɔza mɛ ɔɔ, ye ɛ́ mɛ aakalɛɛ bin kɔ eghɛŋ e zɛ mɛ di esa esesɛɛ binek.
24 Respondeu-lhes Jesus: Eu vos proporei também uma questão. Se responderdes, eu vos direi com que direito o faço.
25 Ye ɛ́ ɛzɛ nadhis Zaŋ, nyɛ zɛduu bot Zɛɛb? Ye nabɛ ɛ́ Zɛɛb “ohoo”, ye nabɛ ɛ́ mot?» É di'enek, bɛ moo tin esɔs pak'ɔɔ. Bɔɔ náá: «Mena aake nenak náá: “Ye ɛ́ Zɛɛb ɛ́ nadhis nyɛ” ɔɔ, nyɛ waadji mena náá: “Étɛp yé bi nadi ààmyaal Zaŋ?”
25 Donde procedia o batismo de João: do céu ou dos homens? Ora, eles raciocinavam entre si: Se respondermos: Do céu, ele nos dirá: Por que não crestes nele?
26 Mena aakake nenak náá: “Ye ɛ́ bot ɛ nadhis nyɛ” ɔɔ, ye goka ɛ́ náá, bis kaab ɛdhuu ɛ bot, etɛɛ náá, bɛ dyeebake ɛ́ náá, Zaŋ nabɛ ɛ́ ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb.»
26 E se dissermos: Dos homens, é de temer-se a multidão, porque todo o mundo considera João como profeta.
27 Bɛ ɛ́ boozɛbɔɔza nɛ Yezu náá: «Bis ààgu.» Tin, Yezu ɛ́ boozɛbulal nɛ nɔɔ náá: «Dɔɔ nɛ mam pe, mɛ aanàkwaalɛɛ bin kɔ eghɛŋ e zɛ mɛ di esa esesɛɛ binek.»
27 Responderam a Jesus: Não sabemos. Pois eu tampouco vos digo, retorquiu Jesus, com que direito faço estas coisas.
28 Yezu eebaazɛke nɛ nɔɔ náá: «Yak kwyɛl ɛlɛɛ bin yé? Motom ngɔt nabɛ ɛ́ nɛ bɔn bɛbá. Nyɛ eezɛke nɛ yii mɛgwyak náá: “Mɔn'am, dwoo ɛlak mos, tɔ́ kɛsa mɛsa tɔ pyeeb'am e vin.”
28 Que vos parece? Um homem tinha dois filhos. Dirigindo-se ao primeiro, disse-lhe: - Meu filho, vai trabalhar hoje na vinha.
29 Nyɛ eezɛbɔɔza nɛ sɛɛg: “Hoo, mɛ aanàkwaatɔ́.” Ba ɛwala eezɛdhaa bhii tak, mɔn'enɔk eezɛdjɛ lyem mɛbɛ, tin, nyɛ eezɛnɔɔ nyel, tɔ́ pɛ pyeeb vin sɛɛg nalwom nyɛ ɛ.
29 Respondeu ele: - Não quero. Mas, em seguida, tocado de arrependimento, foi.
30 Wɔ gwaa sɛɛg'ɔɔ baazɛlwom mɔɔ dhyeeb. Mɔn tak eezɛmyaal: “Iyoo, mɛ waatɔ́.” Bhii tak, nyɛ kadi ɛ́, ààtɔ́.
30 Dirigindo-se depois ao outro, disse-lhe a mesma coisa. O filho respondeu: - Sim, pai! Mas não foi.
31 Tin, tɔ bɔn binɔk bɛbá, ɛzɛ looba dum nɛ lwomel sɛɛg'ɔɔ?» Bɛ eezɛbɔɔza nɛ Yezu náá: «Ye ɛ́ mɔn mɛgwyak.» Tin, Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp e tsɛɛtsɛ náá, bɛnɔŋel ɛ epata e lapo nɛ boa ɛ mɛzɔ ɛ́ waaleeni tɔ Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb ɛsok nɛ nen.
31 Qual dos dois fez a vontade do pai? O primeiro, responderam-lhe. E Jesus disse-lhes: Em verdade vos digo: os publicanos e as meretrizes vos precedem no Reino de Deus!
32 Etɛɛ náá, Zaŋ Nduuel-bot nazyɛ ɛ́ zɛlyaal bin ze epiki, bi nabɛ ɛ́ ààmyaal nyɛ. Tin, bɛnɔŋel ɛ epata e lapo nɛ boa ɛ mɛzɔ naamyaal nyɛ. Bela náá, dáa bi naabee yɛ ɛ, bi nabɛ ɛ́ ààliig elyem bin, bi ààpakomyaal-myaalak nyɛ.»
32 João veio a vós no caminho da justiça e não crestes nele. Os publicanos, porém, e as prostitutas creram nele. E vós, vendo isto, nem fostes tocados de arrependimento para crerdes nele.
33 «Gwakeka dhiiti kana. Mot ngɔt naabɛ pyeeb ele di edjɛ bhum bɛ di esa mɛnyok mɛ vin nɛ yɛ ɛ. Nyɛ eezɛpeeb pyeeb tak, pu guk tɔ ɛkok é di bɛ aadi esyaal mɛdii mɛ bhum tak ɔ, baasum ndjaa, étɛp bot aadi ebaal pyeeb ɔ. É di tak, nyɛ eezɛdjɛ bot ɛ di egu mɛsa mɛ vin ɔ etɛp bɛ neesa mɛsa tɔ tak. Nyɛ eezɛnɔɔ nyel, tɔ́ mɛdjoŋ.
33 Ouvi outra parábola: havia um pai de família que plantou uma vinha. Cercou-a com uma sebe, cavou um lagar e edificou uma torre. E, tendo-a arrendado a lavradores, deixou o país.
34 Tin, mbu epyeeb e tak di ewum ɛ, yɛ eezɛkum. Wɔ gwaa, nakuma pyeeb zokazɛlwom bot ɛ mɛsa mɛ pɛ daa bot ɛ nyɛ nalik bɛ nɛ pyeeb ɔ, étɛp bɛ needjɛ nyɛ yɛ pak vin bɛ bela ɛ.
34 Vindo o tempo da colheita, enviou seus servos aos lavradores para recolher o produto de sua vinha.
35 Wɔ gwaa, bot ɛ nalik nɛ pyeeb ɔ, zokazɛmɛt bɛ. Bɛ eezɛduma ngɔt é nyel nɛ mɛbin, bɛ eenɔɔ nwyak gó nyɛ, zɛnɔɔ nwyak tak, bɛ eezɛwus nyɛ nɛ mɛkok, gó nyɛ.
35 Mas os lavradores agarraram os servos, feriram um, mataram outro e apedrejaram o terceiro.
36 Bhii tak, nakuma pyeeb ɛ́ boozɛkyeed bot ɛbuɛpe dhaa bot ɛ nyɛ nalwom sok ɔ, pɛ pyeeb tak, bɛ nabaazosa nɛ nɔɔ ɛ́ deenek.
36 Enviou outros servos em maior número que os primeiros, e fizeram-lhes o mesmo.
37 Bhii tak, nyɛ ɛ́ boozɛlwom mɔn'ɛ met. Nyɛ nabɛ ɛ́ nɛ geka náá: “Bot binɔk ɛ́ waamyaal nyɛ nɛ ɛdjɛ nyɛ duu, etɛɛ náá, yɛ ɛ́ mɔn'ɛ met.”
37 Enfim, enviou seu próprio filho, dizendo: Hão de respeitar meu filho.
38 Dáa bot ɛ nadi esa mɛsa tɔ pyeeb ɛ nabee mɔn'enɔk ɛ, bɔɔ náá: “Yawee! Beeka mot aalik nɛ mɛvu mak djas ɔ! Dhaka, mena góka nyɛ. Tin, mɛvu mak aakadi ɛ́, yenabɛlka.”
38 Os lavradores, porém, vendo o filho, disseram uns aos outros: Eis o herdeiro! Matemo-lo e teremos a sua herança!
39 Wɔ gwaa, bɛ zɛmɛt nyɛ, mwas nyɛ bhii pyeeb vin, bɛ eezɛgó nyɛ.»
39 Lançaram-lhe as mãos, conduziram-no para fora da vinha e o assassinaram.
40 Yezu ɛ́ boozɛdji bɛ náá: «É di'enek, é sok nakuma pyeeb aakazyɛ ɛ́, nyɛ goka nɛ ɛsa bot binɔk dáa?»
40 Pois bem: quando voltar o senhor da vinha, que fará ele àqueles lavradores?
41 Yala yɔbɔ kabɛ ɛ́ náá: «Ye goka ɛ́ nakuma pyeeb gó bot ɛ nadi esa mɛsa tɔ pyeeb'ɛ ɔ ààgek bɛ ghoŋ. Bhii tak, da nyɛ ɛ́ nɔɔ pyeeb, djɛ nɛ bot ɛ sis aazɛdjɛ nyɛ yɛ pak ɛkɛɛ ɔ.»
41 Responderam-lhe: Mandará matar sem piedade aqueles miseráveis e arrendará sua vinha a outros lavradores que lhe pagarão o produto em seu tempo.
42 É di'enek, Yezu ɛ́ booke nɛ nɔɔ náá: «Bi dinaa ààpaalaa mɛkpa mak tɔ ekwyala e Zɛɛb é?
42 Jesus acrescentou: Nunca lestes nas Escrituras: A pedra rejeitada pelos construtores tornou-se a pedra angular; isto é obra do Senhor, e é admirável aos nossos olhos {Sl 117,22}?
43 Yezu eebaazɛkɛl náá: «Mɛ lɛɛ bin ɛ́ náá, bi ɛ́ waadɛkaa Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb, étɛp ye needjɛaa nɛ bot ɛ mbyak aadi edjɛ bhum ɔ. [
43 Por isso vos digo: ser-vos-á tirado o Reino de Deus, e será dado a um povo que produzirá os frutos dele.
44 Mot aaduma kɔ ɛkok ɛ tak ɔ, nyɛ waabik. Yɛ kabɛ náá, ɛkok ɛ kakwyit kɔ mot ɔɔ, mot tak ɛpetwaalel. Nyɛ moo eghutu-ghutu.]»
44 {Aquele que tropeçar nesta pedra, far-se-á em pedaços; e aquele sobre quem ela cair será esmagado.}
45 Gwaka bɛ nagwak kana tak ɛ, eboo bɛghaa-Zɛɛb, nɛ eFalizyɛ nabɛ ɛ́, bɛ eegu náá, Yezu nalii ɛ́ nɛ nɔɔ.
45 Ouvindo isto, os príncipes dos sacerdotes e os fariseus compreenderam que era deles que Jesus falava.
46 Bɛ ɛ́ boozɛkan ɛsaa mɛpek étɛp bɛ neemɛt nyɛ. Bɛ nadi ɛ́ nɛ bwoo ekaab mɛdhuu mɛ bot ɛ nadi tin ɔ. Bot ɛ tak nake ɛ́ náá, Yezu ɛ́ ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb.
46 E procuravam prendê-lo; mas temeram o povo, que o tinha por um profeta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.